Komponenty výsledovky (income statemant) u společnosti provozující služby a obchodní firmy
služeb obchodu
- -
minus minus
= =
equal equal
GM/NS sledovaný podíl obchodní marže na čistém
- prodeji
minus
=
equal
gross sales - hrubý prodej
net sales tj. čistý prodej - vratky - slevy
cost of goods sold - náklady prodaného zboží
net cost of purchased - čisté náklady nákupu
nákup celkem
čisté náklady nákupu
doprava
gross margin: rozdíl mezi čistým prodejem a náklady na prodané zboží
operating expenses (provozní výdaje) administrativa, prodejní výdaje tj. náklady na sklad, případně náklady pro prodej reklamu, náklady pro podporu prodeje, doručení zboží odběrateli, jestliže dopravu platí dodavatel, freight out expenses nebo náklady na doručení (delivery expenses).
Př. část výsledovky obchodní firmy:
Sales Debit Credit USD
Sales returns a allowens 297
Purchases 15,2
Purchases returns a allowens 114,8
Freight in 5,6
Selling Expenses 48,5
General a administr. expenses 37,2
Oproti našemu pojetí je dále ...
Oproti našemu pojetí je dále významný rozdíl: ocenění změny stavu vnitropodnikových zásob, který je záležitostí časového rozlišení nákladů, nikoliv přírůstkem či úbytkem výkonů ÚJ (viz účet 61 změna stavu). To pak má své důsledky při koncipování poměrových ukazatelů.
Rozdíl je i ve vymezení zásob např. nedokončené výroby prováděné na základě jiných dlouhodobých smluv, v zařazení náhradních dílů (i významné pořizovací ceny a dlouhodobého použití) do zásob, dále v možnosti ocenit zemědělské a lesní produkty pouze vlastními náklady, nikoliv vyšší čistou realizovatelnou hodnotu v případech uvedených v IAS 2. Dle IAS 2 dále lze ke stanovení nákladů pořízení zásob lze použít zjednodušení, např. metodu standardních nákladů či retrogádní metodu k oceňování velkého počtu rychle se měnících položek s podobnou ziskovou marží (snížení prodejní ceny o přiměřené procento hrubé ziskové marže).
Zvláštní postavení má pak doprava a to z důvodu její důležitosti v oblastech:
a) jako případná součást např. pořizovací cena zboží. Podíl platby dopravy dodavatelem či odběratelem
b) jako snížení či zvýšení nákladů a výhodnosti nabídky
Rozdíl je i ve vymezení zásob např. nedokončené výroby prováděné na základě jiných dlouhodobých smluv, v zařazení náhradních dílů (i významné pořizovací ceny a dlouhodobého použití) do zásob, dále v možnosti ocenit zemědělské a lesní produkty pouze vlastními náklady, nikoliv vyšší čistou realizovatelnou hodnotu v případech uvedených v IAS 2. Dle IAS 2 dále lze ke stanovení nákladů pořízení zásob lze použít zjednodušení, např. metodu standardních nákladů či retrogádní metodu k oceňování velkého počtu rychle se měnících položek s podobnou ziskovou marží (snížení prodejní ceny o přiměřené procento hrubé ziskové marže).
Zvláštní postavení má pak doprava a to z důvodu její důležitosti v oblastech:
a) jako případná součást např. pořizovací cena zboží. Podíl platby dopravy dodavatelem či odběratelem
b) jako snížení či zvýšení nákladů a výhodnosti nabídky
ad a) Ve světě jsou uplatňovány dva přístupy, oba zohledňují aspekt dopravy:
1) náklady na dopravu pořízeného zboží zahrnovaného do PC, zvyšují PC stav zásob v rozvaze a náklady prodaného zboží ve výsledovce (metoda freight – in) vč. dopravného snižuje ve výsledovce hrubou marži
2) dopravné nezařazované do PC, (freight out), považuje se za náklad běžného období. Ve výsledovce se pak uvádí pod položkou dopravné hned za náklady na prodané zboží jako přičitatelná položka k těmto nákladům, aby byla hrubá marže vypočtena odpovídajícím způsobem
ad b) vývoj cen a porovnání výhodnosti způsobů přepravy
Účetnictví a závěrečné výkazy obchodních firem a společností zabývající se obchodem liší od účetnictví firem výrobního zaměření.
- identifikovat vlivy managementu ve vztahu k obchodu (merchandising businesses), porovnat důsledně podíly služeb (service business) a obchodní činnosti; služby i obchod užívají totožné účetní metody.
Rozdílné účtování mají cash a prodej na úvěr (karty), výběr způsobu evidence zásob atp.
2) dopravné nezařazované do PC, (freight out), považuje se za náklad běžného období. Ve výsledovce se pak uvádí pod položkou dopravné hned za náklady na prodané zboží jako přičitatelná položka k těmto nákladům, aby byla hrubá marže vypočtena odpovídajícím způsobem
ad b) vývoj cen a porovnání výhodnosti způsobů přepravy
Účetnictví a závěrečné výkazy obchodních firem a společností zabývající se obchodem liší od účetnictví firem výrobního zaměření.
- identifikovat vlivy managementu ve vztahu k obchodu (merchandising businesses), porovnat důsledně podíly služeb (service business) a obchodní činnosti; služby i obchod užívají totožné účetní metody.
Rozdílné účtování mají cash a prodej na úvěr (karty), výběr způsobu evidence zásob atp.
Ve výroční zprávě jsou pak uvedeny ...
Ve výroční zprávě jsou pak uvedeny čisté tržby s poznámkou vyčíslení slev celkem, např.
Př.
tis. USD
% Hrubé tržby 500
Odpočet prodejní vratky 30
Obchodní slevy 20
Hotovostní slevy 10
Čisté tržby 440 tis.
Income statement
Výsledovka obchodní firmy
Sales
Celkové tržby Total sales 500
Prodejní slevy Less Sales discounts sales 60
Rezervy na reklamu 25
Net Sales 415
Př.
tis. USD
% Hrubé tržby 500
Odpočet prodejní vratky 30
Obchodní slevy 20
Hotovostní slevy 10
Čisté tržby 440 tis.
Income statement
Výsledovka obchodní firmy
Sales
Celkové tržby Total sales 500
Prodejní slevy Less Sales discounts sales 60
Rezervy na reklamu 25
Net Sales 415
Právě 4. direktiva, přes střetávání ...
Právě 4. direktiva, přes střetávání anglosaské a kontinentální koncepce, je základem koncepce harmonizovaných postupů v rámci EU a tato jsou základem harmonizovaného účetnictví EU, všeobecné uznávané účetní zásady (obecné principy GP).
3. IAS V rámci celosvětové harmonizace působí Výbor pro mezinárodní účetní standardy zpracovávající IAS - Soubor mezinárodních účetních standardů (International Accounting Standards)
Bylo vydáno 31 IAS, např. IAS2 Zásoby revidované v r. 1993. Nově vyvíjené IAS se budou mimo jiné týkat např. zemědělství, snížení hodnoty aktiv atp. Zároveň dochází k revizi některých dalších existujících standardů.
4. Všeobecně uznávané účetní zásady zahrnují ideové předpoklady a principy účetního systému USA, ucelený teoretický základ a účetní standardy
- GAAP (Generally accepted Accounting Principles)
- UK GAAP (Generally accepted Accounting Principles) Anglie
- US GAAP (Generally accepted Accounting Principles) USA
3. IAS V rámci celosvětové harmonizace působí Výbor pro mezinárodní účetní standardy zpracovávající IAS - Soubor mezinárodních účetních standardů (International Accounting Standards)
Bylo vydáno 31 IAS, např. IAS2 Zásoby revidované v r. 1993. Nově vyvíjené IAS se budou mimo jiné týkat např. zemědělství, snížení hodnoty aktiv atp. Zároveň dochází k revizi některých dalších existujících standardů.
4. Všeobecně uznávané účetní zásady zahrnují ideové předpoklady a principy účetního systému USA, ucelený teoretický základ a účetní standardy
- GAAP (Generally accepted Accounting Principles)
- UK GAAP (Generally accepted Accounting Principles) Anglie
- US GAAP (Generally accepted Accounting Principles) USA
Česká účetní osnova třídí náklady ...
Česká účetní osnova třídí náklady podle druhů, US GAAP dle účelu (výroba, prodej, administrativa)
Naše účetnictví se rokem 1993 poměrně značně přiblížilo účetnictví EU a účetnictví světovému. Přesto zůstává řada odlišností, které je třeba mít na zřeteli, zvláště ve firmách zabývajících se zahraniční obchodní činností.
¨
- Zmíněné nesrovnalosti se projevují i v používání terminologie, která může odlišná. Např. v případě obchodní marže (hrubá marže) jako rozdílu tržeb a nákladů prodaného zboží, se lze setkat s názvy: gross margin (hrubá marže), profit margin, gross profit. Přitom uvedené pojmy mohou mít i zcela jiný obsah. Jako synonyma jsou rovněž používány: např. obrat (turnover), prodej (sales) a výnosy (revenus).
Příspěvek na úhradu Gross Margin v Evropě
Contribution margin US
Zmíněný příspěvek na úhradu (viz kapitola Kalkulace), je používán v části EU jako gross margin (ev. Deckungsbeitrag), v části EU spojené s výukou spíše amerického účetnictví contribution margin, gross margin je pojat jako obchodní marže
Naše účetnictví se rokem 1993 poměrně značně přiblížilo účetnictví EU a účetnictví světovému. Přesto zůstává řada odlišností, které je třeba mít na zřeteli, zvláště ve firmách zabývajících se zahraniční obchodní činností.
¨
- Zmíněné nesrovnalosti se projevují i v používání terminologie, která může odlišná. Např. v případě obchodní marže (hrubá marže) jako rozdílu tržeb a nákladů prodaného zboží, se lze setkat s názvy: gross margin (hrubá marže), profit margin, gross profit. Přitom uvedené pojmy mohou mít i zcela jiný obsah. Jako synonyma jsou rovněž používány: např. obrat (turnover), prodej (sales) a výnosy (revenus).
Příspěvek na úhradu Gross Margin v Evropě
Contribution margin US
Zmíněný příspěvek na úhradu (viz kapitola Kalkulace), je používán v části EU jako gross margin (ev. Deckungsbeitrag), v části EU spojené s výukou spíše amerického účetnictví contribution margin, gross margin je pojat jako obchodní marže
V případě oceňování zboží
Mimo prodejní (historické) ceny a jejích modifikací při oceňování zásob se oceňuje zboží čistou realizační cenou (čistou realizovatelnou hodnotou), tzn. běžnou tržní cenou. Tato cena se porovnává s cenou historickou a převezme se nižší z těchto cen (LCM - Lower of cost or Market Method)
- V případě účtování slev z prodejních cen (sales allowance), slev nákupních (purchase allowance)
Dva základní typy slev:
• Obchodní slevy (trade discounts) obchodním partnerům v rámci uplatňování obchodní politiky, sezónní slevy (rabaty, bonifikace)
• Hotovostní slevy, skonta, (cash discounts)
Slevy a vratky představují rozdíl mezi hrubou a čistou tržbou. Účetně je lze zaznamenat jako snížení výnosů, ovšem manažeři větších podniků vedou spíše samostatný opravný účet evidující vratky, slevy, což dovoluje sledovat a vyhodnocovat vývoj a určit následně potřebná opatření (např. změnu sortimentu). Rovněž ve výkazech se uvádějí slevy a vratky samostatně.
- V případě účtování slev z prodejních cen (sales allowance), slev nákupních (purchase allowance)
Dva základní typy slev:
• Obchodní slevy (trade discounts) obchodním partnerům v rámci uplatňování obchodní politiky, sezónní slevy (rabaty, bonifikace)
• Hotovostní slevy, skonta, (cash discounts)
Slevy a vratky představují rozdíl mezi hrubou a čistou tržbou. Účetně je lze zaznamenat jako snížení výnosů, ovšem manažeři větších podniků vedou spíše samostatný opravný účet evidující vratky, slevy, což dovoluje sledovat a vyhodnocovat vývoj a určit následně potřebná opatření (např. změnu sortimentu). Rovněž ve výkazech se uvádějí slevy a vratky samostatně.
(A) Výdaje na administrativu
- materiál pro kancelář 20
- opravy v kanceláři 20
- cestovné ostatní 10
- nájemné kanceláře 200
- účetní, právní a ost. služby 200
- mzdy v administrativě 60
- soc. výdaje na administrativu 20
- odpisy kancel. majetku 150
Administrativní náklady celkem - 680
(F) Příjmy z úroků 1
Ostatní finanční náklady 10
Výsledek z finanční činnosti - 9
VÝSLEDEK Z BĚŽNÉ ČINNOSTI před zdaněním - 151
Daň z příjmů 0
- opravy v kanceláři 20
- cestovné ostatní 10
- nájemné kanceláře 200
- účetní, právní a ost. služby 200
- mzdy v administrativě 60
- soc. výdaje na administrativu 20
- odpisy kancel. majetku 150
Administrativní náklady celkem - 680
(F) Příjmy z úroků 1
Ostatní finanční náklady 10
Výsledek z finanční činnosti - 9
VÝSLEDEK Z BĚŽNÉ ČINNOSTI před zdaněním - 151
Daň z příjmů 0
ČISTÁ ZTRÁTA za období
ČISTÁ ZTRÁTA za období - 151
8. K harmonizaci účetnictví
Vzhledem k potřebě zajistit v rámci EU a ve světové ekonomice co nejobjektivnější porovnatelnost získávaných účetních údajů, postupuje harmonizace účetních systémů poměrně rychlým tempem, byť je provázena problémy.
Stávající účetní systémy
1. Národní účetní standardy, identické pro konkrétní stát
2. Direktivy EU
V oblasti účetnictví se jedná o 3 direktivy, tvořící kodex legislativy EU
4. direktiva upravující účetní výkazy a přílohu
7. direktiva upravující konsolidaci účetních výkazů
8. direktiva pojednávající o auditorské činnosti
Vydávané normy – (direktivy) - zabudovává každá země EU do své národní úpravy. Právo volby umožňuje však jednotlivým zemím respektovat jejich specifika, což vede k nepostačující srovnatelnosti účetních informací v rámci EU.
8. K harmonizaci účetnictví
Vzhledem k potřebě zajistit v rámci EU a ve světové ekonomice co nejobjektivnější porovnatelnost získávaných účetních údajů, postupuje harmonizace účetních systémů poměrně rychlým tempem, byť je provázena problémy.
Stávající účetní systémy
1. Národní účetní standardy, identické pro konkrétní stát
2. Direktivy EU
V oblasti účetnictví se jedná o 3 direktivy, tvořící kodex legislativy EU
4. direktiva upravující účetní výkazy a přílohu
7. direktiva upravující konsolidaci účetních výkazů
8. direktiva pojednávající o auditorské činnosti
Vydávané normy – (direktivy) - zabudovává každá země EU do své národní úpravy. Právo volby umožňuje však jednotlivým zemím respektovat jejich specifika, což vede k nepostačující srovnatelnosti účetních informací v rámci EU.
Např. pro prodej a servis
(S) Výnos z prodeje zboží 12 600
Náklady na prodej zboží 10 110
- pořizovací cena prod. zboží 10 000
- cestovné pro zboží 80
- pojištění zásob zboží 30
Hrubá marže z prodeje zboží + 2 490
Výnosy ze servisní činnosti 400
Náklady na servisní činnost 340
- materiál pro servis 20
- cestovné techniků 60
- subdodávky pro servis 50
- mzdy techniků 120
- sociální pojištění techniků 40
- odpisy servisních přístrojů 50
Náklady na prodej zboží 10 110
- pořizovací cena prod. zboží 10 000
- cestovné pro zboží 80
- pojištění zásob zboží 30
Hrubá marže z prodeje zboží + 2 490
Výnosy ze servisní činnosti 400
Náklady na servisní činnost 340
- materiál pro servis 20
- cestovné techniků 60
- subdodávky pro servis 50
- mzdy techniků 120
- sociální pojištění techniků 40
- odpisy servisních přístrojů 50
Hrubá marže ze servisní činnosti + 60
Hrubá marže z výnosů (z obratu) celkem: + 2 550
(M) Náklady na marketing a distribuci:
- reklamní předměty 10
- opravy v prodejně 30
- opravy auta ředitele 10
- cestovné k zákazníkům 50
- reprezentace 100
- nájemné prodejny 300
- reklama a propagace 250
- mzdy - prodavačů 300
- ředitelů 420
- sociální výdaje - prodavačů 100
- ředitele 140
- daně z aut 1
- pojištění prodejny 10
- pojištění aut 10
- odpisy zařízení prodejny 300
pojišťovna - 19
Marketing a distribuce celkem - 2 012,-
(M) Náklady na marketing a distribuci:
- reklamní předměty 10
- opravy v prodejně 30
- opravy auta ředitele 10
- cestovné k zákazníkům 50
- reprezentace 100
- nájemné prodejny 300
- reklama a propagace 250
- mzdy - prodavačů 300
- ředitelů 420
- sociální výdaje - prodavačů 100
- ředitele 140
- daně z aut 1
- pojištění prodejny 10
- pojištění aut 10
- odpisy zařízení prodejny 300
pojišťovna - 19
Marketing a distribuce celkem - 2 012,-
524 - Sociální a zdravotní pojištění 300
524.1. na prodavače 100 (M)
524.2. na servisní techniky 40 (S)
524.3. na ředitele 140 (M)
524.4. na administrativu 20 (A)
538 - Ostatní daně a poplatky (auta, poplatky) 1
548 - Ostatní provozní náklady 50
548.1. Pojištění zásob zboží 30 (S)
548.2. Pojištění prodejny 10 (M)
548.3. Pojištění aut 10 (M)
551 - Odpisy majetku 500
551.1. zařízení prodejny 300 (M)
551.2. zařízení servisních přístrojů 50 (S)
551.3. kancelářský majetek 150 (A)
568 - Ostatní finanční náklady 10
595 - Daň z příjmů 0
Součet nákladů 13 171
524.2. na servisní techniky 40 (S)
524.3. na ředitele 140 (M)
524.4. na administrativu 20 (A)
538 - Ostatní daně a poplatky (auta, poplatky) 1
548 - Ostatní provozní náklady 50
548.1. Pojištění zásob zboží 30 (S)
548.2. Pojištění prodejny 10 (M)
548.3. Pojištění aut 10 (M)
551 - Odpisy majetku 500
551.1. zařízení prodejny 300 (M)
551.2. zařízení servisních přístrojů 50 (S)
551.3. kancelářský majetek 150 (A)
568 - Ostatní finanční náklady 10
595 - Daň z příjmů 0
Součet nákladů 13 171
602 - Tržby za prodej služeb
602 - Tržby za prodej služeb 400 (S) 400
604 - Tržby za prodej zboží 12 600 (S) 12 600
648 - Ostatní výnosy 19 (M) 19
662 - Úroky 1 (F) 1
Součet výnosů 13 020
Účetní ztráta - 151
Pokud v této fázi budou zhotoveny výkazy zisků a ztrát zvláště pro prodej (S), M, A, F, výsledky hospodaření jednotlivých oborů činností
604 - Tržby za prodej zboží 12 600 (S) 12 600
648 - Ostatní výnosy 19 (M) 19
662 - Úroky 1 (F) 1
Součet výnosů 13 020
Účetní ztráta - 151
Pokud v této fázi budou zhotoveny výkazy zisků a ztrát zvláště pro prodej (S), M, A, F, výsledky hospodaření jednotlivých oborů činností
Obdobně jako v případě propočtu obchodní marže ...
Obdobně jako v případě propočtu obchodní marže a kalkulací se snažíme v rámci co nejvyšší dosažené a vypovídací schopnosti výkazů přiřadit co nejvíce nákladů k prodejům S, marketingu a distribuci(M). Administrativní náklady (A) by měly zůstat ryze neproduktivní (účetní, právníci,...). Ostatní náklady (O) by měly obsahovat jen položky nikam nepřiřaditelné. Pozornost pak je třeba věnovat i vykazování výnosů, které nemají s obchodní činností nic společného (př. úhrada nákladů za opravu havarovaného auta od pojišťovny), vykázat jako úhradu nákladů na opravy.
501 Spotřeba materiálu 50
501.1. materiál pro servis 20 (S)
501.2. reklamní předměty 10 (M)
501.3. materiál pro kancelář 20 (A)
504 Prodané zboží v ceně pořízení 10 000 (S)
511 Opravy a udržování 60
511.1. v prodejně 30 (M)
511.2. auto ředitele 10 (M)
511.3. v kanceláři 20 (A)
501 Spotřeba materiálu 50
501.1. materiál pro servis 20 (S)
501.2. reklamní předměty 10 (M)
501.3. materiál pro kancelář 20 (A)
504 Prodané zboží v ceně pořízení 10 000 (S)
511 Opravy a udržování 60
511.1. v prodejně 30 (M)
511.2. auto ředitele 10 (M)
511.3. v kanceláři 20 (A)
512 Cestovné 200
512.1. cestovné za nákupem zboží 80 (S)
512.2. cestovné k zákazníkům 50 (M)
512.3. cestovné servisních techniků 60 (S)
512.4. cestovné ostatní 10 (A)
513 Reprezentace 100 (M)
518 - Ostatní služby 1 000
518.1. Nájemné prodejny 300 (M)
518.2. Nájemné kanceláře 200 (A)
518.3. Reklama, propagace 250 (M)
518.4. Účetní, právní a ostatní služby 200 (A)
518.5. Subdodávky pro servis 50 (S)
521 - Mzdové náklady 900
521.1. Mzdy prodavačů 300 (M)
521.2. Mzdy servisních techniků 120 (S)
521.3. Mzdy ředitelů 420 (M)
521.4. Mzdy v administrativě 60 (A)
512.2. cestovné k zákazníkům 50 (M)
512.3. cestovné servisních techniků 60 (S)
512.4. cestovné ostatní 10 (A)
513 Reprezentace 100 (M)
518 - Ostatní služby 1 000
518.1. Nájemné prodejny 300 (M)
518.2. Nájemné kanceláře 200 (A)
518.3. Reklama, propagace 250 (M)
518.4. Účetní, právní a ostatní služby 200 (A)
518.5. Subdodávky pro servis 50 (S)
521 - Mzdové náklady 900
521.1. Mzdy prodavačů 300 (M)
521.2. Mzdy servisních techniků 120 (S)
521.3. Mzdy ředitelů 420 (M)
521.4. Mzdy v administrativě 60 (A)
Výkonová spotřeba 1 410
Výkonová spotřeba 1 410
Spotřeba materiálu a energie 50
Služby 1 360
+ Přidaná hodnota 1 590
Osobní náklady 1 200
Mzdové náklady 900
Náklady na sociální zabezpečení 300
Daně a poplatky 1
Odpisy hmotného majetku 500
Ostatní provozní výnosy 19
Ostatní provozní náklady 50
Provozní hospodářský výsledek - 142
Finanční výnosy 1
Finanční náklady 10
Hospodářský výsledek z finančních operací - 9
Hospodářský výsledek z běžné činnosti 151
Pomocí AE rozdělíme položky dle oblastí výkonů a sice Prodej, služby, servis (S), marketing (M), administrativa (A), tak jak odpovídaly tyto činnosti vynaloženým nákladům a výnosům.
Spotřeba materiálu a energie 50
Služby 1 360
+ Přidaná hodnota 1 590
Osobní náklady 1 200
Mzdové náklady 900
Náklady na sociální zabezpečení 300
Daně a poplatky 1
Odpisy hmotného majetku 500
Ostatní provozní výnosy 19
Ostatní provozní náklady 50
Provozní hospodářský výsledek - 142
Finanční výnosy 1
Finanční náklady 10
Hospodářský výsledek z finančních operací - 9
Hospodářský výsledek z běžné činnosti 151
Pomocí AE rozdělíme položky dle oblastí výkonů a sice Prodej, služby, servis (S), marketing (M), administrativa (A), tak jak odpovídaly tyto činnosti vynaloženým nákladům a výnosům.
Součet nákladů
602 Tržby z prodeje služeb 400
604 Tržby za zboží 12 600
648 Ostatní provozní výnosy 19
662 Úroky 1
součet výnosů 13 020
účetní ztráta - 151
Podnik vykázal ztrátu, přestože prodával s vysokou marží. Obchodní marže však není propočtena ze všech nákladů na prodané zboží (viz předchozí text).
Výkaz zisků a ztrát
Tržby za prodej zboží 12 600
Náklady vynaložené na prodej zboží 10 000
Obchodní marže 2 600
Výkony 400
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 400
604 Tržby za zboží 12 600
648 Ostatní provozní výnosy 19
662 Úroky 1
součet výnosů 13 020
účetní ztráta - 151
Podnik vykázal ztrátu, přestože prodával s vysokou marží. Obchodní marže však není propočtena ze všech nákladů na prodané zboží (viz předchozí text).
Výkaz zisků a ztrát
Tržby za prodej zboží 12 600
Náklady vynaložené na prodej zboží 10 000
Obchodní marže 2 600
Výkony 400
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 400
Finanční výkaznictví nejen v hyperinflačních ekonomikách má 3 možnosti:
• K inflaci nepřihlížet, vykazovat údaje na bázi původní kupní síly peněz v době, kdy se uskutečnily hospodářské operace, přepočet je na uživatelích účetních údajů (potřeba kvalifikace).
• Sestavovat výkazy na základě účetnictví vedeného na bázi původní kupní síly peněz, ale provádět jejich přepočty na pevnou kupní sílu peněz (v ÚJ), jeví se jako nejschůdnější.
• Začlenit systém přepočtů do soustavy účtů hlavní knihy a účetní výkazy sestavovat již na základě přepočtených zůstatků
Pro naše podmínky platí: vedle vypracování předepsané formy základních účetních výkazů je vhodné pro potřeby ÚJ sestavit i výkazy přepočtené.
Mezinárodní účetní standardy vyžadují vyčíslení vlivů externích faktorů, které ovlivnily hospodářský výsledek. Jako účelné se jeví přepočet účetních údajů na pevnou kupní sílu peněz (z pořizovací ceny) či přepočet na bázi reprodukčních cen.
• Sestavovat výkazy na základě účetnictví vedeného na bázi původní kupní síly peněz, ale provádět jejich přepočty na pevnou kupní sílu peněz (v ÚJ), jeví se jako nejschůdnější.
• Začlenit systém přepočtů do soustavy účtů hlavní knihy a účetní výkazy sestavovat již na základě přepočtených zůstatků
Pro naše podmínky platí: vedle vypracování předepsané formy základních účetních výkazů je vhodné pro potřeby ÚJ sestavit i výkazy přepočtené.
Mezinárodní účetní standardy vyžadují vyčíslení vlivů externích faktorů, které ovlivnily hospodářský výsledek. Jako účelné se jeví přepočet účetních údajů na pevnou kupní sílu peněz (z pořizovací ceny) či přepočet na bázi reprodukčních cen.
ad C) Použití AE
Výkaz zisků a ztrát v obchodní činnosti
Účetní výkazy v našich podmínkách nerozlišují podniky zabývající se výrobou, službami či obchodem. Nicméně ale jak již bylo zmíněno, v případě pořizování zboží, je nutno se zaměřit zejména na výkaz zisků a ztrát a zpracovat předložené údaje dle konkrétních požadavků vyplývajících z potřeb obchodní firmy.
Na příkladu obchodní firmy poskytující i servis, lze ilustrovat pohled na účetní výkazy z pozice obchodní činnosti
501 Spotřeba materiálu 50
504 Prodané zboží v ceně pořízení 10 000
511 Opravy a udržování 60
512 Cestovné 200
513 Náklady na reprezentaci 100
518 Ostatní služby 1 000
521 Mzdové náklady 900
524 Zákonné sociální pojištění 300
538 Ostatní daně a poplatky 1
548 Ostatní provozní náklady 50
551 Odpisy NIM a HIM 500
568 Ostatní finanční náklady 10
595 Daň z příjmů 0
Účetní výkazy v našich podmínkách nerozlišují podniky zabývající se výrobou, službami či obchodem. Nicméně ale jak již bylo zmíněno, v případě pořizování zboží, je nutno se zaměřit zejména na výkaz zisků a ztrát a zpracovat předložené údaje dle konkrétních požadavků vyplývajících z potřeb obchodní firmy.
Na příkladu obchodní firmy poskytující i servis, lze ilustrovat pohled na účetní výkazy z pozice obchodní činnosti
501 Spotřeba materiálu 50
504 Prodané zboží v ceně pořízení 10 000
511 Opravy a udržování 60
512 Cestovné 200
513 Náklady na reprezentaci 100
518 Ostatní služby 1 000
521 Mzdové náklady 900
524 Zákonné sociální pojištění 300
538 Ostatní daně a poplatky 1
548 Ostatní provozní náklady 50
551 Odpisy NIM a HIM 500
568 Ostatní finanční náklady 10
595 Daň z příjmů 0
Mezi hlavní problémy lze uvést:
- Okolnosti ovlivňující výsledek a dění ve firmě, o nichž výkazy nevypovídají
(např. konkurenčnost prostředí, kvalita území, kupní síla obyvatel, působení inflace, umístění);
- Údaje uvedené ve výkazech, mající alternativní podobu, např. způsob oceňování zásob, uplatňování způsobu odpisování, tiché rezervy;
- Užití AE, umožňující sledovat potřebné cíle kromě členění nákladových a výnosových účtů na základě daňové účinnosti, dále zmíněné členění nákladů na variabilní, fixní, členění nákladů dle souvisejících příčinných činností.
V tomto kontextu je zaměřena pozornost v dalším textu na:
A) Budoucí a současnou hodnotu peněz
B) Vliv inflace
C) Použití AE v obchodní činnosti
V návrhu novely zákona o účetnictví mimo jiné bude moci účetní závěrka obsahovat významné nesprávnosti, aniž by byla používána za nesprávnou.
(např. konkurenčnost prostředí, kvalita území, kupní síla obyvatel, působení inflace, umístění);
- Údaje uvedené ve výkazech, mající alternativní podobu, např. způsob oceňování zásob, uplatňování způsobu odpisování, tiché rezervy;
- Užití AE, umožňující sledovat potřebné cíle kromě členění nákladových a výnosových účtů na základě daňové účinnosti, dále zmíněné členění nákladů na variabilní, fixní, členění nákladů dle souvisejících příčinných činností.
V tomto kontextu je zaměřena pozornost v dalším textu na:
A) Budoucí a současnou hodnotu peněz
B) Vliv inflace
C) Použití AE v obchodní činnosti
V návrhu novely zákona o účetnictví mimo jiné bude moci účetní závěrka obsahovat významné nesprávnosti, aniž by byla používána za nesprávnou.
ad A) Současná a budoucí hodnota peněz (peněžních toků)
Zde nás budou zajímat závazky a zejména pak samozřejmě pohledávky podléhají tendenci znehodnocování kupní síly,
BH = SH ( 1 + i )n,
kde i = % inflace
n = počet let
SH = současná hodnota pohledávky (v angl. orig. present value)
BH = budoucí hodnota pohledávky (v angl. orig. future value)
Př. Dnešní pohledávka v nominální hodnotě 1 000 Kč při 12% znehodnocení kupní síly peněz představuje za 1 rok; 1 000 x ( 1 + 0,12 )1 = 1 120 Kč
Stávající systém účetnictví nebere v úvahu kupní sílu PJ, vypovídací schopnost výkazů a změny cen.
Změna kupní síly peněz má závažné důsledky pro účetnictví, stejně jako cenové indexy (dříve či později se promítnou až do cen spotřebitelských). Věřitel se musí spokojit s negativní úrokovou mírou, reálný úrok je nižší než pokles kupní síly (normální u bankovních depozit).
BH = SH ( 1 + i )n,
kde i = % inflace
n = počet let
SH = současná hodnota pohledávky (v angl. orig. present value)
BH = budoucí hodnota pohledávky (v angl. orig. future value)
Př. Dnešní pohledávka v nominální hodnotě 1 000 Kč při 12% znehodnocení kupní síly peněz představuje za 1 rok; 1 000 x ( 1 + 0,12 )1 = 1 120 Kč
Stávající systém účetnictví nebere v úvahu kupní sílu PJ, vypovídací schopnost výkazů a změny cen.
Změna kupní síly peněz má závažné důsledky pro účetnictví, stejně jako cenové indexy (dříve či později se promítnou až do cen spotřebitelských). Věřitel se musí spokojit s negativní úrokovou mírou, reálný úrok je nižší než pokles kupní síly (normální u bankovních depozit).
Doba obratu pohledávky
Doba obratu pohledávky = faktor proporcionality
počet dní odpovídající tržbám
(pohledávky = k x tržby)
• podíl nedobytných pohledávek na celkovém stavu pohledávek (Σ pohledávek);
7. Účetní výkazy
Účetní závěrka spočívá v sestavení účetních výkazů, minimálně:
- Rozvahy (bilance)
- Výkazu zisků a ztrát (výsledovky)
- Přílohy
Rozvaha je v podstatě statickým pohledem na stav a strukturu aktiv a pasiv účetní jednotky, (vyjadřuje stav aktiv a pasiv ke dni sestavení rozvahy). Naproti tomu výsledovka se vztahuje vždy k určitému intervalu (ročnímu) a je přehledem o výsledných operacích za tento interval. Při sestavení výkazů se vychází ze zásady akruálního principu.
Výkazy v naší zemi jsou koncipovány přednostně pro potřeby finančního řízení a rozhodování.
počet dní odpovídající tržbám
(pohledávky = k x tržby)
• podíl nedobytných pohledávek na celkovém stavu pohledávek (Σ pohledávek);
7. Účetní výkazy
Účetní závěrka spočívá v sestavení účetních výkazů, minimálně:
- Rozvahy (bilance)
- Výkazu zisků a ztrát (výsledovky)
- Přílohy
Rozvaha je v podstatě statickým pohledem na stav a strukturu aktiv a pasiv účetní jednotky, (vyjadřuje stav aktiv a pasiv ke dni sestavení rozvahy). Naproti tomu výsledovka se vztahuje vždy k určitému intervalu (ročnímu) a je přehledem o výsledných operacích za tento interval. Při sestavení výkazů se vychází ze zásady akruálního principu.
Výkazy v naší zemi jsou koncipovány přednostně pro potřeby finančního řízení a rozhodování.
Účetnictví ČR je založeno na bázi ...
Účetnictví ČR je založeno na bázi historických cen, což ovšem neznamená, že se v rozvaze setkáme s jedinou oceňovací bází - vyplývá ze zákona o účetnictví: cena pořízení, cena pořizovací, reprodukční pořizovací cena, vlastní náklady, nominální hodnota.
Oceňování v historických cenách má své nedostatky:
- nebere v úvahu změny tržních cen majetku, který podnik vlastní
- nebere v úvahu změny kupní síly peněžní jednotky
- zkresluje hospodářský výsledek běžného roku
Aby uplatnění historických cen bylo smysluplné, musela by být splněna zásada stálé kupní síly peněžní jednotky. Tento předpoklad u nás není splněn - v období inflace není historická cena rozhodující. Jak tedy zlepšit vypovídací schopnost výkazů? Nejschůdnějším řešením přepočítat údaje výkazů v historických cenách (mimo systém účetnictví) na změněné ceny.
K NĚKTERÝM AKTUÁLNÍM OTÁZKÁM ÚČETNÍCH VÝKAZŮ
- Účetní výkazy jakkoliv představují nenahraditelnou informační základnu, nedisponují zcela výhradní objektivní vypovídací schopností o dané stávající situaci podniku, hospodářském výsledku a budoucí prosperitě firmy.
Oceňování v historických cenách má své nedostatky:
- nebere v úvahu změny tržních cen majetku, který podnik vlastní
- nebere v úvahu změny kupní síly peněžní jednotky
- zkresluje hospodářský výsledek běžného roku
Aby uplatnění historických cen bylo smysluplné, musela by být splněna zásada stálé kupní síly peněžní jednotky. Tento předpoklad u nás není splněn - v období inflace není historická cena rozhodující. Jak tedy zlepšit vypovídací schopnost výkazů? Nejschůdnějším řešením přepočítat údaje výkazů v historických cenách (mimo systém účetnictví) na změněné ceny.
K NĚKTERÝM AKTUÁLNÍM OTÁZKÁM ÚČETNÍCH VÝKAZŮ
- Účetní výkazy jakkoliv představují nenahraditelnou informační základnu, nedisponují zcela výhradní objektivní vypovídací schopností o dané stávající situaci podniku, hospodářském výsledku a budoucí prosperitě firmy.
Účtování a daňové dopady u společnosti A:
Částka MD D
1. Počáteční stav pohledávek 1 mil.Kč 311
2. Upsání akcií společnosti B 1 mil.Kč 062 367
3. Splacení upsaných akcií
nepeněžním vkladem pohledávky 1 mil.Kč 367 311
Výsledkem je zrušení pohledávky v účetnictví společnosti A (vkladatele). Pohledávka se vlastně změnila v hodnotu finanční investice, která je oceněna účetní hodnotou vkladu, tedy nominální hodnotou pohledávky 1 mil.Kč. Daňové dopady na dani z příjmů nejsou žádné.
Účtování a daňové dopady u společnosti B:
Částka MD D
1. Počáteční stav závazků 1 mil.Kč 321
2. Zvýšení základního jmění úpisem akcií 1 mil.Kč 353 411
1. Počáteční stav pohledávek 1 mil.Kč 311
2. Upsání akcií společnosti B 1 mil.Kč 062 367
3. Splacení upsaných akcií
nepeněžním vkladem pohledávky 1 mil.Kč 367 311
Výsledkem je zrušení pohledávky v účetnictví společnosti A (vkladatele). Pohledávka se vlastně změnila v hodnotu finanční investice, která je oceněna účetní hodnotou vkladu, tedy nominální hodnotou pohledávky 1 mil.Kč. Daňové dopady na dani z příjmů nejsou žádné.
Účtování a daňové dopady u společnosti B:
Částka MD D
1. Počáteční stav závazků 1 mil.Kč 321
2. Zvýšení základního jmění úpisem akcií 1 mil.Kč 353 411
3. Splacení pohledávky za upsané ...
3. Splacení pohledávky za upsané vlastní jmění vkladem pohledávky 1 mil.Kč 311 353
4. Zánik původního závazku a pohledávky nabyté vkladem 1 mil.Kč 321 311
Daňové dopady pro společnost B jakožto nabyvatele nepeněžního vkladu pohledávky nejsou žádné.
Praktickými otázkami v oblasti pohledávek jsou vztahy:
• průběžné doby úhrady, režim inkasa (spíše pro případ individuálních odběratelů);
• skutečné příjmy v % tržeb v jednotlivých obdobích (měsících);
prognóza pohledávek;
Pohledávky = doba obratu pohledávek x tržby
počet dní odpovídající tržbám
4. Zánik původního závazku a pohledávky nabyté vkladem 1 mil.Kč 321 311
Daňové dopady pro společnost B jakožto nabyvatele nepeněžního vkladu pohledávky nejsou žádné.
Praktickými otázkami v oblasti pohledávek jsou vztahy:
• průběžné doby úhrady, režim inkasa (spíše pro případ individuálních odběratelů);
• skutečné příjmy v % tržeb v jednotlivých obdobích (měsících);
prognóza pohledávek;
Pohledávky = doba obratu pohledávek x tržby
počet dní odpovídající tržbám
Vkladatel vlastní pohledávku, ...
Vkladatel vlastní pohledávku, kterou v nominální hodnotě vkládá jako nepeněžní vklad do společnosti dlužníka, který má vůči vkladateli závazek. Tato operace je provedena na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Vklad je splacen dnem účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Tímto dnem zaniká u vkladatele pohledávka a u dlužníka závazek. Účelem této operace je zvýšení základního jmění u společnosti nabyvatele nepeněžního vkladu (ve vztahu k pohledávce se jedná o dlužníka), a tím zároveň založit či posílit kapitálovou účast vkladatele (ve vztahu k pohledávce se jedná o věřitele) na společnosti nabyvatele.
Příklad kapitalizace pohledávky
Společnost A prodala společnosti B zboží v hodnotě 1 mil.Kč a ve svém účetnictví eviduje pohledávku v nominální hodnotě 1 mil.Kč. Dlužník – společnost B však svůj závazek vůči společnosti A nesplnila. Společnost A se rozhodla, že v souladu s rozhodnutím valné hromady společnosti B o zvýšení základního jmění upíše akcie společnosti B. Svůj závazek z upsaných akcií společnost A splatí vkladem pohledávky vůči společnosti B v nominální hodnotě 1 mil.Kč. Celá nominální hodnota pohledávky ve výši 1 mil.Kč zvýší základní jmění společnosti B.
Příklad kapitalizace pohledávky
Společnost A prodala společnosti B zboží v hodnotě 1 mil.Kč a ve svém účetnictví eviduje pohledávku v nominální hodnotě 1 mil.Kč. Dlužník – společnost B však svůj závazek vůči společnosti A nesplnila. Společnost A se rozhodla, že v souladu s rozhodnutím valné hromady společnosti B o zvýšení základního jmění upíše akcie společnosti B. Svůj závazek z upsaných akcií společnost A splatí vkladem pohledávky vůči společnosti B v nominální hodnotě 1 mil.Kč. Celá nominální hodnota pohledávky ve výši 1 mil.Kč zvýší základní jmění společnosti B.
4. Konkurz byl na dlužníka prohlášen, ...
4. Konkurz byl na dlužníka prohlášen, proběhl, bylo vydáno rozvrhové usnesení. Věřiteli ale nebyla uhrazena část (nebo celá hodnota) pohledávky. Neuhrazená část pohledávky bude jednorázově daňově účinně odepsána.
Konkurz - přihlášení pohledávky - rozpuštění opravné položky 391 AEN/659
- tvorba zákonné opravné položky 558/391 AED
Konkurz ukončen: - úhrada 1/2 pohledávky 221/311
- odpis 1/2 pohledávky 546/311
- rozpuštění zákonné opravné položky 391 AED/659
Účetní zachycení konkurzu likvidace OP nedaňová 559/391
OP daňově účinná 558/391
Konkurz přihlášení pohledávky: rozpuštění OP účetní 391ND/659
Tvorba zákonné OP 558/391Z
Konkurz ukončen:zčásti úhrada pohledávky 221/311
Odpis zbytku pohledávky 546/311
Rozpuštění OP 391Z/658
Konkurz - přihlášení pohledávky - rozpuštění opravné položky 391 AEN/659
- tvorba zákonné opravné položky 558/391 AED
Konkurz ukončen: - úhrada 1/2 pohledávky 221/311
- odpis 1/2 pohledávky 546/311
- rozpuštění zákonné opravné položky 391 AED/659
Účetní zachycení konkurzu likvidace OP nedaňová 559/391
OP daňově účinná 558/391
Konkurz přihlášení pohledávky: rozpuštění OP účetní 391ND/659
Tvorba zákonné OP 558/391Z
Konkurz ukončen:zčásti úhrada pohledávky 221/311
Odpis zbytku pohledávky 546/311
Rozpuštění OP 391Z/658
Na rozdíl od postupného daňového ...
Na rozdíl od postupného daňového odpisu pohledávek starého bloku a tvorby opravných položek k pohledávkám nového bloku, kde byl vymezen okruh pohledávek, na které nebylo možné tyto výhody využít, u tvorby opravných položek na pohledávky za dlužníky v konkurzu či vyrovnacím řízení není žádné podobné omezení.
Další operace s pohledávkami
ZAPOČTENÍ POHLEDÁVEK – jedná se o vzájemnou úhradu pohledávek a závazků bez použití peněžních prostředků. Může se v tomto případě jednat i o jednostranný právní akt. Nezbytnou podmínkou je, aby šlo o pohledávky stejného druhu, tedy peněžité. Nelze započíst pohledávku peněžitou a nepeněžitou. Dále nelze započíst pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, nelze též započíst pohledávku splatnou a nesplatnou. V praxi je běžné uzavírání dvoustranných smluv o započtení pohledávek a závazků. Tento postup může přispívat k průkaznosti evidence.
KAPITALIZACE POHLEDÁVKY – Obchodní zákoník umožňuje věřiteli vložit jeho pohledávku do společnosti dlužníka a tím získat podíl na společnosti dlužníka. Vkladatel, který je věřitelem, vkládá nepeněžní vklad, a to ve formě pohledávky do základního jmění společnosti dlužníka.
Další operace s pohledávkami
ZAPOČTENÍ POHLEDÁVEK – jedná se o vzájemnou úhradu pohledávek a závazků bez použití peněžních prostředků. Může se v tomto případě jednat i o jednostranný právní akt. Nezbytnou podmínkou je, aby šlo o pohledávky stejného druhu, tedy peněžité. Nelze započíst pohledávku peněžitou a nepeněžitou. Dále nelze započíst pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, nelze též započíst pohledávku splatnou a nesplatnou. V praxi je běžné uzavírání dvoustranných smluv o započtení pohledávek a závazků. Tento postup může přispívat k průkaznosti evidence.
KAPITALIZACE POHLEDÁVKY – Obchodní zákoník umožňuje věřiteli vložit jeho pohledávku do společnosti dlužníka a tím získat podíl na společnosti dlužníka. Vkladatel, který je věřitelem, vkládá nepeněžní vklad, a to ve formě pohledávky do základního jmění společnosti dlužníka.
Tato nová pohledávka bude mít určitý ...
Tato nová pohledávka bude mít určitý termín splatnosti, po jeho marném uplynutí je možno začít s novou tvorbou opravných položek.
Postoupení pohledávky za účelem splnění dluhu
Pro postoupení pohledávky za účelem splnění dluhu je nutno uzavřít smlouvu, ve které věřitel (postupitel) poskytuje svou pohledávku třetí osobě (postupníkovi) za účelem splnění dluhu, který u postupníka má. To znamená, že postupitel je současně dlužníkem postupníka a postoupení pohledávky slouží jako způsob splnění dluhu.
Postup účtování u postupitele je možný dvěma způsoby:
První spočívá v účtování pouze mezi účty pohledávek a závazků. Jednoduchost tohoto způsobu vynikne za předpokladu rovnosti mezi pohledávkou a závazkem. Druhý je postaven na brutto systému účtování. Pohledávka je zúčtována do nákladů, závazek do výnosů.
Postoupení pohledávek se používá ve spojení se slevou nebo jako předpoklad zápočtu mezi více organizacemi- postupitel 546/311
311/646
Postoupení pohledávky za účelem splnění dluhu
Pro postoupení pohledávky za účelem splnění dluhu je nutno uzavřít smlouvu, ve které věřitel (postupitel) poskytuje svou pohledávku třetí osobě (postupníkovi) za účelem splnění dluhu, který u postupníka má. To znamená, že postupitel je současně dlužníkem postupníka a postoupení pohledávky slouží jako způsob splnění dluhu.
Postup účtování u postupitele je možný dvěma způsoby:
První spočívá v účtování pouze mezi účty pohledávek a závazků. Jednoduchost tohoto způsobu vynikne za předpokladu rovnosti mezi pohledávkou a závazkem. Druhý je postaven na brutto systému účtování. Pohledávka je zúčtována do nákladů, závazek do výnosů.
Postoupení pohledávek se používá ve spojení se slevou nebo jako předpoklad zápočtu mezi více organizacemi- postupitel 546/311
311/646
Bezúplatný převod pohledávky - dar
Dárce (postupitel) se zavazuje poskytnout obdarovanému (postupníkovi) určitý majetkový prospěch, aniž by k tomu měl právní povinnost a postupník tento dar přijímá. Účel, že jakým k postoupení pohledávky dochází, je věcí účastníků smlouvy. Z hlediska formy je nutno u darovací smlouvy i smlouvy o postoupení pohledávky dodržet písemnou formu a to jednat pro zákonný požadavek ohledně postupní smlouvy a jednat z hlediska darovací smlouvy, neboť zde poskytuje slib majetkového prospěchu. Částka hodnoty pohledávky zachycená u dárce na účet 543 - Dary, není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pokud je příjemcem daru právnická osoba, podle zákona o daních z příjmů není hodnota daru předmětem daně.
Na účet 546 - Odpis pohledávky se zachycují následující účetní případy:
- daňový jednorázový odpis do nákladů v souladu se zákonem o daních z příjmů,
- daňový postupný odpis ve výši 10% (20%) hodnoty pohledávky do nákladů,
- postoupení pohledávky,
- účetní odpis.
Pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení
Poplatník eviduje ve svém účetnictví pohledávku za dlužníkem v konkurzním či vyrovnacím řízení. Nejprve je nutné si objasnit, zda se skutečně jedná o dlužníka v konkurzním či vyrovnacím řízení a dále musíme přesně vědět v jakém stadiu se konkurz nachází. Nelze zaměňovat konkurzní či vyrovnací řízení s procesem likvidace společnosti. Pohledávku za dlužníkem v likvidaci nijak výjimečně nezvýhodníme, platí zde stejný režim jako u ostatních pohledávek.
Na účet 546 - Odpis pohledávky se zachycují následující účetní případy:
- daňový jednorázový odpis do nákladů v souladu se zákonem o daních z příjmů,
- daňový postupný odpis ve výši 10% (20%) hodnoty pohledávky do nákladů,
- postoupení pohledávky,
- účetní odpis.
Pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení
Poplatník eviduje ve svém účetnictví pohledávku za dlužníkem v konkurzním či vyrovnacím řízení. Nejprve je nutné si objasnit, zda se skutečně jedná o dlužníka v konkurzním či vyrovnacím řízení a dále musíme přesně vědět v jakém stadiu se konkurz nachází. Nelze zaměňovat konkurzní či vyrovnací řízení s procesem likvidace společnosti. Pohledávku za dlužníkem v likvidaci nijak výjimečně nezvýhodníme, platí zde stejný režim jako u ostatních pohledávek.
V úvahu přicházejí situace:
1. Na dlužníka je prohlášen konkurz. V této situaci můžeme tvořit až 100% zákonnou opravnou položku, pokud:
• přihlásíme výši pohledávky u soudu ve lhůtě stanovené soudem. Na pohledávky po této lhůtě není možné vytvářet 100% opravné položky;
• vytvoříme opravnou pokožku v období, kdy došlo k přihlášení pohledávky. Není možné v roce 1999 přihlásit u soudu pohledávky a opravnou položku vytvořit až v roce 2000. V tomto případě by k tvorbě 100% opravné položky vůbec nedošlo;
• je-li pohledávka ve lhůtě přihlášena, ale je popřena správcem konkurzní podstaty, rozhodnutím soudu či jiného správního orgánu, k tvorbě opravné položky vůbec nesmí dojít, pokud však již byla vytvořena, musí být zrušena do zdanitelných výnosů.
2. Na dlužníka soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, nebo z tohoto důvodu konkurz zrušil. Došlo-li tedy ke zrušení nebo neprohlášení konkurzu, v této situaci uplatníme daňově účinný jednorázový odpis pohledávky.
3. Soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu na dlužníka z jiných důvodů než je nedostatek majetku. Tato skutečnost vyvolá účetní, avšak daňově neúčinný odpis pohledávky. Pokud jsou k předmětné pohledávce vytvořeny zákonné opravné položky, lze uplatnit daňově účinný odpis pohledávky do výše kryté zákonnou opravnou položkou.
• přihlásíme výši pohledávky u soudu ve lhůtě stanovené soudem. Na pohledávky po této lhůtě není možné vytvářet 100% opravné položky;
• vytvoříme opravnou pokožku v období, kdy došlo k přihlášení pohledávky. Není možné v roce 1999 přihlásit u soudu pohledávky a opravnou položku vytvořit až v roce 2000. V tomto případě by k tvorbě 100% opravné položky vůbec nedošlo;
• je-li pohledávka ve lhůtě přihlášena, ale je popřena správcem konkurzní podstaty, rozhodnutím soudu či jiného správního orgánu, k tvorbě opravné položky vůbec nesmí dojít, pokud však již byla vytvořena, musí být zrušena do zdanitelných výnosů.
2. Na dlužníka soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, nebo z tohoto důvodu konkurz zrušil. Došlo-li tedy ke zrušení nebo neprohlášení konkurzu, v této situaci uplatníme daňově účinný jednorázový odpis pohledávky.
3. Soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu na dlužníka z jiných důvodů než je nedostatek majetku. Tato skutečnost vyvolá účetní, avšak daňově neúčinný odpis pohledávky. Pokud jsou k předmětné pohledávce vytvořeny zákonné opravné položky, lze uplatnit daňově účinný odpis pohledávky do výše kryté zákonnou opravnou položkou.
1. Hodnota pohledávky při jejím postoupení ...
1. hodnota pohledávky při jejím postoupení a to do výše příjmů plynoucích z jejích postoupení a zvýšených o použitou opravnou položku nebo rezervu,
Pro daňové účely při postoupení pohledávky je nutno porovnávat nominální hodnotu pohledávky s prodejní cenou.
Za výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů se považuje u poplatníků:
1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů plynoucích z jejích postoupení a zvýšených o použitou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona,
2. cena pořízení u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů plynoucích z její úhrady dlužníkem nebo postoupníkem při jejím následném postoupení a zvýšených o částku použité opravné položky nebo rezervy podle zvláštního zákona.se považuje u poplatník
Účetní hodnota postupované pohledávky se zachytí do nákladů na účet 546 – Odpis pohledávky (samostatný analytický účet). Výnos z postoupení pohledávky z provozní činnosti se zachycuje na účet 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek.
Pro daňové účely při postoupení pohledávky je nutno porovnávat nominální hodnotu pohledávky s prodejní cenou.
Za výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů se považuje u poplatníků:
1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů plynoucích z jejích postoupení a zvýšených o použitou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona,
2. cena pořízení u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů plynoucích z její úhrady dlužníkem nebo postoupníkem při jejím následném postoupení a zvýšených o částku použité opravné položky nebo rezervy podle zvláštního zákona.se považuje u poplatník
Účetní hodnota postupované pohledávky se zachytí do nákladů na účet 546 – Odpis pohledávky (samostatný analytický účet). Výnos z postoupení pohledávky z provozní činnosti se zachycuje na účet 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek.
V případě prodeje pohledávky cizí jde ...
V případě prodeje pohledávky cizí jde o plnění osvobozené od DPH (§ 28 DPH), v případě postoupení pohledávky vlastní nejde o zdanitelné plnění.
Pozn. Pro daňovou názornost se používají analytické účty 546/3 – Odpis pohledávky při postoupení byl definován v kap. 5.2. Účty 391/1 – Opravná položka k pohledávkám – zákonná dle §8a a 391/9 Opravná položka k pohledávkám – účetní.
Příklad – účetní zachycení postoupení za úplatu
Částka MD D
1. Počáteční zůstatek pohledávky 100 311 -
2. zúčtování pohledávky do nákladů 100 546/3 311
3. Tržba z prodeje pohledávky 70 221 546
4. Rozpuštění případné zákonné opravné položky 20 391 658
5. Pokud by úplata z postoupení (tržba z prodeje) 70 315 646
pohledávky nebyla ihned uhrazena, je možno účtovat o
nově vzniklé pohledávce
Pozn. Pro daňovou názornost se používají analytické účty 546/3 – Odpis pohledávky při postoupení byl definován v kap. 5.2. Účty 391/1 – Opravná položka k pohledávkám – zákonná dle §8a a 391/9 Opravná položka k pohledávkám – účetní.
Příklad – účetní zachycení postoupení za úplatu
Částka MD D
1. Počáteční zůstatek pohledávky 100 311 -
2. zúčtování pohledávky do nákladů 100 546/3 311
3. Tržba z prodeje pohledávky 70 221 546
4. Rozpuštění případné zákonné opravné položky 20 391 658
5. Pokud by úplata z postoupení (tržba z prodeje) 70 315 646
pohledávky nebyla ihned uhrazena, je možno účtovat o
nově vzniklé pohledávce
4) Tvorba OP do výše 50% ...
4) Tvorba OP do výše 50% nesplacené pohledávky
k 31.12.1997 (po 18 měsících) 34 558/391
5) Tvorba OP do výše 66% nesplacené pohledávky
k 31.12.1998 (po 24 měsících) 32 558/391
6) Tvorba OP do výše 80% nesplacené pohledávky
k 31.12.1999 (po 30 měsících) 28 558/391
7) Tvorba OP do výše 100% nesplacené pohledávky
k 31.12.2000 (po 36 měsících) 40 558/391
Přímý odpis - postoupení pohledávky
Postoupení pohledávky věřitelem jinému subjektu znamená, že tento jiný subjekt se stává věřitelem namísto toho, kdo pohledávku postoupil, vůči témuž dlužníku. Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvu jinému. Věřitel je volný ve svém jednání, avšak k platnosti postupu vůči dlužníku je nutné, aby k postupu pohledávky došlo písemně. V takovéto smlouvě se musí konkretizovat postupovaná pohledávka, která musí existovat (nesmí být promlčena). Postoupit lze i tu pohledávku, jejíž splatnost nastane až v budoucnu, je přístupné i postoupení pohledávek, které teprve vzniknou.
k 31.12.1997 (po 18 měsících) 34 558/391
5) Tvorba OP do výše 66% nesplacené pohledávky
k 31.12.1998 (po 24 měsících) 32 558/391
6) Tvorba OP do výše 80% nesplacené pohledávky
k 31.12.1999 (po 30 měsících) 28 558/391
7) Tvorba OP do výše 100% nesplacené pohledávky
k 31.12.2000 (po 36 měsících) 40 558/391
Přímý odpis - postoupení pohledávky
Postoupení pohledávky věřitelem jinému subjektu znamená, že tento jiný subjekt se stává věřitelem namísto toho, kdo pohledávku postoupil, vůči témuž dlužníku. Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvu jinému. Věřitel je volný ve svém jednání, avšak k platnosti postupu vůči dlužníku je nutné, aby k postupu pohledávky došlo písemně. V takovéto smlouvě se musí konkretizovat postupovaná pohledávka, která musí existovat (nesmí být promlčena). Postoupit lze i tu pohledávku, jejíž splatnost nastane až v budoucnu, je přístupné i postoupení pohledávek, které teprve vzniknou.
Postoupení pohledávky je povinen ...
Postoupení pohledávky je povinen postupitel (původní věřitel) bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník (nový věřitel), postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.
Nejčastější důvody postoupení pohledávek
1. úplatný převod
2. postoupení pohledávky za účelem splnění dluhu
3. bezúplatný převod pohledávky (dar)
4. postoupení pohledávky za účelem zajištění závazku
5. postoupení pohledávky za účelem poskytnutí úvěru
Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen
když se k tomu postupníkovi písemně zavázal. Toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovi i bez zbytečného odkladu u soudu.
Za výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků účtujících v
podvojném účetnictví se považuje
Nejčastější důvody postoupení pohledávek
1. úplatný převod
2. postoupení pohledávky za účelem splnění dluhu
3. bezúplatný převod pohledávky (dar)
4. postoupení pohledávky za účelem zajištění závazku
5. postoupení pohledávky za účelem poskytnutí úvěru
Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen
když se k tomu postupníkovi písemně zavázal. Toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovi i bez zbytečného odkladu u soudu.
Za výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků účtujících v
podvojném účetnictví se považuje
7. Konečný zůstatek pohledávky
7. konečný zůstatek pohledávky 12 000 311
8. v průběhu roku 1997 došlo
k částečné platbě 2 000 221 311
9. k datu 31.12.1997 odpis 10%
z neuhrazené částky (5000 - 2000) x 0,1 1 300 546/2 311
10. konečný zůstatek pohledávky 8 700 311
11. v průběhu roku 1998 uhrazen
celý zbytek pohledávky 8 700 221 311
12. odepsaná část pohledávky vstupuje
do výkazů 4 300 221 646 (688)
6.2.2. Přímý odpis pohledávek
Přímý odpis pohledávky splatné po 31.12. 1994 - viz. dále
Přímý odpis dle zákona o daních z příjmů
Př. Přímý odpis pohledávky
1) Vydaná faktura pohledávka ze 30.10. 1994 20 000 311/602
4 400 311/343
8. v průběhu roku 1997 došlo
k částečné platbě 2 000 221 311
9. k datu 31.12.1997 odpis 10%
z neuhrazené částky (5000 - 2000) x 0,1 1 300 546/2 311
10. konečný zůstatek pohledávky 8 700 311
11. v průběhu roku 1998 uhrazen
celý zbytek pohledávky 8 700 221 311
12. odepsaná část pohledávky vstupuje
do výkazů 4 300 221 646 (688)
6.2.2. Přímý odpis pohledávek
Přímý odpis pohledávky splatné po 31.12. 1994 - viz. dále
Přímý odpis dle zákona o daních z příjmů
Př. Přímý odpis pohledávky
1) Vydaná faktura pohledávka ze 30.10. 1994 20 000 311/602
4 400 311/343
2) Vnitřní zúčtování odpis. pohledávky z důvodu
zamítnutí konkurzu pro nedostatek
majetku dlužníka 24 400 546/311
Př. postoupení pohledávky
1. Vydaná faktura ke 30.10.1995 10 000 311/602
2. Postoupení pohledávky za 6 000 6 000 546 AD/311
4 000 546 AN/311
3. Předpis výnosu z postoupení 6 000 315/646
4. Úhrada postoupené pohledávky 6 000 211/315
6.2.3. Tvorba opravné položky
Kdy se původní hodnota pohledávky na aktivním účtu nemění. OP se zruší a bude zaúčtována ve prospěch výnosů, pokud bude pohledávka splacena dlužníkem nebo se promlčí.
Zobrazení v rozvaze opravné položky k pohledávce
Aktiva Brutto Korekce Netto
Pohledávky 100 - 20 80
majetku dlužníka 24 400 546/311
Př. postoupení pohledávky
1. Vydaná faktura ke 30.10.1995 10 000 311/602
2. Postoupení pohledávky za 6 000 6 000 546 AD/311
4 000 546 AN/311
3. Předpis výnosu z postoupení 6 000 315/646
4. Úhrada postoupené pohledávky 6 000 211/315
6.2.3. Tvorba opravné položky
Kdy se původní hodnota pohledávky na aktivním účtu nemění. OP se zruší a bude zaúčtována ve prospěch výnosů, pokud bude pohledávka splacena dlužníkem nebo se promlčí.
Zobrazení v rozvaze opravné položky k pohledávce
Aktiva Brutto Korekce Netto
Pohledávky 100 - 20 80
Účetní opravná položka je nepřímým ...
Účetní opravná položka je nepřímým dočasným snížením hodnoty pohledávky účtováním do nákladů. Předpokládá se, že pohledávka krytá OP v účetní evidenci zůstane zachována, bude rozpuštěna do výnosů.
Př. Tvorba opravné položky (Nový blok pohledávek) tis. Kč
1) Faktura ze dne 31.5.1997 za prodej IM (max. splatnost do 30.6.) 200 311/641
2) Tvorba OP do výše 20% nesplacené hodnoty pohledávky
k 31.12.1997 (více než 6 měsíců) 40 559/391
3) Tvorba OP do výše 33% nesplacené hodnoty pohledávky
k 31.12.1998 (33% ze 200 - 40) (po 12 měsících) 26 559/391
Pokud byly splněny podmínky dané zákonem (soudní vymáhání či rozhodčí řízení), lze tvořit OP dále. V r. 1998 podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo u soudu.
Př. Tvorba opravné položky (Nový blok pohledávek) tis. Kč
1) Faktura ze dne 31.5.1997 za prodej IM (max. splatnost do 30.6.) 200 311/641
2) Tvorba OP do výše 20% nesplacené hodnoty pohledávky
k 31.12.1997 (více než 6 měsíců) 40 559/391
3) Tvorba OP do výše 33% nesplacené hodnoty pohledávky
k 31.12.1998 (33% ze 200 - 40) (po 12 měsících) 26 559/391
Pokud byly splněny podmínky dané zákonem (soudní vymáhání či rozhodčí řízení), lze tvořit OP dále. V r. 1998 podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo u soudu.
Na účet 546 - Odpis pohledávky se zachycují následující účetní případy:
- daňový jednorázový odpis do nákladů v souladu se zákonem o daních z příjmů,
- daňový postupný odpis ve výši 20% (do roku 1997 10%) hodnoty pohledávky do nákladů,
- postoupení pohledávky,
- účetní odpis.
Postupný odpis pohledávek (pohledávky s lhůtou splatnosti do 1.12.1994 - odpis přímo a po 31.12.1994 jde o odpis nepřímý prostřednictvím opravné položky).
Př. Postupný odpis pohledávek
1. Nominální hodnota pohledávky
neuhrazena ke 31.12.1994 20 000 311
2. v průběhu roku 1995 částečná úhrada 5 000 221 311
3. k datu 31.12.1995 odpis 10%
z neuhr. částky 1 500 546/2 311
4. konečný zůstatek pohledávky 13 500 311
5. v průběhu roku 1996 nebyla
žádná úhrada
6. k datu 31.12.1996 další odpis 1 500 546/2 311
- daňový postupný odpis ve výši 20% (do roku 1997 10%) hodnoty pohledávky do nákladů,
- postoupení pohledávky,
- účetní odpis.
Postupný odpis pohledávek (pohledávky s lhůtou splatnosti do 1.12.1994 - odpis přímo a po 31.12.1994 jde o odpis nepřímý prostřednictvím opravné položky).
Př. Postupný odpis pohledávek
1. Nominální hodnota pohledávky
neuhrazena ke 31.12.1994 20 000 311
2. v průběhu roku 1995 částečná úhrada 5 000 221 311
3. k datu 31.12.1995 odpis 10%
z neuhr. částky 1 500 546/2 311
4. konečný zůstatek pohledávky 13 500 311
5. v průběhu roku 1996 nebyla
žádná úhrada
6. k datu 31.12.1996 další odpis 1 500 546/2 311
6.2. Účtování odpisů u pohledávek, tvorba a rozpuštění opravných položek
6.2.1. Postupný odpis pohledávek
Zobrazení odpisu pohledávek v rozvaze
Účetně je odpis pohledávky snížením hodnoty na aktivním účtu s promítnutím odepsané částky do nákladů, v zásadě je nevratný, nepočítá se s tím, že by se částečně odepsaná pohledávka na aktivním účtu vrátila do původních hodnot. Vykázání v rozvaze:
Aktiva Brutto Korekce Netto
Pohledávky 80 - 80
Použité účty: 311, 546, 646
"Na vrub účtu 546 - Odpis pohledávky se účtují případy odpisu pohledávky v souladu se zákonem o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Případný odpis pohledávek nad uvedený rámec, např. odpis pohledávky, u které ze všech okolností případu je zřejmé, že náklady na její vymáhání přesáhnou její výtěžek nebo je podle sdělení příslušného orgánu dlužník neznámého pobytu, se sleduje odděleně v analytické evidenci k tomuto účtu. Nominální hodnota těchto pohledávek se při plném či částečném odepsání sleduje na podrozvahových účtech."
Zobrazení odpisu pohledávek v rozvaze
Účetně je odpis pohledávky snížením hodnoty na aktivním účtu s promítnutím odepsané částky do nákladů, v zásadě je nevratný, nepočítá se s tím, že by se částečně odepsaná pohledávka na aktivním účtu vrátila do původních hodnot. Vykázání v rozvaze:
Aktiva Brutto Korekce Netto
Pohledávky 80 - 80
Použité účty: 311, 546, 646
"Na vrub účtu 546 - Odpis pohledávky se účtují případy odpisu pohledávky v souladu se zákonem o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Případný odpis pohledávek nad uvedený rámec, např. odpis pohledávky, u které ze všech okolností případu je zřejmé, že náklady na její vymáhání přesáhnou její výtěžek nebo je podle sdělení příslušného orgánu dlužník neznámého pobytu, se sleduje odděleně v analytické evidenci k tomuto účtu. Nominální hodnota těchto pohledávek se při plném či částečném odepsání sleduje na podrozvahových účtech."
Doba po lhůtě splatnosti pohledávky, ...
Doba po lhůtě splatnosti pohledávky, více než výše opravné položky v % hodnoty pohledávky
6 měsíců do výše 20% účetní hodnoty pohledávky
12 měsíců do výše 33% účetní hodnoty pohledávky
18 měsíců do výše 50% účetní hodnoty pohledávky
24 měsíců do výše 66% účetní hodnoty pohledávky
30 měsíců do výše 80% účetní hodnoty pohledávky
36 měsíců do výše 100% účetní hodnoty pohledávky
Vyšší tvorba opravných položek než 33% je možná pouze u věřitelů, kteří podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení u soudu.
II. Účetní pohled na opravné položky k pohledávkám
Pokud se při inventarizaci zjistí, že reálná cena pohledávky uvedená v účetnictví, je možno vytvořit na přechodné snížení opravnou položku účetní. Tyto opravné položky se tvoří na:
a) pochybné pohledávky, tj. takové, kde hrozí riziko nezaplacení pohledávky v plné výši
b) sporné pohledávky, tj. ty o jejichž uznání nebo zaplacení se vede spor (rozhodne soud)
účtování
1) tvorba OP 559, 579, 589/391
2) snížení (zrušení) OP 391/659, 679, 689
6 měsíců do výše 20% účetní hodnoty pohledávky
12 měsíců do výše 33% účetní hodnoty pohledávky
18 měsíců do výše 50% účetní hodnoty pohledávky
24 měsíců do výše 66% účetní hodnoty pohledávky
30 měsíců do výše 80% účetní hodnoty pohledávky
36 měsíců do výše 100% účetní hodnoty pohledávky
Vyšší tvorba opravných položek než 33% je možná pouze u věřitelů, kteří podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení u soudu.
II. Účetní pohled na opravné položky k pohledávkám
Pokud se při inventarizaci zjistí, že reálná cena pohledávky uvedená v účetnictví, je možno vytvořit na přechodné snížení opravnou položku účetní. Tyto opravné položky se tvoří na:
a) pochybné pohledávky, tj. takové, kde hrozí riziko nezaplacení pohledávky v plné výši
b) sporné pohledávky, tj. ty o jejichž uznání nebo zaplacení se vede spor (rozhodne soud)
účtování
1) tvorba OP 559, 579, 589/391
2) snížení (zrušení) OP 391/659, 679, 689
Příklad
1) Fa odběrateli za výrobky 11.5. 1993 150 000,- 311/601
Při inventarizaci k 31.12. 1994 bylo zjištěno, že tato pohledávka nebyla dosud uhrazena a na doporučení inventarizační komise se podle vnitřní účetní směrnice vytvoří OP ve výši 50% její nesplacené hodnoty
2) k 31.12. 1994 tvorba OP 75 000,- 559/391
3) podle VBÚ 15.2. 1995 úhrada pohledávky 150 000,- 221/311
4) podle inventarizace k 31.12. 1995 zrušení OP 75 000,- 391/659
Z hlediska daňového tvorba a zrušení této OP není součástí základu daně. (nedaňové náklady a výnosy)
Účetně je možno pohledávku po lhůtě splatnosti odepsat rovnou do nákladů 546/311 (315, 378) a to tehdy jde-li o pohledávku, na které je za všech okolností zřejmé, že náklady na její vymáhání přesáhnou její výtěžek, nebo je podle sdělení příslušného orgánu (policie, soudy apod.) dlužník neznámého pobytu. Takto zaúčtovaný náklad však není nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Při inventarizaci k 31.12. 1994 bylo zjištěno, že tato pohledávka nebyla dosud uhrazena a na doporučení inventarizační komise se podle vnitřní účetní směrnice vytvoří OP ve výši 50% její nesplacené hodnoty
2) k 31.12. 1994 tvorba OP 75 000,- 559/391
3) podle VBÚ 15.2. 1995 úhrada pohledávky 150 000,- 221/311
4) podle inventarizace k 31.12. 1995 zrušení OP 75 000,- 391/659
Z hlediska daňového tvorba a zrušení této OP není součástí základu daně. (nedaňové náklady a výnosy)
Účetně je možno pohledávku po lhůtě splatnosti odepsat rovnou do nákladů 546/311 (315, 378) a to tehdy jde-li o pohledávku, na které je za všech okolností zřejmé, že náklady na její vymáhání přesáhnou její výtěžek, nebo je podle sdělení příslušného orgánu (policie, soudy apod.) dlužník neznámého pobytu. Takto zaúčtovaný náklad však není nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Opravné položky k pohledávkám splatným po 31.12.1994
Základní kriteria pro vytváření opravných položek u této skupiny pohledávek jsou:
a) pohledávky nevznikly:
- za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění
- mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami nebo mezi fyzickými osobami blízkými
- z titulu úvěrů, půjček a záloh
1 Výše opravné položky se počítá z nominální hodnoty nebo ceny pořízení pohledávky, tedy včetně DPH a příp. i spotřební daně.
b) musí se jednat o nepromlčené pohledávky, zde pozor – promlčecí doba je obecně stanovena na 4 roky, tzn. Že letos dochází k promlčení pohledávek, jejichž doba splatnosti nastala v r. 1995
c) opravná položka může být vytvořena pouze do účetní hodnoty pohledávky
d) vývoj hodnoty opravných položek je progresivní, rozhodující je uplynulý čas od konce doby splatnosti
a) pohledávky nevznikly:
- za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění
- mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami nebo mezi fyzickými osobami blízkými
- z titulu úvěrů, půjček a záloh
1 Výše opravné položky se počítá z nominální hodnoty nebo ceny pořízení pohledávky, tedy včetně DPH a příp. i spotřební daně.
b) musí se jednat o nepromlčené pohledávky, zde pozor – promlčecí doba je obecně stanovena na 4 roky, tzn. Že letos dochází k promlčení pohledávek, jejichž doba splatnosti nastala v r. 1995
c) opravná položka může být vytvořena pouze do účetní hodnoty pohledávky
d) vývoj hodnoty opravných položek je progresivní, rozhodující je uplynulý čas od konce doby splatnosti
Novela zákona o daních z příjmů č. 149/4995 Sb.
Umožnila provádět od r. 1995 odpis i u pohledávek, kde:
c) dlužník zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích,
d) dlužník byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou
Odpis pohledávky na vrub daňových nákladů se také uznává, je-li ve 100% výši vytvořena k pohledávce opravná položka, event. rezerva podle zákona o rezervách.
Opravné položky
Podle novelizovaného zákona o rezervách č. 132/1995 Sb. Je možno vytvářet dva typy opravných položek k nepromlčeným pohledávkám na vrub daňově uznatelných nákladů1
1. Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení
2. Opravné položky k pohledávkám splatným po 31.12. 1994
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení
- lze vytvářet pouze u věřitelů, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví, a to od okamžiku, kdy jsou vyzváni aby, na základě usnesení soudu o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání, přihlásili své pohledávky a oni se rozhodli toto učinit. Pak mohou ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny, vytvořit opravné položky až do výše přihlášených pohledávek.
(Opravné položky za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení mohou být vytvořeny, u věřitele, který své pohledávky u soudu přihlásil. Výše jejich tvorby je možná až do výše pohledávek přihlášených ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky u soudu přihlášeny).
c) dlužník zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích,
d) dlužník byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou
Odpis pohledávky na vrub daňových nákladů se také uznává, je-li ve 100% výši vytvořena k pohledávce opravná položka, event. rezerva podle zákona o rezervách.
Opravné položky
Podle novelizovaného zákona o rezervách č. 132/1995 Sb. Je možno vytvářet dva typy opravných položek k nepromlčeným pohledávkám na vrub daňově uznatelných nákladů1
1. Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení
2. Opravné položky k pohledávkám splatným po 31.12. 1994
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení
- lze vytvářet pouze u věřitelů, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví, a to od okamžiku, kdy jsou vyzváni aby, na základě usnesení soudu o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání, přihlásili své pohledávky a oni se rozhodli toto učinit. Pak mohou ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny, vytvořit opravné položky až do výše přihlášených pohledávek.
(Opravné položky za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení mohou být vytvořeny, u věřitele, který své pohledávky u soudu přihlásil. Výše jejich tvorby je možná až do výše pohledávek přihlášených ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky u soudu přihlášeny).
ad 1) Pohledávky splatné do 31.12. 1994 (starý blok pohledávek)
Tyto pohledávky mohou být odepsány jednorázově nebo postupně.
Jednorázový (přímý) odpis, který se týká poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví jde-li o pohledávky za dlužníkem:
a) u něhož soud zamítl nárok na prohlášení konkurzu nebo zrušil konkurz a to pro nedostatek majetku dlužníka
Př. 1) Fa odběrateli za prodané výrobky 10.2. 1994
Zdanitelné plnění 200 000,- 601
DPH 23% 46 000,- 343
Celkem 246 000,- 311
2) z důvodu zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku dlužníka odpis pohledávky v plné
výši 246 000,- 546/311
V tomto případě půjde o daňově uznaný náklad – předložit F.Ú. usnesení soudu o zamítnutí konkurzu s doložkou o nabytí právní moci.
b) který je v konkurzním a vyrovnávacím řízení na základě výsledků konkurzního a vyrovnávacího řízení
Př. 1) úč. případ stejný jako v předchozím případě
2) v průběhu konkurzního řízení uhrazena
část pohledávky (VBÚ) 100 000,- 221/311
3) odpis neuhrazené části pohledávky 146 000,- 546/311
Jednorázový (přímý) odpis, který se týká poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví jde-li o pohledávky za dlužníkem:
a) u něhož soud zamítl nárok na prohlášení konkurzu nebo zrušil konkurz a to pro nedostatek majetku dlužníka
Př. 1) Fa odběrateli za prodané výrobky 10.2. 1994
Zdanitelné plnění 200 000,- 601
DPH 23% 46 000,- 343
Celkem 246 000,- 311
2) z důvodu zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku dlužníka odpis pohledávky v plné
výši 246 000,- 546/311
V tomto případě půjde o daňově uznaný náklad – předložit F.Ú. usnesení soudu o zamítnutí konkurzu s doložkou o nabytí právní moci.
b) který je v konkurzním a vyrovnávacím řízení na základě výsledků konkurzního a vyrovnávacího řízení
Př. 1) úč. případ stejný jako v předchozím případě
2) v průběhu konkurzního řízení uhrazena
část pohledávky (VBÚ) 100 000,- 221/311
3) odpis neuhrazené části pohledávky 146 000,- 546/311
Postupný odpis
– od r. 1998 ročně 20% z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením.
Uvedený postup nelze uplatnit u pohledávek vzniklých:
- za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění
- mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovacích období (i část tohoto období) je vyšší než 25%
- mezi osobami blízkými
- z titulu úvěrů, půjček a záloh
Postupný odpis se rovněž účtuje 546/311
2) pohledávky splatné po 31.12. 1994 (nový blok pohledávek
Jednorázový odpis pohledávek – odepsat je možno prokazatelně nedobytné pohledávky, které třídíme do několika skupin:
a) soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo ho zrušil a to pro nedostatek majetku dlužníka
b) dlužník je v konkurzním a vyrovnávacím řízení na základě výsledků konkurzního a vyrovnávacího řízení, v těchto případech může být pohledávka (část) odepsána do nákladů bez ohledu na její splatnost. Podle bodu b) se pohledávky odepíší ve výši dané výsledkem konkurzního a vyrovnávacího řízení.
Uvedený postup nelze uplatnit u pohledávek vzniklých:
- za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění
- mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovacích období (i část tohoto období) je vyšší než 25%
- mezi osobami blízkými
- z titulu úvěrů, půjček a záloh
Postupný odpis se rovněž účtuje 546/311
2) pohledávky splatné po 31.12. 1994 (nový blok pohledávek
Jednorázový odpis pohledávek – odepsat je možno prokazatelně nedobytné pohledávky, které třídíme do několika skupin:
a) soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo ho zrušil a to pro nedostatek majetku dlužníka
b) dlužník je v konkurzním a vyrovnávacím řízení na základě výsledků konkurzního a vyrovnávacího řízení, v těchto případech může být pohledávka (část) odepsána do nákladů bez ohledu na její splatnost. Podle bodu b) se pohledávky odepíší ve výši dané výsledkem konkurzního a vyrovnávacího řízení.
Promlčení
- právo existuje, ale je oslabeno. Po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty se právo stává nevymáhatelným za předpokladu, že se povinná strana této skutečnosti dovolá. Promlčení musí namítnout dlužník. Obecná promlčecí doba činí čtyři roky, není-li stanoveno jinak (např. promlčení práv ze škod při dopravě = jednoletá promlčecí doba.)
Prekluze - zánik práva a tím i závazku
Ocenění pohledávek se děje v nominální ceně, v případě odkoupení od jiných osob za cenu pořízení. Odkupuje-li se soubor pohledávek, jedná se pak o samostatnou problematiku.
Způsob hospodaření s pohledávkami
Pohledávky se dělí dle datumu splatnosti
Zařazení pohledávky do skupiny A - Pohledávky splatné do 31.12.1994
B - Pohledávky splatné po 31.12.1994
Sk.A: Tzv. Starý blok pohledávek: splatné do 31.12.1994
V rámci řízení pohledávek ve starém bloku jsou možné 3 postupy.
Prekluze - zánik práva a tím i závazku
Ocenění pohledávek se děje v nominální ceně, v případě odkoupení od jiných osob za cenu pořízení. Odkupuje-li se soubor pohledávek, jedná se pak o samostatnou problematiku.
Způsob hospodaření s pohledávkami
Pohledávky se dělí dle datumu splatnosti
Zařazení pohledávky do skupiny A - Pohledávky splatné do 31.12.1994
B - Pohledávky splatné po 31.12.1994
Sk.A: Tzv. Starý blok pohledávek: splatné do 31.12.1994
V rámci řízení pohledávek ve starém bloku jsou možné 3 postupy.
1) Postupný odpis pohledávek, uplatnění % odpisu
1) Postupný odpis pohledávek, uplatnění % odpisu, ale nejvýše 10%, od r. 1998 20% z neuhrazené části hodnoty pohledávky ročně, ale nelze uplatnit mezi společníky, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo podíl s hlasovacím právem za zdaňovací období >25%, mezi blízkými osobami, z titulu úvěrů, půjček, záloh atd., tj. byly vyúčtovány ve prospěch výkonů, z titulu vkladu, při kterém vkladatel nevznikl bez likvidace
(viz. Zákon o daních z příjmů)
Odpis se ruší v případě úhrady pohledávky, postoupení pohledávky, tvorby opravné položky
(viz. zákon o rezervách).
- ovlivňující základ daně z příjmů
Při daňovém odpisu pohledávek se postupuje individuálně dle pohledávek jednotlivých či dle skupinové metody, pohledávky se převedou na 1 souhrnný účet, AE je v podrozvahové evidenci.
I. Daňový pohled na pohledávky po lhůtě splatnosti
Rozlišujeme:
(viz. Zákon o daních z příjmů)
Odpis se ruší v případě úhrady pohledávky, postoupení pohledávky, tvorby opravné položky
(viz. zákon o rezervách).
- ovlivňující základ daně z příjmů
Při daňovém odpisu pohledávek se postupuje individuálně dle pohledávek jednotlivých či dle skupinové metody, pohledávky se převedou na 1 souhrnný účet, AE je v podrozvahové evidenci.
I. Daňový pohled na pohledávky po lhůtě splatnosti
Rozlišujeme:
Vyúčtování zahraniční pracovní cesty
Vyúčtování zahraniční pracovní cesty musí být provedeno v zahraniční měně. Vyúčtování v Kč je možné jen na žádost zaměstnance a při vyúčtování zbylých kovových mincí do hodnoty nejbližší papírové bankovky.
Stanovení stravného při průjezdu několika zeměmi
Uskuteční-li se zahraniční pracovní cesta s režimem průjezdu několika zeměmi, poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci hodinový podíl, který vychází z celodenní sazby stravného vynásobené počtem hodin strávených průjezdem konkrétní zemí.
Celková sazba poskytovaná zaměstnanci v různých měnách musí dosahovat výše celodenního stravného, trvá-li průjezd v jednom kalendářním dnu více než dvanáct hodin, nebo polovinu celodenního stravného, bude-li doba průjezdu trvat do dvanácti hodin. Zaměstnavatel může na žádost zaměstnance vyplatit stravné v českých korunách či jiné volně směnitelné cizí měně. Pro přepočet se použije směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou.
Dnem uskutečnění účetního případu může být např.: den ukončení pracovní cesty, konkretní den nároku na cestovní náhradu, den předložení dokladů k vyúčtování, které musí následovat do10 pracovních dnů po předložení dokladů
Stanovení stravného při průjezdu několika zeměmi
Uskuteční-li se zahraniční pracovní cesta s režimem průjezdu několika zeměmi, poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci hodinový podíl, který vychází z celodenní sazby stravného vynásobené počtem hodin strávených průjezdem konkrétní zemí.
Celková sazba poskytovaná zaměstnanci v různých měnách musí dosahovat výše celodenního stravného, trvá-li průjezd v jednom kalendářním dnu více než dvanáct hodin, nebo polovinu celodenního stravného, bude-li doba průjezdu trvat do dvanácti hodin. Zaměstnavatel může na žádost zaměstnance vyplatit stravné v českých korunách či jiné volně směnitelné cizí měně. Pro přepočet se použije směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou.
Dnem uskutečnění účetního případu může být např.: den ukončení pracovní cesty, konkretní den nároku na cestovní náhradu, den předložení dokladů k vyúčtování, které musí následovat do10 pracovních dnů po předložení dokladů
6. Pohledávky po lhůtě splatnosti
Prodejem na úvěr vznikají rozdíly mezi účetní peněžní realizací prodejů, do doby úhrady se jedná o pohledávky.
Proces hospodaření s pohledávkami po lhůtě splatnosti zahrnují zajištění, vymáhání pohledávek a určení reálné hodnoty pohledávek.
Pohledávka je právo vznikající věřiteli požadovat určité plnění na dlužníkovi a to z určitého závazkového vztahu, především ze smlouvy. V době splatnosti pohledávky získává věřitel oprávnění toto plnění u příslušného orgánu vymáhat. Dlužníkovi pak současně vzniká povinnost dlužné plnění uskutečnit a uspokojit tak věřitelovu pohledávku.
Předejít problémům při splácení a vymáhání pohledávky lze pomocí zajišťovacích nástrojů, zejména:
zálohové platby
zástavního práva
smluvní pokuty
zajišťovacího převodu práv
ručení ručitelem, smluvní záruka jinou organizací (75 – 79)
zajištění směnkou; cizí, vlastní d.321/322, 478 od.312/311
akredivem - pís. záruka, banka se vystavením akreditivu stává dlužníkem 221/311,
321/231
bankovní záruka , inkaso-:banka se zavazuje obstarat pro dodavatele (příkazce) přijetí
pohledávky od dlužníka (problém účet dlužníka)
kauce: složení finančních prostředků dle smluv na účet dodavatele na úhradu budoucích
dodávek, nájmu majetku, způsobených škod na půjčeném majetku 221/325,378
Proces hospodaření s pohledávkami po lhůtě splatnosti zahrnují zajištění, vymáhání pohledávek a určení reálné hodnoty pohledávek.
Pohledávka je právo vznikající věřiteli požadovat určité plnění na dlužníkovi a to z určitého závazkového vztahu, především ze smlouvy. V době splatnosti pohledávky získává věřitel oprávnění toto plnění u příslušného orgánu vymáhat. Dlužníkovi pak současně vzniká povinnost dlužné plnění uskutečnit a uspokojit tak věřitelovu pohledávku.
Předejít problémům při splácení a vymáhání pohledávky lze pomocí zajišťovacích nástrojů, zejména:
zálohové platby
zástavního práva
smluvní pokuty
zajišťovacího převodu práv
ručení ručitelem, smluvní záruka jinou organizací (75 – 79)
zajištění směnkou; cizí, vlastní d.321/322, 478 od.312/311
akredivem - pís. záruka, banka se vystavením akreditivu stává dlužníkem 221/311,
321/231
bankovní záruka , inkaso-:banka se zavazuje obstarat pro dodavatele (příkazce) přijetí
pohledávky od dlužníka (problém účet dlužníka)
kauce: složení finančních prostředků dle smluv na účet dodavatele na úhradu budoucích
dodávek, nájmu majetku, způsobených škod na půjčeném majetku 221/325,378
Pokud není předmětná částka ve stanovené lhůtě uhrazena
Pokud není předmětná částka ve stanovené lhůtě uhrazena, tak z hlediska věřitele se jedná o pohledávku po lhůtě splatnosti. Za této situace věřitel uskuteční kroky směřující k vymožení pohledávky( může započíst pohledávky v plné výši či částečně přes odkupy,postoupení pohledávek, poskytování úlev při odkladu platby,slev, prominutí sankcí, poskytnutí splátek. Lze dohodnout úhradu zásobami atp..) V dalším bude dodavatele upomínat o zaplacení pohledávky s úrokem z prodlení (v podrozvah. evidenci) může započíst pohledávky v plné výši či částečně (přes odkupy, postoupení pohledávek), poskytnout úlevy (odklad termínu splatnosti, poskytnutí slevy, prominutí sankcí, poskytnutí splátek). Lze dohodnout úhradu např.zásobami, jiným majetkem. Věřitel může najmout specializovanou firmu, aby vydobyla úhradu, případně bude iniciovat konkurzní řízení u soudu na majetek dlužníka. Pokud budou vyčerpány všechny možnosti k vydobytí dlužné částky, hovoří se o pohledávce nedobytné.
6.1. Druhy pohledávek po lhůtě splatnosti
• Pochybné (s rizikem, že pohledávky nebudou zaplaceny) + ztrátové (u nichž nestačí k úhradě likvidační podstata při konkursu a vyrovnání a u nichž je riziko, že nebudou plně uhrazeny
• sporné = vůči dlužníkům, s nimiž je veden spor o jejich uznání nebo zaplacení
• nedobytné = u nichž bylo trvale upuštěno od jejich vymáhání, tzn. že byly vyčerpány všechny možnosti k vydobytí dlužné částky (dlužník je neznámého pobytu, náklady spojené s vymáháním převyšují výtěžek)
6.1. Druhy pohledávek po lhůtě splatnosti
• Pochybné (s rizikem, že pohledávky nebudou zaplaceny) + ztrátové (u nichž nestačí k úhradě likvidační podstata při konkursu a vyrovnání a u nichž je riziko, že nebudou plně uhrazeny
• sporné = vůči dlužníkům, s nimiž je veden spor o jejich uznání nebo zaplacení
• nedobytné = u nichž bylo trvale upuštěno od jejich vymáhání, tzn. že byly vyčerpány všechny možnosti k vydobytí dlužné částky (dlužník je neznámého pobytu, náklady spojené s vymáháním převyšují výtěžek)
Př. Zahraniční pracovní cesta do Německa
Př. Zahraniční pracovní cesta do Německa se uskutečnila od 8.00 1.9.1998 - do 10. hodin 3.9.1998. Doklad o ubytování 200 DEM, zpáteční jízdenka 2 000 Kč, telefon 38 DEM, vstupenka na výstavu 12 DEM, 30 DEM MHD. Kapesné poskytnuto ve výši 40% stravného. Kurs ke dni vyúčtování 18 Kč/DEM
1. Náhrady v DEM
- ubytování 200 512/211
- nutné vedlejší výdaje 38 512/211
12 518/211
- MHD 30 518/211
- stravné sazba DEM 53 x 2 512 (527)/211
+ 1/2 z 53 + 26,50
stravné celkem 106 + 26,5 = 132,50
- kapesné 40% ze stravného 53 512/211
Celkem DEM 465,50
v Kč 8 379,00
2. Náhrady v Kč 2 000 Kč
Celkem účetní náklady 10 379 Kč
1. Náhrady v DEM
- ubytování 200 512/211
- nutné vedlejší výdaje 38 512/211
12 518/211
- MHD 30 518/211
- stravné sazba DEM 53 x 2 512 (527)/211
+ 1/2 z 53 + 26,50
stravné celkem 106 + 26,5 = 132,50
- kapesné 40% ze stravného 53 512/211
Celkem DEM 465,50
v Kč 8 379,00
2. Náhrady v Kč 2 000 Kč
Celkem účetní náklady 10 379 Kč
Plná sazba stravného
Plná sazba stravného je podmíněna druhem valut a dobou strávenou na cestě nad 12 hodin. V jednom kalendářním dni na žádost zaměstnance může zaměstnavatel vyplatit stravné v českých korunách nebo jiné směnitelné měně. Trvá-li zahraniční pracovní cesta v 1 kalendářním dni méně než 12 hodin, poskytne zaměstnavatel stravné v cizí měně ve výši 1/2 denní sazby (není rozhodující zda se jedná o 10 minut nebo 11 hodin), rozhodující je přechod české státní hranice, (odlet a přílet letadla dle letového řádu).
Nárok na proplacení PHM ve valutách má zaměstnanec zpravidla po ujetí 350 km po cizím území. Zálohy ve valutách se vyúčtovávají zaokrouhlením dolů.
Analytická evidence 51210 - Daňově uznatelné náklady, 51220 - Ostatní náklady na úhradu cestovného.
V podnikatelské sféře lze poskytnout zaměstnancům stravné nižší než je stanovená základní sazba stravného, nejvýše však o 25% (v kolektivní smlouvě, vnitřních předpisech).
Při zahraničních pracovních cestách má podnikatel nárok na stravné a kapesné jako zaměstnanec, tzn. stravné podle ZCN a kapesné maximálně 40% stravného, není povinnost hradit z něho výdaj vzniklý při služební cestě (parkovné).
Nárok na proplacení PHM ve valutách má zaměstnanec zpravidla po ujetí 350 km po cizím území. Zálohy ve valutách se vyúčtovávají zaokrouhlením dolů.
Analytická evidence 51210 - Daňově uznatelné náklady, 51220 - Ostatní náklady na úhradu cestovného.
V podnikatelské sféře lze poskytnout zaměstnancům stravné nižší než je stanovená základní sazba stravného, nejvýše však o 25% (v kolektivní smlouvě, vnitřních předpisech).
Při zahraničních pracovních cestách má podnikatel nárok na stravné a kapesné jako zaměstnanec, tzn. stravné podle ZCN a kapesné maximálně 40% stravného, není povinnost hradit z něho výdaj vzniklý při služební cestě (parkovné).
V případě vypůjčeného vozidla
V případě vypůjčeného vozidla lze zahrnout do výdajů jen náhradu za spotřebu PHM.
Vozidlo zahrnuté v obchodním majetku uplatní výdaje v cizině (na základě dokladů) po přepočtu kurzem devizového trhu v Kč do účetnictví. U vozidel zařazených do HM může zahrnout do výdajů spotřebu PHM nakoupených v zahraničí na základě dokladu přepočteného v příslušném kurzu (i v případech, kdy nelze prokázat nákup PHM, lze použít tuzemské ceny PHM).
Zaměstnanec je v případě uplatněných náhrad za cestovné povinen do 10 dní po ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné doklady k vyúčtování náhrady cestovného a vyúčtování zálohy. Zaměstnavatel do 10 dnů provést vyúčtování (nedodržení termínu lze kvalifikovat jako porušení pracovní kázně).
V případě pracovních cest podnikatelů se nevyplácí cestovní náhrady (uplatněné výdaje podle ZDP), nemusí se vyplňovat cestovní příkazy, ale zůstává povinnost prokázat výdaje v souvislosti s vykonanou pracovní cestou.
Př. Propočet náhrady zahraniční služební cesty
Vyhláška MF č. 181/98 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně
země měna stanovená (denní sazba)
I. II.
Bahamy USD 15 15
Francie FRF 250 250 (I. platí pro rozpočtové a příspěvkové,
Rakousko 400 310 II. Pro ostatní)
k 1.8.1998
Německo DEM 80 53
Vozidlo zahrnuté v obchodním majetku uplatní výdaje v cizině (na základě dokladů) po přepočtu kurzem devizového trhu v Kč do účetnictví. U vozidel zařazených do HM může zahrnout do výdajů spotřebu PHM nakoupených v zahraničí na základě dokladu přepočteného v příslušném kurzu (i v případech, kdy nelze prokázat nákup PHM, lze použít tuzemské ceny PHM).
Zaměstnanec je v případě uplatněných náhrad za cestovné povinen do 10 dní po ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné doklady k vyúčtování náhrady cestovného a vyúčtování zálohy. Zaměstnavatel do 10 dnů provést vyúčtování (nedodržení termínu lze kvalifikovat jako porušení pracovní kázně).
V případě pracovních cest podnikatelů se nevyplácí cestovní náhrady (uplatněné výdaje podle ZDP), nemusí se vyplňovat cestovní příkazy, ale zůstává povinnost prokázat výdaje v souvislosti s vykonanou pracovní cestou.
Př. Propočet náhrady zahraniční služební cesty
Vyhláška MF č. 181/98 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně
země měna stanovená (denní sazba)
I. II.
Bahamy USD 15 15
Francie FRF 250 250 (I. platí pro rozpočtové a příspěvkové,
Rakousko 400 310 II. Pro ostatní)
k 1.8.1998
Německo DEM 80 53
Při méně než 5 hodin trvající pracovní cestě
Při méně než 5 hodin trvající pracovní cestě lze poskytnout 53 Kč, při částečném zabezpečení stravování se stravné úměrně krátí nejméně o 20% a maximálně o 40%.
Při dvou a více pracovních cestách ve dni nelze poskytnout souběžně stravné, časy se nesčítají.
Náhrada prokázaných výdajů stravné, za ubytování, jízdních výdajů
Náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů (telefon, úschova zavazadel, parkovné), (nikoliv pokuty a užití minibarů v hotelu).
AE: cestovné do limitu a nad limit daný zákonem o cestovních náhradách
Je-li ovšem pracovník na cestě sice stejně od 7-18 hodin, má nárok na min 81 Kč, trvá-li však cesta od 20 hod do 4.30 ztrácí pracovník nárok, nejedná se o kalendářní den. Sám podnikatel jak v tuzemsku, tak zahraničí má zákonný nárok na cestovné až nad 12 hodin trvání pracovní cesty.
Nocležné účtujeme na 512, stravné 512 nebo 527, vstupenku na výstavu 518, ev. vzorky 132, 501, dálniční známku na 538, prodej reklamního materiálu na 501 a 343 (prokazatelná spotřeba), či 602, náhrady za spotřebované PHM na 512 (501), opravy na 511, škody na 582, 688, náklady na nakoupené PHM na 502. Při použití osobního automobilu, který není zahrnut v majetku firmy zaměstnavatele ani v nájmu (ani sám zaměstnance nemusí být majitelem) má zaměstnanec nárok na výplatu sazby základní náhrady a náhradu výdajů za spotřebované PHM (dané vyhláškou či potvrzenkou o nákupu PHM.)
Při dvou a více pracovních cestách ve dni nelze poskytnout souběžně stravné, časy se nesčítají.
Náhrada prokázaných výdajů stravné, za ubytování, jízdních výdajů
Náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů (telefon, úschova zavazadel, parkovné), (nikoliv pokuty a užití minibarů v hotelu).
AE: cestovné do limitu a nad limit daný zákonem o cestovních náhradách
Je-li ovšem pracovník na cestě sice stejně od 7-18 hodin, má nárok na min 81 Kč, trvá-li však cesta od 20 hod do 4.30 ztrácí pracovník nárok, nejedná se o kalendářní den. Sám podnikatel jak v tuzemsku, tak zahraničí má zákonný nárok na cestovné až nad 12 hodin trvání pracovní cesty.
Nocležné účtujeme na 512, stravné 512 nebo 527, vstupenku na výstavu 518, ev. vzorky 132, 501, dálniční známku na 538, prodej reklamního materiálu na 501 a 343 (prokazatelná spotřeba), či 602, náhrady za spotřebované PHM na 512 (501), opravy na 511, škody na 582, 688, náklady na nakoupené PHM na 502. Při použití osobního automobilu, který není zahrnut v majetku firmy zaměstnavatele ani v nájmu (ani sám zaměstnance nemusí být majitelem) má zaměstnanec nárok na výplatu sazby základní náhrady a náhradu výdajů za spotřebované PHM (dané vyhláškou či potvrzenkou o nákupu PHM.)
V souvislosti s cestovními náhradami
V souvislosti s cestovními náhradami je zapotřebí jednak sledovat měnící se sazby i fakt, že částky vyšší nežli uvádí platný zákon o cestovních náhradách sice lze zaměstnavatelem vyplatit, ovšem:
• z hlediska účetnictví zaměstnavatele již nejde o daňově uznatelný výdaj
• z hlediska zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem
1b) Náhrada jízdného
Výpočet náhrady za použití motorového vozidla
Sazba základní náhrady ke 30.11.99 na 1 km jízdy u osobních automobilů 3,30 Kč (s přívěsem + 15%)
Daňově uplatněna může být vyšší spotřeba, např. 15% při rozvozu zboží na krátké trasy 5% ve městě nad 100 tis. obyv. na km ujeté v listopadu až únor.
2. Cestovné při zahraničních pracovních cestách
Nárok na stravné je dán na základě - zákona, o cestovních náhradách (119/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky MF č. 181/98 Sb., kde je uvedena sazba stravného pro každý stát.
• z hlediska účetnictví zaměstnavatele již nejde o daňově uznatelný výdaj
• z hlediska zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem
1b) Náhrada jízdného
Výpočet náhrady za použití motorového vozidla
Sazba základní náhrady ke 30.11.99 na 1 km jízdy u osobních automobilů 3,30 Kč (s přívěsem + 15%)
Daňově uplatněna může být vyšší spotřeba, např. 15% při rozvozu zboží na krátké trasy 5% ve městě nad 100 tis. obyv. na km ujeté v listopadu až únor.
2. Cestovné při zahraničních pracovních cestách
Nárok na stravné je dán na základě - zákona, o cestovních náhradách (119/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky MF č. 181/98 Sb., kde je uvedena sazba stravného pro každý stát.
V případě dohody o provedení práce
V případě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti jsou cestovní výdaje hrazeny na základě podmínek v dohodě výslovně a písemně uvedených (lze uhradit jízdné z místa bydliště do místa výkonu práce).
Společníci s r. o. v případě pobírání příjmu ze závislé činnosti mají nároky jako
zaměstnanci
v případě, že nepobírají příjem ze závislé činnosti, mohou si zahrnout
cestovné do výdajů daňově účinných
Přiznání náhrad cestovních výdajů je vázáno smlouvou.
V případě poskytnutí neplaceného pracovního volna je vyměřovacím základem minimální mzda.
Vyměřovacím základem pro OSVČ pro pojištění na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí OSVČ sama. Tento vyměřovací základ však nesmí činit méně než 35% příjmu po odpočtu výdajů (ustanovení § 5 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů).
Povinnou je sazba 29,6%, z toho 26% je důchodové pojištění a 3,6% sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, 4,4% na jejich nemocenské pojištění, 2,6% dobrovolně účastných důchodového pojištění.
(U organizací a malých organizací 26%, z toho 3,3% na nemocenské pojištění, 19,5% na důchodové pojištění a 3,2% na státní politiku zaměstnanosti.
Společníci s r. o. v případě pobírání příjmu ze závislé činnosti mají nároky jako
zaměstnanci
v případě, že nepobírají příjem ze závislé činnosti, mohou si zahrnout
cestovné do výdajů daňově účinných
Přiznání náhrad cestovních výdajů je vázáno smlouvou.
V případě poskytnutí neplaceného pracovního volna je vyměřovacím základem minimální mzda.
Vyměřovacím základem pro OSVČ pro pojištění na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí OSVČ sama. Tento vyměřovací základ však nesmí činit méně než 35% příjmu po odpočtu výdajů (ustanovení § 5 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů).
Povinnou je sazba 29,6%, z toho 26% je důchodové pojištění a 3,6% sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, 4,4% na jejich nemocenské pojištění, 2,6% dobrovolně účastných důchodového pojištění.
(U organizací a malých organizací 26%, z toho 3,3% na nemocenské pojištění, 19,5% na důchodové pojištění a 3,2% na státní politiku zaměstnanosti.
B. Agenda cestovních náhrad
Zákonné cestovní náhrady často aktualizovány, zvl. stravné a náhrady za použití vlastního dopravního prostředku.
AE: Cestovné do limitu a nad limit daný zákonem o cestovních náhradách.
Pokud jsou vypláceny cestovní výlohy obchodním partnerům, jedná se o reprezentační výdaje; v případě, že jsou v souladu se smlouvou dodavatelů, stávají se součástí pořizovacích nákladů. Tzn. budou součástí nákladů na investice, zboží, služby atp. (na účtech 042,131)
1. Cestovné při tuzemských cestách
1a) Stravné - novela zákona o cestovních náhradách s účinností od 1.7.1998, potřeba kontroly sazeb
Zaměstnavatelé jsou povinni umožnit (ne zajistit) zaměstnancům ve všech směnách stravování.Vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
Příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55% ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70% stravného při trvání pracovní cesty 5 – 12 hodin podle zákona o cestovních náhradách.
Sazby stravného jsou od xxxxxx pro podnikatelskou sféru stanoveny v rozpětí: (pozor na časovou aktualizaci)
53 až 66 Kč - trvá-li cesta 5 - 12 hodin
81 až 97 Kč - trvá-li cesta 12 - 18 hodin
127 až 152 Kč - déle než 18 hod., (v 1. kalendářním dni, 24 hod.)
AE: Cestovné do limitu a nad limit daný zákonem o cestovních náhradách.
Pokud jsou vypláceny cestovní výlohy obchodním partnerům, jedná se o reprezentační výdaje; v případě, že jsou v souladu se smlouvou dodavatelů, stávají se součástí pořizovacích nákladů. Tzn. budou součástí nákladů na investice, zboží, služby atp. (na účtech 042,131)
1. Cestovné při tuzemských cestách
1a) Stravné - novela zákona o cestovních náhradách s účinností od 1.7.1998, potřeba kontroly sazeb
Zaměstnavatelé jsou povinni umožnit (ne zajistit) zaměstnancům ve všech směnách stravování.Vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
Příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55% ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70% stravného při trvání pracovní cesty 5 – 12 hodin podle zákona o cestovních náhradách.
Sazby stravného jsou od xxxxxx pro podnikatelskou sféru stanoveny v rozpětí: (pozor na časovou aktualizaci)
53 až 66 Kč - trvá-li cesta 5 - 12 hodin
81 až 97 Kč - trvá-li cesta 12 - 18 hodin
127 až 152 Kč - déle než 18 hod., (v 1. kalendářním dni, 24 hod.)
V případě zaměstnanců:
Sazby plateb pojistného zdravotního1) a sociálního pojištění: (potřebná je aktualizace)
Zaměstnanec: zdr. pojištění 4,5% soc. pojištění 8% celkem 12,5%
Zaměstnavatel: 9% 26% 35%
Celkem 13,5% 34% 47,5%
Propočet mzdy
Schéma propočtu a účtování mzdy ze závislé činnosti vč. nemocenského a náhrad za dovolenou
a) základní mzda za odpracované dny v běžném měsíci 521/331
b) náhrada za dovolenou náhrada za 1 den: 521/331
Mzda za minulé čtvrtletí (fond pracovních dní - neodpracované dny)
c) celkem
d) pojištění hrazené zaměstnancem 12,5% 331/336
e) daňový základ - viz mzdové tabulky nezdaň. min.
f) záloha na daň -viz tabulky daň z příjmů (min 15%) 331/342
g) čistá mzda
h) nemocenské dávky , dávky na 1 den: 336/331
1) Zdravotní pojištění se platí i za neplacené volno a neomluvené absence (pokud trvá celý měsíc, platí se z minimálního platu)
Zaměstnanec: zdr. pojištění 4,5% soc. pojištění 8% celkem 12,5%
Zaměstnavatel: 9% 26% 35%
Celkem 13,5% 34% 47,5%
Propočet mzdy
Schéma propočtu a účtování mzdy ze závislé činnosti vč. nemocenského a náhrad za dovolenou
a) základní mzda za odpracované dny v běžném měsíci 521/331
b) náhrada za dovolenou náhrada za 1 den: 521/331
Mzda za minulé čtvrtletí (fond pracovních dní - neodpracované dny)
c) celkem
d) pojištění hrazené zaměstnancem 12,5% 331/336
e) daňový základ - viz mzdové tabulky nezdaň. min.
f) záloha na daň -viz tabulky daň z příjmů (min 15%) 331/342
g) čistá mzda
h) nemocenské dávky , dávky na 1 den: 336/331
1) Zdravotní pojištění se platí i za neplacené volno a neomluvené absence (pokud trvá celý měsíc, platí se z minimálního platu)
Mzda za minulé čtvrtletí (fond kalendářních dní
- neodpracované dny, sazba 50% za prvé 3 dny),
69% za další dny minimální stávající limit
je 480 Kč. Do základní sazby se započítává do 400 Kč k 31.12.2000
hrubé mzdy zaměstnance plná částka a z částky
od 400Kč do 590 Kč (se započítává 60%)
ch) k výplatě, vyplaceno 331/211(221)
Zaměstnavatel platí za zaměstnance 35% 524/336
Při účtování mezd společníků s r. o. a členů družstev, kterým vznikl pracovněprávní vztah se společností, je postupováno obdobně jako u zaměstnanců. Na místo účtů 521 a 331 se použije účtů 522 a 336.
Předpis mezd 522 Příjmy společníků / 366 Závazky ke společníkům
Dohody o provedení práce a dohod o pracovní činnosti
- dohoda o provedení práce: v jednom roce maximálně 100 hodin na 1 zaměstnavatele, nezakládá se účast na sociálním a zdravotním pojištění. Do 2 000 Kč je (od 1.1. 1998) uplatněna srážková daň (15%).
- dohoda o pracovní činnosti účtuje se jako při účtování klasických mezd
69% za další dny minimální stávající limit
je 480 Kč. Do základní sazby se započítává do 400 Kč k 31.12.2000
hrubé mzdy zaměstnance plná částka a z částky
od 400Kč do 590 Kč (se započítává 60%)
ch) k výplatě, vyplaceno 331/211(221)
Zaměstnavatel platí za zaměstnance 35% 524/336
Při účtování mezd společníků s r. o. a členů družstev, kterým vznikl pracovněprávní vztah se společností, je postupováno obdobně jako u zaměstnanců. Na místo účtů 521 a 331 se použije účtů 522 a 336.
Předpis mezd 522 Příjmy společníků / 366 Závazky ke společníkům
Dohody o provedení práce a dohod o pracovní činnosti
- dohoda o provedení práce: v jednom roce maximálně 100 hodin na 1 zaměstnavatele, nezakládá se účast na sociálním a zdravotním pojištění. Do 2 000 Kč je (od 1.1. 1998) uplatněna srážková daň (15%).
- dohoda o pracovní činnosti účtuje se jako při účtování klasických mezd
Poskytnutí bonusu 548/325
Faktura 311/60x
Zápočet 325/311
V případě, že dealer zboží nakupuje a prodává , bonus není poskytnut ve vlastním zboží
1.poskytnutí bonusu 548/325 1
2.nákup služby 325 2/321
3.předání poukazu 325 1/325 2
V případě, že dealer má smlouvu o obchodním zastoupení nebo zprostředkování, fakturuje svou provizi, zde by se jednalo o dar (smluvně podložený, daňově neúčinný). Řešením je spíše vyšší provize fa 518/321
A. Zaměstnanci
Obchodní zástupce jako osoba samostatně výdělečně činná vyrovnává své závazky vůči institucím (zdravotní pojištění, sociální zabezpečení).
524 336 221
2) 3) 2) 3)
521 331
1) 1)
1) mzda
2) předpis pojištění
3) platba pojištění
Zápočet 325/311
V případě, že dealer zboží nakupuje a prodává , bonus není poskytnut ve vlastním zboží
1.poskytnutí bonusu 548/325 1
2.nákup služby 325 2/321
3.předání poukazu 325 1/325 2
V případě, že dealer má smlouvu o obchodním zastoupení nebo zprostředkování, fakturuje svou provizi, zde by se jednalo o dar (smluvně podložený, daňově neúčinný). Řešením je spíše vyšší provize fa 518/321
A. Zaměstnanci
Obchodní zástupce jako osoba samostatně výdělečně činná vyrovnává své závazky vůči institucím (zdravotní pojištění, sociální zabezpečení).
524 336 221
2) 3) 2) 3)
521 331
1) 1)
1) mzda
2) předpis pojištění
3) platba pojištění
Vyhodnocování krátkodobých výsledků činnosti obchodního zástupce
Roční prodej 8 mil. Kč, velkoobchodní marže 5%
Přímé náklady v tis. Kč
Mzda 50 Tzv. specifický příspěvek na krytí
Provize 10 316 = 3,8
Cestovné 15 84
Náhrada za automobil Získaný ukazatel je možno použít při porovnání
Spoje 3 výsledků jednotlivých obchodních zástupců i
Pojištění 6 sledování vývoje položek.
Přímé náklady celkem 84
5% z 8 mil. Kč 400
Příspěvek obch. zást. 316
(Zda přijde provize do pořizovacích nákladů, rozhoduje moment uvedení majetku do používání)
Poskytování bonusů jako odměny dealerům zboží:
(potřeba uvést ve smlouvě o prodeji zboží či obchodním zastoupení); jedná se o daňový příjem.
Přímé náklady v tis. Kč
Mzda 50 Tzv. specifický příspěvek na krytí
Provize 10 316 = 3,8
Cestovné 15 84
Náhrada za automobil Získaný ukazatel je možno použít při porovnání
Spoje 3 výsledků jednotlivých obchodních zástupců i
Pojištění 6 sledování vývoje položek.
Přímé náklady celkem 84
5% z 8 mil. Kč 400
Příspěvek obch. zást. 316
(Zda přijde provize do pořizovacích nákladů, rozhoduje moment uvedení majetku do používání)
Poskytování bonusů jako odměny dealerům zboží:
(potřeba uvést ve smlouvě o prodeji zboží či obchodním zastoupení); jedná se o daňový příjem.
Přímé zastoupení
3. osoba jedná jménem a ve prospěch (na účet) zastoupeného, nehradí daň, zůstává pouze zprostředkovatelem dovozu zboží pro celní řízení na základě provize, komisionářské odměny. Nevystupuje v roli deklaranta, vyhotoví písemné celní prohlášení JCD, potvrdí dovoz.
Účtování přímého zástupce
518 321
1) 1)
602 311 (378)
2) 2)
1) vystavená faktura na nákup služeb
2) vystavená faktura přímého zástupce na dovozce dle smlouvy, provize
Nepřímý zástupce může být celním deklarantem, vystavuje JCD, jedná vlastním jménem a ve prospěch zastoupené osoby. Platí clo a daně při dovozu zboží, je povinen je přeúčtovat zastoupené osobě, která je ve vztahu k zahraničí kupujícím a je uvedena na celním prohlášení, nemá nárok na odpočet daně. Jeho výnosem je provize za zastupování např. na základě smlouvy o nepřímém zastoupení a přeúčtovává clo a daň (DPH) na dovozce (kupující či přejímající), který musí být uveden v daňovém dokladu, který si pak na základě předané JCD nárokuje odpočet daně. V případě, že nepřímý zástupce má více klientů (dovozců), musí vyhotovit pro každého JCD samostatně. V podstatě zprostředkovává dovoz zboží na základě provizionářské odměny.
Účtování přímého zástupce
518 321
1) 1)
602 311 (378)
2) 2)
1) vystavená faktura na nákup služeb
2) vystavená faktura přímého zástupce na dovozce dle smlouvy, provize
Nepřímý zástupce může být celním deklarantem, vystavuje JCD, jedná vlastním jménem a ve prospěch zastoupené osoby. Platí clo a daně při dovozu zboží, je povinen je přeúčtovat zastoupené osobě, která je ve vztahu k zahraničí kupujícím a je uvedena na celním prohlášení, nemá nárok na odpočet daně. Jeho výnosem je provize za zastupování např. na základě smlouvy o nepřímém zastoupení a přeúčtovává clo a daň (DPH) na dovozce (kupující či přejímající), který musí být uveden v daňovém dokladu, který si pak na základě předané JCD nárokuje odpočet daně. V případě, že nepřímý zástupce má více klientů (dovozců), musí vyhotovit pro každého JCD samostatně. V podstatě zprostředkovává dovoz zboží na základě provizionářské odměny.
Účtování u nepřímého zástupce
518 321
1) 1)
311 - Odběratelé
379 - Jiné závazky 378 - Jiné pohledávky 602 - Tržby za služby2a) 2a) 3)
2b) 2b)
3)
1) nákup služeb
2a) clo)1
2b)DPH
3) vystavená faktura za provizi
)1 Clo, daně a poplatky vybírané při dovozu jsou splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad doručil rozhodnutí o jejich uplatnění nebo ústně sdělil dlužníkovi (může být povolen odklad § 274 Celního zákona). Celní jistotu nelze skládat přímo na Celním úřadě (ne platby cla a daní). Právnické a fyzické osoby mohou platit clo, daně a poplatky vybírané při dovozu v hotovosti pouze nepřesahuje-li částku 5 000 Kč. %-ní částka dovozního cla u zboží propuštěného do režimu dočasného použití s částečným osvobozením u dovozního cla za každý i započatý kalendářní měsíc 3% z úhrnné částky cla. Zajištění celního dluhu probíhá pomocí složení hotovosti (celní jistota) na účet celní správy nebo ručením banky.
1) 1)
311 - Odběratelé
379 - Jiné závazky 378 - Jiné pohledávky 602 - Tržby za služby2a) 2a) 3)
2b) 2b)
3)
1) nákup služeb
2a) clo)1
2b)DPH
3) vystavená faktura za provizi
)1 Clo, daně a poplatky vybírané při dovozu jsou splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad doručil rozhodnutí o jejich uplatnění nebo ústně sdělil dlužníkovi (může být povolen odklad § 274 Celního zákona). Celní jistotu nelze skládat přímo na Celním úřadě (ne platby cla a daní). Právnické a fyzické osoby mohou platit clo, daně a poplatky vybírané při dovozu v hotovosti pouze nepřesahuje-li částku 5 000 Kč. %-ní částka dovozního cla u zboží propuštěného do režimu dočasného použití s částečným osvobozením u dovozního cla za každý i započatý kalendářní měsíc 3% z úhrnné částky cla. Zajištění celního dluhu probíhá pomocí složení hotovosti (celní jistota) na účet celní správy nebo ručením banky.
A. Obchodní zastoupení
Zástupce může vlastnit konsignační sklad. V něm zůstává zboží majetkem dodavatele zástupce je oprávněn ho prodávat. Sklad umožňuje okamžitý prodej (např. náhradních dílů), slouží jako stálá výstava. Pro zástupce je výhodný, má k dispozici zásoby zboží, na jejichž pořízení nemusí vynaložit vlastní finanční prostředky. Je výhodný i pro dodavatele, protože může být provozován jako celní sklad, kde až do okamžiku prodeje nemusí platit clo a DPH.
Jestliže celnice žádá skládání celní jistoty, ztrácí se výhodnost provozování celního skladu, pak se vede jako běžný sklad – odpadá administrativní práce pro celnici. Zboží by mělo být uloženo odděleně a zřetelně označeno, aby v případě vyhlášeného konkurzu na zastupitele nebylo zahrnuto zboží ÚJ na úhradu dluhů zástupci.
Komisionář převezme zboží na konsignační sklad, při prodeji získá částku a odevzdá ji sníženou o provizi na základě dohody o prodejní ceně a provizi (potřeba kontroly faktur).
V případě smlouvy o zprostředkování (provádí-li se služby pro zahraničního partnera), se jedná o nákup a prodej služeb) bez JCD. Služby jsou vždy přefakturovány zahraničnímu partnerovi.
V případě zahraničního dovozce je dovážející zboží svým jménem a ve svůj prospěch tzv.deklarantem. Celním orgánem je potvrzen daňový doklad jednotná celní deklarace (JCD), kde je vyměřeno clo, DPH, spotřební daň. Dovozce uhradí zároveň clo a daně, v případě, že je plátce DPH, uplatní navrácení daně u příslušného finančního úřadu. V případě neplátce daně nebo v případě, že není možno uplatnit nárok na vrácení daně ani u plátce daně, tvoří DPH součást pořizovací ceny.
Dovozce si může zvolit k vyřizování agendy svého zástupce a to přímého či nepřímého zástupce.
Jestliže celnice žádá skládání celní jistoty, ztrácí se výhodnost provozování celního skladu, pak se vede jako běžný sklad – odpadá administrativní práce pro celnici. Zboží by mělo být uloženo odděleně a zřetelně označeno, aby v případě vyhlášeného konkurzu na zastupitele nebylo zahrnuto zboží ÚJ na úhradu dluhů zástupci.
Komisionář převezme zboží na konsignační sklad, při prodeji získá částku a odevzdá ji sníženou o provizi na základě dohody o prodejní ceně a provizi (potřeba kontroly faktur).
V případě smlouvy o zprostředkování (provádí-li se služby pro zahraničního partnera), se jedná o nákup a prodej služeb) bez JCD. Služby jsou vždy přefakturovány zahraničnímu partnerovi.
V případě zahraničního dovozce je dovážející zboží svým jménem a ve svůj prospěch tzv.deklarantem. Celním orgánem je potvrzen daňový doklad jednotná celní deklarace (JCD), kde je vyměřeno clo, DPH, spotřební daň. Dovozce uhradí zároveň clo a daně, v případě, že je plátce DPH, uplatní navrácení daně u příslušného finančního úřadu. V případě neplátce daně nebo v případě, že není možno uplatnit nárok na vrácení daně ani u plátce daně, tvoří DPH součást pořizovací ceny.
Dovozce si může zvolit k vyřizování agendy svého zástupce a to přímého či nepřímého zástupce.
Hodnota bez DPH
(závazky z prodeje komisního zboží) 321 AE
Hodnota DPH (odpočet) 343 AE
Hodnota vč. DPH 321 AE
Faktura dodavateli za smluvní komisionářskou provizi:
MD DAL
Hodnota provize vč. DPH 311 AE
Hodnota provize bez DPH 602 AE
DPH (zdanitelné plnění) 343 AE
Dodání zboží komisionáři by mělo znamenat zúčtování tohoto zboží na základě dodacího listu na AE zásob zboží v komisi, nevystavuje se faktura ani dobropis, daňový doklad. Naopak komisionář, jestliže je plátcem DPH, vystaví za prodané zboží dle komisionářské smlouvy daňový doklad na provizi se základní sazbou 22%. Za zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné při prodeji zboží na základě komisionářské smlouvy dle dodání
den dodání (obch. zákoník)
den zaplacení či převzetí (obč. zákoník)
Smlouva zprostředkovatelská, nárok na odměnu až uzavření smlouvy se 3. osobou. Kromě odměny má zprostředkovatel nárok i na náhradu nákladů, je-li dohodnuta. Pak náleží úhrada i bez uzavření smlouvy.
Hodnota DPH (odpočet) 343 AE
Hodnota vč. DPH 321 AE
Faktura dodavateli za smluvní komisionářskou provizi:
MD DAL
Hodnota provize vč. DPH 311 AE
Hodnota provize bez DPH 602 AE
DPH (zdanitelné plnění) 343 AE
Dodání zboží komisionáři by mělo znamenat zúčtování tohoto zboží na základě dodacího listu na AE zásob zboží v komisi, nevystavuje se faktura ani dobropis, daňový doklad. Naopak komisionář, jestliže je plátcem DPH, vystaví za prodané zboží dle komisionářské smlouvy daňový doklad na provizi se základní sazbou 22%. Za zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné při prodeji zboží na základě komisionářské smlouvy dle dodání
den dodání (obch. zákoník)
den zaplacení či převzetí (obč. zákoník)
Smlouva zprostředkovatelská, nárok na odměnu až uzavření smlouvy se 3. osobou. Kromě odměny má zprostředkovatel nárok i na náhradu nákladů, je-li dohodnuta. Pak náleží úhrada i bez uzavření smlouvy.
Smlouva o zprostředkování
(Obch. zák.) (se liší od smlouvy o obchodním zastoupení), týká se určité smlouvy, nárok na provizi obvykle až poté, co byla uzavřena smlouva se 3. osobou). Výše provize sjednaná ve smlouvě, nárok na úhradu jen při výslovném ujednání.
Smlouva o obchodním zastoupení - týká se určitého druhu zboží nebo výkonů, na stanoveném území, zástupce ručí za splnění povinností 3 osobou
- výhradní zastoupení, zastoupený může uzavírat obchod i bez obchodního zástupce, ale musí mu platit provizi
- nevýhradní zastoupení
Nárok na provizi pokud sjednaná nebyla, je ve výši obvyklé při obchodním zastoupení. Nárok na úhradu nákladů pouze vyplývající ze smlouvy a při vzniku nároku
Obchodní zastoupení na dobu určitou
či neurčitou – m.j. při výpovědi je povinen poskytnout obch.
zástupci dále provizi (viz. § 669 Obch. zák.)
Smlouva o obchodním zastoupení - týká se určitého druhu zboží nebo výkonů, na stanoveném území, zástupce ručí za splnění povinností 3 osobou
- výhradní zastoupení, zastoupený může uzavírat obchod i bez obchodního zástupce, ale musí mu platit provizi
- nevýhradní zastoupení
Nárok na provizi pokud sjednaná nebyla, je ve výši obvyklé při obchodním zastoupení. Nárok na úhradu nákladů pouze vyplývající ze smlouvy a při vzniku nároku
Obchodní zastoupení na dobu určitou
či neurčitou – m.j. při výpovědi je povinen poskytnout obch.
zástupci dále provizi (viz. § 669 Obch. zák.)
Smlouva komisionářská:
(nepřímý zástupce) (o obstarání prodeje svěřené věci), komisionář (obstaravatel) se zavazuje objednateli, že obstará vlastním jménem, ale na účet objednatele prodej věci svěřené objednatelem. Vede evidenci zboží přijatého do komise v podrozvahové evidenci.
Komisionáři náleží odměna za obstarání prodeje a poplatek za případné předčasné odstoupení od smlouvy, písemně uzavřené.
Pokud prodá věc za cenu vyšší než byla objednatelem sjednána, musí po odečtení své odměny i tuto vyšší cenu vyplatit objednateli (ve smlouvě je dána výše odměny jako proměnná část z ceny či uvedena závislost na dosažení ceny, jdoucí nad určený limit).
Komisionář vyplácí dohodnutou cenu ihned co obdržel kupní cenu od 3. osoby a provedl srážku odměny za její obstarání. Reklamace je vůči komisionáři, smlouva nemusí být písemná
(smlouva komisionářská: jako nepřímé zastoupení), prodej zboží může být účtován.
V případě komisionáře zboží přijaté do komisního prodeje není součástí majetku komisionáře. Po celou dobu komisního prodeje zůstává v majetku účetní jednotky, která zboží do komise předala. Předané zboží ke komisnímu prodeji vede tato účetní jednotka v analytické evidenci na základě dodacího listu zásob zboží v komisi. Komisionář vede zboží přijaté do komise v podrozvahové evidenci.
Komisionáři náleží odměna za obstarání prodeje a poplatek za případné předčasné odstoupení od smlouvy, písemně uzavřené.
Pokud prodá věc za cenu vyšší než byla objednatelem sjednána, musí po odečtení své odměny i tuto vyšší cenu vyplatit objednateli (ve smlouvě je dána výše odměny jako proměnná část z ceny či uvedena závislost na dosažení ceny, jdoucí nad určený limit).
Komisionář vyplácí dohodnutou cenu ihned co obdržel kupní cenu od 3. osoby a provedl srážku odměny za její obstarání. Reklamace je vůči komisionáři, smlouva nemusí být písemná
(smlouva komisionářská: jako nepřímé zastoupení), prodej zboží může být účtován.
V případě komisionáře zboží přijaté do komisního prodeje není součástí majetku komisionáře. Po celou dobu komisního prodeje zůstává v majetku účetní jednotky, která zboží do komise předala. Předané zboží ke komisnímu prodeji vede tato účetní jednotka v analytické evidenci na základě dodacího listu zásob zboží v komisi. Komisionář vede zboží přijaté do komise v podrozvahové evidenci.
Účtování o prodeji
Účtování o prodeji tohoto zboží je závislé na znění podmínek komisionářské smlouvy. Zpravidla je v takovýchto smlouvách dohodnuto, že budou dodržovány prodejní ceny stanovené dodavatelem a prodané zboží bude měsíčně s dodavatelem vyrovnáno na základě evidence o prodeji. Komisionářská provize bude účtována dle smlouvy komisionářem.
Pokud je takto formulována komisionářská smlouva, nejedná se u komisionáře o prodej zboží, ale o zprostředkování prodeje. Z hlediska uskutečnění zdanitelného plnění DHP vzniká daňová povinnost prodejem zboží komisionářem. Tuto daň na vstupu komisionář uplatní v momentě fakturace prodaného zboží dodavatelem. V tržbách bude prodej zboží zúčtován u majitele zboží.
Prodej zboží může být u komisionáře účtován:
MD DAL
Hodnota prodejní ceny zboží vč. DPH 311 AE 343 AE
Hodnota prodejní ceny bez DPH
(závazky z prodeje komisního zboží) 321 AE
Faktura za prodané zboží od dodavatele:
MD DAL
Pokud je takto formulována komisionářská smlouva, nejedná se u komisionáře o prodej zboží, ale o zprostředkování prodeje. Z hlediska uskutečnění zdanitelného plnění DHP vzniká daňová povinnost prodejem zboží komisionářem. Tuto daň na vstupu komisionář uplatní v momentě fakturace prodaného zboží dodavatelem. V tržbách bude prodej zboží zúčtován u majitele zboží.
Prodej zboží může být u komisionáře účtován:
MD DAL
Hodnota prodejní ceny zboží vč. DPH 311 AE 343 AE
Hodnota prodejní ceny bez DPH
(závazky z prodeje komisního zboží) 321 AE
Faktura za prodané zboží od dodavatele:
MD DAL
PT= cena (tržby) – variabilní náklady/ cena (tržby)
Minimální množství prodeje , počet x cena = fixní náklady/PT
Pro tento způsob kalkulace neúplných vlastních nákladů lze využít analytické evidence ve třídě nákladů i výnosů, např.
Účtová třída 5 rozdělená dle principu příčinnosti na variabilní a fixní, z toho fixní na:
501 xxx spotřeba materiálu
fixní náklady I (materiál na opravy, údržbu)
kombinované náklady (spotřeba režijního materiálu)
fixní náklady II (neexistují vždy známé příčiny a místo spotřeby)
502 xxx většinou kombinovaný náklad
503 xxx jako 502
504 Prodané zboží (u supermarketu variabilní náklad)
511 xxx Opravy a udržování
fixní I (údržba IM)
odsouhlasovací můstek (oprava)
512 xxx Cestovné - fixní I
518 xxx většinou fixní I
521 xxx obvykle variabilní či fixní I, u režie kombinovaný
551 xxx fixní I (účetní odpisy)
548 xxx pojištění, obvykle fixní I
521 xxx mzdy, většinou fixní
Pro tento způsob kalkulace neúplných vlastních nákladů lze využít analytické evidence ve třídě nákladů i výnosů, např.
Účtová třída 5 rozdělená dle principu příčinnosti na variabilní a fixní, z toho fixní na:
501 xxx spotřeba materiálu
fixní náklady I (materiál na opravy, údržbu)
kombinované náklady (spotřeba režijního materiálu)
fixní náklady II (neexistují vždy známé příčiny a místo spotřeby)
502 xxx většinou kombinovaný náklad
503 xxx jako 502
504 Prodané zboží (u supermarketu variabilní náklad)
511 xxx Opravy a udržování
fixní I (údržba IM)
odsouhlasovací můstek (oprava)
512 xxx Cestovné - fixní I
518 xxx většinou fixní I
521 xxx obvykle variabilní či fixní I, u režie kombinovaný
551 xxx fixní I (účetní odpisy)
548 xxx pojištění, obvykle fixní I
521 xxx mzdy, většinou fixní
Kontrolu tržeb a prodejních cen
Kontrolu tržeb a prodejních cen lze provést prostřednictvím propočtu odchylek, např. ve struktuře:
-kvalitativní odchylka –rozdíl mezi rozpočtovanou a dosaženou cenou, mzdami, atp.
-kvantitativní odchylka –rozdíl naturálního ukazatele,př. objemu prodeje v ks
-sortimentní odchylka
-odchylky z úspor, podílu na trhu, podílu pohledávek po lhůtě splatnosti
Pomocí vyčíslených odchylek a jejich struktury je pak možno posoudit vliv jednotlivých faktorů , např. vliv objemu prodaného zboží , dosažená cena , vliv objemu prodaného zboží lze rozložit na vliv podílu na trhu a růstu trhu, či sledovat vývoj variabilních a fixních nákladů atp.
5. Účetní agenda obchodního zástupce
A) Obchodní zástupce, zaměstnanci, OSVČ
B) Agenda cestovních náhrad
Pro účtování je třeba rozlišit vlastnický vztah prodejce a formu nákupu a prodeje zboží či poskytování služeb. Tento aspekt je obvykle v případě zastoupení i v případě zaměstnanců dán druhem smlouvy (zprostředkovatelská, komisionářská, pro obchodní zastoupení, atp.).
Obchodník (ev. výrobce) rozšiřuje prodej prostřednictvím obchodního zastoupení (ev. komisního prodeje), může mít zaměstnance či zabývat se prodejem sám (většinou jako OSVČ).
-kvalitativní odchylka –rozdíl mezi rozpočtovanou a dosaženou cenou, mzdami, atp.
-kvantitativní odchylka –rozdíl naturálního ukazatele,př. objemu prodeje v ks
-sortimentní odchylka
-odchylky z úspor, podílu na trhu, podílu pohledávek po lhůtě splatnosti
Pomocí vyčíslených odchylek a jejich struktury je pak možno posoudit vliv jednotlivých faktorů , např. vliv objemu prodaného zboží , dosažená cena , vliv objemu prodaného zboží lze rozložit na vliv podílu na trhu a růstu trhu, či sledovat vývoj variabilních a fixních nákladů atp.
5. Účetní agenda obchodního zástupce
A) Obchodní zástupce, zaměstnanci, OSVČ
B) Agenda cestovních náhrad
Pro účtování je třeba rozlišit vlastnický vztah prodejce a formu nákupu a prodeje zboží či poskytování služeb. Tento aspekt je obvykle v případě zastoupení i v případě zaměstnanců dán druhem smlouvy (zprostředkovatelská, komisionářská, pro obchodní zastoupení, atp.).
Obchodník (ev. výrobce) rozšiřuje prodej prostřednictvím obchodního zastoupení (ev. komisního prodeje), může mít zaměstnance či zabývat se prodejem sám (většinou jako OSVČ).
Prodejní cena
Prodejní cena 2,5 2,4 12,00
Vypočteno:
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a 0,65 0,5 3,58
zisku na kus u jednotlivých výrobků (2,5 – 1,85) (2,4 - 1,9) (12,00 – 8,42)
Dáno v evidenci:
Prodáno výrobků (v kusech) 120 000 300 000 36 000
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a 78 000 150 000 128 880
zisku celkem u jednotlivých výrobků (120 000 x 0,65) (300 000 x 0,5) (36 000 x 3,58)
Celkový příspěvek na úhradu (součet) 356 880
Minus fixní režijní náklady (dány z evidence) - 309 000
Zisk běžného období 47 880
Časté typy propočtů jsou propočty např. minimálního prodeje (tržeb), aby firma nebyla ztrátová a to obdobně, prostřednictvím tzv. příspěvku k tržbám PT
Vypočteno:
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a 0,65 0,5 3,58
zisku na kus u jednotlivých výrobků (2,5 – 1,85) (2,4 - 1,9) (12,00 – 8,42)
Dáno v evidenci:
Prodáno výrobků (v kusech) 120 000 300 000 36 000
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a 78 000 150 000 128 880
zisku celkem u jednotlivých výrobků (120 000 x 0,65) (300 000 x 0,5) (36 000 x 3,58)
Celkový příspěvek na úhradu (součet) 356 880
Minus fixní režijní náklady (dány z evidence) - 309 000
Zisk běžného období 47 880
Časté typy propočtů jsou propočty např. minimálního prodeje (tržeb), aby firma nebyla ztrátová a to obdobně, prostřednictvím tzv. příspěvku k tržbám PT
Hrubý výnos (tržby)
Fixní Zisk Variabilní
náklady náklady
Příspěvek na úhradu
Rozdíl je nazývaný příspěvkem na úhradu fixních nákladů a tvorby zisku (marže). Lze jej využít jako základní kritérium ziskovosti jednotlivých výkonů a v relaci k pracnosti, resp. době výroby těchto výkonů představuje i kritérium efektivnosti. Specifikuje se tedy hodnocení fixních nákladů, z nichž se uplatňuje jen ta část, kterou zboží nákladově a cenově unese.
Kalkulace variabilních nákladů přiřazuje konkrétní kalkulační jednici pouze část celkových nákladů (náklady variabilní) s předpokladem jejich proporcionálního vývoje. Výsledkem porovnání ceny a takto kalkulovaných nákladů je OM.
Kalkulace nákladů a cenová politika z hlediska velikosti objednávek
Objednávky od zákazníků vyvolávající z provozu firmy fixní náklady, které se započítávají ve stejné výši u malých i u velkých objednávek (vypsání objednávky, předběžná kalkulace, zpracování dokladů, účtování nákladů na pořízení materiálu). Objednávky menší bývají méně rizikové než velké. Fixní náklady mohou být různé, z velké části mohou odrážet i přezaměstnanost podniku.
Mzdy a kapacity, využití strojové kapacity. Zpravidla se sleduje velikost objednávky vzhledem k požadovanému HV ( fixní náklady : plánovaný HV)
náklady náklady
Příspěvek na úhradu
Rozdíl je nazývaný příspěvkem na úhradu fixních nákladů a tvorby zisku (marže). Lze jej využít jako základní kritérium ziskovosti jednotlivých výkonů a v relaci k pracnosti, resp. době výroby těchto výkonů představuje i kritérium efektivnosti. Specifikuje se tedy hodnocení fixních nákladů, z nichž se uplatňuje jen ta část, kterou zboží nákladově a cenově unese.
Kalkulace variabilních nákladů přiřazuje konkrétní kalkulační jednici pouze část celkových nákladů (náklady variabilní) s předpokladem jejich proporcionálního vývoje. Výsledkem porovnání ceny a takto kalkulovaných nákladů je OM.
Kalkulace nákladů a cenová politika z hlediska velikosti objednávek
Objednávky od zákazníků vyvolávající z provozu firmy fixní náklady, které se započítávají ve stejné výši u malých i u velkých objednávek (vypsání objednávky, předběžná kalkulace, zpracování dokladů, účtování nákladů na pořízení materiálu). Objednávky menší bývají méně rizikové než velké. Fixní náklady mohou být různé, z velké části mohou odrážet i přezaměstnanost podniku.
Mzdy a kapacity, využití strojové kapacity. Zpravidla se sleduje velikost objednávky vzhledem k požadovanému HV ( fixní náklady : plánovaný HV)
Postupná kalkulace variabilních nákladů
1. Cena
- přímé náklady (variabilní, distribuční, atp.)
= marže na variabilní náklady, marže I (příspěvkové rozpětí, OM, PÚ I)
- fixní náklady (režie prodej)
= příspěvek na náklady zboží, marže II (marže na náklady zboží, příspěvek na zboží, PÚ)
- fixní náklady společné
HV
Tato kalkulace konkrétního výkonu vyjadřuje, jak jsou postupně náklady uhrazovány ≈ užití standardního využití kapacity 80-85%.
Př. Příspěvek na úhradu
Zboží A B C
Dáno z evidence:
Přímý materiál 0,5 1,0 1,67
Přímé mzdy 0,5 0,35 2,33
Variabilní režijní náklady 0,85 0,55 4,42
Celkové variabilní náklady 1,85 1,9 8,42
- přímé náklady (variabilní, distribuční, atp.)
= marže na variabilní náklady, marže I (příspěvkové rozpětí, OM, PÚ I)
- fixní náklady (režie prodej)
= příspěvek na náklady zboží, marže II (marže na náklady zboží, příspěvek na zboží, PÚ)
- fixní náklady společné
HV
Tato kalkulace konkrétního výkonu vyjadřuje, jak jsou postupně náklady uhrazovány ≈ užití standardního využití kapacity 80-85%.
Př. Příspěvek na úhradu
Zboží A B C
Dáno z evidence:
Přímý materiál 0,5 1,0 1,67
Přímé mzdy 0,5 0,35 2,33
Variabilní režijní náklady 0,85 0,55 4,42
Celkové variabilní náklady 1,85 1,9 8,42
Nemusí být vhodná volba rozvrhové základny (automatický proces má zpravidla vyšší režii)
Kalkulace úplných nákladů dostatečně neilustruje, jak daleko jsme v běžném roce pokročili směrem k splnění ročního plánu zisku. Není patrné, zda fixní náklady jsou už pokryty či nikoli a zda je nutné vyvinout zvláštní úsilí, abychom dosáhli plánovaného ročního zisku.
Lze konstatovat, že použití metody přirážkové kalkulace je vhodné tehdy, jestliže se prodávají velmi stejnorodé druhy zboží, kdy v průběhu období je stabilizováno odbytové množství a kdy prodejny jsou na úrovni optimálního využití jejich kapacity. Stanovit cenu metodou ÚVN nezávisle na prodávaném množství se jeví často jako základní chyba
Zmíněné nevýhody by mělo v některých případech omezit použití metody kalkulace úplných vlastních nákladů (metoda úhrady fixních nákladů), metoda příspěvku na úhradu
B. Kalkulační členění nákladů z hlediska závislosti cen na objemu produkce, metoda příspěvku na úhradu)1 (krycího příspěvku)
Prodejní cena je stanovena na základě variabilních nákladů, při dodatečném prodeji. Je reagováno na neurčitost, variantní sestavování plánů, atp.
Lze konstatovat, že použití metody přirážkové kalkulace je vhodné tehdy, jestliže se prodávají velmi stejnorodé druhy zboží, kdy v průběhu období je stabilizováno odbytové množství a kdy prodejny jsou na úrovni optimálního využití jejich kapacity. Stanovit cenu metodou ÚVN nezávisle na prodávaném množství se jeví často jako základní chyba
Zmíněné nevýhody by mělo v některých případech omezit použití metody kalkulace úplných vlastních nákladů (metoda úhrady fixních nákladů), metoda příspěvku na úhradu
B. Kalkulační členění nákladů z hlediska závislosti cen na objemu produkce, metoda příspěvku na úhradu)1 (krycího příspěvku)
Prodejní cena je stanovena na základě variabilních nákladů, při dodatečném prodeji. Je reagováno na neurčitost, variantní sestavování plánů, atp.
Metoda příspěvku na úhradu je sledována na:
1) bázi hraničních nákladů (při rozdělení nákladů na variabilní a fixní)
(variabilní náklady na pořízení zboží, prémie za obrat, balení, doprava) a další variabilní náklady,(k určení fixních a variabilních nákladů blíže viz např. )
2) bázi metody přímých nákladů, účet nákladů se rozdělí na druh zboží, zbožovou skupinu, prodejní oddělení, podnik jako celek
3) bázi příspěvku ke krytí fixních nákladů, kombinace 1 a 2
ad 1) - proporcionální náklady jsou přímo úměrně k počtu prováděných výkonů, podíl na jednotku výkonů je tedy konstantní (příkladem jsou všechny náklady jednicové).
- podproporcionální (v praxi poměrně častý) průměrný podíl na jednotku produkce klesá, např. náklady na opravy a udržování strojního zařízení)
- nadproporionální (zvýšení objemu mezd přesčasy)
ad 2) – zpravidla jde o náklady k zajištění výrobního procesu, značná část se vynakládá ještě před zahájením (mzdy, doprava, atp.)
Fixní náklady byly vynaloženy, aby zajistily výrobu a prodej výkonů jako celku. Úroveň, s jakou přispívají jednotlivé výkony k jejich reprodukci, vyplývá z rozdílu mezi cenou a variabilními náklady nutnými k jejich provedení. Návratnost vynaložených fixních nákladů je zajištěna až určitým konkrétním množstvím prodaných výkonů.Teprve od tohoto okamžiku přispívá rozdíl mezi cenou a proporcionálními náklady k zisku podniku (hranice dlouhodobého přežití podniku ≈ průměrné náklady, hranice krátkodobého přežití ≈ variabilní, mezní náklady).
(variabilní náklady na pořízení zboží, prémie za obrat, balení, doprava) a další variabilní náklady,(k určení fixních a variabilních nákladů blíže viz např. )
2) bázi metody přímých nákladů, účet nákladů se rozdělí na druh zboží, zbožovou skupinu, prodejní oddělení, podnik jako celek
3) bázi příspěvku ke krytí fixních nákladů, kombinace 1 a 2
ad 1) - proporcionální náklady jsou přímo úměrně k počtu prováděných výkonů, podíl na jednotku výkonů je tedy konstantní (příkladem jsou všechny náklady jednicové).
- podproporcionální (v praxi poměrně častý) průměrný podíl na jednotku produkce klesá, např. náklady na opravy a udržování strojního zařízení)
- nadproporionální (zvýšení objemu mezd přesčasy)
ad 2) – zpravidla jde o náklady k zajištění výrobního procesu, značná část se vynakládá ještě před zahájením (mzdy, doprava, atp.)
Fixní náklady byly vynaloženy, aby zajistily výrobu a prodej výkonů jako celku. Úroveň, s jakou přispívají jednotlivé výkony k jejich reprodukci, vyplývá z rozdílu mezi cenou a variabilními náklady nutnými k jejich provedení. Návratnost vynaložených fixních nákladů je zajištěna až určitým konkrétním množstvím prodaných výkonů.Teprve od tohoto okamžiku přispívá rozdíl mezi cenou a proporcionálními náklady k zisku podniku (hranice dlouhodobého přežití podniku ≈ průměrné náklady, hranice krátkodobého přežití ≈ variabilní, mezní náklady).
Předpokládáme, že režijní sazba jednoho podniku představuje 15%.
Jeden druh výrobku se může prodat s přirážkou 20%, druhý s přirážkou 10%. Z toho však nevyplývá, že tento druhý výrobek způsobuje ztrátu 5%. Zda je eliminování tohoto zboží z prodejního programu výhodné lze rozhodnout jen tehdy, když poznáme variabilní a fixní náklady na výrobu tohoto výrobku a jestliže reflektujeme jeho komplementární a substituční vztahy k druhému výrobku.
- Je ztížena kalkulace ceny, výkonů dílčích jednotek (režijních útvarů) v podniku, neboť je zkalkulována pro určité okruhy výrobků, okruhů odpovědnosti nebo zákazníků. V podniku s rozdílnými strukturami zákazníků, odbytových regionů, prodejních technik atd. není přirážková kalkulace schopna se s těmito zvláštnostmi vyrovnat. Stejně tak ceny nemohou být určeny bez ohledu na poměry na trhu.
- Při použití určité ziskové přirážky, která je použita již při prvním prodeji položky zboží v novém roce, vzniká iluze, že s každým prodejem se přímo dosahuje zisku. Ve skutečnosti je - jak se uvádí při všech úvahách o výpočtu příspěvku na úhradu (viz dále) - příspěvek na úhradu je nejprve použit k úhradě fixních nákladů (ztrátové riziko) a teprve potom začne vznikat zisk.
- Postup přirážkové kalkulace, kdy tyto náklady, o kterých předpokládáme, že jsou fixní, byly variabilní. To vede k tomu, že se při řízení nákladů přehlížejí důsledky nákladové degrese při stoupajícím objemu produkce nebo nákladové remanence při klesajícím objemu produkce nebo že se přinejmenším nemohou ovládat.
- Je ztížena kalkulace ceny, výkonů dílčích jednotek (režijních útvarů) v podniku, neboť je zkalkulována pro určité okruhy výrobků, okruhů odpovědnosti nebo zákazníků. V podniku s rozdílnými strukturami zákazníků, odbytových regionů, prodejních technik atd. není přirážková kalkulace schopna se s těmito zvláštnostmi vyrovnat. Stejně tak ceny nemohou být určeny bez ohledu na poměry na trhu.
- Při použití určité ziskové přirážky, která je použita již při prvním prodeji položky zboží v novém roce, vzniká iluze, že s každým prodejem se přímo dosahuje zisku. Ve skutečnosti je - jak se uvádí při všech úvahách o výpočtu příspěvku na úhradu (viz dále) - příspěvek na úhradu je nejprve použit k úhradě fixních nákladů (ztrátové riziko) a teprve potom začne vznikat zisk.
- Postup přirážkové kalkulace, kdy tyto náklady, o kterých předpokládáme, že jsou fixní, byly variabilní. To vede k tomu, že se při řízení nákladů přehlížejí důsledky nákladové degrese při stoupajícím objemu produkce nebo nákladové remanence při klesajícím objemu produkce nebo že se přinejmenším nemohou ovládat.
Př.
Svůj vliv má i politika zaměstnanosti: např. je zde předpoklad, že reklamní akce vede k obratu 100 jednotek á 100 (= 10 000), má účinnost 1 rok a stojí 2000.
Při nízké zaměstnanosti vyžaduje prodej dodatečných 100 jednotek jen dodatečné proporcionální náklady, např. 4 000. Zisk z reklamních akcí představuje potom 10 000 (nárůst obratu) minus 2 000 (reklama) minus 4 000 ostatní dodatečné náklady = 4 000.
Pokud bude podnik chtít dosáhnout týž obrat 10 000 v případě nadměrné zaměstnanosti, musí se vybavit novým zařízením, což představuje dodatečné náklady. Jestliže tyto jsou např. 3 000, reklamní opatření přinese 4 000 minus 3 000 = 1 000.
Cílem není jen dosáhnout zisku z každého prodaného zboží, mnohdy ztrátové zboží podporuje prodej zboží jako celek.
Jakkoliv se jeví kalkulace úplných vlastních nákladů jako jednodušší a dostatečně objektivní, při praktickém použití (viz. dále), zvláště ve srovnání s metodou výpočtu příspěvku na úhradu, je nutno počítat s následujícími nedostatky:
- Plné náklady výkonu mění cenu nezávisle na prodaném množství
Při nízké zaměstnanosti vyžaduje prodej dodatečných 100 jednotek jen dodatečné proporcionální náklady, např. 4 000. Zisk z reklamních akcí představuje potom 10 000 (nárůst obratu) minus 2 000 (reklama) minus 4 000 ostatní dodatečné náklady = 4 000.
Pokud bude podnik chtít dosáhnout týž obrat 10 000 v případě nadměrné zaměstnanosti, musí se vybavit novým zařízením, což představuje dodatečné náklady. Jestliže tyto jsou např. 3 000, reklamní opatření přinese 4 000 minus 3 000 = 1 000.
Cílem není jen dosáhnout zisku z každého prodaného zboží, mnohdy ztrátové zboží podporuje prodej zboží jako celek.
Jakkoliv se jeví kalkulace úplných vlastních nákladů jako jednodušší a dostatečně objektivní, při praktickém použití (viz. dále), zvláště ve srovnání s metodou výpočtu příspěvku na úhradu, je nutno počítat s následujícími nedostatky:
- Plné náklady výkonu mění cenu nezávisle na prodaném množství
Metoda ÚVN
- Metoda ÚVN vzbuzuje dojem správného přiřazování nákladů podle jednotlivých prodejních položek, přičemž při sledování režijních nákladů obvykle podnik uplatňuje u všech položek stejné procentní sazby režijní přirážky bez ohledu na dané zvláštnosti. Pokud se uplatňuje u různých skupin položek různá procentní přirážka, zpravidla probíhá jejich výpočet tak, že jednicové náklady jsou považovány za režijní, tendence je i zjistitelné dávat do režie. Tím narušuje uplatnění principu nákupních a prodejních cen z hlediska příčiny
- ve výpočtu klasické procentní kalkulace se celá oblast režií (provozní režie, údržba, správa apod.) počítá procentní přirážkou tak, že nejprve se propočte přirážka na provozní režii, k výsledku se propočte přirážka na další režii atd.. Jestliže se takto počítá i konečná marže i z několika fází, pak se vícekrát počítají procenta z procent.To má za následek, že rozdíly mezi skutečnými režijními náklady a režijní přirážkou bývají silně zkreslené. Všechny výrobky nezávisle na tom, zda mají vysoké či nízké skladovací náklady atd., se kalkulují se stejnými sazbami a specifika nákladové struktury zůstanou nezohledněna. Nedostatky užitých stejných režijních sazeb jsou patrné zvláště když jsou pořizovací ceny velmi rozdílné. Jeden podnik prodává s pořizovací cenou 1,- (A), resp. 1 000,- (B). Při režijní sazbě 25% je netto prodejny ceny 1,25, resp. 1 250,- ačkoliv v mnohých případech jsou náklady propočitatelné ke zboží vyšší než 0,25 v případě zboží A a náklady propočitatelné ke zboží B jsou nižší než 250,-.
- ve výpočtu klasické procentní kalkulace se celá oblast režií (provozní režie, údržba, správa apod.) počítá procentní přirážkou tak, že nejprve se propočte přirážka na provozní režii, k výsledku se propočte přirážka na další režii atd.. Jestliže se takto počítá i konečná marže i z několika fází, pak se vícekrát počítají procenta z procent.To má za následek, že rozdíly mezi skutečnými režijními náklady a režijní přirážkou bývají silně zkreslené. Všechny výrobky nezávisle na tom, zda mají vysoké či nízké skladovací náklady atd., se kalkulují se stejnými sazbami a specifika nákladové struktury zůstanou nezohledněna. Nedostatky užitých stejných režijních sazeb jsou patrné zvláště když jsou pořizovací ceny velmi rozdílné. Jeden podnik prodává s pořizovací cenou 1,- (A), resp. 1 000,- (B). Při režijní sazbě 25% je netto prodejny ceny 1,25, resp. 1 250,- ačkoliv v mnohých případech jsou náklady propočitatelné ke zboží vyšší než 0,25 v případě zboží A a náklady propočitatelné ke zboží B jsou nižší než 250,-.
Některé poměrové ukazatele v obchodě
Realizovaná OM
HIM nebo Σ aktiva
Zisk vytvořený v ÚJ nebo (příspěvek na krytí, úhradu) (pro rozdělení místa pro
m2 prodejní plochy v ÚJ viz dále sortiment)
Odbytové náklady a cenová politika
Př. Náklady odbytu nabývají na významu (reklama, organizace prodeje). Podnik dosáhl při výrobě výrobku A v uplynulém roce obrat 1000 ks á 100 = 100 000. Pro příští rok je plánováno zvýšení obratu o 20 % (120 000). Odborníci předpokládají, že by se tohoto mohlo dosáhnout 3 % poklesem ceny nebo dodatečnými reklamními náklady 8 000 nebo zvýšením počtu prodejců (náklad 4 000).
Dle současných zkušeností se jeví snížení ceny (3 600) na prvý pohled jako nejvýhodnější opatření, ale při dodatečných reklamních nákladech ve výši 8 000 se může počítat s nárůstem obratu v dlouhodobějším horizontu o 20 % v následujících 3 letech, zatímco snižování cen či zvýšení počtu prodejců se jeví jako permanentnější problém.
HIM nebo Σ aktiva
Zisk vytvořený v ÚJ nebo (příspěvek na krytí, úhradu) (pro rozdělení místa pro
m2 prodejní plochy v ÚJ viz dále sortiment)
Odbytové náklady a cenová politika
Př. Náklady odbytu nabývají na významu (reklama, organizace prodeje). Podnik dosáhl při výrobě výrobku A v uplynulém roce obrat 1000 ks á 100 = 100 000. Pro příští rok je plánováno zvýšení obratu o 20 % (120 000). Odborníci předpokládají, že by se tohoto mohlo dosáhnout 3 % poklesem ceny nebo dodatečnými reklamními náklady 8 000 nebo zvýšením počtu prodejců (náklad 4 000).
Dle současných zkušeností se jeví snížení ceny (3 600) na prvý pohled jako nejvýhodnější opatření, ale při dodatečných reklamních nákladech ve výši 8 000 se může počítat s nárůstem obratu v dlouhodobějším horizontu o 20 % v následujících 3 letech, zatímco snižování cen či zvýšení počtu prodejců se jeví jako permanentnější problém.
Předpokládáme 12,7% rabat z konečné
prodejní.ceny
6 987,-
vč.rabatu
Celkem 55 019,-
+ DPH = brutto prodejní cena
Prodejní akty jako poměrové veličiny
Jestliže je většina režijních nákladů vyvolaná prodejní činností (platby za spoje, fakturační práce, aj.) a prodejní akty mají stejný čas trvání, lze přiřadit každému z nich stejné částky.
Př. Režijní náklad na prodej v obchodní firmě je 200 tis. Kč, počet prodejních aktů 20 000. Každý prodejní akt by měl představovat 10 Kč režijních nákladů (+ nákupní cena zboží, další přímé náklady a snížení výkonů). V případě, že různé druhy zboží vyžadují různé prodejní časy, je možné základy na 1 prodejní akt a 1 druh zboží diferencovat.
Problémem je vymezení jednoho druhu prodejního aktu (1 ks, čas, kratší prodejní čas by se měl zohlednit rabatem podle množství). Základnami rozdělování jsou zde nákupní ceny a počet prodejních aktů.
6 987,-
vč.rabatu
Celkem 55 019,-
+ DPH = brutto prodejní cena
Prodejní akty jako poměrové veličiny
Jestliže je většina režijních nákladů vyvolaná prodejní činností (platby za spoje, fakturační práce, aj.) a prodejní akty mají stejný čas trvání, lze přiřadit každému z nich stejné částky.
Př. Režijní náklad na prodej v obchodní firmě je 200 tis. Kč, počet prodejních aktů 20 000. Každý prodejní akt by měl představovat 10 Kč režijních nákladů (+ nákupní cena zboží, další přímé náklady a snížení výkonů). V případě, že různé druhy zboží vyžadují různé prodejní časy, je možné základy na 1 prodejní akt a 1 druh zboží diferencovat.
Problémem je vymezení jednoho druhu prodejního aktu (1 ks, čas, kratší prodejní čas by se měl zohlednit rabatem podle množství). Základnami rozdělování jsou zde nákupní ceny a počet prodejních aktů.
Nákup zboží 1 000 000,-
Nákup zboží 1 000 000,-
Režijní náklady 200 000,-
Počet prodejních aktů 20 000,-
Režijní náklady 200 000 = 10 Kč
na 1 prodejní akt 20 000
Obě základny rozdělování - počet prodejních aktů a nákupní ceny se mohou kombinovat. Polovinu režijních nákladů tak lze započítávat po nákupu zboží, druhou polovinu až podle počtu prodejních aktů.
Režijní přirážka k nakoupenému zboží 200 000 = 20%
1 000 000
nebo pro 1/2 :
režijní přirážka za nakoupené zboží 100 000 = 10%
1 000 000
režijní náklady 100 000 = 5%
na prodejní akt 20 000
Problémem je vymezení velikosti prodejního aktu. Zboží vyšší hodnoty vychází s nižšími náklady a zboží nízké hodnoty s vyššími náklady než v kalkulacích s jednotnou režijní sazbou.
Režijní náklady 200 000,-
Počet prodejních aktů 20 000,-
Režijní náklady 200 000 = 10 Kč
na 1 prodejní akt 20 000
Obě základny rozdělování - počet prodejních aktů a nákupní ceny se mohou kombinovat. Polovinu režijních nákladů tak lze započítávat po nákupu zboží, druhou polovinu až podle počtu prodejních aktů.
Režijní přirážka k nakoupenému zboží 200 000 = 20%
1 000 000
nebo pro 1/2 :
režijní přirážka za nakoupené zboží 100 000 = 10%
1 000 000
režijní náklady 100 000 = 5%
na prodejní akt 20 000
Problémem je vymezení velikosti prodejního aktu. Zboží vyšší hodnoty vychází s nižšími náklady a zboží nízké hodnoty s vyššími náklady než v kalkulacích s jednotnou režijní sazbou.
Př. Stanovení plánované přirážky [%]
- Provozní náklady 20 na základě min. období
- Podíl zisku 2
- Obchodní rizika 4
- DPH 5 (vyjádřena jako srážka z prodejní ceny)
Obchodní marže by měla činit vč. DPH 31% z obratu, přirážka k nákupní ceně v % (OM k nákupní ceně) by se takto pohybovala na úrovni 45%.(Plánovaná přirážka by měla sledovat inflaci, obrátkovost zboží.
Schéma tvorby prodejní ceny v zahr. obchodě
Teoreticky za pořízení zboží zaplatí odběratel stejnou částku, která je rozdělena různě mezi prodejní cenu dodavatele a náklady kupujícího (pojistné, doprava, clo..) Toto rozdělení nákladů ovlivní stanovenou cenu.
Cena obchodní parity zahrnuje smluvni úhrady plateb dopravného, pojištění po trase na základě dohody dodavatele a odběratele. Př. CIF Cost, Insurance and Fright-placeny výlohy dopravné a pojištění. Při vývozu EXW (viz kapitola Zásoby) může být cena nižší nežli za podmínky DDP, kdy k ceně jsou započítávány všechny související náklady. CTP Carriage Paid to,dopravné placené do..) atp. Stejně tak jsou uvažována rizika
- Podíl zisku 2
- Obchodní rizika 4
- DPH 5 (vyjádřena jako srážka z prodejní ceny)
Obchodní marže by měla činit vč. DPH 31% z obratu, přirážka k nákupní ceně v % (OM k nákupní ceně) by se takto pohybovala na úrovni 45%.(Plánovaná přirážka by měla sledovat inflaci, obrátkovost zboží.
Schéma tvorby prodejní ceny v zahr. obchodě
Teoreticky za pořízení zboží zaplatí odběratel stejnou částku, která je rozdělena různě mezi prodejní cenu dodavatele a náklady kupujícího (pojistné, doprava, clo..) Toto rozdělení nákladů ovlivní stanovenou cenu.
Cena obchodní parity zahrnuje smluvni úhrady plateb dopravného, pojištění po trase na základě dohody dodavatele a odběratele. Př. CIF Cost, Insurance and Fright-placeny výlohy dopravné a pojištění. Při vývozu EXW (viz kapitola Zásoby) může být cena nižší nežli za podmínky DDP, kdy k ceně jsou započítávány všechny související náklady. CTP Carriage Paid to,dopravné placené do..) atp. Stejně tak jsou uvažována rizika
Dovoz
ZCOP (zahr. cena v obch. paritě, platí zahr. dodavatel
+ ZPON odbytové náklady ZC FCO zahr. cena fco česká hranice (kolik by činila cena, pokud by se zboží dopravilo na českou hranici)
+ marže + dovozní clo + odbytové náklady TPON
prodejní cena
+ DPH
Prodejní cena vč. daně
vývoz: smluvní cena + doprava + marže = ZCOP
Př. Použití režijní sazby při kalkulaci importovaného zboží:
Smluvní cena CIF Miláno
1 000 ks v Kč vč. cla 34 000,-
Dopravné Miláno - rakouská hranice 2 000,-
Dopravné rakouská hranice- Linz 500,-
Pojistné přepravy 500,-
Pořizovací cena FCO Linz 37 000,-
+ režie 10 % 3 700,-
+ přímo připočitatelné náklady
(např. vlastní doprava) 1 300,-
Celkem 42 000,-
Zisková přirážka k přímým nákladům
(např. 7,5 % ze 42 000,-) 3 150,-
Mezisoučet 45 150,-
+. provize 6 % z prod. ceny 2 882,- .
Netto prodejní cena 48 032,-
+ ZPON odbytové náklady ZC FCO zahr. cena fco česká hranice (kolik by činila cena, pokud by se zboží dopravilo na českou hranici)
+ marže + dovozní clo + odbytové náklady TPON
prodejní cena
+ DPH
Prodejní cena vč. daně
vývoz: smluvní cena + doprava + marže = ZCOP
Př. Použití režijní sazby při kalkulaci importovaného zboží:
Smluvní cena CIF Miláno
1 000 ks v Kč vč. cla 34 000,-
Dopravné Miláno - rakouská hranice 2 000,-
Dopravné rakouská hranice- Linz 500,-
Pojistné přepravy 500,-
Pořizovací cena FCO Linz 37 000,-
+ režie 10 % 3 700,-
+ přímo připočitatelné náklady
(např. vlastní doprava) 1 300,-
Celkem 42 000,-
Zisková přirážka k přímým nákladům
(např. 7,5 % ze 42 000,-) 3 150,-
Mezisoučet 45 150,-
+. provize 6 % z prod. ceny 2 882,- .
Netto prodejní cena 48 032,-
Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou je obchodní marží, vyjadřuje se % z prodejní ceny.
Př. Odvození režijní sazby z účetních údajů:
- Náklady na nakoupené zboží ,přímo propočitatelné vč. dopravy
a náklady na budovy (skladování, odpisy, …) 990 000
- Osobní náklady 50 000
- Ostatní náklady ve firmě 300 000
Ostatní náklady obsahují rozpočitatelné přepravní náklady 20 tis. Kč, náklady ve výši 5 tis. Kč na budovy, které nejsou potřebné pro prodejní činnost, náklady na pojištění zboží 3 000 Kč, zúčtované úroky z úvěru 15 tis. Kč. Podnikatelská odměna se předpokládá ve výši 40 tis. Kč, kalkulační rizika 10 tis. Kč (rezervy na obchodní rizika).
Ostatní náklady: 300 000,-
doprava na konk.zb.rozp - 20 000,-
budovy - 5 000,-
pojištění na konkr. zboží - 3 000,-
úroky z cizího kapitálu - 15 000,-
+ podnikatelská odměna + 40 000,-
+ kalkulační rizika + 10 000,-
Souhrn režijních nákladů
na konkrétní zboží 307 000,-
Souhrn režijních nákladů 307 tis. + osobní náklady 50 tis. celkem 357,-; režijní sazba k nakoupenému zboží 357 000 : (990 000+20+15+3) = 36,1%.
- Náklady na nakoupené zboží ,přímo propočitatelné vč. dopravy
a náklady na budovy (skladování, odpisy, …) 990 000
- Osobní náklady 50 000
- Ostatní náklady ve firmě 300 000
Ostatní náklady obsahují rozpočitatelné přepravní náklady 20 tis. Kč, náklady ve výši 5 tis. Kč na budovy, které nejsou potřebné pro prodejní činnost, náklady na pojištění zboží 3 000 Kč, zúčtované úroky z úvěru 15 tis. Kč. Podnikatelská odměna se předpokládá ve výši 40 tis. Kč, kalkulační rizika 10 tis. Kč (rezervy na obchodní rizika).
Ostatní náklady: 300 000,-
doprava na konk.zb.rozp - 20 000,-
budovy - 5 000,-
pojištění na konkr. zboží - 3 000,-
úroky z cizího kapitálu - 15 000,-
+ podnikatelská odměna + 40 000,-
+ kalkulační rizika + 10 000,-
Souhrn režijních nákladů
na konkrétní zboží 307 000,-
Souhrn režijních nákladů 307 tis. + osobní náklady 50 tis. celkem 357,-; režijní sazba k nakoupenému zboží 357 000 : (990 000+20+15+3) = 36,1%.
V obchodních firmách
V obchodních firmách se z velké části vychází při kalkulaci prodejní ceny z kalkulace úplných nákladů. Zjistí se obvykle průměrná nákupní cena jednotlivých položek, ke které se přiráží marže stanovená obvykle ve formě procentní přirážky,. tzn marže pokrývající veškeré náklady kromě nákladů na prodané zboží a náklady spojené s prodejem zboží).
Pořizovací cena ( nákupní cena zboží )
+ režijní sazba v % (může být i podílem režie za minulý rok a přímých mezd za minulý rok)
+ přímé propočitatelné náklady, pokud nejsou závislé na prodejní ceně (pojištění, doprava)
Mezisoučet
+ požadovaný zisk (např. by měl odrážet i vliv inflace, obrátku zboží a pohledávek) Mezisoučet
+ na prodejní ceně závislé přímé náklady,
resp. snížení výkonu, jako skonto, provize z prodeje,
dopravní náklady atd.
Prodejní cena netto
+ DPH
Prodejní cena brutto
Pořizovací cena ( nákupní cena zboží )
+ režijní sazba v % (může být i podílem režie za minulý rok a přímých mezd za minulý rok)
+ přímé propočitatelné náklady, pokud nejsou závislé na prodejní ceně (pojištění, doprava)
Mezisoučet
+ požadovaný zisk (např. by měl odrážet i vliv inflace, obrátku zboží a pohledávek) Mezisoučet
+ na prodejní ceně závislé přímé náklady,
resp. snížení výkonu, jako skonto, provize z prodeje,
dopravní náklady atd.
Prodejní cena netto
+ DPH
Prodejní cena brutto
Kalkulace krátkodobých výsledků na základě hrubých výnosů:
- při použití pořizovacích cen, v případě, kde prodejní ceny nejsou stabilní, např. v důsledku rabatů. Propočtovou základnou je průměr OM v minulosti
- při použití prodejních cen za daných podmínek (např. v případě evidence zbožových skupin, prvotní evidence je vedena souběžně v prodejních i pořizovacích cenách.
Počáteční zásoba v prodejních cenách (PC)
+ Nákup v PC
- Obrat
- změny cen
= konečná zásoba v PC za zbož. Skupin (vč. OM)
- OM
= konečná zásoba v pořizovacích (NC)
Počáteční zásoba v NC (pořiz. cena)
+ Nákup v NC
- Konečná zásoba
= Prodané zboží v NC
- při použití prodejních cen za daných podmínek (např. v případě evidence zbožových skupin, prvotní evidence je vedena souběžně v prodejních i pořizovacích cenách.
Počáteční zásoba v prodejních cenách (PC)
+ Nákup v PC
- Obrat
- změny cen
= konečná zásoba v PC za zbož. Skupin (vč. OM)
- OM
= konečná zásoba v pořizovacích (NC)
Počáteční zásoba v NC (pořiz. cena)
+ Nákup v NC
- Konečná zásoba
= Prodané zboží v NC
Kalkulace – hledání dolní cenové hranice
a) při užití úplných nákladů b) při užití přímých nákladů (krytí provize
cena pořizovací
náklady)
+ přímé náklady provozu (skladovací,…) cena pořizovací
+ stanovené % nepřímých nákladů + skladovací, manipulační přímé náklady
= vlastní náklady velkoobchodu fco expedice skladu + provize
+ náklady odbytu + přímé náklady odbytu (balení, doprava)
= vlastní náklady fco sklad maloobchodu + DPH + DPH = dolní cenová hranice
= dolní cenová hranice
Obchodní rozpětí
Cena pořízení
+ náklady spojené s pořízením
- skonta , bonusy,slevy
= pořizovací cena
+ provozní náklady obchodu
= vlastní náklady zboží
+ zisk
= cena zboží netto
+ DPH
cena zboží brutto
cena pořizovací
náklady)
+ přímé náklady provozu (skladovací,…) cena pořizovací
+ stanovené % nepřímých nákladů + skladovací, manipulační přímé náklady
= vlastní náklady velkoobchodu fco expedice skladu + provize
+ náklady odbytu + přímé náklady odbytu (balení, doprava)
= vlastní náklady fco sklad maloobchodu + DPH + DPH = dolní cenová hranice
= dolní cenová hranice
Obchodní rozpětí
Cena pořízení
+ náklady spojené s pořízením
- skonta , bonusy,slevy
= pořizovací cena
+ provozní náklady obchodu
= vlastní náklady zboží
+ zisk
= cena zboží netto
+ DPH
cena zboží brutto
Dále je zjištěn podíl celkových nepřímých nákladů a součtu cen (rozvrhové základny) = k
NN........nepřímé náklady
NC........přímé ( zde nákupní náklady )
Jednotlivé nákupní ceny se pronásobí rozpočítávacím koeficientem a dostaneme zjišťované nepřímé náklady připadající na zboží A a B.
NCA x k = NNA (XA)
NCB x k = NNB (XB)
Rozpočítávací koeficient je podílem režijních a přímých nákladů. Výpočet režie na druh zboží spočívá v součinu rozpočítávacího koeficientu a přímých nákladů na výrobek, zboží.
Prodejní cena je určena: náklady úplné náklady, výkonu (neexistuje tržní cena, monopol)
variabilní náklady výkonu (zejména pak dodatečný
prodej, náhradní činnost při narušení plánované činnosti
podniku) viz kalkulace dílčích nákladů ad B
: trhem, náklady je třeba přizpůsobit ceně
NC........přímé ( zde nákupní náklady )
Jednotlivé nákupní ceny se pronásobí rozpočítávacím koeficientem a dostaneme zjišťované nepřímé náklady připadající na zboží A a B.
NCA x k = NNA (XA)
NCB x k = NNB (XB)
Rozpočítávací koeficient je podílem režijních a přímých nákladů. Výpočet režie na druh zboží spočívá v součinu rozpočítávacího koeficientu a přímých nákladů na výrobek, zboží.
Prodejní cena je určena: náklady úplné náklady, výkonu (neexistuje tržní cena, monopol)
variabilní náklady výkonu (zejména pak dodatečný
prodej, náhradní činnost při narušení plánované činnosti
podniku) viz kalkulace dílčích nákladů ad B
: trhem, náklady je třeba přizpůsobit ceně
4.2. Schéma nákupní a prodejní kalkulace
Se schematy sestavování prodejní ceny se lze setkat v mnoha podobách, např.:
Nákupní kalkulace - obvykle na základě ceníků či nabídek (zde je však často uváděna cena bez DPH
• Smluvní (nákupní) cena, cena pořízení
+ náklady spojené s pořízením (obal, doprava, nakládka, vykládka, telefon, cestovné, clo, event. KR, úroky)1
+ obchodní přirážky (DPH, spotřební daň - pokud je obchodník neplátcem)
- srážky z ceny, slevy (rabat, event. skonto, bonifikace)
+ provize
1 Poznámka na faktuře
-na Váš účet a nebezpečí: zákazník platí dopravu a nese riziko škody (nezpůsobené nevhodnými obaly)
- Loko závod: dodavatel neplatí žádnou dopravu
- Franco česká hranice: dodavatel hradí náklady na hranice
- Vyplacené do vašeho skladiště nebo franco váš závod, dodavatel hradí celou dopravu, nepřebírá však riziko poškození při přepravě
Loco vagon Ć. Budějovice: zákazník musí na své náklady nechat složit materiál u určeného nádraží a dopravit jej do svého závodu (dodavatel platí dopravu do nádraží)
Nákupní kalkulace - obvykle na základě ceníků či nabídek (zde je však často uváděna cena bez DPH
• Smluvní (nákupní) cena, cena pořízení
+ náklady spojené s pořízením (obal, doprava, nakládka, vykládka, telefon, cestovné, clo, event. KR, úroky)1
+ obchodní přirážky (DPH, spotřební daň - pokud je obchodník neplátcem)
- srážky z ceny, slevy (rabat, event. skonto, bonifikace)
+ provize
1 Poznámka na faktuře
-na Váš účet a nebezpečí: zákazník platí dopravu a nese riziko škody (nezpůsobené nevhodnými obaly)
- Loko závod: dodavatel neplatí žádnou dopravu
- Franco česká hranice: dodavatel hradí náklady na hranice
- Vyplacené do vašeho skladiště nebo franco váš závod, dodavatel hradí celou dopravu, nepřebírá však riziko poškození při přepravě
Loco vagon Ć. Budějovice: zákazník musí na své náklady nechat složit materiál u určeného nádraží a dopravit jej do svého závodu (dodavatel platí dopravu do nádraží)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)