Může se stát, že prodáme tolik těchto cenných papírů...

Může se stát, že prodáme tolik těchto cenných papírů, že náš podíl klesne pod úroveň znamenající podstatný či rozhodující vliv (<25 %). V takovém případě musíme přeúčtovat zbylé cenné papíry z 061 na 063 (Realizovatelné CP, tj. CP které nehodláme v dohledné době prodávat (dlouhodobé), nemáme díky nim významný vliv ve společnosti). Zároveň musíme rozpustit celý oceňovací rozdíl 061-OR (protiúčet 414) – to proto, že oceňovací rozdíl byl tvořen kvůli metodě ekvivalence – ta se již u Realizovatelných CP nepoužije. Vracíme se tedy k jediné známé hodnotě – k „pořizovací ceně“ – zatím. V okamžiku sestavení další účetní závěrky použijeme přecenění příslušné k realizovatelným CP – reálnou hodnotu. Přecenění jde v tomto případě také přes analytický účet (063 – OR), také s protiúčtem ve vl.kap. (414). (jsou to stále dlouhodobé CP – nehodláme je prodat – „realizovatelné“ znamená že je můžeme prodat, ne že to nutně uděláme :-)

Zaplacení jistiny (zálohy) na nákup akcií jiné společnosti (podst. vliv) 378/221 50 tis.
Nákup akcií jiné společnosti (ještě jsme je nesplatili ani nedostali - VÚD) 378 / 367 (závazky z ups. nespl. CP a vkladů) 500 tis.; uhrazujeme a vyúčt. jistiny: 367 / 221 450 tis a 367 / 378 50 tis. zrušení zálohy; převedení těch akcií do majetku naší spol. 062 / 378. (pozn. účty 378, 367 se vyrovnaly).
dlouhodobé cenné papíry bez vlivu – pohled investora (akcie):
účtování je obdobné – 063/379 případně 063/221 (if s pořiz.náklady – nejprve 043, pak převést na 063).

Pokud zaplatíme zálohu makléři na to, aby pro nás koupil další cenné papíry – 053(posk.zál.na DFM) / 221. Při realizaci nákupu cen. papírů (if neplatíme CASH ale máme pouze závazek se účtuje 063 / 379 ), pak bychom makléři doplatili zbytek nad to, co jsme mu dali pomocí zálohy (aby se 379 vyrovnal).
Problém je v tomto: na účet 063 jsme přijali další cenné papíry oceněné jinou pořizovací cenou než ty, co jsme přijali předtím. Účtování se zde podobá zásobám – můžeme zvolit způsob oceňování úbytků CP (např. vážený aritmetický průměr).
Prodej CP: v pořizovací ceně vyskladníme 561/063, „vyskladníme i poměrnou část oceňovacího rozdílu (jen pokud mezitím byl konec úč. obd a nějaký rozdíl tedy vznikl), prodáme 221/661 za prodejní cenu. Otázkou je v jaké ceně vyskladníme a kolik tedy na 063 zůstane?
Vyčíslení ocenění úbytku: (metoda váženého aritm. průměru; pozn: dále je povolena FIFO)
Všechny dosavadní přírůstky (Kč) na účtu 063 nasčítáme a vydělíme počtem CP které tam celkem jsou. (získali jsme tak průměrnou cenu 1 CP). Výsledek pak násobíme počtem CP který prodáváme. Tato částka tedy opouští účet 063 na vrub nákladů (561). To co tam zůstalo spolu s případnými oceňovacími rozdíly (063-OR) je nyní OCENĚNÍ TĚCHTO REALIZOVANÝCH CP.
Ocenění se k rozvahovému dni upraví na reálnou hodnotu zápisem 063-OR / 414 či opačně. Výsledkem je že součet zůstatků účtů 063 + 063 OR = Reálná hodnota CP k datu sestav. úč. závěrky. Reálnou hodnotu známe (je zadána), 063 známe díky jednotlivým zaúčtovaným nákupům a vyskladněním v pořizovací ceně - a máme vypočítat 063 OR.