Soudní rozhodnutí (nález, usn.) jsou akty aplikace práva – individuální (x normativní) akty, kterými je právo aplikováno na konkrétní případ.
Ustálená (konstantní) judikatura ESD – rozhodovací činnost ESD ve formě soudních rozhodnutí, je směrodatná, ale není závazná pro samotný ESD.
Fce ESD : zajištění jednotného výkladu a aplikace práva ES ve všech členských státech. ESD není soudem národním – hlavním nástrojem je prejudiciální řízení.
Interpretační činnost ESD : ESD zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění SES – právo ES je aplikováno i vykládáno nejen orgány Společenství, ale též orgány členských států (soudy)
a) musí být jasné co je právem – je to právo ES
b) soulad s právem – chápán široce – nejen jako soulad s výslovně formulovanými pravidly práva, ale i s jeho duchem, smyslem
c) výklad a provádění SES jsou interpretována ESD šířeji – SES dává org. ES pravomoci k tvorbě sekundárního práva
je zde jazykový problém – mezi jednotlivými jazykovými verzemi nelze vyloučit rozdíly.
V právu ES jsou často mezery, není to komplexní systém, ale jsou to jen účelové soubory předpisů.
Dotváření práva Soudním dvorem : ESD interpretací dotváří psané právo ve dvou směrech :
1/ podrobněji specifikuje obsah předpisů – zejména příliš obecná ustanovení
2/ vyvozuje a formuluje nové pravidla (2 klíčové teorie – přímý účinek a přednost)
3/ jde o obecné zásady právní
zásady : právní jistoty, rovnosti, proporcionality, zákl. lidských práv, procesních práv a subsidiarity.
ESD tedy interpretací právní pravidla pouze formuluje – nekonstatuje je, pouze je deklaruje jako již existující – nikoliv formálně právní závaznost, ale faktická ano (resp. autorita jeho rozhodnutí).
Žádné komentáře:
Okomentovat