Prodlení dlužníka

- další práva věřitele:
• právo na náhradu škody
• právo odstoupit od smlouvy (nenastupuje okamžitě při každém prodlení – záleží na tom, zda prodlení znamená podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy - § 345 a 346 ObchZ)
škoda na věci = její ztráta, zničjejí ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení, a to bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo (§ 368/2 ObchZ)
 pokud prodlení dlužníka spočívá v prodlení s předáním nebo vrácením věci věřiteli, přechází na dlužníka nebezpečí škody na věci, jestliže toto nebezpečí nenesl již předtím
úroky z prodlení = věřitel má právo je požadovat, pokud je dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku; jsou příslušenstvím pohledávky podle § 121/3 OZ a při určení jejich výše má přednost ujednání ve smlouvě
- pokud výše není stanovena ve smlově, má věřitel právo na úroky z prodlení, jejichž výše je určena předpisy občanského práva
- konkrétně jejich výši stanovuje nařízení vlády č. 142/1994 Sb ve znění nařízení vlády č. 163/205 Sb: výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů
- pokud je dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, má věřitel nárok na náhradu škody pouze tehdy, pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení
- je-li dohoda stran týkající se splatnosti a výše úroků z prodlení odchylná od obecné splatnosti a výše úroku z prodlení a pokud je zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli, je neplatná