– rozhodování sporů podle zákonů v občanském soudním řízení
– rozhodování trestních věcí podle zákonů o trestním řízení
– rozhodování v dalších případech podle zákona či mezinárodní smlouvy
Pravomoc soudů ve správních věcech je stanovena v soudním řádu správním. Pokud není pravomoc či věcná působnost svěřena výslovně ÚS nebo Nejvyššímu správnímu soudu, náleží obecnému soudnictví.
Odlišně je koncipována vázanost soudců ÚS a obecného soudu při rozhodování:
a) soudce ÚS je vázán pouze ústavním pořádkem a zákonem o Ústavním soudu
b) soudce obecného soudu je vázán zákonem a mezinárodní smlouvou. Přitom má možnost posoudit souladnost zákona se zákonem ústavním. V případě pochybností o souladu předloží věci ÚS. Pokud soud pochybuje o souladnosti právního předpisu, řízení přeruší a věc postoupí ÚS.
4.1 Ústavní principy soudní moci
Z hlediska ústavní úpravy lze rozeznávat ústavní principy:
a) soudní moci a spravedlnosti
– výlučnost soudní moci při rozhodování o vině a trestu za trestné činy
– nezávislost soudní moci a soudců
– rovnost práv účastníků při řízení před soudem
– zachování příslušnosti soudu a soudce
– ústnost jednání
– veřejnost jednání
Žádné komentáře:
Okomentovat