- postatu tvoril Rakusky trestny zakonik z roku 1852 v novelizovanom zneni k 28/10/1918 a paralelne trestne predpisy povodne uhorske
- Trestní zákoník Josefa I., tzv. Josefina, 1.7.1707
- první trestní zákoník na území našich zemí – nahradeny:
- Hrdelní řád cís. Terezie, tzv. Tereziana, 1768
- 1. výlučný a univerzální zákon na Rakuskom uzemi
- Všeobecný zákon o zločinech a trestech, 1787, trestní zákon vydaný Josefem II.
- počátky moderních norem trestního práva
- doplněn Obecným soudním řádem kriminálním v 6.1788
- Trestní zákon císaře Františka I., tzv. Františkána – 3.9.1803
- 2 části
- trestní činy rozděluje na zločiny a přestupky
- řeší hmotné a procesní právo
- přehledný, jasně formulovaný zákon
- poprvé deklarován fakt „neznalost zákona neomlouvá“
- trestnost: čin, návod k němu, pomoc i pokus
- předpoklad zlého úmyslu
- polehčující okolnosti stanoveny taxativně, zatímco přitěžující demonstrativně
- „není trestného činu bez zákona, není trestu bez zákona (trestné je jen to, co je označeno zákonem – neboli, co není zakázáno, je povoleno; trestat lze jen to, co je v zákoně)
- tresty:
- těžké delikty
trest smrti (oběšením), 3 stupně žaláře (6 měsíců – 20 let – doživotí), výkon trestu ztěžován: nucenými pracemi, bití holí/metlou – ženy, vyhnanství /po ukončení trestu)
- přestupky
nedbalostní jednání (pokuty, zabavení majetku, vězení – od hodinových dob až po 6 měsíců, bití, vyhoštění – z obce či města), cizinci i mimo území země
- odvolací soud nesměl zvýšit trest
- bylo možno dosáhnout předčasného propuštění
- v době tzv. Bachova absolutismu vznikalo mnoho novel, či krátkodobě platících zákonů (revoluční rok 1848)
Žádné komentáře:
Okomentovat