Soudy

- povinnost zahájit trestní řízení na základě podání prokuratury

- zásady:

o presumpce neviny

o zistovani materiální pravdy

o veřejnost soudního řízení

o zák. právo na obhajobu

prokurátor:

- dohled nad dodržováním právních předpisů, k čemu napomáhali: vyšetřovatelé prokuratury a ministerstva vnitra

- upevnění prokurátorského dozoru – dodržování veškerých právních předpisů ve státě, opírat se o spolupráci pracujícího lidu => všichni povinni pomáhat (občané i organizace - zároveň měli právo se na prokuraturu obrátit s podáními – ta byla povinna projednat)

- široké a významné pravomoci (zneužitelnost)

- politické záležitosti – speciálně vyčlenění prokurátoři

význam prokuratury: flexibilnější, rychlejší > urychlení procesu v porovnání se státními zastupitelství, pružná reakce díky velkým kompetencím

140/1961 Sb. Trestní zákon (účinnost od 1.1962)

- novelizovaný platí dodnes

- přesnější definice trestných činů, nebezpečnost

- kriminalizace chování – příprava, napomáhání k trestnému činu

- ustanovení o trestech přeformulovány, upřesněny skutkové podstaty (delikty hospodářské)

150/1969 Sb. Zákon o přečinech

hmotně-trestní právo (o přečinech soudně trestaných) – tri kategorie deliktov

141/1960 Sb. – nový trestní řád

vychází ze zákona z r. 1956

- realizoval spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízením a společenskými organizacemi

- důraz na prevenci, výchovné působení, boj proti kriminalite

- revizní princi – všestranné přezkoumání vč. odvolání

99/1969 Sb. Zákonné opatření O stíhání protisocialistických a protispolečenských činů

- trestní oznámení podávaly orgány SborNarod.Bezpecnosti přímo soudu

- v přípravném řízení neměli obvinění právo na obhájce (v r. 1965 bylo zavedeno tzv. „vyhledávání“ v rámci přípravného řízení)