- spíše historický
- př.: Španělsko (generál Frank), Portugalsko (premiér Salazar), Chile (Pinochet)
- Př. které se ještě řadí do režimu autoritativního přestože, že jimi vyloženě nejsou, ale jsou naprosto neslučitelné s demokracií, ale nejsou totalitní, mezi ně patří: Irán (s teokratickými rysy), Afganistan, Soudská arábie + tzv. „fasádová demokracie“ Mexiko a Barma
· Skupina či charismatický vůdce př. Hitler v Německu se v roce 1933 stal ústavní cestou kancléřem, ale potom proběhly „značné úpravy“
· Vůdci měli snahu o udržení moci (likvidace opozice = naprosté respektování střídání u moci), tyto vůdci neměli žádné ideologické nároky
· Pokud občané nevstupovali do politiky proti vůdci nechal je fungovat v soukromoprávní sféře = vývoj ekonomiky/trhu bez omezení
c) Totalitní režim
- činí si nárok na život svých občanů
- vůdce se ujme vlády ústavně, ale s cílem většinou náboženského charakteru
Př.: Arianismus – nábožensky motivovaná vize o národu „nadčlověku“, který má vymezený vzhled a chování to jsou vůdci, ostatní jsou „nečistí“ a budou pouze sloužit nebo budou vyhlazeni (Arianismus byl podstatou nacismu i fašismu)
- je zde silná vůdcovský princip (Hitler: „ Strana je vůdce, vůdce je strana“)
- monolitní systém jedné strany, která naprosto přerostla do státu = identifikace vlády, vládnoucí strany se státem, pokus o ovlivnění soukromoprávní sféry (život občanů) i jejich myšlení
- snaha přenést ideologii do reality
Př.: Komunismus – silná ideologie, ale náboženství je zde bráno jako opium lidstva, základní teze je třídní boj dělníků proti kapitalistům, které je dovedou ke komunismu = všichni jsou si rovni, nikdo nikomu nezávidí
- prvkem totalitních režimů je velké stěhování obyvatelstva
- jakákoli chyba je brána za chybu politickou
Raymond Aron
Demokracie a Totalitarismus (jeho dílo)
- režim poskytující jedné straně monopol na politickou moc
- dvojí monopol prostředku násilí a donucování
- ideologie vůdce/strany jsou oficiálním státním proudem
Žádné komentáře:
Okomentovat