Jsou chápány hlavně po praktické stránce jako pramen MPV. Tato kategorie není jednolitá. Rozlišujeme dva typy jednostranných právních aktů:
- jednostranné právní akty států
Důvodem jejich právní závaznosti je postulát dobré víry. Stát je učiní v dobré víře, nikoliv v rozporu s mezinárodními právními zásadami.
Forma jpa:
- musí být učiněn veřejně, aby byl ostatním subjektům MPV znám jeho obsah
- musí existovat právní jistota – tzn. jednající stát jej nesmí zrušit nebo odvolat
Příklady:
- uznání nového státu
- protest
- zřeknutí se práva nebo nároku
- příslib
- notifikace = veřejné formální oznámení určité skutečnosti, kterou se podmiňuje platnost nebo návaznost jiných právních aktů.
- jednostranné právní akty mezinárodních organizací
Vyvolávají právní následky, ale současně nejsou akceptovány jako samostatný pramen MPV.
- jedná se o mezivládní organizace
- některé jsou oprávněny statutem vydávat závazné akty (státy dávají k vydávání vnitřních norem souhlas)
- rozhodnutí odvozují svoji platnost od mezinárodní smlouvy, kterou byla organizace založena
- organizace formuluje představy, jak by se určité záležitosti mely řešit – její činnost se může stát součástí obyčejotvorného procesu
- organizace vydávají doporučení a stanoviska (tzv. soft law) – ty jsou nezávazná, mnohdy však mají velký praktický dosah, protože se jimi členské státy zpravidla řídí.
Žádné komentáře:
Okomentovat