Připomenutí:
1. hranice mezi krátkodobostí a dlouhodobostí  jednotlivého závazku je relativní, protože čas stále plyne
   → u dlouhodobého závazku  (se splatností např. za 4 roky) vždy nastane chvíle, kdy má být splacen již za 
        pouhý rok, čímž se z něho de facto stává závazek krátkodobý
   → toto hledisko je třeba brát v úvahu  při vykazování cizích zdrojů v rozvaze - každý závazek má být 
        zařazen mezi dlouhodobé či krátkodobé podle zbývající doby jeho splatnosti
2. v rozvinutých tržních ekonomikách se podnik při nedostatku finančních  zdrojů obrací 
(formou vydání akcií, dluhopisů aj.)  především na kapitálový trh 
- v naší zemi jsou tradičně takovou institucí banky (a tato  zvyklost se nemohla změnit, protože u nás stále ještě náležitě nefunguje kapitálový trh)
 - především od bank podnik získává chybějící zdroje zejména ve formě úvěru
 → tato skutečnost se projevuje i v našem účetnictví, které se vlivem těchto okolností věnuje 
           krátkodobým  i dlouhodobým závazkům vůči bankám zvláštní pozornost - vyčleňuje je do 
           samostatných účtových skupin →
-  setkáváme se s účtovou skupinou:
   23. – Běžné bankovní úvěry - ale měly by být začleněny do 24. - krátkodobých finančních výpomocí, 
                                                      jimiž opravdu jsou
46. – Bankovní úvěry - jsou určeny pro dlouhodobé bankovní úvěry, ale pro existuje pro ně (pro 
                                           dlouhodobé závazky) skupina 47. – dlouhodobé závazky
Žádné komentáře:
Okomentovat