Samotné slovo "akrobates" pochází z řeckého slovníku a v překladu znamená zdvíhání se do výšky. Při historickém zkoumání uvedeného pojmu se dostaneme do tělesné kultury starého Egypta a především Řecka. Z té doby pochází zachovalé pozůstatky hliněných váz, na kterých jsou vyobrazeny lidské postavy nosící se na rukou. Akrobatická cvičení byla prováděna i v období renesance. Například v době Benátské republiky byla uspořádána soutěž "živé architektury". Zvítězila skupina 30 akrobatů, která ze svých těl vytvořila pyramidu vysokou 9 metrů. Jedna z obdobných pyramid je znázorněna na obraze Franceska Gvardi. Obraz je umístěn v galerii Louvre v Paříži.
V novodobých dějinách sportu si akrobacie získává oblibu v mnoha zemích. Patří mezi gymnastické sporty, které mají své kořeny v tělocvičných systémech 19. století. V té době vyšla také první publikace "Akrobacie a akrobaté" která obsahovala první zpracování metodiky nově vznikajícího sportu. Jako sportovní odvětví vznikla akrobacie v bývalém Sovětském svazu v roce 1939. Po druhé světové válce se velmi rychle rozšířila do Německa, Bulharska, Polska a Číny. První mezinárodní závod se uskutečnil v roce 1957 ve Varšavě. V roce 1978 se uskutečnilo první mistrovství Evropy v Rize.
Závodní sestavy se předvádí na klasickém gymnastickém koberci. V délce dvě a půl minuty musí závodníci zařadit do svých sestav prvky rovnovážné, náročné na statickou sílu, salta a přemety a cvičení s nároky na kloubní pohyblivosti. Ve sportovní akrobacii se soutěží v pěti disciplínách. Jsou to ženské, mužské a smíšené páry, ženské trojice a mužské trojice. Celá soutěž pro všechny kategorie se skládá ze tří sestav: statické, dynamické a smíšené. Pro každou sestavu jsou vypsány speciální požadavky.
Ty se vztahují k počtu akrobatických prvků, které jsou společné, tedy povinné a individuální, tvořící volné části sestavy. Jednotlivé akrobatické prvky mají svoji obtížnostní hodnotu, jejichž součet ovlivňuje výslednou známku za předvedenou sestavu. Maximální známka má 17ti bodovou hodnotu. Skládá se ze tří dílčích hodnot. Za technickou hodnotu mohou závodníci obdržet nejvíce 10 bodů, za umělecký dojem včetně choreografie je maximum 5 bodů a za obtížnost sestavy se nejvýše přičítají 2 body.
Sportovní akrobaté pořádají mistrovství kontinentů a i mistrovství světa. Závody jsou řízeny technickou komisí Světové gymnastické federace (FIG). V Evropě je sportovní akrobacie začleněna do Evropské gymnastické unie (UEG). Do programu olympijských her nebyla dosud zařazena.
Žádné komentáře:
Okomentovat