Poloha těla :Tělo zaujímá polohu na zádech, ramena jsou výš než boky. Malé vysazení v bocích není závadou. Náběhový úhel je větší než u kraulu 5-10 stupňů. Větší úhel náběhu vyplývá z práce nohou, které působí hnací silou především při kopu směrem nahoru. Rozkyv ramen kolem podélné osy v rozmezí 20-40 stupňů, umožňuje záběr vedle těla pokrčenou paží po nejvýhodnější dráze a zároveň uvolněný přenos druhé paže. Poloha hlavy je nejstabilnější, ovlivňuje polohu celého těla, je dána směrem pohledu očí, který má směřovat téměř kolmo vzhůru. Je mírně přitažená bradou k hrudníku
Pohyby paží : (hlavní hnací síla – cca 80 %, kloubní pohyblivost – ramenní kloub)
Fáze souhry paží :Zasouvání s vytaženímPřitahování s přenášenímOdtlačování s přenášenímDvojitá opora Souhra paží je jiná než u kraulu, je způsobena delší mezizáběrovou přestávkou. Její příčinou je delší fáze vytažení, která je způsobena zasouváním protilehlé paže do vody. Tím dochází k překrývání dvou brzdících fází.
Fáze pohybu jedné paže :a) Přípravná fáze - začíná zasunutím končetiny do vody malíkovou hranou ve vzpažení vně. Převažuje pohyb vpřed nad pohybem dolů. Svaly, které se později podílí na záběru, jsou ještě relaxované.
b) Přechodná fáze - je charakteristická ostrou změnou směru pohybu ruky a předloktí. Převažuje svislá složka pohybu. Vytvářejí se podmínky pro záběr. Získání opory o vodu nastavením dlaně a předloktí směrem nazad.c) Záběrová fáze - končetina se začíná ohýbat v lokti, zároveň se ramena vychylují kolem podélné osy těla na stranu zabírající paže. Ruka se pohybuje směrem nazad a nahoru. Celá dráha dlaně je “esovitá“ záběr je zrychlený s ostrou koncovkou.Záběrová fáze se skládá ze dvou částí :1. fáze přitahování – končí u osy ramenní, kde ruka dohání loket a dostává se prsty nejblíže k hladině. Úhel ohnutí v lokti je 80-110 stupňů. Také rozkyv těla kolem podélné osy je největší.2. fáze odtlačování – ruka se pohybuje vzad a dolů, tím zvedá rameno a umožňuje přetočení těla kolem podélné osy.d) Vytahováníe) Přenos Pohyb nohou : (kloubní pohyblivost – koleno, hlezenní kloub)
DK především udržují optimální polohu těla, mají u znaku vliv na celkovou rychlost plavání.
Práce nohou je podobná kraulovému kopu, jenom hnací síla se vytváří hlavně během kopu směrem nahoru. Nohy pracují střídavě, vlnivý pohyb vychází z kyčlí, jde přes koleno na kotníky s nárty vytočenými palcem dovnitř. Převážně se plave šestiúderovým znakem. Na jeden cyklus navazuje šest kopů nohou. Stabilita při přenosu paže. Vyrovnává kolísání rychlosti
Dýchání :I přes to, že se plave v poloze na zádech, což znamená, že se plavec může nadechovat kdykoliv, jsou dýchací cykly spjaty s pohyby paží.
Nádech – se provádí během mezizáběrové přestávky - jedna paže ve vzpažení a druhá v připažení, tzn. Před a po ukončení záběru
Výdech – v průběhu záběru ústy i nosem (zamezuje vniknutí vody do nosu).
Základní didaktické kroky
Správné provedení záběru dolních končetin provádíme následujícími kroky. Nácvik záběru v sedu na okraji (hraně) bazénu. Opakování různých variant splývání. Plavání s plaveckou deskou ve vzpažení. Při nácviku správného provádění horních končetin využíváme například výuku na suchu nebo na mělčině. Při chybách v koordinaci doporučuji zařadit cvičení s plaveckou deskou. Paže s deskou ve vzpažení, druhá provádí záběr.
Nejčastější chyby
- tělo nemá splývavou polohu, plavec má vysazené boky
- ruce plavce nejsou v prodloužení trupu – jsou pod hladinou
- záběr nohou připomínající šlapaní vody
- krčení nohou, kolena se objevují nad hladinou
- neefektivní záběr – nohy klesají
- přenos paže a tím i zahájení záběru je vedeno stranou od osy plavce nebo ji kříží
- příliš intenzivní náraz paže na hladinu a následné „protržení“ hladiny v úvodu záběru
- záběr je veden v mále hloubce, protíná hladinu
- chyby v souhře paží
Žádné komentáře:
Okomentovat