- prameny práva
- vydával je panovník - jedná se o panovníkovy výnosy (nazývané též dekrety či edikty)
- ve francké říši za Karlovců nazýváno kapituláře
= nařízení franckých panovníků s celoříšskou platností = písemnosti, které
zaznamenávaly příslušný výrok panovníka
Dělí se na světské, církevní a smíšené
- popis jednotlivých právních odvětví - učebnice na stranách 121 - 128
Rostě význam listin.
Jako pramen poznání práva slouží Formuláře – sbírky standardní texty (například pro propuštění otroka) – pouze se vepsalo jméno propuštěného.
Trestní právo – dominuje kult pomsty. Svémoc – každý si v rámci možností dosahuje práva sám. Východiskem je instituce Vergeldu - vyplacení (výkupné z krevní msty).
Chápáno v objektivní rovině. Nezáleželo na úmyslu. Vražda=zabití. Pokus nebyl relevantní.
Proces veden soudcem, přísedící rozhodují o vině. Dalo se přísahat – křivě podmíněné sebeprokletí. Svědci svědčili spíše o charakteru, než o tom co viděli. Důkaz – uplatnění ordálů. Zrušeny v českých zemích ve 14 století (Arnošt z Pardubic).
Žádné komentáře:
Okomentovat