Výprodej říšských práv – moc panovníka byla dále oslabena. Práva přešla na kurfiřty, kteří tak obdrželi „plnou zemskou výsost“. Ambice říše – být centrálním impériem. Moc na centrální úrovni ale byla slabá (lenní přímus – uprázdněné léno musel panovník do roka znovu udělit). Moc na úrovni „zeměpánů“ – dominus terre
Ÿ stanovení pravidel královské volby (= volební monarchie)
- je stanoveno, že panovník je volen kurfiřty
- ke zvolení je potřeba většiny hlasů (4 voličské hlasy)
- nutná účast alespoň 4
- český král hlasuje jako první po duchovních kurfiřtech (klíčové postavení)
- volba ve Frankfurtu - následuje korunovace na římského krále v Cáchách
- korunovační jízda do Říma - schválení papežem = aprobace (později odpadá)
- 2. pol. 16. století - korunovačním místem se trvale stává Frankfurt nad Mohanem
- dochází k formování teritoriálních celků nezávislých na říší - decentralizace moci císaře
- přiznání zemské výsosti kurfiřtům (různé pravomoci, i nezávislost soudů)
Maxmiliánovi reformy (1495)
- snaha upevnit centrální moc v říši
„věčný zemský mír“
Augšpurgský náboženský mír 1555 – stanovoval Ius reformandii (právo zeměpána určovat náboženství – čí země toho víra). Z toho plyne ztráta svrchovanosti Říše na teritorii v otázkách náboženství.
Dále Mír Vestfálský 1648 – nová éra státního práva – myšlenka státní suverenity
Ukončil 30 letou válku. Důležitý pro „ústavu“ Říše. Nová éra státního práva – prosazování myšlenky státní suverenity.
Ius federum – právo vstupovat do spojeneckých svazků s jinými, mimo Říši, nikoliv však proti Říši. Získáni federativní formy. Tedy další oslabení.
Žádné komentáře:
Okomentovat