jedna dává přednost MP, druhá VP a třetí je dualistická
- monoistická teorie s primátem VP – podle ní je MP vnějším právem každého státu; důvodem a existence závaznosti MP je jednostranná vůle státu; tato teorie zdůrazňuje svrchovanost státu a podle ní jak ve VP a MP zavazuje stát pouze sebe k určitému chování a to za předpokladu reciprocity
- monismus s primátem MP – pro tuto teorii platí absolutní podřízenost VP vůči MP; podle ní samotné VP odvozuje svou platnost a účinnost od MP a VP nemůže platit, pokud odporuje MP
- dualistická teorie – podle ní jsou MP a VP dvě oddělené sféry, které se v podstatě nemohou setkávat – > mají odlišné subjekty, povahu a prameny
MP samotné neobsahuje žádné pravidlo o dodržování souladu mezi MP a VP. Pouze zavazuje státy udržovat urč. mezinárodně uznávaný standard – viz shora. Jinak je věcí VP každého státu určit poměr mezi MP a VP; většinou se to děje na zákl. transformace, inkorporace či adaptace norem.
Státní území
= část zeměkoule vymezená státními hranicemi vč. vnější hranice pobřežního moře (jedná-li se o přímořský stát) sahající kuželovitě do pomyslného středu zeměkoule a zahrnující vzdušný prostor až po hranice kosmu
území, na němž stát vykonává svou územní suverenitu (svrchovanou státní moc, která se suverénní, tedy jediná); v době povstaleckého hnutí – toto hnutí vykonává jen na urč. části území svou moc
moc vykonává nad územím, obyvatelstvem i věcmi ve státě; s územím může disponovat – může nad částí území přenést správu nad jiný stát či mezinárodní organizacemi; svou moc může i mimo území: na palubě lodí a letadel, na objektech vypuštěných do kosmu, které letí, plují pod jeho vlajkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat