Pracovní řád předepisuje důkladnou přípravu učitele na výuku, ale nepředepisuje její formu. Obecně se doporučuje udělat si alespoň stručnou písemnou přípravu na hodinu. Příprava je plně záležitostí učitele. Rys (1975) rozlišuje tři typy přípravy:
a) „blesková příprava“ Co? Jak? Učitel vymezí obsah, promyslí metody a prostředky. O výukových cílech předpokládá, že jsou zakomponovány do obsahu učiva v učebnici. V praxi se s takovou přípravou setkáme často, především z nedostatku času.
b) odpovídá na otázky Co již bylo? Čeho chci dosáhnout? Jak a čím toho dosáhnout? Jaké bude mít tato hodina pokračování? Zde již učitel pracuje s cíli, které popisují, čemu se mají žáci naučit a na jaké úrovni, zařazuje vyučovací jednotku do obsahových a časových souvislostí s tím, co bylo, a tím, co bude (prakticky se to projevuje např. opakováním učiva z minulé vyučovací jednotky, zadáním úkolů na příště). Tento typ je nejčastější.
c) nejnáročnější, lze ji charakterizovat takto:
1. cíle – co chci, čeho zamýšlím dosáhnout
· konkretizace některého z obecných cílů (např. žáci dokážou provést kotoul vzad)
2. jakými prostředky chci těchto cílů dosáhnout
· obsah učiva – stručný nástin
· volba vyučovacích metod (důležitá je aktivita žáků), didaktických pomůcek, metodický postup
3. zvláštní didaktická hlediska
· jaké mají žáci o tématu předběžné znalosti, prekoncepty
· co z učiva bude pro žáky nejobtížnější
· jak budu žáky aktivizovat
· jak zajistím časovou a obsahovou kontinuitu obsahu učiva
· jak zajistím diferencovaný a individuální přístup k žákům
· jaké učební úlohy je potřeba připravit k procvičování a k upevňování učiva (včetně domácí úlohy pro žáky)
· jaká jiná hlediska (např. hygienická) je třeba respektovat
4. výchovné možnosti
· jak mohu učivo i průběh vyučování využít výchovně (se zřetelem k celku třídy i k jednotlivcům)
5. organizace vyučovací jednotky
· které pracovní podmínky si musím zabezpečit
· jaký organizační typ vyučování bude pro mou metodickou koncepci nejvhodnější
6. časový projekt vyučovací jednotky
· kolik času mohu věnovat jednotlivým fázím vyučovací jednotky
· kolik času si vyžádá domácí příprava žáků na další vyučovací jednotku
7. k realizaci přípravy
· jak budu zajišťovat pracovní součinnost žáků
· jak budu zajišťovat pracovní výsledky žáků
Jestliže učitel uvažuje výše popsaným způsobem, provádí tzv. didaktickou analýzu učiva.
Struktura vyučovací hodiny se obvykle dělí takto:
úvodní část (nástup, navození atmosféry, seznámení s obsahem a cílem hodiny; protahovací cvičení; dynamická část rozcvičení)
hlavní část (např. nácvik nových pohybových dovedností, opakování pohybových dovedností nebo rozvoj vytrvalostních schopností zvyšováním aerobní kapacity organismu)
závěrečná část (kompenzační cvičení)
Většina učitelů užívá pro všechny své hodiny podobně strukturovaný plán – prázdnou matici, kterou si rozmnoží a vyplní pro každou hodinu. Měla by obsahovat:
název hodiny, cíle a úkoly, odkaz na to, které části učebních osnov zrovna probíráte, potřebné vyučovací pomůcky, další potřebné prostředky, posouzení průběhu hodiny
dále zde může být také datum a čas hodiny, místnost, název předmětu, témata zkoušení atd.
Žádné komentáře:
Okomentovat