Podnět přichází aferentním vláknem do senzorické.ho neuronu, který je umístěn paravertebrálně, jeho výběžky vstupují zadními míšními kořeny do míchy, kde se setkávají s dendrity intemediálního (přestupního) neuronu ve střední části míchy. Dendrity tohoto neuronu postupují do předních rohů k neuronům motorickým, které vydávají bezprostřední impuls ke svalové kontrakci. Takto probíhá jednoduchý, proprioceptivní napínací reflex. Při každém takovém reflexu se uplatňuje dokonalá souhra mezi všemi aktivními svaly a svalovými skupinami. Při kontrakci agonistů musí být přitlumen tonus antagonistů. Tento útlum, který je též nazýván reciproční inervací provádí intermediální neuron. Ovšem tonus antagonistů úplně nezmizí! protože je jím regulován pohyb a zvláště při rychlých a násilných pohybech jsou tímto brzdícím regulačním opatřením chráněny klouby před poškozením. Reflexy je možno též dělit na extenzorové (napínací) flexorové (ohýbací). Extenzorové r. vznikají hlavně drážděním povrchu kůže a vyvolávají aktivitu velkých extenzorových svalových skupin především při udržování vzpřímeného držení těla, Flexorové r. slouží např.k rychlému odtaželÚ .končetiny při bolesti a pod. .
V této oblasti aktivity CNS platí nás1edující principy:
1) Princip reciproční inervace pH současném útlumu agonistů nebo antagonistů
2) Princip záporné zpětné vazby; která brzdí některé přehnané silové pohyby tím, že tlumí nadměrnou aktivaci neuronu.
3) Princip konečné dráhy, tj. všechny rozkazy v oblasti motoriky jdou nakonec přes alfa motoneurony.
4) Princip převahy vyšších oddílů CNS, tj. rozkaz nadřazeného mozkového centra má přednost před rozkazem z nižšího oddílu.
Žádné komentáře:
Okomentovat