Výsledkem složité souhry extenzorů a flexorů i jemné hry reflexních regulací je vzpřímený stoj. Základem rovnovážného držení je kontrakce antigravitačních svalů, tj. extenzorů. Stoj je kontrolován mozečkem, subkortikálními ganglii a míchou. Všechna tato centra rychle reaguji na vychýlení těžiště. Hlavní oblastí, která vydává signály ke kontrole stoje je ploska nohy.
Jakmile se tato opře o podložku nebo je více zatížena, zvýší se okamžitě tonus svalů téže dolní končetiny, takže se stává pevnou oporou. Podobným způsobem působí i gravitace, Lokální řízení zajišťuje i automatický průběh základního motorického vzorce, tj. chůze. Při extenzi jedné končetiny se objevuje flexe druhé.
Základní idea pohybu a impulsy k jeho provedení přichází z mozku, stejně jako údaje o rychlosti a síle, ale provedení pohybu je řízeno reflexně z míchy.
Úmyslné pohyby (volní pohyby)
Veškerá svalová činnost závisí na charakteru konečné výstupní informace, která se dostává do motoneuronů v předních rozích míšních. Úmyslné pohyby jsou nejvýraznější formou našeho vztahu k okolí a reakcí na podněty z vnějšího prostředí. Je to např. řeč, pracovní pohyby i lokomoční kontakt s okolím. Tyto pohyby bývají též nazývány volní, i když nejsou zcela nezávislé a řídí se stejnými zákony jako pohyby ref1exní. Zdánlivě chybí vnější popud, ale ten bývá nahrazen ideou nebo podvědomým impulsem. Podkladem pro toto je pozorování, že na elektroencefalografickém záznamu (EEG) se před volním pohybem objevuje signál nejprve v oblasti mezimozku a pak teprve v kůře.
Každá informace, přicházející do mozku je nejprve srovnávána s podobnou dřívější (tj. v paměti) a teprve po jejím zhodnocení se objevuje reakce. Informace z mozkové kůry mají charakter základního impulsu, který je dále upravován systémem regulačních mechanizmů jednak v bazálních gangliích, dále v retikulárních formaci a v intramediálních neuronech. Platí, že bez kůry není možný volní pohyb, ale bez nižších formací není možné jeho přesné, jemné a ekonomické provedení.
Ze zkušenosti rehabilitačních a tělovýchovných pracovníků vyplývá, že pyramidové pohyby jsou na začátku nácviku neohrabané, cvičící se při nich snadno unaví, protože se musí
usilovně soustředit na jejich výběr z velké nabídky dosavadních vzorů. Postupně se pohyb automatizuje do nového pohybového vzoru pomocí bazálních ganglií. Stává se ekonomickým a přesným a je možné jej dále rozvíjet. Korová aktivita je velmi namáhavá, ale na jejím podkladě je možné formovat nové pohybové soubory, které je možno potom automatizovat. Příkladem může být hra na hudební nástroj nebo pohyb při sportu.
Žádné komentáře:
Okomentovat