1. Je třeba zvolit úkol – situaci, která je pro žáky zajímavá, přitažlivá a představuje pro ně skutečný problém. Náměty by měly vycházet z prostředí blízkého žákům a měly by být přiměřené jejich věku, úrovni předcházejícího poznání a jejich zájmům. Vhodná motivace a získání žáků pro řešení projektu je nezbytným předpokladem pro použití této metody.
2. V další fázi je diskutován a stanoven postup při realizaci projektu. Upřesňují se jednotlivé dílčí problémy, etapy a jejich předpokládané výsledky a rozdělují se individuální či skupinové úkoly. Příprava na realizaci projektu by měla probíhat formou diskuse koordinované učitelem, v jejímž rámci by měli svůj názor vyjádřit všichni žáci.
3. Těžiště projektu tkví v jeho realizaci, v činnostech, které vedou k řešení vytyčeného problému. Tato fáze je etapou vyhledávání, shromažďování a vyhodnocování informací. Žáci pozorují, měří, experimentují, pořizují nákresy, návrhy, plány, fotografie, modely, zkouší různé postupy, vyrábějí rozmanité předměty, zhotovují kostýmy, hrají různé role atd. Žákům se otvírá prostor k bezprostřední aktivitě, k samostatnosti i k tvořivému přístupu.
4. Učitel by měl dbát o to, aby tento prostor využili všichni žáci, aby se každý žák na realizaci projektu podílel. Projekt většinou prostupuje několika vyučovacími předměty.
5. Realizaci projektu je třeba dokumentovat a výsledky realizace zveřejnit a vyhodnotit.
Žádné komentáře:
Okomentovat