Bankovnictví

nepřímé nástroje monetární politiky
a) povinné minimální rezervy
- částka kterou si každá obchodní banka musí nechat z každého vkladu
- výše PMR určuje CB
- pokud se zvýší PMR sníží se množství peněz v ekonomice
- pokud se sníží PMR zvýší se množství peněz v ekonomice

b) diskontní sazba
- obchodní banky si půjčují peníze od CB
- CB stanový úrokovou sazbu půjčky a tato úroková sazba je sazba diskontní
- diskontní sazba = 10% ( má signální roli)
- znamená to že diskontní sazba určuje ostatním bankám jak vysoké mají být sazby , pokud by ostatní banky stanovili nižší sazby než je diskontní sazba prodělávali by na půjčkách

c) operace na volném trhu
- je to nákup a prodej státních cenných papírů, při prodeji CP, dochází ke snižování nabídky peněz v ekonomice, při nákupu se bude nabídka zvyšovat

regulace investičního úvěru
investiční úvěr – jsou peníze, které si půjčujeme od banky na investice, stát určí maximum výše tohoto úvěru, pokud podnikatel žádá vyšší úvěr než je maximum, musí mít povolení státních orgánů, je určen pouze podnikatelům


regulace spotřebního úvěru
spotřební úvěr – CB má právo regulovat dobu splatnosti úvěru, slouží FO

CB má dva typy monetární politiky

expanzivní – nabídka peněz v ekonomice se zvyšuje
destriktivní – nabídka peněz v ekonomice se snižuje

Diskontované (bezkupónové dluhopisy)

Diskontované (bezkupónové dluhopisy) – pohled investora:
účtování na účtu 065 (dlouhod.,drž.do spl), resp. 253 (urč. k obch.)či 256 (krátkod., drž. do spl.)
Nákup pořízení krátkodobých 259 či rovnou 256 / 211, úroky z dluhopisu za letošek (předpis) (256 „nabíhá do ocenění“ / 666), úroky které přijdou až v příštím roce 256 / 384 (výnosy příštích období).
Např.:
Pokud jsem koupil dvouletý dluhopis od emitenta (na primárním trhu), JH = 1200, koupil jsem za 1000,- (nákup diskontovaného dluhopisu je vždy „pod pari“, pokud nejsem blbec):
- hodlám držet do splatnosti; (dvouletý ==> dlouhodobý).
Nákup 065 / 221 - ocenění v době pořízení = 1000,-
V době splatnosti (za 2 roky) mi bude vyplacena JH = 1200 – to bude ocenění v době splatnosti. Musím to postupně přizpůsobovat, takže za rok to bude 1100 (účtujeme 100,- na 065 / 666), za 2 roky těch 1200 (účtujeme 100,- na 065/666).
Tj. brutto hodnota 2004 = 1000, 2005 = 1100, 2006 = 1200.
V době splatnosti mi emitent vyplatí 1200,- 221 / 065 (či 065 + 065 DISKONT if si vedu analytiku na ty stovky ročně).
(držba celé 2 roky, nepočítám žádné části diskontu – easy)

Např.:
Pokud jsem koupil dvouletý dluhopis na sekundárním trhu (od jiného týpka, co to předtím koupil od emitenta). JH = 1200, emise byla 1.1. 2004, nakoupil jsem 1.7. 2004 za 1060.
- hodlám držet do splatnosti.
řešení:
1060 Kč ........... 065 / 221
(budu držet 18 měs. – od 1.7.2004 do splatnosti); hodnota se za tu dobu zvýší z 1060 na 1200.
za rok 2004 – 6/18 z částky (1200 – 1060) = cca 47,-....................... 065 / 665
za rok 2005 – 12/18 z částky (1200 – 1060) = cca 93,- .................... 065 / 665
Tedy např. brutto hodnota dlužných CP na konci roku 2004 = 1060 + 47 = 1107,-

Pokud je diskontovaný dluhopis krátkodobý – účtuje se stejným způsobem, jen místo účtu 065 je účet 253 k obchodování či 256 pokud chci držet do splatnosti. Stejně musím rozpočítat hodnotu od pořízení do splatnosti a postupně zvyšovat BRUTTO. V easy případě je to vše v rámci jednoho roku (např. 1.3. – 1.9.), v horším případě to přesáhne období (např. 1.11. – 1.3.) – v tom horším musím vypočítat hodnotu k úč. závěrce, a to nejen proto, že se mě na ní zaručeně zeptá Randáková v písemce :-)....

dlouh. dluhopis držený do splatnosti získán darem 065 / 413, zaplacena darov.daň 538 / 345