8. přednáška – 13. 11. 2002
Nájem podniku
- podnik se pronajímá na základě smlouvy o nájmu podniku - § 488 pís.b) obch. zákoníku
- může být pronajat pouze dlouhodobý hmotný majetek (zásoby nemusí být prodány, pohledávka a závazky přecházejí na nájemce podniku ze zákona=přejdou bezúplatně nebo úplatně
- účtování o nájmu podniku: podle § 33 pís.a) Zákona o DzP, může odpisovat nájemce, i když není majitel a musí pokračovat ve zvoleném způsobu odpisování
- majetek musí evidovat na účtech 02., nestává se vlastníkem, ale vzniká závazek vůči pronajimateli (musí jo vrátit s hodnotou v zůstatkových cenách)
- vzniká závazek z pronájmu 474, odpisování na účtu 551 a to daňové, jinak vznikají problémy
Nájem podniku z pohledu nájemce – sběrný účet závazky 321
- na začátku: natáhnutí majetku
- zásoby kupuje, v pořizovací ceně do spotřeby na základě výdejek
- pohledávka a závazky:
1. bezúplatně: zaeviduji v knize podrozvahových účtů (úhrady závazků účtujeme do nákladů – nedaňových, úhrady pohledávek – výnosy jsou zdanitelné)
2. úplatně: musí se sjednat za jakou částku se přeřadí: závazky – NH na stranu D 321A (325)-321, pohladávky – záleží za co je chce koupit 321-311 (315) např. NH je 100, on si zaúčtuje pouze 80
více závazku než pohledávek => vzniká pohledávka vůči pronajímateli
- účtování o nájemném: do N nemůže účtovat celé nájemné a celé odpisy=> nájemce je povinen hodnotu faktur. nájemného rozdělit na část nájemného do odpisů (účtuje jako snížení závazku z titulu pronájmu) a část, kt. převyšuje odpisy na 518 jako vlastní nájemné
např: nájemné ve výši 100, odpisy ve výši 80
- pokud je nájemné < odpisy =""> celé nájemné účtujeme jako snížení závazku z titulu pronájmu, do nákladů nejde nic
např: nájem 50, odpisy 80 => 50 na 474, do nákladů nic
- rozdíl mezi nájmem a odpisy zúčtujeme na konci období do výnosů na účet 688
- pokud nedostane nájemce souhlas k odpisování, nemůže nic zavést do HM a neúčtuje o závazku z pronájmu; vše jde do nákladů jako u klasického nájmu
Největší databáze studijních materiálů pro střední a vysoké školy.
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemnájem. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnájem. Zobrazit všechny příspěvky
Prodej, vklad a nájem podniku
Prodej, vklad a nájem podniku
Prodej podniku
- podnik se prodává na základě smlouvy o prodeji podniku - § 476 a další obch. zákoníku
- podle novely obch. zák. se podnik považuje za věc hromadnou, která se skládá z různých aktiv, pohledávek a závazků
- za podnik lze považovat jen určitou organizační složku podle smlouvy o prodeji podniku, ne pouze např. 2 budovy). Pokud se prodává jen soubor majetku, je to podle smlouvy kupní.
- k prodeji podniku dochází, když nabude smlouva platnosti X u kupní smlouvy je to dnem předání. U podniku je také protokol o předání podniku, ale není to den, ke kterému se zúčtuje prodej. U prodeje podniku je dnem zúčtování den, kdy nabývá smlouva účinnosti. K tomuto dni musí prodávající svá aktiva vyřadit a kupující je zařadit do svého účetnictví.
- výjimkou jsou nemovitosti, které se převádějí k datu podání žádosti zápisu do katastru nemovitostí
- jsou-li součástí podniku zaknihované CP, pak se převádí dnem zápisu ve středisku CP
- jsou-li součástí podniku nehmotná aktiva chráněná zákonem (patentový zákon apod.), přechází vlastnictví zápisem v příslušném rejstříku v registru
- jsou-li součástí podniku pohledávky, pak se přiměřeně použije smlouva o postoupení pohledávek. Tuto skutečnost oznamuje prodávající dlužníkům, že věřitelem se stává někdo jiný
- u dluhů k převodu dochází podle § 533 obč. zák. Dluhy se převádí na kupujícího podniku bez souhlasu věřitelů. Ale věřitel může odporovat do 6 měsíců celý úkon prodeje podniku (obch. zák.), nemůže odporovat pouze převod dluhů.
- prodej podniku = soukromo-právní akt, tj. nelze s ním spojovat veřejně právní účinky. Na nabyvatele podniku proto nepřechází žádné veřejno-právní pohledávky a závazky jako soc. zabezpečení, daňová povinnost apod.
- u nemovitých věcí, o kterých nemáme zápis z katastru nemovitostí, vytvoříme 389 – Dohadné účty pasivní a převádíme 389/aktiva Následně po zápisu do katastru zúčtujeme u nemovitosti zrušení dohadné položky 588/389
- prodávající účtuje pohledávku vůči kupujícímu 371/688
- časové rozlišení nákladů příštích období zúčtujeme jako prodej pohledávky
výnosů příštích období jako závazek (dluh)
- ztráta z prodeje podniku jako rozdíl účtu 688 a 588 není daňovým nákladem
- pokud dojde ke změně kupní ceny, žádáme např. slevu: účtujeme s minusovými znaménky na účty
-371/-688
- pokud dochází v dalších letech k reklamaci, pak jsou to mimořádné náklady
- kupujícímu podniku zůstávají závazky na účtech 341, 342, 343, 336, 345 v nominálních hodnotách. Zůstatky účtů se neúčtují na 588, ani na 011.
Prodej podniku
- podnik se prodává na základě smlouvy o prodeji podniku - § 476 a další obch. zákoníku
- podle novely obch. zák. se podnik považuje za věc hromadnou, která se skládá z různých aktiv, pohledávek a závazků
- za podnik lze považovat jen určitou organizační složku podle smlouvy o prodeji podniku, ne pouze např. 2 budovy). Pokud se prodává jen soubor majetku, je to podle smlouvy kupní.
- k prodeji podniku dochází, když nabude smlouva platnosti X u kupní smlouvy je to dnem předání. U podniku je také protokol o předání podniku, ale není to den, ke kterému se zúčtuje prodej. U prodeje podniku je dnem zúčtování den, kdy nabývá smlouva účinnosti. K tomuto dni musí prodávající svá aktiva vyřadit a kupující je zařadit do svého účetnictví.
- výjimkou jsou nemovitosti, které se převádějí k datu podání žádosti zápisu do katastru nemovitostí
- jsou-li součástí podniku zaknihované CP, pak se převádí dnem zápisu ve středisku CP
- jsou-li součástí podniku nehmotná aktiva chráněná zákonem (patentový zákon apod.), přechází vlastnictví zápisem v příslušném rejstříku v registru
- jsou-li součástí podniku pohledávky, pak se přiměřeně použije smlouva o postoupení pohledávek. Tuto skutečnost oznamuje prodávající dlužníkům, že věřitelem se stává někdo jiný
- u dluhů k převodu dochází podle § 533 obč. zák. Dluhy se převádí na kupujícího podniku bez souhlasu věřitelů. Ale věřitel může odporovat do 6 měsíců celý úkon prodeje podniku (obch. zák.), nemůže odporovat pouze převod dluhů.
- prodej podniku = soukromo-právní akt, tj. nelze s ním spojovat veřejně právní účinky. Na nabyvatele podniku proto nepřechází žádné veřejno-právní pohledávky a závazky jako soc. zabezpečení, daňová povinnost apod.
- u nemovitých věcí, o kterých nemáme zápis z katastru nemovitostí, vytvoříme 389 – Dohadné účty pasivní a převádíme 389/aktiva Následně po zápisu do katastru zúčtujeme u nemovitosti zrušení dohadné položky 588/389
- prodávající účtuje pohledávku vůči kupujícímu 371/688
- časové rozlišení nákladů příštích období zúčtujeme jako prodej pohledávky
výnosů příštích období jako závazek (dluh)
- ztráta z prodeje podniku jako rozdíl účtu 688 a 588 není daňovým nákladem
- pokud dojde ke změně kupní ceny, žádáme např. slevu: účtujeme s minusovými znaménky na účty
-371/-688
- pokud dochází v dalších letech k reklamaci, pak jsou to mimořádné náklady
- kupujícímu podniku zůstávají závazky na účtech 341, 342, 343, 336, 345 v nominálních hodnotách. Zůstatky účtů se neúčtují na 588, ani na 011.
Technické zhodnocení provádí nájemce
Technické zhodnocení provádí nájemce
- pronajímatel musí souhlasit s TZ
1. TZ nad rámec nájmu
a) nájemce nemá souhlas:
- nájemce nemůže odpisovat
- nájemci vzniká jen nedaňový náklad – 548/211
- pronajímatel dal souhlas s provedením technického zhodnocení, ale ne s odpisováním technického zhodnocení:
= vzniká nepeněžní příjem – v okamžiku, kdy TZ se uvede do používání, účtuje daňově uznatelně 648 a zároveň zvýší VC o TZ pronajímaného majetku 021/648 = povinnost zdanit
= pokud by pronajímatel nájemci poskytl náhradu za TZ, nevzniká nepeněžní příjem a VC se zvyšuje o závazek úhrady technického zhodnocení 021/221. Pro nájemce je úhrada příjmem 221/688.
b) nájemce má souhlas
- zaúčtuje majetek do používání a může odpisovat
- nájemce účtuje veškeré výdaje na 042/221
- po kolaudaci majetku provede nájemce zařazení do používání 021/042
- může zahájit odpisování 551/081
c) ukončení nájemního vztahu
- při operativním leasingu: když věc vracím, zúčtuji ZC technického zhodnocení do N:
pokud neprodávám 551/081
pokud prodávám 541/081
- pokud pronajímatel TZ neuhradí, není ZC daňovým nákladem
- končí nájemní vztah a věc přebírá pronajímatel od nájemce. Pronajímatel neuhradí N na TZ, pak má pronajímatel povinnost zvýšit VC vráceného majetku – 2 způsoby:
1. zvýším VC o růst ceny TZ u nájemce
2. znalec ocení TZ v ceně v době skončení nájmu
- nájemce provádí vyřazení jako 551/081+021
- pokud pronajímatel TZ nájemci uhradí, pak ZC TZ je daňově uznatelná do výše úhrady pronajímatelem – 315/641. Zvýšení VC nejde do N, je zvýšena jen o úhradu TZ – 021/321(211).
- při fin. leasingu se neprovádí zvyšování VC, zvýší se o pořizovací cenu věci její zůstatková cena a pokračuje se v odpisování
- pronajímatel musí souhlasit s TZ
1. TZ nad rámec nájmu
a) nájemce nemá souhlas:
- nájemce nemůže odpisovat
- nájemci vzniká jen nedaňový náklad – 548/211
- pronajímatel dal souhlas s provedením technického zhodnocení, ale ne s odpisováním technického zhodnocení:
= vzniká nepeněžní příjem – v okamžiku, kdy TZ se uvede do používání, účtuje daňově uznatelně 648 a zároveň zvýší VC o TZ pronajímaného majetku 021/648 = povinnost zdanit
= pokud by pronajímatel nájemci poskytl náhradu za TZ, nevzniká nepeněžní příjem a VC se zvyšuje o závazek úhrady technického zhodnocení 021/221. Pro nájemce je úhrada příjmem 221/688.
b) nájemce má souhlas
- zaúčtuje majetek do používání a může odpisovat
- nájemce účtuje veškeré výdaje na 042/221
- po kolaudaci majetku provede nájemce zařazení do používání 021/042
- může zahájit odpisování 551/081
c) ukončení nájemního vztahu
- při operativním leasingu: když věc vracím, zúčtuji ZC technického zhodnocení do N:
pokud neprodávám 551/081
pokud prodávám 541/081
- pokud pronajímatel TZ neuhradí, není ZC daňovým nákladem
- končí nájemní vztah a věc přebírá pronajímatel od nájemce. Pronajímatel neuhradí N na TZ, pak má pronajímatel povinnost zvýšit VC vráceného majetku – 2 způsoby:
1. zvýším VC o růst ceny TZ u nájemce
2. znalec ocení TZ v ceně v době skončení nájmu
- nájemce provádí vyřazení jako 551/081+021
- pokud pronajímatel TZ nájemci uhradí, pak ZC TZ je daňově uznatelná do výše úhrady pronajímatelem – 315/641. Zvýšení VC nejde do N, je zvýšena jen o úhradu TZ – 021/321(211).
- při fin. leasingu se neprovádí zvyšování VC, zvýší se o pořizovací cenu věci její zůstatková cena a pokračuje se v odpisování
2. Kompenzace nájmu
2. Kompenzace nájmu
- pokud je dohodnuta kompenzace, ve smlouvě musí být stanoveno, v jaké ceně se oceňuje TZ a o jakou částku se nájemci snižuje nájem
a) pokud nájemce neodepisuje
- má souhlas s provedením TZ, ale ne s odpisováním
- nájemce bude jednotlivé výdaje účtovat jako pohledávku vůči pronajímateli 315/221 a současně bude účtovat nájemné 518/321
- nejpozději při skončení nájemního vztahu provede zápočet pohledávky, která vznikla z titulu TZ:
pokud bude TZ vyšší než nájem, vzniká přebytek 546/315 – nedaňový náklad
pokud bude TZ nižší než nájem, vzniká schodek 315/648
- mělo by se účtovat průběžně
b) se souhlasem k odpisování
- nájemci vzniká majetek a pak TZ. Účtuje 022/221 a začne odepisovat 551/08.
- při vrácení zúčtuje ZC jako pohledávku vůči pronajímateli:08. +315/02.
- rozdíl mezi TZ a nájmem:
nedaň. náklady – 548, je-li ZC vyšší
zdanitelné výnosy – 648, je-li ZC nižší
- závazek vznikající pronajímateli z titulu hrazení TZ – dostane TZ do výnosů jako nájemné: 02. /325
- případ, kdy je TZ jako kompenzace – Pokyn D190
Dodělat sami:
Cese leasingu
Odpis při leasingu
Leasing, když je nájem v cizí měně
- pokud je dohodnuta kompenzace, ve smlouvě musí být stanoveno, v jaké ceně se oceňuje TZ a o jakou částku se nájemci snižuje nájem
a) pokud nájemce neodepisuje
- má souhlas s provedením TZ, ale ne s odpisováním
- nájemce bude jednotlivé výdaje účtovat jako pohledávku vůči pronajímateli 315/221 a současně bude účtovat nájemné 518/321
- nejpozději při skončení nájemního vztahu provede zápočet pohledávky, která vznikla z titulu TZ:
pokud bude TZ vyšší než nájem, vzniká přebytek 546/315 – nedaňový náklad
pokud bude TZ nižší než nájem, vzniká schodek 315/648
- mělo by se účtovat průběžně
b) se souhlasem k odpisování
- nájemci vzniká majetek a pak TZ. Účtuje 022/221 a začne odepisovat 551/08.
- při vrácení zúčtuje ZC jako pohledávku vůči pronajímateli:08. +315/02.
- rozdíl mezi TZ a nájmem:
nedaň. náklady – 548, je-li ZC vyšší
zdanitelné výnosy – 648, je-li ZC nižší
- závazek vznikající pronajímateli z titulu hrazení TZ – dostane TZ do výnosů jako nájemné: 02. /325
- případ, kdy je TZ jako kompenzace – Pokyn D190
Dodělat sami:
Cese leasingu
Odpis při leasingu
Leasing, když je nájem v cizí měně
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)