Účtování o změně reálné hodnoty CP:
Zvyšování hodnoty = účtujeme na MD účtů cenných papírů
Snižování hodnoty = účtujeme na D účtů cenných papírů
a) účtování o reálné hodnotě CP na 251 nebo 253:
účtuje se na konci roku výsledkově na účet 564 u majetkových CP nebo na účet 566 u dlužných CP při snižování reálné hodnoty CP. Při zvyšování se účtuje na účty výnosové 664 nebo 666.
b) účtování o reálné hodnotě CP na 061 nebo 062:
účtuje se rozvahově. V rámci vlastních zdrojů byl zřízen účet 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Souvztažně s účtem 414 účtujeme na účty 061 a 062 na stranu MD nebo D, podle toho, jestli se hodnota zvyšuje nebo snižuje. Z toho vyplývá, že účet 414 může mít aktivní i pasivní zůstatek.
c) u dlužných CP, které držíme se záměrem držet je do splatnosti, se o změně reálné hodnoty neúčtuje
d) u vlastních akcií a vlastních dluhopisů, které jsme emitovali my jako úč. jednotak se o změně reálné hodnoty také neúčtuje
e) účtování o změně reálné hodnoty CP na 063 a 257:
účtuje se stejně jako účty 061 a 062, tj. používáme účet 414
f) u majetkových účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem se reálná hodnota nezjišťuje (§27 odst. 1 Zákona o UCE)
Ale u těchto majetkových účastí můžeme provádět metodu ekvivalence, tj. nezjišťujeme reálnou hodnotu, ale ekvivalentní. Podle společenské smlouvy zjistíme, jaký podíl máme ve společnosti a porovnáme s vlastním jměním.
Na účtech 061 a 062 máme evidované i obchodní podíly, na které lze také použít metodu ekvivalence. O změně ekvivalentní ceny se účtuje rozvahově souvztažně s účtem 414.
Účtování a daňové posuzování prodeje CP
- Výnos účtujeme na 661
- Náklad účtujeme na 561
- Ostatní CP přeceňované účtujeme na 414
- Než prodáme CP, musíme stornovat oceňovací rozdíl, tj. pasivní oceňovací rozdíl
CP eviduje v PC 100. První rok provedu přecenění a zjistím snížení hodnoty, druhý rok při přeceňování zjistím zvýšení hodnoty. CP tedy pak eviduji v hodnotě 110. Než provedu vlastní prodej CP, musím zrušit oceňovací rozdíl a mít na účtě 063 CP v původní ceně, tj. 100. Provedu zrušení v hodnotě 10 na MD 414/D 063.
Následně zaúčtuji prodej CP, tj. úbytek CP v hodnotě 100 na MD 561/D 063.
Poté účtuji tržbu z prodeje CP v hodnotě 50 na MD 311/ D 661.
Zobrazují se příspěvky se štítkemúčtování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemúčtování. Zobrazit všechny příspěvky
Nájem podniku
8. přednáška – 13. 11. 2002
Nájem podniku
- podnik se pronajímá na základě smlouvy o nájmu podniku - § 488 pís.b) obch. zákoníku
- může být pronajat pouze dlouhodobý hmotný majetek (zásoby nemusí být prodány, pohledávka a závazky přecházejí na nájemce podniku ze zákona=přejdou bezúplatně nebo úplatně
- účtování o nájmu podniku: podle § 33 pís.a) Zákona o DzP, může odpisovat nájemce, i když není majitel a musí pokračovat ve zvoleném způsobu odpisování
- majetek musí evidovat na účtech 02., nestává se vlastníkem, ale vzniká závazek vůči pronajimateli (musí jo vrátit s hodnotou v zůstatkových cenách)
- vzniká závazek z pronájmu 474, odpisování na účtu 551 a to daňové, jinak vznikají problémy
Nájem podniku z pohledu nájemce – sběrný účet závazky 321
- na začátku: natáhnutí majetku
- zásoby kupuje, v pořizovací ceně do spotřeby na základě výdejek
- pohledávka a závazky:
1. bezúplatně: zaeviduji v knize podrozvahových účtů (úhrady závazků účtujeme do nákladů – nedaňových, úhrady pohledávek – výnosy jsou zdanitelné)
2. úplatně: musí se sjednat za jakou částku se přeřadí: závazky – NH na stranu D 321A (325)-321, pohladávky – záleží za co je chce koupit 321-311 (315) např. NH je 100, on si zaúčtuje pouze 80
více závazku než pohledávek => vzniká pohledávka vůči pronajímateli
- účtování o nájemném: do N nemůže účtovat celé nájemné a celé odpisy=> nájemce je povinen hodnotu faktur. nájemného rozdělit na část nájemného do odpisů (účtuje jako snížení závazku z titulu pronájmu) a část, kt. převyšuje odpisy na 518 jako vlastní nájemné
např: nájemné ve výši 100, odpisy ve výši 80
- pokud je nájemné < odpisy =""> celé nájemné účtujeme jako snížení závazku z titulu pronájmu, do nákladů nejde nic
např: nájem 50, odpisy 80 => 50 na 474, do nákladů nic
- rozdíl mezi nájmem a odpisy zúčtujeme na konci období do výnosů na účet 688
- pokud nedostane nájemce souhlas k odpisování, nemůže nic zavést do HM a neúčtuje o závazku z pronájmu; vše jde do nákladů jako u klasického nájmu
Nájem podniku
- podnik se pronajímá na základě smlouvy o nájmu podniku - § 488 pís.b) obch. zákoníku
- může být pronajat pouze dlouhodobý hmotný majetek (zásoby nemusí být prodány, pohledávka a závazky přecházejí na nájemce podniku ze zákona=přejdou bezúplatně nebo úplatně
- účtování o nájmu podniku: podle § 33 pís.a) Zákona o DzP, může odpisovat nájemce, i když není majitel a musí pokračovat ve zvoleném způsobu odpisování
- majetek musí evidovat na účtech 02., nestává se vlastníkem, ale vzniká závazek vůči pronajimateli (musí jo vrátit s hodnotou v zůstatkových cenách)
- vzniká závazek z pronájmu 474, odpisování na účtu 551 a to daňové, jinak vznikají problémy
Nájem podniku z pohledu nájemce – sběrný účet závazky 321
- na začátku: natáhnutí majetku
- zásoby kupuje, v pořizovací ceně do spotřeby na základě výdejek
- pohledávka a závazky:
1. bezúplatně: zaeviduji v knize podrozvahových účtů (úhrady závazků účtujeme do nákladů – nedaňových, úhrady pohledávek – výnosy jsou zdanitelné)
2. úplatně: musí se sjednat za jakou částku se přeřadí: závazky – NH na stranu D 321A (325)-321, pohladávky – záleží za co je chce koupit 321-311 (315) např. NH je 100, on si zaúčtuje pouze 80
více závazku než pohledávek => vzniká pohledávka vůči pronajímateli
- účtování o nájemném: do N nemůže účtovat celé nájemné a celé odpisy=> nájemce je povinen hodnotu faktur. nájemného rozdělit na část nájemného do odpisů (účtuje jako snížení závazku z titulu pronájmu) a část, kt. převyšuje odpisy na 518 jako vlastní nájemné
např: nájemné ve výši 100, odpisy ve výši 80
- pokud je nájemné < odpisy =""> celé nájemné účtujeme jako snížení závazku z titulu pronájmu, do nákladů nejde nic
např: nájem 50, odpisy 80 => 50 na 474, do nákladů nic
- rozdíl mezi nájmem a odpisy zúčtujeme na konci období do výnosů na účet 688
- pokud nedostane nájemce souhlas k odpisování, nemůže nic zavést do HM a neúčtuje o závazku z pronájmu; vše jde do nákladů jako u klasického nájmu
Prodej, vklad a nájem podniku
Prodej, vklad a nájem podniku
Prodej podniku
- podnik se prodává na základě smlouvy o prodeji podniku - § 476 a další obch. zákoníku
- podle novely obch. zák. se podnik považuje za věc hromadnou, která se skládá z různých aktiv, pohledávek a závazků
- za podnik lze považovat jen určitou organizační složku podle smlouvy o prodeji podniku, ne pouze např. 2 budovy). Pokud se prodává jen soubor majetku, je to podle smlouvy kupní.
- k prodeji podniku dochází, když nabude smlouva platnosti X u kupní smlouvy je to dnem předání. U podniku je také protokol o předání podniku, ale není to den, ke kterému se zúčtuje prodej. U prodeje podniku je dnem zúčtování den, kdy nabývá smlouva účinnosti. K tomuto dni musí prodávající svá aktiva vyřadit a kupující je zařadit do svého účetnictví.
- výjimkou jsou nemovitosti, které se převádějí k datu podání žádosti zápisu do katastru nemovitostí
- jsou-li součástí podniku zaknihované CP, pak se převádí dnem zápisu ve středisku CP
- jsou-li součástí podniku nehmotná aktiva chráněná zákonem (patentový zákon apod.), přechází vlastnictví zápisem v příslušném rejstříku v registru
- jsou-li součástí podniku pohledávky, pak se přiměřeně použije smlouva o postoupení pohledávek. Tuto skutečnost oznamuje prodávající dlužníkům, že věřitelem se stává někdo jiný
- u dluhů k převodu dochází podle § 533 obč. zák. Dluhy se převádí na kupujícího podniku bez souhlasu věřitelů. Ale věřitel může odporovat do 6 měsíců celý úkon prodeje podniku (obch. zák.), nemůže odporovat pouze převod dluhů.
- prodej podniku = soukromo-právní akt, tj. nelze s ním spojovat veřejně právní účinky. Na nabyvatele podniku proto nepřechází žádné veřejno-právní pohledávky a závazky jako soc. zabezpečení, daňová povinnost apod.
- u nemovitých věcí, o kterých nemáme zápis z katastru nemovitostí, vytvoříme 389 – Dohadné účty pasivní a převádíme 389/aktiva Následně po zápisu do katastru zúčtujeme u nemovitosti zrušení dohadné položky 588/389
- prodávající účtuje pohledávku vůči kupujícímu 371/688
- časové rozlišení nákladů příštích období zúčtujeme jako prodej pohledávky
výnosů příštích období jako závazek (dluh)
- ztráta z prodeje podniku jako rozdíl účtu 688 a 588 není daňovým nákladem
- pokud dojde ke změně kupní ceny, žádáme např. slevu: účtujeme s minusovými znaménky na účty
-371/-688
- pokud dochází v dalších letech k reklamaci, pak jsou to mimořádné náklady
- kupujícímu podniku zůstávají závazky na účtech 341, 342, 343, 336, 345 v nominálních hodnotách. Zůstatky účtů se neúčtují na 588, ani na 011.
Prodej podniku
- podnik se prodává na základě smlouvy o prodeji podniku - § 476 a další obch. zákoníku
- podle novely obch. zák. se podnik považuje za věc hromadnou, která se skládá z různých aktiv, pohledávek a závazků
- za podnik lze považovat jen určitou organizační složku podle smlouvy o prodeji podniku, ne pouze např. 2 budovy). Pokud se prodává jen soubor majetku, je to podle smlouvy kupní.
- k prodeji podniku dochází, když nabude smlouva platnosti X u kupní smlouvy je to dnem předání. U podniku je také protokol o předání podniku, ale není to den, ke kterému se zúčtuje prodej. U prodeje podniku je dnem zúčtování den, kdy nabývá smlouva účinnosti. K tomuto dni musí prodávající svá aktiva vyřadit a kupující je zařadit do svého účetnictví.
- výjimkou jsou nemovitosti, které se převádějí k datu podání žádosti zápisu do katastru nemovitostí
- jsou-li součástí podniku zaknihované CP, pak se převádí dnem zápisu ve středisku CP
- jsou-li součástí podniku nehmotná aktiva chráněná zákonem (patentový zákon apod.), přechází vlastnictví zápisem v příslušném rejstříku v registru
- jsou-li součástí podniku pohledávky, pak se přiměřeně použije smlouva o postoupení pohledávek. Tuto skutečnost oznamuje prodávající dlužníkům, že věřitelem se stává někdo jiný
- u dluhů k převodu dochází podle § 533 obč. zák. Dluhy se převádí na kupujícího podniku bez souhlasu věřitelů. Ale věřitel může odporovat do 6 měsíců celý úkon prodeje podniku (obch. zák.), nemůže odporovat pouze převod dluhů.
- prodej podniku = soukromo-právní akt, tj. nelze s ním spojovat veřejně právní účinky. Na nabyvatele podniku proto nepřechází žádné veřejno-právní pohledávky a závazky jako soc. zabezpečení, daňová povinnost apod.
- u nemovitých věcí, o kterých nemáme zápis z katastru nemovitostí, vytvoříme 389 – Dohadné účty pasivní a převádíme 389/aktiva Následně po zápisu do katastru zúčtujeme u nemovitosti zrušení dohadné položky 588/389
- prodávající účtuje pohledávku vůči kupujícímu 371/688
- časové rozlišení nákladů příštích období zúčtujeme jako prodej pohledávky
výnosů příštích období jako závazek (dluh)
- ztráta z prodeje podniku jako rozdíl účtu 688 a 588 není daňovým nákladem
- pokud dojde ke změně kupní ceny, žádáme např. slevu: účtujeme s minusovými znaménky na účty
-371/-688
- pokud dochází v dalších letech k reklamaci, pak jsou to mimořádné náklady
- kupujícímu podniku zůstávají závazky na účtech 341, 342, 343, 336, 345 v nominálních hodnotách. Zůstatky účtů se neúčtují na 588, ani na 011.
Vklad podniku
Vklad podniku
- zákon stanoví, že pro vklad podniku se použije přiměřeně smlouva o prodeji podniku
- pokud se prodává nebo vkládá podnik, je nutný souhlas valné hromady a návrh smlouvy je třeba uložit do o.r.
- vklad bude zúčtován je stejnému datu jako smlouva o vkladu podniku
- vklad podniku je nepeněžním vkladem. Pokud by docházelo ke zvýšení kapitálu, pak je povinnost vklad splatit před zápisem do o. r.
- vkladem podniku se nelze zbavit daňových závazků
Účtování u vkladatele
- vkladatel, který vyřazuje podnik nebude účtovat aktiva do nákladů a pasiva do výnosů, ale vzniká mu finanční investice, vzniká mu obchodní podíl účtovaný na 06.
- vkladatel zúčtuje A na 378 – Jiné pohledávky. Dluhy mu pohledávku snižují.
- rezervy se převádět nesmějí, jsou jakoby veřejno-právním závazkem, zúčtovávají se do výnosu, stejně tak i opravné položky: rezervy/6..
- po tomto převedení se čeká na zápis do o. r.
- po zápisu do o. r., kdy je vkladatel zapsán jako společník, vzniká obch. podíl na 06. k datu zápisu do o. r. a ruší se pohledávka na 378: 06. /378
- jsou-li dluhy větší než majetek, pak hodnota předlužení se účtuje do výnosů
- hodnota vkladu < hodnota dluhu, pak hodnota pohledávky je nulová. Po zápisu do o. r. se bude nulový podíl evidovat v knize podrozvahových účtů, ne na účtu 06.
Účtování u nabyvatele
- nabyvateli nevzniká žádný závazek, zvyšuje o nepeněžitý vklad základní kapitál
- pokud se zvyšuje základní kapitál v průběhu jeho činnosti, nabyvatel nejdříve zúčtuje zvýšení základního kapitálu, který ještě není zapsán v o. r. na 353/419. Hodnotu bude brát podle ZC nebo ve znaleckých cenách.
- následně zvýší základní kapitál na účty aktiv na MD: A/353 a rozdíl bude účtovat na 097. Účet 097 se účetně odepisuje po dobu 15 let, je však daňově neúčinný.
- po provedení zápisu základního kapitálu do o. r. se účtuje: 419/411
- při odepisování takto nabytého majetku je třeba se držet § 30 odst. 12?? ZDP. Aktiva se musí odepsat tou metodou, jaká se začala používat u vkladatele. Pokud se nabude pohledávka, pak není možné ji daňově odepisovat, ani k ní vytvořit daňovou opravnou položku - § 21zc)
- pokud se opr. Položka 097 vztahuje k úplatně nabytému majetku, pak je účtován daňově účinný odpis. Pokud se vztahuje k neúplatně nabytému majetku (tj. vklad), pak nelze odpis daňově uznat - § 23 odst. 3 písm. c) ZDP
- zákon stanoví, že pro vklad podniku se použije přiměřeně smlouva o prodeji podniku
- pokud se prodává nebo vkládá podnik, je nutný souhlas valné hromady a návrh smlouvy je třeba uložit do o.r.
- vklad bude zúčtován je stejnému datu jako smlouva o vkladu podniku
- vklad podniku je nepeněžním vkladem. Pokud by docházelo ke zvýšení kapitálu, pak je povinnost vklad splatit před zápisem do o. r.
- vkladem podniku se nelze zbavit daňových závazků
Účtování u vkladatele
- vkladatel, který vyřazuje podnik nebude účtovat aktiva do nákladů a pasiva do výnosů, ale vzniká mu finanční investice, vzniká mu obchodní podíl účtovaný na 06.
- vkladatel zúčtuje A na 378 – Jiné pohledávky. Dluhy mu pohledávku snižují.
- rezervy se převádět nesmějí, jsou jakoby veřejno-právním závazkem, zúčtovávají se do výnosu, stejně tak i opravné položky: rezervy/6..
- po tomto převedení se čeká na zápis do o. r.
- po zápisu do o. r., kdy je vkladatel zapsán jako společník, vzniká obch. podíl na 06. k datu zápisu do o. r. a ruší se pohledávka na 378: 06. /378
- jsou-li dluhy větší než majetek, pak hodnota předlužení se účtuje do výnosů
- hodnota vkladu < hodnota dluhu, pak hodnota pohledávky je nulová. Po zápisu do o. r. se bude nulový podíl evidovat v knize podrozvahových účtů, ne na účtu 06.
Účtování u nabyvatele
- nabyvateli nevzniká žádný závazek, zvyšuje o nepeněžitý vklad základní kapitál
- pokud se zvyšuje základní kapitál v průběhu jeho činnosti, nabyvatel nejdříve zúčtuje zvýšení základního kapitálu, který ještě není zapsán v o. r. na 353/419. Hodnotu bude brát podle ZC nebo ve znaleckých cenách.
- následně zvýší základní kapitál na účty aktiv na MD: A/353 a rozdíl bude účtovat na 097. Účet 097 se účetně odepisuje po dobu 15 let, je však daňově neúčinný.
- po provedení zápisu základního kapitálu do o. r. se účtuje: 419/411
- při odepisování takto nabytého majetku je třeba se držet § 30 odst. 12?? ZDP. Aktiva se musí odepsat tou metodou, jaká se začala používat u vkladatele. Pokud se nabude pohledávka, pak není možné ji daňově odepisovat, ani k ní vytvořit daňovou opravnou položku - § 21zc)
- pokud se opr. Položka 097 vztahuje k úplatně nabytému majetku, pak je účtován daňově účinný odpis. Pokud se vztahuje k neúplatně nabytému majetku (tj. vklad), pak nelze odpis daňově uznat - § 23 odst. 3 písm. c) ZDP
Technické zhodnocení provádí nájemce
Technické zhodnocení provádí nájemce
- pronajímatel musí souhlasit s TZ
1. TZ nad rámec nájmu
a) nájemce nemá souhlas:
- nájemce nemůže odpisovat
- nájemci vzniká jen nedaňový náklad – 548/211
- pronajímatel dal souhlas s provedením technického zhodnocení, ale ne s odpisováním technického zhodnocení:
= vzniká nepeněžní příjem – v okamžiku, kdy TZ se uvede do používání, účtuje daňově uznatelně 648 a zároveň zvýší VC o TZ pronajímaného majetku 021/648 = povinnost zdanit
= pokud by pronajímatel nájemci poskytl náhradu za TZ, nevzniká nepeněžní příjem a VC se zvyšuje o závazek úhrady technického zhodnocení 021/221. Pro nájemce je úhrada příjmem 221/688.
b) nájemce má souhlas
- zaúčtuje majetek do používání a může odpisovat
- nájemce účtuje veškeré výdaje na 042/221
- po kolaudaci majetku provede nájemce zařazení do používání 021/042
- může zahájit odpisování 551/081
c) ukončení nájemního vztahu
- při operativním leasingu: když věc vracím, zúčtuji ZC technického zhodnocení do N:
pokud neprodávám 551/081
pokud prodávám 541/081
- pokud pronajímatel TZ neuhradí, není ZC daňovým nákladem
- končí nájemní vztah a věc přebírá pronajímatel od nájemce. Pronajímatel neuhradí N na TZ, pak má pronajímatel povinnost zvýšit VC vráceného majetku – 2 způsoby:
1. zvýším VC o růst ceny TZ u nájemce
2. znalec ocení TZ v ceně v době skončení nájmu
- nájemce provádí vyřazení jako 551/081+021
- pokud pronajímatel TZ nájemci uhradí, pak ZC TZ je daňově uznatelná do výše úhrady pronajímatelem – 315/641. Zvýšení VC nejde do N, je zvýšena jen o úhradu TZ – 021/321(211).
- při fin. leasingu se neprovádí zvyšování VC, zvýší se o pořizovací cenu věci její zůstatková cena a pokračuje se v odpisování
- pronajímatel musí souhlasit s TZ
1. TZ nad rámec nájmu
a) nájemce nemá souhlas:
- nájemce nemůže odpisovat
- nájemci vzniká jen nedaňový náklad – 548/211
- pronajímatel dal souhlas s provedením technického zhodnocení, ale ne s odpisováním technického zhodnocení:
= vzniká nepeněžní příjem – v okamžiku, kdy TZ se uvede do používání, účtuje daňově uznatelně 648 a zároveň zvýší VC o TZ pronajímaného majetku 021/648 = povinnost zdanit
= pokud by pronajímatel nájemci poskytl náhradu za TZ, nevzniká nepeněžní příjem a VC se zvyšuje o závazek úhrady technického zhodnocení 021/221. Pro nájemce je úhrada příjmem 221/688.
b) nájemce má souhlas
- zaúčtuje majetek do používání a může odpisovat
- nájemce účtuje veškeré výdaje na 042/221
- po kolaudaci majetku provede nájemce zařazení do používání 021/042
- může zahájit odpisování 551/081
c) ukončení nájemního vztahu
- při operativním leasingu: když věc vracím, zúčtuji ZC technického zhodnocení do N:
pokud neprodávám 551/081
pokud prodávám 541/081
- pokud pronajímatel TZ neuhradí, není ZC daňovým nákladem
- končí nájemní vztah a věc přebírá pronajímatel od nájemce. Pronajímatel neuhradí N na TZ, pak má pronajímatel povinnost zvýšit VC vráceného majetku – 2 způsoby:
1. zvýším VC o růst ceny TZ u nájemce
2. znalec ocení TZ v ceně v době skončení nájmu
- nájemce provádí vyřazení jako 551/081+021
- pokud pronajímatel TZ nájemci uhradí, pak ZC TZ je daňově uznatelná do výše úhrady pronajímatelem – 315/641. Zvýšení VC nejde do N, je zvýšena jen o úhradu TZ – 021/321(211).
- při fin. leasingu se neprovádí zvyšování VC, zvýší se o pořizovací cenu věci její zůstatková cena a pokračuje se v odpisování
2. Kompenzace nájmu
2. Kompenzace nájmu
- pokud je dohodnuta kompenzace, ve smlouvě musí být stanoveno, v jaké ceně se oceňuje TZ a o jakou částku se nájemci snižuje nájem
a) pokud nájemce neodepisuje
- má souhlas s provedením TZ, ale ne s odpisováním
- nájemce bude jednotlivé výdaje účtovat jako pohledávku vůči pronajímateli 315/221 a současně bude účtovat nájemné 518/321
- nejpozději při skončení nájemního vztahu provede zápočet pohledávky, která vznikla z titulu TZ:
pokud bude TZ vyšší než nájem, vzniká přebytek 546/315 – nedaňový náklad
pokud bude TZ nižší než nájem, vzniká schodek 315/648
- mělo by se účtovat průběžně
b) se souhlasem k odpisování
- nájemci vzniká majetek a pak TZ. Účtuje 022/221 a začne odepisovat 551/08.
- při vrácení zúčtuje ZC jako pohledávku vůči pronajímateli:08. +315/02.
- rozdíl mezi TZ a nájmem:
nedaň. náklady – 548, je-li ZC vyšší
zdanitelné výnosy – 648, je-li ZC nižší
- závazek vznikající pronajímateli z titulu hrazení TZ – dostane TZ do výnosů jako nájemné: 02. /325
- případ, kdy je TZ jako kompenzace – Pokyn D190
Dodělat sami:
Cese leasingu
Odpis při leasingu
Leasing, když je nájem v cizí měně
- pokud je dohodnuta kompenzace, ve smlouvě musí být stanoveno, v jaké ceně se oceňuje TZ a o jakou částku se nájemci snižuje nájem
a) pokud nájemce neodepisuje
- má souhlas s provedením TZ, ale ne s odpisováním
- nájemce bude jednotlivé výdaje účtovat jako pohledávku vůči pronajímateli 315/221 a současně bude účtovat nájemné 518/321
- nejpozději při skončení nájemního vztahu provede zápočet pohledávky, která vznikla z titulu TZ:
pokud bude TZ vyšší než nájem, vzniká přebytek 546/315 – nedaňový náklad
pokud bude TZ nižší než nájem, vzniká schodek 315/648
- mělo by se účtovat průběžně
b) se souhlasem k odpisování
- nájemci vzniká majetek a pak TZ. Účtuje 022/221 a začne odepisovat 551/08.
- při vrácení zúčtuje ZC jako pohledávku vůči pronajímateli:08. +315/02.
- rozdíl mezi TZ a nájmem:
nedaň. náklady – 548, je-li ZC vyšší
zdanitelné výnosy – 648, je-li ZC nižší
- závazek vznikající pronajímateli z titulu hrazení TZ – dostane TZ do výnosů jako nájemné: 02. /325
- případ, kdy je TZ jako kompenzace – Pokyn D190
Dodělat sami:
Cese leasingu
Odpis při leasingu
Leasing, když je nájem v cizí měně
Technické zhodnocení
5. Přednáška – 23. 10. 2002
Technické zhodnocení
Technické zhodnocení vzniká až od hranice nad Kč 40 000,-, u nehmotného majetku je tato hranice Kč 60 000,-.
Účetní jednotka si může stanovit, že technické zhodnocení může být i s nižší hodnotou. Může to být výhodné v 1. roce odpisování – uplatní se reinvestice. Ale do částky 40 000,- je nutné to dát do nákladů.
Posuzujeme až dokončené technické zhodnocení (1. rok 10 000,- + 2. rok 40 000,- = technické zhodnocení
50 000,-).
Vstupní ceny se zvyšují až po zavedení technického zhodnocení do UCE.
Výměna materiálu neznamená TZ = oprava, např. výměna střešní krytiny, když se nemění tvar střechy.
Je rozdíl mezi TZ na zásobách a drobném dlouhodobém majetku (účet 022).
V případě, že na drobném majteku provedu TZ za 50 000,-, tak se tento maještek mění na dlouhodobý majetek a musí se odepisovat buď rovnoměrně nebo zrychleně daňově.
1. účtuji zvýšení PC. Vstuní cenu pro odepisování TZ je hodnota TZ 50 000,- + PC drobného dlouhodobého majetku 30 000,- = 80 000,-
Σ odpisů = vstupní cena pořízení – odpisy DDM
Odpisuji do té doby, než odpisy dosáhnou 65 000,-, protože 15 000,- už se odepsalo do N při pořízení drobného majetku. Odepsat se může dřív, než je doba stanovená v zákoně.5. Přednáška – 23. 10. 2002
Technické zhodnocení
Technické zhodnocení vzniká až od hranice nad Kč 40 000,-, u nehmotného majetku je tato hranice Kč 60 000,-.
Účetní jednotka si může stanovit, že technické zhodnocení může být i s nižší hodnotou. Může to být výhodné v 1. roce odpisování – uplatní se reinvestice. Ale do částky 40 000,- je nutné to dát do nákladů.
Posuzujeme až dokončené technické zhodnocení (1. rok 10 000,- + 2. rok 40 000,- = technické zhodnocení
50 000,-).
Vstupní ceny se zvyšují až po zavedení technického zhodnocení do UCE.
Výměna materiálu neznamená TZ = oprava, např. výměna střešní krytiny, když se nemění tvar střechy.
Je rozdíl mezi TZ na zásobách a drobném dlouhodobém majetku (účet 022).
V případě, že na drobném majteku provedu TZ za 50 000,-, tak se tento maještek mění na dlouhodobý majetek a musí se odepisovat buď rovnoměrně nebo zrychleně daňově.
1. účtuji zvýšení PC. Vstuní cenu pro odepisování TZ je hodnota TZ 50 000,- + PC drobného dlouhodobého majetku 30 000,- = 80 000,-
Σ odpisů = vstupní cena pořízení – odpisy DDM
Odpisuji do té doby, než odpisy dosáhnou 65 000,-, protože 15 000,- už se odepsalo do N při pořízení drobného majetku. Odepsat se může dřív, než je doba stanovená v zákoně.
Je-li DDM evidován na podrozvahových účtech a na účtě 501:
1. TZ je v hodnotě 50 000,- na MD 042
2. Provedení TZ v částce 50 000,- 022/042
3. Odepisování TZ – plnou hodnotu 50 000,- odepisuji přesně podle doby stanovené v zákoně
Je-li DDM evidován na podrozvahových účtech a na účtě 501:
1. TZ je v hodnotě 50 000,- na MD 042
2. Provedení TZ v částce 50 000,- 022/042
3. Odepisování TZ – plnou hodnotu 50 000,- odepisuji přesně podle doby stanovené v zákoně
Technické zhodnocení
Technické zhodnocení vzniká až od hranice nad Kč 40 000,-, u nehmotného majetku je tato hranice Kč 60 000,-.
Účetní jednotka si může stanovit, že technické zhodnocení může být i s nižší hodnotou. Může to být výhodné v 1. roce odpisování – uplatní se reinvestice. Ale do částky 40 000,- je nutné to dát do nákladů.
Posuzujeme až dokončené technické zhodnocení (1. rok 10 000,- + 2. rok 40 000,- = technické zhodnocení
50 000,-).
Vstupní ceny se zvyšují až po zavedení technického zhodnocení do UCE.
Výměna materiálu neznamená TZ = oprava, např. výměna střešní krytiny, když se nemění tvar střechy.
Je rozdíl mezi TZ na zásobách a drobném dlouhodobém majetku (účet 022).
V případě, že na drobném majteku provedu TZ za 50 000,-, tak se tento maještek mění na dlouhodobý majetek a musí se odepisovat buď rovnoměrně nebo zrychleně daňově.
1. účtuji zvýšení PC. Vstuní cenu pro odepisování TZ je hodnota TZ 50 000,- + PC drobného dlouhodobého majetku 30 000,- = 80 000,-
Σ odpisů = vstupní cena pořízení – odpisy DDM
Odpisuji do té doby, než odpisy dosáhnou 65 000,-, protože 15 000,- už se odepsalo do N při pořízení drobného majetku. Odepsat se může dřív, než je doba stanovená v zákoně.5. Přednáška – 23. 10. 2002
Technické zhodnocení
Technické zhodnocení vzniká až od hranice nad Kč 40 000,-, u nehmotného majetku je tato hranice Kč 60 000,-.
Účetní jednotka si může stanovit, že technické zhodnocení může být i s nižší hodnotou. Může to být výhodné v 1. roce odpisování – uplatní se reinvestice. Ale do částky 40 000,- je nutné to dát do nákladů.
Posuzujeme až dokončené technické zhodnocení (1. rok 10 000,- + 2. rok 40 000,- = technické zhodnocení
50 000,-).
Vstupní ceny se zvyšují až po zavedení technického zhodnocení do UCE.
Výměna materiálu neznamená TZ = oprava, např. výměna střešní krytiny, když se nemění tvar střechy.
Je rozdíl mezi TZ na zásobách a drobném dlouhodobém majetku (účet 022).
V případě, že na drobném majteku provedu TZ za 50 000,-, tak se tento maještek mění na dlouhodobý majetek a musí se odepisovat buď rovnoměrně nebo zrychleně daňově.
1. účtuji zvýšení PC. Vstuní cenu pro odepisování TZ je hodnota TZ 50 000,- + PC drobného dlouhodobého majetku 30 000,- = 80 000,-
Σ odpisů = vstupní cena pořízení – odpisy DDM
Odpisuji do té doby, než odpisy dosáhnou 65 000,-, protože 15 000,- už se odepsalo do N při pořízení drobného majetku. Odepsat se může dřív, než je doba stanovená v zákoně.
Je-li DDM evidován na podrozvahových účtech a na účtě 501:
1. TZ je v hodnotě 50 000,- na MD 042
2. Provedení TZ v částce 50 000,- 022/042
3. Odepisování TZ – plnou hodnotu 50 000,- odepisuji přesně podle doby stanovené v zákoně
Je-li DDM evidován na podrozvahových účtech a na účtě 501:
1. TZ je v hodnotě 50 000,- na MD 042
2. Provedení TZ v částce 50 000,- 022/042
3. Odepisování TZ – plnou hodnotu 50 000,- odepisuji přesně podle doby stanovené v zákoně
Účtování mezd
Účtování mezd
Mzdy účtujeme na pasivním účtu 331 – zaměstnanci. Jednou měsíčně firma spočítá dlužnou částku na hrubých mzdách svým zaměstnancům za předchozí měsíc, mzdy jednotlivým zaměstnancům rozepíše na zúčtovací a výplatní listině a zaúčtuje na straně MD účtu 331 ( nárůst závazku ). Proplácení jednotlivých částí hrubé mzdy se pak děje ze strany Dal účtu 331 ( odvod soc. a zdr. Pojištění za zaměstnance, odvod daně z příjmu zaměstnance, výplata čisté mzdy zaměstnanci z pokladny ) – tímto závazek firmy vůči zaměstnancům snižujeme.
Pohledávky vůči zaměstnancům – účet 335 ( aktivní účet )
Firma sice na jedné straně dluží zaměstnancům jejich mzdu, ale zároveň může mít vůči zaměstnancům i pohledávky.
Daň z příjmu firmy – účet 341 ( pasivní účet )
Daň z příjmu za firmy zjistíme 1x ročně při účetní závěrce. Tuto daň musí firma uvést v daňovém přiznání až do konce března roku následujícího po sledovaném účetním období ji musí zaplatit.výjimku tvoří daňová přiznání zpracovaná daňovým poradcem, která mohou být podána a uhrazena do konce června.
Daň z přidané hodnoty – účet 343
Zdaňovací období u této daně je buď čtvrtletní nebo měsíční. Po uběhnutí příslušného zdaňovacího období je firma povinna do 25. dne měsíce následujícího vyplnit daňové přiznání. Výslednou daň zjistí právě z účtu 343.
* SMĚNKA*
Směnka je listinný cenný papír ( podepsaný ), který opravňuje jeho majitele ( směnečný věřitel ) požadovat od osob, které se na směnku podepsaly ( směnečný dlužník ), zaplacení peněžité částky, která je uvedena v textu směnky ( směnečná suma ).
Ztráta nebo zničení směnky pro jejího majitele znamená zánik jeho oprávnění požadovat směnečnou sumu.
Směnka zaniká v okamžiku, kdy je plně proplacena.
Směnky se používají především k zajištění pohledávek.
Musí mít písemnou podobu a obsahovat náležitosti předepsané směnečným zákonem.
Mzdy účtujeme na pasivním účtu 331 – zaměstnanci. Jednou měsíčně firma spočítá dlužnou částku na hrubých mzdách svým zaměstnancům za předchozí měsíc, mzdy jednotlivým zaměstnancům rozepíše na zúčtovací a výplatní listině a zaúčtuje na straně MD účtu 331 ( nárůst závazku ). Proplácení jednotlivých částí hrubé mzdy se pak děje ze strany Dal účtu 331 ( odvod soc. a zdr. Pojištění za zaměstnance, odvod daně z příjmu zaměstnance, výplata čisté mzdy zaměstnanci z pokladny ) – tímto závazek firmy vůči zaměstnancům snižujeme.
Pohledávky vůči zaměstnancům – účet 335 ( aktivní účet )
Firma sice na jedné straně dluží zaměstnancům jejich mzdu, ale zároveň může mít vůči zaměstnancům i pohledávky.
Daň z příjmu firmy – účet 341 ( pasivní účet )
Daň z příjmu za firmy zjistíme 1x ročně při účetní závěrce. Tuto daň musí firma uvést v daňovém přiznání až do konce března roku následujícího po sledovaném účetním období ji musí zaplatit.výjimku tvoří daňová přiznání zpracovaná daňovým poradcem, která mohou být podána a uhrazena do konce června.
Daň z přidané hodnoty – účet 343
Zdaňovací období u této daně je buď čtvrtletní nebo měsíční. Po uběhnutí příslušného zdaňovacího období je firma povinna do 25. dne měsíce následujícího vyplnit daňové přiznání. Výslednou daň zjistí právě z účtu 343.
* SMĚNKA*
Směnka je listinný cenný papír ( podepsaný ), který opravňuje jeho majitele ( směnečný věřitel ) požadovat od osob, které se na směnku podepsaly ( směnečný dlužník ), zaplacení peněžité částky, která je uvedena v textu směnky ( směnečná suma ).
Ztráta nebo zničení směnky pro jejího majitele znamená zánik jeho oprávnění požadovat směnečnou sumu.
Směnka zaniká v okamžiku, kdy je plně proplacena.
Směnky se používají především k zajištění pohledávek.
Musí mít písemnou podobu a obsahovat náležitosti předepsané směnečným zákonem.
REZERVY
Rezervy
Účetní jednotka si může vytvářet zdroje na krytí v budoucnu očekávaných výdajů – rezervy. Účetnictví rezervy považuje za dlouhodobé cizí zdroje. Smyslem tvorby rezerv je rozložit částku nákladů, které se v účetnictví objeví za několik let, do účetních období, které předcházejí očekávanému vzniku nákladů.
Zákonné rezervy
Jsou vymezeny v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Pro podnikatelské subjekty je nejvýznamnější rezerva na opravy hmotného majetku.
Ostatní rezervy
Tvorba a použití těchto rezerv je upravena vnitřním předpisem účetní jednotky.
Může jít např. o:
- rezervu na opravy hmotného majetku, zatříděného do 1. odpisové skupiny
- rezervu na splatnou daň z příjmů
- rezervu na rizika a ztráty z podnikání
- rezervu na restrukturalizaci
* ÚČTOVÁ OSNOVA*
Charakteristika účtové osnovy
Základem jednotné organizace finančního účetnictví jsou účtové osnovy, které vydává Ministerstvo financí ČR.
Účtová osnova je seznamem všech syntetických účtů finančního účetnictví s číselným a slovním označením, které mohou účetní jednotky používat.
Účtová osnova obsahuje deset účtových tříd, které jsou dále členěny na účtové skupiny a ty na jednotlivé syntetické účty. Účtové třídy jsou číslovány od „0“ do „9“.
Principy účtování ve třídě „2“ – finanční účty
Oceňování na účtech 2. účtové třídy je v nominální hodnotě
( peníze, ceniny, závazky ) nebo v ceně pořízení ( cenné papíry).
211 – hotovost v pokladně – aktivní účet rozvahový
221 – peníze na běžném účtě – aktivní účet rozvahový
213 – ceniny – ( kolky, poštovní známky, stravenky ..) – aktivní účet rozvahový
231 – krátkodobé bankovní úvěry ( úvěry se splatností do jednoho roku ) – pasivní účet rozvahový
261 – peníze na cestě ( převod peněz mezi pokladnou a bankou po dobu, než dostaneme výpis z běžného účtu )
Účetní jednotka si může vytvářet zdroje na krytí v budoucnu očekávaných výdajů – rezervy. Účetnictví rezervy považuje za dlouhodobé cizí zdroje. Smyslem tvorby rezerv je rozložit částku nákladů, které se v účetnictví objeví za několik let, do účetních období, které předcházejí očekávanému vzniku nákladů.
Zákonné rezervy
Jsou vymezeny v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Pro podnikatelské subjekty je nejvýznamnější rezerva na opravy hmotného majetku.
Ostatní rezervy
Tvorba a použití těchto rezerv je upravena vnitřním předpisem účetní jednotky.
Může jít např. o:
- rezervu na opravy hmotného majetku, zatříděného do 1. odpisové skupiny
- rezervu na splatnou daň z příjmů
- rezervu na rizika a ztráty z podnikání
- rezervu na restrukturalizaci
* ÚČTOVÁ OSNOVA*
Charakteristika účtové osnovy
Základem jednotné organizace finančního účetnictví jsou účtové osnovy, které vydává Ministerstvo financí ČR.
Účtová osnova je seznamem všech syntetických účtů finančního účetnictví s číselným a slovním označením, které mohou účetní jednotky používat.
Účtová osnova obsahuje deset účtových tříd, které jsou dále členěny na účtové skupiny a ty na jednotlivé syntetické účty. Účtové třídy jsou číslovány od „0“ do „9“.
Principy účtování ve třídě „2“ – finanční účty
Oceňování na účtech 2. účtové třídy je v nominální hodnotě
( peníze, ceniny, závazky ) nebo v ceně pořízení ( cenné papíry).
211 – hotovost v pokladně – aktivní účet rozvahový
221 – peníze na běžném účtě – aktivní účet rozvahový
213 – ceniny – ( kolky, poštovní známky, stravenky ..) – aktivní účet rozvahový
231 – krátkodobé bankovní úvěry ( úvěry se splatností do jednoho roku ) – pasivní účet rozvahový
261 – peníze na cestě ( převod peněz mezi pokladnou a bankou po dobu, než dostaneme výpis z běžného účtu )
Pokladna
Pokladna
Evidujeme zde stav a pohyb peněz v hotovosti. Při příjmu vystavuje pokladník příjmový pokladní doklad ( originál + kopie ), stav peněz eviduje v pokladní knize, při výdeji peněz vystavuje pokladník výdajový pokladní doklad ( originál ).
Po skončení pokladních hodin je každý den provedeno tzv. skontro = denní uzávěrka porovnávající skutečný stav pokladny s pokladní knihou. Minimálně 4x ročně musí být provedena inventarizace peněžních prostředků ( obvykle jednou za čtvrt roku ).
Běžný účet
Je podnikatelský účet u banky, který slouží firmě pro bezhotovostní platební styk. Běžný účet je u banky otevřen na základě písemné smlouvy, kterou je také dohodnuto úročení běžného účtu. Úrok bývá většinou nízký, protože podnikatel peníze na účtu neváže, ale operativně je ihned používá. O pohybech na běžném účtu smí firma účtovat pouze na základě výpisu z běžného účtu.
Principy účtování ve třídě „3“
V této účtové třídě budeme mít soustředěny účty, které představují závazky organizace nebo její pohledávky vůči ostatním subjektům. Těmito subjekty budou:
311 - odběratelé
321 – dodavatelé
331 – zaměstnanci
336 – instituce sociálního zabezpečení
343 – daň z přidané hodnoty
Každá firma potřebuje mít přesný přehled o svých pohledávkách a závazcích. Proto vede k syntetickým účtům ( pohledávky, závazky ) analytickou evidenci. Většinou se zřizuje pro každého dlužníka nebo věřitele samostatný účet ( konto ), jehož zůstatek ( saldo ) udává aktuální výši pohledávky nebo dluhu. Soubor těchto analytických účtů nazýváme saldokonto.
Evidujeme zde stav a pohyb peněz v hotovosti. Při příjmu vystavuje pokladník příjmový pokladní doklad ( originál + kopie ), stav peněz eviduje v pokladní knize, při výdeji peněz vystavuje pokladník výdajový pokladní doklad ( originál ).
Po skončení pokladních hodin je každý den provedeno tzv. skontro = denní uzávěrka porovnávající skutečný stav pokladny s pokladní knihou. Minimálně 4x ročně musí být provedena inventarizace peněžních prostředků ( obvykle jednou za čtvrt roku ).
Běžný účet
Je podnikatelský účet u banky, který slouží firmě pro bezhotovostní platební styk. Běžný účet je u banky otevřen na základě písemné smlouvy, kterou je také dohodnuto úročení běžného účtu. Úrok bývá většinou nízký, protože podnikatel peníze na účtu neváže, ale operativně je ihned používá. O pohybech na běžném účtu smí firma účtovat pouze na základě výpisu z běžného účtu.
Principy účtování ve třídě „3“
V této účtové třídě budeme mít soustředěny účty, které představují závazky organizace nebo její pohledávky vůči ostatním subjektům. Těmito subjekty budou:
311 - odběratelé
321 – dodavatelé
331 – zaměstnanci
336 – instituce sociálního zabezpečení
343 – daň z přidané hodnoty
Každá firma potřebuje mít přesný přehled o svých pohledávkách a závazcích. Proto vede k syntetickým účtům ( pohledávky, závazky ) analytickou evidenci. Většinou se zřizuje pro každého dlužníka nebo věřitele samostatný účet ( konto ), jehož zůstatek ( saldo ) udává aktuální výši pohledávky nebo dluhu. Soubor těchto analytických účtů nazýváme saldokonto.
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
- na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
- přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
- náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
- opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
- zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.
Náklady
Náklady představují peněžní vyjádření spotřeby ( např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, oběžného majetku nebo opotřebení dlouhodobého majetku ). Také náklady nemusejí vznikat ve stejné chvíli jako výdaje.
Výnosy
Výnosy jsou výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření
( např. prodej výrobků, zboží nebo poskytnutí služby ). Okamžik jejich vzniku nemusí být stejný jako vznik příjmu.
Náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období, podle časové a věcné souvislosti. Nástrojem ke splnění tohoto požadavku je časové rozlišení, které tedy představuje rozdělení nákladů a výnosů do těch účetních období, s nimiž časově a věcně souvisejí.
- na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
- přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
- náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
- opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
- zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.
Náklady
Náklady představují peněžní vyjádření spotřeby ( např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, oběžného majetku nebo opotřebení dlouhodobého majetku ). Také náklady nemusejí vznikat ve stejné chvíli jako výdaje.
Výnosy
Výnosy jsou výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření
( např. prodej výrobků, zboží nebo poskytnutí služby ). Okamžik jejich vzniku nemusí být stejný jako vznik příjmu.
Náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období, podle časové a věcné souvislosti. Nástrojem ke splnění tohoto požadavku je časové rozlišení, které tedy představuje rozdělení nákladů a výnosů do těch účetních období, s nimiž časově a věcně souvisejí.
Cizí zdroje
- Cizí zdroje:
- rezervy
- závazky
- bankovní úvěry
* ROZVAHOVÝ DEN*
- den sestavení rozvahy
* ROZVAHOVÝ STAV*
- peněžní vyjádření
* ROZVAHOVÁ POLOŽKA*
- každé aktivum a pasivum v rozvaze
* ŘÁDNÁ ROZVAHA*
- sestaví se na konci období zpravidla 31.12.
* MIMOŘÁDNÁ ROZVAHA*
- u mimořádných událostech
* ZAHAJOVACÍ ROZVAHA*
- sestavuje se zahájením podniku
* SLUČOVACÍ ROZVAHA*
- sloučením 2 podniků do jednoho
* ÚČETNÍ OBDOBÍ*
- časové období mezi dvěmi rozvahami
* ÚČET – PODSTATA*
- sestavovat rozvahu po každém účetním případu je prakticky nemožné a proto se rozvaha rozepisuje do soustavy účtů a to tak, že jedna rozvahová položka = jeden účet (konto)
MD – má dáti; D - dal
Dlužnická strana; Kreditní strana
Strana debetní; Zápis ve prospěch účtu
Zápis navru účtu; Věřitelská strana
- účty zapisujeme na počátku účetního období a stav.jednot.aktivit a pasiv převzatých z rozvahy označujeme jako počáteční stav.
- rezervy
- závazky
- bankovní úvěry
* ROZVAHOVÝ DEN*
- den sestavení rozvahy
* ROZVAHOVÝ STAV*
- peněžní vyjádření
* ROZVAHOVÁ POLOŽKA*
- každé aktivum a pasivum v rozvaze
* ŘÁDNÁ ROZVAHA*
- sestaví se na konci období zpravidla 31.12.
* MIMOŘÁDNÁ ROZVAHA*
- u mimořádných událostech
* ZAHAJOVACÍ ROZVAHA*
- sestavuje se zahájením podniku
* SLUČOVACÍ ROZVAHA*
- sloučením 2 podniků do jednoho
* ÚČETNÍ OBDOBÍ*
- časové období mezi dvěmi rozvahami
* ÚČET – PODSTATA*
- sestavovat rozvahu po každém účetním případu je prakticky nemožné a proto se rozvaha rozepisuje do soustavy účtů a to tak, že jedna rozvahová položka = jeden účet (konto)
MD – má dáti; D - dal
Dlužnická strana; Kreditní strana
Strana debetní; Zápis ve prospěch účtu
Zápis navru účtu; Věřitelská strana
- účty zapisujeme na počátku účetního období a stav.jednot.aktivit a pasiv převzatých z rozvahy označujeme jako počáteční stav.
Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – likvidací
Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – likvidací:
Je-li dlouhodobý hmotný majetek vyřazován v průběhu roku, zaúčtujeme:
- řádný odpis ; 551 / 08x
- je-li zůstatková cena větší než nula, provedeme
dostatečný odpis této zůstatkové ceny ; 551 / 08x
( tento odpis je nutné z daňových důvodů analyticky rozlišit )
- vyřazení – provádí se podle řádně doloženého protokolu o vyřazení; 08x / 02x
- případné zbylé součástky nebo materiál, který zůstal po demontáži
oceníme reprodukční pořizovací cenou a zaúčtujeme ; 112 / 648
Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – prodejem:
- řádný odpis v daném roce ; 551 / 08x
- případný dodatečný odpis, není-li majetek zcela odepsán ; 541 / 08x
- vyřazení ; 08x / 02x
- faktura za prodej ; 311 / 641
( DPH ) 311 / 343
Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – darováním:
- odpis zůstatkové ceny ; 543 /08x
- je-li podnik plátcem DPH, musí o ni navýšit zůstatkovou cenu
Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – z důvodu manka či škody:
- odpis v daném roce ; 551 / 08x
- zůstatková cena ; 549 / 08x
- vyřazení ; 02x / 08x
Přeřazení majetku z podnikání do osobního užívání:
- zůstatková cena ; 491 / 08x
- vyřazení ; 08x / 02x
Je-li dlouhodobý hmotný majetek vyřazován v průběhu roku, zaúčtujeme:
- řádný odpis ; 551 / 08x
- je-li zůstatková cena větší než nula, provedeme
dostatečný odpis této zůstatkové ceny ; 551 / 08x
( tento odpis je nutné z daňových důvodů analyticky rozlišit )
- vyřazení – provádí se podle řádně doloženého protokolu o vyřazení; 08x / 02x
- případné zbylé součástky nebo materiál, který zůstal po demontáži
oceníme reprodukční pořizovací cenou a zaúčtujeme ; 112 / 648
Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – prodejem:
- řádný odpis v daném roce ; 551 / 08x
- případný dodatečný odpis, není-li majetek zcela odepsán ; 541 / 08x
- vyřazení ; 08x / 02x
- faktura za prodej ; 311 / 641
( DPH ) 311 / 343
Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – darováním:
- odpis zůstatkové ceny ; 543 /08x
- je-li podnik plátcem DPH, musí o ni navýšit zůstatkovou cenu
Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – z důvodu manka či škody:
- odpis v daném roce ; 551 / 08x
- zůstatková cena ; 549 / 08x
- vyřazení ; 02x / 08x
Přeřazení majetku z podnikání do osobního užívání:
- zůstatková cena ; 491 / 08x
- vyřazení ; 08x / 02x
OBĚH DOKLADŮ
OBĚH DOKLADŮ
- může se v jednot.úč.jednotkách lišit, záleží na velikosti a vnitřní organizaci úč.jednotky
- ve větších firmách to provádí více pracovníků,v menších firmách ekonom nebo sám podnikatel
OBECNĚ PLATÍ NÁSL.POSTUP:
1/
b)Z HLEDISKA FORMÁLNÍHO
- zda má doklad všechny form.náležitosti (účtárna)
2/TŘÍDĚNÍ ÚČ.DOKLADŮ
- a) podle obsahu (výdejky,příjemky,fa přijaté a vydané)
- b) podle data příchodu (starší doklady zpracované dříve)
3/POŘADOVÉ ČÍSLOVÁNÍ
- před zpracováním se čísluje,tím zabráníme ztrátě a je to pro lepší přehlednost,veškeré doklady se zapisují do evidence (knihy pohledávek,závazků)
4/OPATŘENÍ DOKLADŮ ÚČ.PŘEDPISEM – PŘEDKONTACÍ
- na každý doklad se napíše účet a jaká částka má být zaúčtována, na dokladech je k tomu předtištěn rámeček (pokladní doklady),některé musíme orazítkovat+datum a podpis
5/ ZAÚČTOVÁNÍ
- v účtárně, kdy na základě úč.předpisu se doklad zaúčtuje do úč.knihy, vzniká tak spojitost mezi úč.doklady a zápisy
6/ULOŽENÍ ÚČ.DOKLADŮ
- povinností úč.jednotky je doklad řádně archivovat během úč.období v příručním archivu, po ukončení v centrálním archivu, pro různé doklady jsou růz.archiv.doby stanovené zákonem o účetnictví
(mzdové listy 10 let,údaje pro důchodové zabezpečení 20 let,pokladní doklad 1rok)
7/VYŘAZENÍ ÚČ.DOKLADŮ
po uplynutí arch.doby jsou doklady vyřazeny a zkartovány(fyz.zničeny)
- může se v jednot.úč.jednotkách lišit, záleží na velikosti a vnitřní organizaci úč.jednotky
- ve větších firmách to provádí více pracovníků,v menších firmách ekonom nebo sám podnikatel
OBECNĚ PLATÍ NÁSL.POSTUP:
1/
b)Z HLEDISKA FORMÁLNÍHO
- zda má doklad všechny form.náležitosti (účtárna)
2/TŘÍDĚNÍ ÚČ.DOKLADŮ
- a) podle obsahu (výdejky,příjemky,fa přijaté a vydané)
- b) podle data příchodu (starší doklady zpracované dříve)
3/POŘADOVÉ ČÍSLOVÁNÍ
- před zpracováním se čísluje,tím zabráníme ztrátě a je to pro lepší přehlednost,veškeré doklady se zapisují do evidence (knihy pohledávek,závazků)
4/OPATŘENÍ DOKLADŮ ÚČ.PŘEDPISEM – PŘEDKONTACÍ
- na každý doklad se napíše účet a jaká částka má být zaúčtována, na dokladech je k tomu předtištěn rámeček (pokladní doklady),některé musíme orazítkovat+datum a podpis
5/ ZAÚČTOVÁNÍ
- v účtárně, kdy na základě úč.předpisu se doklad zaúčtuje do úč.knihy, vzniká tak spojitost mezi úč.doklady a zápisy
6/ULOŽENÍ ÚČ.DOKLADŮ
- povinností úč.jednotky je doklad řádně archivovat během úč.období v příručním archivu, po ukončení v centrálním archivu, pro různé doklady jsou růz.archiv.doby stanovené zákonem o účetnictví
(mzdové listy 10 let,údaje pro důchodové zabezpečení 20 let,pokladní doklad 1rok)
7/VYŘAZENÍ ÚČ.DOKLADŮ
po uplynutí arch.doby jsou doklady vyřazeny a zkartovány(fyz.zničeny)
Materiál
prodej materiálu
- materiál se prodává za smluvní cenu PC (nákupní) se odúčtují na stranu 542/112 nebo ve způsobu B 542/501 prodejní cena se zaúčtuje 211,311/642
př.
VF prodej materiálu DZ ; /642
daň ; /343
celkem ; 311/
VPD přeprava ; 518/211
výdejka ; 542/112
VBU zaplacení ; 221/311
DF za materiál ; 111/
343/
/ 321
VPD za přepravu ; 111/
343/
/211
příjemka ; 112/111
výdej do spotřeby ; 501/112
výdejka na prodaný materiál ; 542/112
materiál na cestě – účetní jednotka obdržela DF za nakoupený materiál, ale ten dosud nepřišel do skladu (dodávka je na cestě) máme fakturu nemáme materiál
způsob A způsob B
DF za materiál 112/111 ; 501/321
VUD nepřevzatý materiál 119/111 ; 119/501
příjemka 112/119 ; 501/119
nevyfakturovaná dodávka – odběratel obdržel dodávku materiálu, ale dodavatelská faktura do konce účetního období nepřišla máme materiál nemáme fakturu
A B
příjemka 112/111
VUD za nevyfakturovanou dodávku 111/389 ; 501/389
DF za materiál 389/321 ; 389/321
VBU úhrada DF 321/221
inventarizační rozdíly materiálu
- manko do normy 501,504/112
nad normu 582/112
předpis k úhradě 335/688
přebytek 112/688
- materiál se prodává za smluvní cenu PC (nákupní) se odúčtují na stranu 542/112 nebo ve způsobu B 542/501 prodejní cena se zaúčtuje 211,311/642
př.
VF prodej materiálu DZ ; /642
daň ; /343
celkem ; 311/
VPD přeprava ; 518/211
výdejka ; 542/112
VBU zaplacení ; 221/311
DF za materiál ; 111/
343/
/ 321
VPD za přepravu ; 111/
343/
/211
příjemka ; 112/111
výdej do spotřeby ; 501/112
výdejka na prodaný materiál ; 542/112
materiál na cestě – účetní jednotka obdržela DF za nakoupený materiál, ale ten dosud nepřišel do skladu (dodávka je na cestě) máme fakturu nemáme materiál
způsob A způsob B
DF za materiál 112/111 ; 501/321
VUD nepřevzatý materiál 119/111 ; 119/501
příjemka 112/119 ; 501/119
nevyfakturovaná dodávka – odběratel obdržel dodávku materiálu, ale dodavatelská faktura do konce účetního období nepřišla máme materiál nemáme fakturu
A B
příjemka 112/111
VUD za nevyfakturovanou dodávku 111/389 ; 501/389
DF za materiál 389/321 ; 389/321
VBU úhrada DF 321/221
inventarizační rozdíly materiálu
- manko do normy 501,504/112
nad normu 582/112
předpis k úhradě 335/688
přebytek 112/688
Materiál
Účetnictví
Materiál
- je určen k další výrobě
- do zásob materiálu patří skladovaný materiál, který zahrnuje:
1) suroviny a základní materiál – vstupují do výrobku a tvoří jeho podstatu
2) pomocný materiál – netvoří podstatu výrobku ale vstupuje do něj
3) provozní materiál – palivo, čistící prostředky
4) náhradní díly – předměty určené k uvedení HDM do původního stavu
5) obaly – k ochraně a přepravě materiálu
6) drobný hmotný majetek – který nesplňuje podmínky pro zařazení do HDM a pokud účetní jednotka rozhodla že tento majetek povede jako zásoby
postavení v rozvaze
- materiál je aktivní, na straně MD
- patří do zásob oběžného majetku
charakteristika materiálu
- materiál je určen k výrobě výrobků
metody účtování materiálu
způsob A a B
v průběhu roku je účtováno přes účet 112 ( na sklad) = způsob A
ve způsobu B účtování se účtuje přímo do spotřeby 501
Materiál
- je určen k další výrobě
- do zásob materiálu patří skladovaný materiál, který zahrnuje:
1) suroviny a základní materiál – vstupují do výrobku a tvoří jeho podstatu
2) pomocný materiál – netvoří podstatu výrobku ale vstupuje do něj
3) provozní materiál – palivo, čistící prostředky
4) náhradní díly – předměty určené k uvedení HDM do původního stavu
5) obaly – k ochraně a přepravě materiálu
6) drobný hmotný majetek – který nesplňuje podmínky pro zařazení do HDM a pokud účetní jednotka rozhodla že tento majetek povede jako zásoby
postavení v rozvaze
- materiál je aktivní, na straně MD
- patří do zásob oběžného majetku
charakteristika materiálu
- materiál je určen k výrobě výrobků
metody účtování materiálu
způsob A a B
v průběhu roku je účtováno přes účet 112 ( na sklad) = způsob A
ve způsobu B účtování se účtuje přímo do spotřeby 501
Materiál
účtování materiálu
pořízení materiálu za hotové ; 111/211
převzetí materiálu na sklad ; 112/111
výdej materiálu do spotřeby ; 501/112
DF za materiál bez DPH ; 111/
19% ; 343/
celkem ; / 321
DF za přepravu – účtování stejné
DF od zahraničního dodavatele ; 111/321
JCD clo ; 111/379
DPH ; 343/379
pohyb materiálu se zachycuje na účetní doklady jsou to příjemky a výdejky které se v průběhu roku účtují
evidence materiálu
- materiál, výrobky, zboží …se evidují na skladních kartách
- příjem na sklad = příjemka, výdej ze skladu = výdejka
- do zásob se účtuje částka v PC
reklamace materiálu
- týká se to např. množství dodaného materiálu, reklamační nárok se účtuje jako pohledávka za dodavatelem cena bez daně, a to na účtu 315 – ostatní pohledávky
př.
DF za materiál bez daně 500 000,- ; 111/
19% ; 343/
celkem ; /321
DF za přepravu 9600,- ; 111/321
příjemka 489600 ; 112/111
VUD reklamační nárok 20 000 ; 315/111
DF dobropis bez daně 20 000 ; 315/
19% ; 343/
celkem ; / 321
nebo
VUD odpis neuznané reklamace 20 000 ; 588/315
soudní poplatky ; 538/315
pořízení materiálu za hotové ; 111/211
převzetí materiálu na sklad ; 112/111
výdej materiálu do spotřeby ; 501/112
DF za materiál bez DPH ; 111/
19% ; 343/
celkem ; / 321
DF za přepravu – účtování stejné
DF od zahraničního dodavatele ; 111/321
JCD clo ; 111/379
DPH ; 343/379
pohyb materiálu se zachycuje na účetní doklady jsou to příjemky a výdejky které se v průběhu roku účtují
evidence materiálu
- materiál, výrobky, zboží …se evidují na skladních kartách
- příjem na sklad = příjemka, výdej ze skladu = výdejka
- do zásob se účtuje částka v PC
reklamace materiálu
- týká se to např. množství dodaného materiálu, reklamační nárok se účtuje jako pohledávka za dodavatelem cena bez daně, a to na účtu 315 – ostatní pohledávky
př.
DF za materiál bez daně 500 000,- ; 111/
19% ; 343/
celkem ; /321
DF za přepravu 9600,- ; 111/321
příjemka 489600 ; 112/111
VUD reklamační nárok 20 000 ; 315/111
DF dobropis bez daně 20 000 ; 315/
19% ; 343/
celkem ; / 321
nebo
VUD odpis neuznané reklamace 20 000 ; 588/315
soudní poplatky ; 538/315
Leasing
Účetnictví
Leasing
- je pronájem kdy pronajímatel přenechává věc nájemci k užívání
- nájemce je povinen za tuto službu platit
druhy:
1) finanční leasing – po skončení nájmu a odkoupení leasingového předmětu nájemcem přechází vlastnická práva na nájemce
2) operativní leasing – po skončení pronájmu nedochází ke změně vlastnických práv
finanční leasing
- finanční pronájem s následnou koupí hmotného majetku
- leasingová smlouva je uzavřena podle Obchodního zákona a musí mít povinné náležitosti:
1) identifikační údaje o pronajímateli, nájemci a předmětu leasingu
2) datum předání předmětu leasingu (počátek nájmu)
3) doba trvání smlouvy
4) pořizovací cena předmětu (cena za kterou pronajimatel odkoupil předmět pronájmu od dodavatele)
typy uzavřených smluv u finančního leasingu (platba předem)
1) zvýšená splátka nájemného (účet 381)
2) zálohy na nájemné ( účet 314)
3) záloha na budoucí koupi najaté věci (účet 052)
příklad:
2002
VUD zvýšená splátka 1.7.02 – 1.6.05 = 36 měsíců = 109 800 ; 381/211
VUD předpis 1. pravidelné splátky 1.7. – 1.9. 02
DZ 33 086,10 ; 381/
22% 7279 ; 381/
DZ 9687,30 ; 381/
5% 484,70 ; 381/
celkem 50 536,80 ; / 325
VBU předpis 2. pravid. splátky 10-12/02
………………..
VBU úhrada 2. pravid. splátky
………………..
VUD rozpuštění splátky do běžných nákladů 7 – 12/02
31.12/02 6 měsíců * 19734,13 = 118 404,78 ; 518/381
2003 = 12 * 3050 = 36 600
2004 = 12 * 3050 = 36 600
2005 = 6 * 3050 = 18 300
VUD zaokrouhlení rozdílu splátky 0,10 haléřů 584/381
Leasing
- je pronájem kdy pronajímatel přenechává věc nájemci k užívání
- nájemce je povinen za tuto službu platit
druhy:
1) finanční leasing – po skončení nájmu a odkoupení leasingového předmětu nájemcem přechází vlastnická práva na nájemce
2) operativní leasing – po skončení pronájmu nedochází ke změně vlastnických práv
finanční leasing
- finanční pronájem s následnou koupí hmotného majetku
- leasingová smlouva je uzavřena podle Obchodního zákona a musí mít povinné náležitosti:
1) identifikační údaje o pronajímateli, nájemci a předmětu leasingu
2) datum předání předmětu leasingu (počátek nájmu)
3) doba trvání smlouvy
4) pořizovací cena předmětu (cena za kterou pronajimatel odkoupil předmět pronájmu od dodavatele)
typy uzavřených smluv u finančního leasingu (platba předem)
1) zvýšená splátka nájemného (účet 381)
2) zálohy na nájemné ( účet 314)
3) záloha na budoucí koupi najaté věci (účet 052)
příklad:
2002
VUD zvýšená splátka 1.7.02 – 1.6.05 = 36 měsíců = 109 800 ; 381/211
VUD předpis 1. pravidelné splátky 1.7. – 1.9. 02
DZ 33 086,10 ; 381/
22% 7279 ; 381/
DZ 9687,30 ; 381/
5% 484,70 ; 381/
celkem 50 536,80 ; / 325
VBU předpis 2. pravid. splátky 10-12/02
………………..
VBU úhrada 2. pravid. splátky
………………..
VUD rozpuštění splátky do běžných nákladů 7 – 12/02
31.12/02 6 měsíců * 19734,13 = 118 404,78 ; 518/381
2003 = 12 * 3050 = 36 600
2004 = 12 * 3050 = 36 600
2005 = 6 * 3050 = 18 300
VUD zaokrouhlení rozdílu splátky 0,10 haléřů 584/381
Daň z přidané hodnoty DPH
spotřební daň:
- nepřímou daní, podnik je plátcem daně a poplatník je spotřebitel
- podléhá- tabákové výrobky, lihoviny, pivo víno, paliva a maziva
- plátci daně jsou všechny FO a PO které dané výrobky vyrábějí
- předmětem daně jsou vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky
- závazek ze spotřeb. daně při dovozu se účtuje na účet 379 – jiné závazky
- zdaňovací období je 1 kalendářní měsíc
- daňové přiznání měsíčně do 25 dne měsíce následujícího po měsíci ve kterém vznikla daňová povinnost
- ostatní daně na účtu 345 se účtují na vrub příslušného účtu ve skupině 53, tyto daně jsou součástí nákladů
silniční daň
- předmětem daně par. 2 jsou vozidla, kterým je přidělena SPZ nebo jsou evidována v zahraničí a jsou používána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti nebo jsou používána v souvislosti s podnikáním
- poplatníci daně par.4 – FO a PO zapsaná v technickém průkazu, jako držitel vozu
- zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náklady zaměstnanci
- zdaňovací období je 1 kalendářní rok
- daňové přiznání podává poplatník nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období
účtování
- předpis silniční daně ; 531/345
- záloha, nedoplatek ; 345/221
- vrácený přeplatek ; 221/345
- pokuta, penále ; 545/345
- úhrada pokuty, penále ; 345/221
- nepřímou daní, podnik je plátcem daně a poplatník je spotřebitel
- podléhá- tabákové výrobky, lihoviny, pivo víno, paliva a maziva
- plátci daně jsou všechny FO a PO které dané výrobky vyrábějí
- předmětem daně jsou vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky
- závazek ze spotřeb. daně při dovozu se účtuje na účet 379 – jiné závazky
- zdaňovací období je 1 kalendářní měsíc
- daňové přiznání měsíčně do 25 dne měsíce následujícího po měsíci ve kterém vznikla daňová povinnost
- ostatní daně na účtu 345 se účtují na vrub příslušného účtu ve skupině 53, tyto daně jsou součástí nákladů
silniční daň
- předmětem daně par. 2 jsou vozidla, kterým je přidělena SPZ nebo jsou evidována v zahraničí a jsou používána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti nebo jsou používána v souvislosti s podnikáním
- poplatníci daně par.4 – FO a PO zapsaná v technickém průkazu, jako držitel vozu
- zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náklady zaměstnanci
- zdaňovací období je 1 kalendářní rok
- daňové přiznání podává poplatník nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období
účtování
- předpis silniční daně ; 531/345
- záloha, nedoplatek ; 345/221
- vrácený přeplatek ; 221/345
- pokuta, penále ; 545/345
- úhrada pokuty, penále ; 345/221
Daň z přidané hodnoty DPH
daň z nemovitosti
- tvoří ji daň z pozemků staveb
- poplatníci daně par.3 jsou vlastníci
- osvobození od daně par. 4 – pozemky ve vlastnictví státu, obce, PF
- zdaňovací období je kalendářní rok
- přiznání je poplatník povinen podat správci daně do 31. ledna zdaňovacího období
účtování
- předpis daní z nemovitosti ; 532/345
- záloha, nedoplatek ; 345/221
- pokuta, penále ; 545/345
- úhrada pokuty, penále ; 345/221
pojmy:
plátce – daňový subjekt, ten kdo odvádí daně
poplatník – daňový subjekt který platí daň ze svých prostředků( daň mu snižuje)
daňový subjekt – FO nebo PO
daňový objekt – to co je předmětem daně
ve prospěch – Dal
na vrub – Má dáti
- tvoří ji daň z pozemků staveb
- poplatníci daně par.3 jsou vlastníci
- osvobození od daně par. 4 – pozemky ve vlastnictví státu, obce, PF
- zdaňovací období je kalendářní rok
- přiznání je poplatník povinen podat správci daně do 31. ledna zdaňovacího období
účtování
- předpis daní z nemovitosti ; 532/345
- záloha, nedoplatek ; 345/221
- pokuta, penále ; 545/345
- úhrada pokuty, penále ; 345/221
pojmy:
plátce – daňový subjekt, ten kdo odvádí daně
poplatník – daňový subjekt který platí daň ze svých prostředků( daň mu snižuje)
daňový subjekt – FO nebo PO
daňový objekt – to co je předmětem daně
ve prospěch – Dal
na vrub – Má dáti
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)