V případě změny právní formy

Dělá se např. :
- v případě změny právní formy se musí zpracovat návrh provedení změny pr. formy
- pokud zaniká účast společníka, tak pro účely vyrovnání je třeba ji sestavit ke dni zániku účasti
- při fúzi, pokud by uplynulo od data sestavení konečné úč. závěrky do vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi více než 6 měsíců
f) způsob zveřejňování úč. závěrky- kromě toho, že je zveřejněna v Obchodním věstníku, musí být zveřejněna také uložením do Sbírky listin v o. r.
g) vymezení úč. období – úč. obdobím byl dříve pouze kalendářní rok. Od loňska je možné účtovat v hospodářském roku, který je také pak zdaňovacím obdobím. Hospodářský rok je 12 po sobě jsoucích měsíců, které začínají 1. dnem jiného měsíce, než je leden. Pro účtování v hosp. roce je třeba:
- požádat správce daně o souhlas se změnou úč. období. Neziskové org. žádají ministerstvo financí.
- v žádosti uvést den, od kterého chceme změnit úč. období
- uvést důvody, proč žádáme o změnu
- žádost je třeba podat nejpozději 3 měsíce před datem úč. období, např. při změně od 1. 5. Doručit žádost do 1. 2. Žádost podaná po lhůtě bude vždy zamítnuta.
Je třeba si počkat na rozhodnutí správce. Ten musí vydat rozhodnutí do 1 měsíce. Zamítnou žádost může ze závažných hosp. důvodů.

Způsob uzavírání UCE při změně úč. období
Úč. obdobím může být období kratší nebo delší než 12 měsíců:
1. Lze prodloužit úč. období s obdobím, které předchází. Např. 1.1.2002 až 30.4.2003. Je-li období delší než 12 měsíců, považuje se také za zdaňovací období -> musí se podat daň. přiznání do 3 měsíců (event. do 6 měsíců).
2. Lze si stanovit, že období, které předchází změně úč. období, bude kratší než 12 měsíců. Je to dražší, protože se sestavuje závěrka ke dni konce roku a ke dni, který předchází změně úč. období. Je-li úč. období kratší než 12 měsíců, není považováno za zdaňovací období, ale jen za část zdaň. období -> nelze uplatnit stejné nákladové a odčitatelné položky jako u přiznání za celé zdaň. období. Zdaňovací období - § 17a.
h) § 3 – když vzniká úč. jednotka 3 měsíce před koncem úč. Období (kalendářního roku), pak lze stanovit, že úč. období bude delší než 12 měsíců -> úč. období skončí až 31.12. dalšího roku = 15 měsíců = zdaňovací období. Nejdelší úč. období může být 23 měsíců. Lze prodloužit úč. období na 15 měsíců při zániku úč. jednotky, jestliže dochází k jejímu zániku 3 měsíce po konci úč. období. U fúzí je však specifická úprava!

Cizí zdroje

- Cizí zdroje:
- rezervy
- závazky
- bankovní úvěry
* ROZVAHOVÝ DEN*
- den sestavení rozvahy
* ROZVAHOVÝ STAV*
- peněžní vyjádření
* ROZVAHOVÁ POLOŽKA*
- každé aktivum a pasivum v rozvaze
* ŘÁDNÁ ROZVAHA*
- sestaví se na konci období zpravidla 31.12.
* MIMOŘÁDNÁ ROZVAHA*
- u mimořádných událostech
* ZAHAJOVACÍ ROZVAHA*
- sestavuje se zahájením podniku
* SLUČOVACÍ ROZVAHA*
- sloučením 2 podniků do jednoho
* ÚČETNÍ OBDOBÍ*
- časové období mezi dvěmi rozvahami
* ÚČET – PODSTATA*
- sestavovat rozvahu po každém účetním případu je prakticky nemožné a proto se rozvaha rozepisuje do soustavy účtů a to tak, že jedna rozvahová položka = jeden účet (konto)

MD – má dáti; D - dal
Dlužnická strana; Kreditní strana
Strana debetní; Zápis ve prospěch účtu
Zápis navru účtu; Věřitelská strana

- účty zapisujeme na počátku účetního období a stav.jednot.aktivit a pasiv převzatých z rozvahy označujeme jako počáteční stav.

Postupy optimalizace na konci účetního období

2.4.2 Postupy optimalizace na konci účetního období
Účetní jednotka na konci účetního období provede nejprve účetní uzávěrku. Prostřednictvím účetní uzávěrky budou uzavřeny rozvahové i výsledkové účty. Před vlastním uzavřením účtů je účetní jednotka povinna zaúčtovat všechny účetní případy účetního období. Hospodářský výsledek účetního období snižují například zaúčtované odpisy dlouhodobého majetku na účtu 551, odpisy nedobytných pohledávek dle zákona, odečet daňové ztráty z maximálně pěti předešlých zdaňovacích období od základu daně. Od základu daně lze také odečíst 100% nákladů, které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období při realizaci projektu, výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, vyrobení funkčního vzorku, či prototypu produktu, nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektu výzkumu a vývoje.

Od daně je dále možno v daňovém přiznání odečíst slevy na dani za zaměstnance s tělesným postižením, a to dle bodu 2.2 této seminární práce. O těchto slevách účetní jednotka v účetnictví v průběhu ani na konci účetního období neúčtuje.

Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši 0,- Kč nebo je vykázána daňová ztráta.

2.5 Daňové nedoplatky a penále, pokuty
2.5.1 Daňové nedoplatky a penále
Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti. Penále se počítá za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Daňový dlužník je povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1% z nedoplatku daně. Penále stanovené podle tohoto ustanovení se uplatní nejdéle za 500 dnů prodlení a to ve výši 140% diskontní úrokové sazby ČNB. Nedoplatky na poplatcích a příslušenství daně se nepenalizují. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně částku 100 Kč. Daňové nedoplatky, které nepřesáhnou 50 Kč nelze vymáhat.

Pokud se jedná o daňové nedoplatky a penále ve vztahu ke státním orgánům (např. finanční úřad, OSSZ, zdravotní pojišťovny apod.), pak tyto nedoplatky a penále nejsou daňově uznatelnými náklady.

Výdaje příštích období

Výdaje příštích období
(nedoplatky nákladů)
• představují částky dosud nezaplacené, které se týkají nákladů minulého účetního období - pokud se tyto částky neúčtují jako závazek (nájemné placené pozadu)
VÚD 518/383 383/221
Výnosy příštích období
(= předplatky výnosů)
• představují částky podnikem přijaté, které se týkají výnosů příštího účetního období
• přijaté nájemné předem
221/384 384/602
Příjmy příštích období
• částky podnikem dosud nepřijaté, které se týkají výnosů běžného účetního období
• nájemné, které nám dosud nebylo zaplaceno
• nesmí být zachyceny jako pohledávky
385/602 221/385

Změny na účtech

Změny na účtech

Účet = základní metodický prvek pro účetnictví
= podává přehled o stavu, pohybu majetku, závazků, nákladů
a výnosů

rozvahový účet = podává přehled o stavu pohybu jednotlivých
rozvahových položek
= rozvahové účty vznikají rozepsáním rozvahy


- účet sleduje jednu rozvahovou položku
- rozvaha sleduje všechny rozvahové položky


podvojný účetní zápis = jeden účetní případ zapíšeme na dva účty
= vždy to bude na straně MD a D


při rozepisování do účtů musí být dodrženo:
• přírůstkem se PZ zvětšují, proto se přírůstky aktiv a pasiv zapisují na stejnou stranu účtů, na které jsou PZ
8. u aktivních účtů na straně MD
9. u pasivních účtů na straně D

• úbytkem se PZ snižují, a proto se úbytky aktiv i pasiv zapisují na opačnou stranu než je PZ
10. u aktivních účtů na straně D
11. u pasivních účtů na straně MD
Obraty a zůstatky na účtech

- koncem účetního období se zjišťuje na každém účtu úhrn přírůstků a úhrn úbytků
- součet částek na straně Má dáti a na straně Dal jednotlivých účtů se označuje jako obrat
- do obratu se nezahrnují počáteční stavy
- obraty účtů lze rozdělit na obraty strany Má dáti a obrat strany Dal


- na konci účetního období se zjišťuje také na každém účtu zůstatek
- k PS se přičte obrat téže strany a odečte obrat strany druhé
- konečný zůstatek lze také vypočítat jako rozdíl součtů strany Má dáti a strany Dal
- podle KZ se také určit, o jakou povahu účtu jde (aktivní nebo pasivní)

Obchodní marže

obchodní marže
+ Tržby z vlastních výrobků a služeb
Ż Změna stavu výrobků a nedokončené výroby
+ Ostatní provozní výnosy
Spotřeba materiálu

přidaná hodnota
+ Subvence na provoz
Osobní, mzdové a obdobné báklady
Daně a odvody (mimo daně ze zisku)

hrubý provozní výsledek
+ Ostatní běžné výnosy
Ostatní běžné náklady

provozní výsledek hospodaření
+ Finanční výnosy
Finanční náklady
Daň ze zisku

výsledek hospodaření z běžné činnosti
+ Mimořádné výnosy
Mimořádné náklady
Daň ze zisku z mimořádného výsledku

výsledek hospodaření za účetní období

Výsledek hospodaření za účetní období

výsledek hospodaření za účetní období
Příloha
slouží k objasnění některých skutečností a vlivů na stav podniku
obsahuje použité účetní metody
způsoby oceňování
aplikaci účetních zásad v podniku
způsob stanovení opravných položek
způsob sestavování odpisových plánů
použité odpisové metody
způsob výpočtu účetních odpisů u jednotlivých kategorií IM
zásady tvorby rezerv
vysvětlení vyjímek odklonění od účetních zásad
rozdíly mezi účetními náklady daňovým základem
sídlo
průměrný počet zaměstnanců
odměny řídícím orgánům
výše nákladů na auditora
Automatizované zpracování výrazně urychluje celou práci. Počítačové zpracování zamezuje formálním chybám už při vstupu dat.
Zajištění bilanční kontinuity
je třeba dodržet zásadu neomezeného trvání účetní jednotky
nutno plynule přejí z jednoho účetního období do drhuhého
účty hlavní knihy se otevřou na základě konečného účtu rozvažného
provede se prostřednictvím podvojného zápisy na příslušné účty s púočátečním účtem rozvažným
zisk je na konci roku na účtě 710účet ziskům a ztrát
zisk se v novém roce zapíše na účet 431 HV ve schvalovacím řízení do té doby, než s ním bude nějakým způsobem naloženo
další vypořádání zisku závisí na právní formě společnosti a na společenské smlouvě