Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemhodnota. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhodnota. Zobrazit všechny příspěvky

Metody odpisování

- metody odpisování
o metoda lineární
o metoda DDB
o metoda SYD
o metoda založená na výkonu
nutno znát dobu použitelnosti (příp. výkonnost), pořiz. náklady, zbytkovou hodnotu. Původní účetní hodnota (pořiz. nákl.) – zbytková hodn. = odepsatelná částka (neboli odpisová základna).

Ad lineární odpis:
roční odpis = (C – Z) / n
C..... pořiz. náklady
Z..... zůst. cena
n..... počet let
Př. C = 82000, Z = 2000, 4 roky doba použ.;;;
roční odpis = 80000/4 = 20 000 Kč / rok

ad Zrychlené odpisy:
DBB (double declining balance method -*nemusí být „double“)
(konstantní odpisová sazba, klesající odepsatelná částka)
vypočítáme nejdříve % DBB
% DBB = 2 * (100 % / n)
v našem případě 2 * (100 % / 4) = 50 %
pak vypočítáme DDB odpis za jednotlivý rok = % DBB * Zůstatková hodnota
1. rok: D = 0,50 * 82000 = 41000
2. rok: D = 0,50 * (82000-41000) = 20500
3. rok: D = 0,50 * (82000-61500) = 10250
4. rok: D = 0,50 * (82000-71750) = 5125
(v této metodě by nebyla odepsána celá částka, v praxi postupujeme tak, že zbytek z odepsatelné částky přidáme k odpisům v posledním roce, tedy: 4. rok = 8250)

SYD (sum of the years digits)
(klesající odpisová sazba, konstantní odepsatelná částka)
SYD odpis = zlomek * odepsatelná částka
kde zlomek = zbývající počet let životnosti v urč. roce / suma roků životnosti
1. rok: D = 4 / (1+2+3+4) * (82000-2000) = 32000
2. rok: D = 3 / 10 * (80000) = 24000
3. rok: D = 2 / 10 * (80000) = 16000
4. rok: D = 1 / 10 * (80000) = 8000
odepíše se celá částka
(*** obecně výpočet jmenovatele zlomku: (n+1)* n/2)
Pozn: Účetní hodnota majetku je tedy „součtem“ pořizovacích nákladů a kumulované výše opotřebení . Souvztažně k účtu opotřebení (oprávek) se část opotřebení každý rok zaúčtuje do nákladů.

Hist. náklady

Hist. náklady
- u nakupovaných aktiv = pořizovací cena (tj. nákupní cena + vedlejší nákl. pořízení)
- u aktiv vlastní výroby = výrobní náklady (přímé nákl. mater.,mzdy + výrobní režie)
- ocenění aktiv:
o částka peněz či pen. ekvivalentů, kterou bylo třeba vynaložit (zaplatit) v době jejich pořízení. (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
- ocenění závazků:
o částka přijatého prospěchu získaného výměnou za povinnost závazek uhradit; jindy (např. u daní) je to množství peněz, které budou podle očekávání za normálních podmínek zaplaceny jako uspokojení závazku (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
(podrobněji o pořizovacích nákl., výrobních nákladech viz 97, 98 svk)
- výhoda – lze je poměrně snadno zjistit a pokud se ceny nemění, je toto ocenění i dost spolehlivé
- nevýhoda – konzervuje minulé trž. podmínky a ceny, při změnách cen dochází ke zkreslení.

Běžná cena
- odstraňuje základní nedostatek historických nákladů – vychází ze současných tržních podmínek
o částka peněz nebo pen. ekviv., jež by bylo nutno vynaložit v případě, že by stejná (či obdobná) položka aktiv byla pořízena v současnosti. (cena obnovy = běžná reprodukční cena = běž. repr. náklady X cena záměny)
- ocenění závazků:
o nediskontovaná částka peněz či jejich ekviv. Která by v současnosti byla běžně považována jako úhrada závazku.

Běžná tržní hodnota
- vhodná pro ocenění aktiv, u kterých se předpokládá snížení tržní hodnoty oproti účetní, rovněž některé investice v obchodovatelných c.p. a závazky týkající se c.p.
- ocenění aktiv:
o částka peněz nebo jejich ekviv., kterou by podnik běžně obdržel při prodeji aktiva v důsledku jeho řádného pozbytí (běžná výstupní hodnota při řádném pozbytí).
- ocenění závazků:
o částka výdajů, která by byla běžně požadována ke zrušení dluhu.
- podobný význam jako „fair value“ (česky: reálná hodnota – ne zcela vhodný termín)
- reálná hodnota = částka, za niž by mohlo být aktivum nakoupeno/směněno nebo za niž by mohl být závazek vyrovnán při běžné transakci (za obvyklých podmínek) mezi znalými a ochotnými partnery, tj. při transakci, která není z přinucení ani není likvidačním prodejem.
- pokud se aktivum obchoduje na trhu, je tržní hodnota nejčastěji brána za tuto „reálnou hodnotu“.

(Čistá) realizovatelná / vypořádací hodnota

(Čistá) realizovatelná / vypořádací hodnota
- krátkodobé pohledávky, většina zásob, závazky obchodní, závazky z ručení (není jisté datum).
- ocenění aktiv:
o částka v penězích či jejich ekviv., kterou by bylo možno v současnosti získat jejich řádným prodejem (při jejich běžném pozbytí) za normálních, standardních podmínek. (částka získatelná prodejem v současné době)
- ocenění závazků:
o vypořádací hodnota (settlement value) - závazky se vedou v hodnotě jejich úhrady; tedy nediskontovaná částka peněz, kterou bude třeba podle očekávání vynaložit za normálních podmínek na úhradu dluhu.
- odečtením přímých nákladů spojených s prodejem získáme „čistou“ realizovatelnou hodnotu

Současná hodnota
- teoreticky nejvhodnější oceň. základna pro dlouhodobé pohledávky a dl. dluhy (velký vliv časové hodnoty peněz); je v souladu s definicí aktiva: vyjadřuje budoucí ek. přínos (v příp. dluhů újmu)
- ocenění aktiv:
o v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněž. příjmů, které daná položka aktiv (za předpokl. normálních podmínek v činnosti podniku) v budoucnu podle očekávání přinese (diskont. bud. příjem).
- ocenění závazků:
o v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněž. výdajů, které budou podle očekávání požadovány za normálních podmínek k úhradu dluhu.
(konec ad oceňovací základny)

Obchodní marže

obchodní marže
+ Tržby z vlastních výrobků a služeb
Ż Změna stavu výrobků a nedokončené výroby
+ Ostatní provozní výnosy
Spotřeba materiálu

přidaná hodnota
+ Subvence na provoz
Osobní, mzdové a obdobné báklady
Daně a odvody (mimo daně ze zisku)

hrubý provozní výsledek
+ Ostatní běžné výnosy
Ostatní běžné náklady

provozní výsledek hospodaření
+ Finanční výnosy
Finanční náklady
Daň ze zisku

výsledek hospodaření z běžné činnosti
+ Mimořádné výnosy
Mimořádné náklady
Daň ze zisku z mimořádného výsledku

výsledek hospodaření za účetní období

Obchodní marže

obchodní marže
+ Tržby z vlastních výrobků a služeb
Ż Změna stavu výrobků a nedokončené výroby
+ Ostatní provozní výnosy
Spotřeba materiálu

přidaná hodnota
+ Subvence na provoz
Osobní, mzdové a obdobné náklady
Daně a odvody (mimo daně ze zisku)

hrubý provozní výsledek
+ Tržby z prodaného IM
ZC IM
+ Zúčtování rezerv
Tvorba rezerv
+ Ostatní běžné výnosy
Ostatní běžné náklady

provozní výsledek hospodaření
+ Finanční výnosy
Finanční náklady
Daň ze zisku

výsledek hospodaření z běžné činnosti
+ Mimořádné výnosy
Mimořádné náklady
Daň ze zisku z mimořádného výsledku

Krátkodobé cenné papíry

Krátkodobé cenné papíry – pohled investora (akcie):
Veřejně obchodovatelné, neobchodovatelné.- dle toho, zda byly nabídnuty akcii veřejnou nabídkou k upisování, či přímo jen určité skupině investorů.
Na primárním trhu, na sekundárním trhu – na primárním trhu se obchodují akcie, které jsou obchodovány poprvé. Protistranou je emitent. Na sekundárním trhu se obchodují již dříve obchodované cenné papíry.

Oceňování k datu účetní závěrky: Reálnou hodnotou
Účtování oceňovacích rozdílů: výsledkově (protože jsou krátkodobé) – tedy ne do vlastního kapitálu, ale 251-OR / 664 resp. 564/251-OR.
Normální účtování: 251/221 nákup, (maj. cp. určené k obchodování, krátkodobé; nebo 257 ostatní realizovatelné CP); pokud s vedl. pořiz. nákl – nejprve účet 259 pořízení kfm;
prodej: vyskladnění v pořiz.ceně– 561/251, vyřazení části oceňovacího rozdílu 564/251-OR, prodej v prod. ceně: 221/661.
(případně místo přímých příjmů na bank. účtu 378 jiné pohl, resp. místo výdajů 379 jiné závazky. V okamžiku úhrady by pak byla ještě operace 221/378 resp. 379/221)

Vynalož. náklady související s prodejem CP – např. poplatek za zprostředkování 568 / 221

Při výpočtu reálné hodnoty na konci úč. období nutno vzít v úvahu součet účtů 251 + 251 OR = Reálná hodnota CP (zadaná). Z toho odvodíme velikost OR a zaúčtujeme 564/251-OR při snížení hodnoty (RH je menší než původní pořiz. cena), resp. 251-OR/664 při zvýšení hodnoty.

Oceňovací rozdíly obecně mění BRUTTO hodnotu cenného papíru. (případné opravné položky mění KOREKCI). Při otázce na brutto hodnotu cenných papírů k určitému okamžiku musíme sečíst účet cenného papíru a CP-oceň. rozdíl.