Téma č. 9
Ekonomie
Podnik, výroba
co? – jaké výrobky a v jakém množství je vyrobit
jak? – jakým způsobem a technologií a z jakých surovin a materiálu vyrobit
pro koho? – kdo výrobky potřebuje, spotřebuje, jak rozdělit co se vyrobí
druhy výrob
a) hlavní výroba – souvisí s hlavní činností podniků
b) vedlejší výroba – doplňuje hlavní výrobu
c) doplňková výroba – souvisí s hlavní a vedlejší, zpracovávání odpadu
výrobní kapacita
- je to maximální objem produkce který může výrobní jednotka vyrobit za určitou dobu
kalendářní časový fond – je dán počtem dní v roce (elektrárny)
nominální časový fond – zjistíme z kalendářního, odečtením nepracovních dnů
využitelný časový fond – vypočteme z nominálního, odečteme plánované prostoje
výpočet výrobní kapacity
a) vyrábí-li se jeden druh..kapacita v naturálních jednotkách
plánování výroby
1) bude poptávka? – zjišťuje marketingové oddělení
2) jaké budu mít příjmy?
3) jakou technologii, od jakých dodavatelů vyrábět?
plánování výrobního programu
- objem výroby, která se má vyrábět
- výrobní program je ovlivněn druhem vyráběných výrobků
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýroba. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýroba. Zobrazit všechny příspěvky
Zásoby vlastní výroby
Účetnictví
Zásoby vlastní výroby
postavení v rozvaze – oběžný majetek, zásoby, aktivní, účtová třída 1
členění zásob vlastní výroby
a) nedokončená výroba (účet 121)
- jedná se o zhotovované výrobky, které již prošly jedním nebo více výrobními stupni a nejsou tedy již materiálem ale také ne hotovým výrobkem
b) polotovary vlastní výroby (účet 122)
- jde o nedokončené výrobky které se od předchozích liší tím že jsou výsledkem relativně uzavřeného výrobního stupně a jsou určeny k dohotovení ale obvykle se mohou samostatně prodávat
c) výrobky (účet 123)
- jsou předměty které podnik vyrábí s cílem prodat je odběratelům
d) zvířata (účet 124)
- jedná se např. o mladá chovná zvířata, ve výkrmu, ryby, husy, slepice, krůty
oceňování zásob vlastní výroby
- zásoby vlastní výroby se oceňují ve vlastních nákladech, přímé náklady(materiál) nepřímé náklady (režie
účtování zásob vlastní výroby
př.
1) spotřeba mat. v hrubé přípravě 201/12
2) mzdy v hrubé přípravě 521/331
3) režie hrubé přípravy 518/321
4) spotřeba mat. v opracování 501/112
5) mzdy v opracování 521/331
6) režie v opracování 518/321
7) prodej výrobků 311/601
8) přírůstek polotovarů na skladě 122/612
př.
1) VÚD nárůst nedokončené výroby 1000,- 121/611
2) VÚD pokles nedokončené výroby 1000,- 611/121
3) VÚD nárůst polotovarů 1200,- 122/612
4) VÚD pokles polotovarů 1200,- 612/122
5) VÚD převod výrobků na sklad 1500,- 123/613
a) cizí subjekt (výrobky)
6) VF za prodej 1700,- 311/601
7) výdejka výrobků 1500,- 613/123
b) do vlastní prodejny
6) VÚD převod zboží 1500,- 131(132)/621
7) VÚD úbytek výrobků 1500,- 613/123
8) PPD prodej zboží 1700,- 211/604
9) VÚD výdejka zboží 1500,- 504/132
Zásoby vlastní výroby
postavení v rozvaze – oběžný majetek, zásoby, aktivní, účtová třída 1
členění zásob vlastní výroby
a) nedokončená výroba (účet 121)
- jedná se o zhotovované výrobky, které již prošly jedním nebo více výrobními stupni a nejsou tedy již materiálem ale také ne hotovým výrobkem
b) polotovary vlastní výroby (účet 122)
- jde o nedokončené výrobky které se od předchozích liší tím že jsou výsledkem relativně uzavřeného výrobního stupně a jsou určeny k dohotovení ale obvykle se mohou samostatně prodávat
c) výrobky (účet 123)
- jsou předměty které podnik vyrábí s cílem prodat je odběratelům
d) zvířata (účet 124)
- jedná se např. o mladá chovná zvířata, ve výkrmu, ryby, husy, slepice, krůty
oceňování zásob vlastní výroby
- zásoby vlastní výroby se oceňují ve vlastních nákladech, přímé náklady(materiál) nepřímé náklady (režie
účtování zásob vlastní výroby
př.
1) spotřeba mat. v hrubé přípravě 201/12
2) mzdy v hrubé přípravě 521/331
3) režie hrubé přípravy 518/321
4) spotřeba mat. v opracování 501/112
5) mzdy v opracování 521/331
6) režie v opracování 518/321
7) prodej výrobků 311/601
8) přírůstek polotovarů na skladě 122/612
př.
1) VÚD nárůst nedokončené výroby 1000,- 121/611
2) VÚD pokles nedokončené výroby 1000,- 611/121
3) VÚD nárůst polotovarů 1200,- 122/612
4) VÚD pokles polotovarů 1200,- 612/122
5) VÚD převod výrobků na sklad 1500,- 123/613
a) cizí subjekt (výrobky)
6) VF za prodej 1700,- 311/601
7) výdejka výrobků 1500,- 613/123
b) do vlastní prodejny
6) VÚD převod zboží 1500,- 131(132)/621
7) VÚD úbytek výrobků 1500,- 613/123
8) PPD prodej zboží 1700,- 211/604
9) VÚD výdejka zboží 1500,- 504/132
Ekonomická část – Podnik, výroba
Maturitní téma č.9
Ekonomická část – Podnik, výroba
• základní otázky výroby
• druhy výrob
• výrobní kapacita, normy, časové fondy, výpočet výrobní kapacity
• plánování výroby
• popis výrobního procesu
Účetnictví – Zásoby vlastní výroby
• charakteristika zásob vlastní výroby
• členění zásob vlastní výroby
• oceňování zásob vlastní výroby
• účtování zásob vlastní výroby
Maturitní téma č.10
Ekonomická část - Nákupní činnost podniku
• co zahrnuje nákupní činnost
• nákupní marketingový mix
• zásoby, druhy a jejich členění
• dodavatelsko odběratelské vztahy
• plánování a evidence zásob
• metody pořízení zásob
Účetnictví – Zásoby
• charakteristika zásob
• členění zásob
• 2 metody účtování zásob
• způsoby pořízení zásob
• oceňování zásob při pořízení
• oceňování zásob při výdeji
Ekonomická část – Podnik, výroba
• základní otázky výroby
• druhy výrob
• výrobní kapacita, normy, časové fondy, výpočet výrobní kapacity
• plánování výroby
• popis výrobního procesu
Účetnictví – Zásoby vlastní výroby
• charakteristika zásob vlastní výroby
• členění zásob vlastní výroby
• oceňování zásob vlastní výroby
• účtování zásob vlastní výroby
Maturitní téma č.10
Ekonomická část - Nákupní činnost podniku
• co zahrnuje nákupní činnost
• nákupní marketingový mix
• zásoby, druhy a jejich členění
• dodavatelsko odběratelské vztahy
• plánování a evidence zásob
• metody pořízení zásob
Účetnictví – Zásoby
• charakteristika zásob
• členění zásob
• 2 metody účtování zásob
• způsoby pořízení zásob
• oceňování zásob při pořízení
• oceňování zásob při výdeji
Zásoby vlastní výroby
Zásoby vlastní výroby
- nedokončená výroba – produkty v různém stupni rozpracovanosti
- polotovary – odděleně evidované produkty, které dál ještě budou zapracovány do finálních výrobků
- výrobky – předměty vlastní výroby určené k prodeji mimo účetní jednotku
- část výrobků může být využita k dalším výrobní činnosti – podnikový meziprodukt
Zvířata
- mladá chovná zvířata
- zvířata ve výkrmu
- kožešinová zvířata
- ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček apod.
Zboží
- movité věci nabyté za účelem prodeje v nezměněné podobě
- výrobky vlastní výroby, pokud byly aktivovány a předány do vlastních prodejen
- nemovitosti, pokud s nimi účetní jednotka obchoduje
- nedokončená výroba – produkty v různém stupni rozpracovanosti
- polotovary – odděleně evidované produkty, které dál ještě budou zapracovány do finálních výrobků
- výrobky – předměty vlastní výroby určené k prodeji mimo účetní jednotku
- část výrobků může být využita k dalším výrobní činnosti – podnikový meziprodukt
Zvířata
- mladá chovná zvířata
- zvířata ve výkrmu
- kožešinová zvířata
- ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček apod.
Zboží
- movité věci nabyté za účelem prodeje v nezměněné podobě
- výrobky vlastní výroby, pokud byly aktivovány a předány do vlastních prodejen
- nemovitosti, pokud s nimi účetní jednotka obchoduje
Hromadná výroba prostá, rozdíly mezi prostou, stupňovou, zakázkovou výrobou apod
7. Hromadná výroba prostá, rozdíly mezi prostou, stupňovou, zakázkovou výrobou apod.
(rozdíly viz. další otázky)
Zatím jsem uvažovali s výrobou jediného výrobku. V praxi vyrábí podnik mnoho typů výrobků, nebo alespoň jejich variant. Náš příklad změníme v tom smyslu, že podnik bude vyrábět nikoliv jeden, ale dva variantní výrobky, A a B, a to se stejnými přímými náklady. Výrobní dávka výrobku A bude 60 ks, výrobní dávka výrobku B 40 ks. Ocenění produkce bude na úrovni vlastních nákladů výroby, tj. jako v příkladu 1a. Prodej je plánován ve výši 50 ks výrobku A a 30 ks výrobku B.
Skutečné náklady činily: výrobek A: přímý materiál 570, přímé mzdy 870
výrobek B: přímý materiál 380, přímé mzdy 580
8. Hromadná výroba stupňová a fázová.
Jestliže výrobek při výrobě prochází více výrobními stupni (v následujícím schématu se jedná o případ, kdy se budoucí výrobek prochází při zpracování postupně dvěma výrobními stupni), může být pro řešení vnitřního účetního okruhu zvoleno jedno z následujících řešení (uvedená řešení jsou uvedena pouze jako příklady, pro které by bylo možno sestavit i jiné varianty řešení).
Tato řešení se liší podle toho, zda do následujícího výrobního stupně nevstupuje (čisté střediskové náklady) nebo vstupuje (úplné střediskové náklady) výstup předchozího stupně.
Jednotlivým řešením musí odpovídat i způsob rozpočtování a kalkulace. Následující schémata jsou základem pro řešení stupňové výroby. Ve schématech je z důvodu zkrácení zápisu uvedena výrobní režie jako jediné středisko. Ve skutečnosti bývá častější případ ten, že každý výrobní stupeň má svou výrobní režii.
(rozdíly viz. další otázky)
Zatím jsem uvažovali s výrobou jediného výrobku. V praxi vyrábí podnik mnoho typů výrobků, nebo alespoň jejich variant. Náš příklad změníme v tom smyslu, že podnik bude vyrábět nikoliv jeden, ale dva variantní výrobky, A a B, a to se stejnými přímými náklady. Výrobní dávka výrobku A bude 60 ks, výrobní dávka výrobku B 40 ks. Ocenění produkce bude na úrovni vlastních nákladů výroby, tj. jako v příkladu 1a. Prodej je plánován ve výši 50 ks výrobku A a 30 ks výrobku B.
Skutečné náklady činily: výrobek A: přímý materiál 570, přímé mzdy 870
výrobek B: přímý materiál 380, přímé mzdy 580
8. Hromadná výroba stupňová a fázová.
Jestliže výrobek při výrobě prochází více výrobními stupni (v následujícím schématu se jedná o případ, kdy se budoucí výrobek prochází při zpracování postupně dvěma výrobními stupni), může být pro řešení vnitřního účetního okruhu zvoleno jedno z následujících řešení (uvedená řešení jsou uvedena pouze jako příklady, pro které by bylo možno sestavit i jiné varianty řešení).
Tato řešení se liší podle toho, zda do následujícího výrobního stupně nevstupuje (čisté střediskové náklady) nebo vstupuje (úplné střediskové náklady) výstup předchozího stupně.
Jednotlivým řešením musí odpovídat i způsob rozpočtování a kalkulace. Následující schémata jsou základem pro řešení stupňové výroby. Ve schématech je z důvodu zkrácení zápisu uvedena výrobní režie jako jediné středisko. Ve skutečnosti bývá častější případ ten, že každý výrobní stupeň má svou výrobní režii.
Zakázková výroba
9. Zakázková výroba.
V předchozích schématech se jednalo o hromadnou výrobu, kdy objem produkce je dán časovým obdobím nebo výrobní dávkou. Podle času nebo výrobní dávky jsou sestaveny i rozpočty a kalkulace. Další schémata jsou již řešením zakázkové výroby. Jejím základním rysem je účtování podle jednotlivých zakázek, přičemž přímý materiál a přímé mzdy se přenášejí na zakázku přímo, režie v předem stanovených nákladech podle plánové kalkulace.
Důležitým evidenčním dokladem je zde zakázkový list, pomocí něhož je zakázka sledována, evidována a účtována ve výrobním procesu. Používají se i jiné názvy, např. pracovní příkaz. Tento pojem se ale vyskytuje i v hromadné výrobě, neboť ani zde nelze provádět práce bez dokumentace o určení konkrétních postupů pro výrobní i technické pracovníky. Proto zde raději použijeme pojmu zakázkový list.
Při zakázkové výrobě je nutno zajistit, aby výdejky přímého materiálu byly vztaženy nejenom k výrobní dávce, ale přímo ke konkrétní zakázce. Proto se tyto výdejky označují číslem konkrétní zakázky, ke které se vztahují, a zpravidla se také připojují k danému zakázkovému listu.
Podobně postupujeme i při zpracování přímých mezd. Proto vykazování jednotlivých pracovních úkonů musí být rovněž vztaženo ke konkrétním zakázkám. Děje se tak např. pomocí pracovních lístků či jiné evidence pracovních výkonů. Tyto výkony mohou být zjišťovány jako pracovní doba odpracovaná na zakázce při uplatnění časové mzdy nebo jako sazebník jednotlivých výkonů při úkolové mzdě.
V předchozích schématech se jednalo o hromadnou výrobu, kdy objem produkce je dán časovým obdobím nebo výrobní dávkou. Podle času nebo výrobní dávky jsou sestaveny i rozpočty a kalkulace. Další schémata jsou již řešením zakázkové výroby. Jejím základním rysem je účtování podle jednotlivých zakázek, přičemž přímý materiál a přímé mzdy se přenášejí na zakázku přímo, režie v předem stanovených nákladech podle plánové kalkulace.
Důležitým evidenčním dokladem je zde zakázkový list, pomocí něhož je zakázka sledována, evidována a účtována ve výrobním procesu. Používají se i jiné názvy, např. pracovní příkaz. Tento pojem se ale vyskytuje i v hromadné výrobě, neboť ani zde nelze provádět práce bez dokumentace o určení konkrétních postupů pro výrobní i technické pracovníky. Proto zde raději použijeme pojmu zakázkový list.
Při zakázkové výrobě je nutno zajistit, aby výdejky přímého materiálu byly vztaženy nejenom k výrobní dávce, ale přímo ke konkrétní zakázce. Proto se tyto výdejky označují číslem konkrétní zakázky, ke které se vztahují, a zpravidla se také připojují k danému zakázkovému listu.
Podobně postupujeme i při zpracování přímých mezd. Proto vykazování jednotlivých pracovních úkonů musí být rovněž vztaženo ke konkrétním zakázkám. Děje se tak např. pomocí pracovních lístků či jiné evidence pracovních výkonů. Tyto výkony mohou být zjišťovány jako pracovní doba odpracovaná na zakázce při uplatnění časové mzdy nebo jako sazebník jednotlivých výkonů při úkolové mzdě.
Účtování v dvouokruhové účetní soustavě
Účtování v dvouokruhové účetní soustavě
Pro účtování středisek použijeme druhý účetní okruh. Tento účetní okruh, jehož účty posléze označíme v účtovém rozvrhu podniku námi zvolenými čísly účtů z účtových tříd 8 a 9, nejprve přebere náklady zúčtované ve finančním účetnictví ve třídě 5 pomocí Spojovacího účtu k nákladům (SÚN) a rozdělí je podle středisek.
Střediska mají přidělena čísla středisek (např. 01 - Výroba, 02 - Výrobní režie, 03 - Správa atd.). Prakticky je toto rozdělení nákladů na střediska zajištěno tím, že při účtování nákladů se kromě účtovacího předpisu ve finančním účetnictví (např. spotřeba materiálu má účtovací předpis 501/112) provede i předkontace podle středisek (jde-li o přímý materiál, pak 501/112 HS 01, jde-li o režijní materiál pro správu, pak 501/112 HS 03).
Kromě nákladů a výnosů středisek zřídíme spojovací účty k nákladům, výnosům a zásobám (SUN, VUV, SUZ). Na spojovacích účtech se účtuje na opačných stranách, než jsou účty, ke kterým se spojuje, tedy: SUN na Dal, protože náklady se účtují na Má dáti, SUV na Má dáti, protože výnosy se účtují na Dal, přírůstek nerealizované produkce, tj. SUZ na Dal, protože zásoby přibývají na Má dáti. Dále zřídíme samostatný účet Výrobky, který se chová stejně, jako příslušný účet ve finančním účetnictví, a představuje sklad výrobků.
Ze SUN rozdělíme náklady na ta střediska, která byla v podniku zřízena. Proti nim postavíme výnosové účty středisek. Dále pokračujeme účtem výroby, na který stáhneme výstupy z těch středisek, které odpovídají stanovené úrovni oceňování výroby, a to v předem stanovených nákladech. Prodané výrobky se vyúčtují jako náklady střediska realizace, kam směřují výstupy ostatních středisek, které nebyly zahrnuty do oceňování výroby. Vstupují až do nákladů realizace, opět ve výši stanovené vzájemnými vztahy mezi těmito středisky a střediskem realizace. Výnos střediska realizace je prodejní cena zúčtovaná proti SUV. Zbývá vyúčtovat nerealizovanou produkci: zůstatek účtu Výroba je podkladem (zde nejde o souvztažnost!) pro účtování SUV/SUZ.
Pro účtování středisek použijeme druhý účetní okruh. Tento účetní okruh, jehož účty posléze označíme v účtovém rozvrhu podniku námi zvolenými čísly účtů z účtových tříd 8 a 9, nejprve přebere náklady zúčtované ve finančním účetnictví ve třídě 5 pomocí Spojovacího účtu k nákladům (SÚN) a rozdělí je podle středisek.
Střediska mají přidělena čísla středisek (např. 01 - Výroba, 02 - Výrobní režie, 03 - Správa atd.). Prakticky je toto rozdělení nákladů na střediska zajištěno tím, že při účtování nákladů se kromě účtovacího předpisu ve finančním účetnictví (např. spotřeba materiálu má účtovací předpis 501/112) provede i předkontace podle středisek (jde-li o přímý materiál, pak 501/112 HS 01, jde-li o režijní materiál pro správu, pak 501/112 HS 03).
Kromě nákladů a výnosů středisek zřídíme spojovací účty k nákladům, výnosům a zásobám (SUN, VUV, SUZ). Na spojovacích účtech se účtuje na opačných stranách, než jsou účty, ke kterým se spojuje, tedy: SUN na Dal, protože náklady se účtují na Má dáti, SUV na Má dáti, protože výnosy se účtují na Dal, přírůstek nerealizované produkce, tj. SUZ na Dal, protože zásoby přibývají na Má dáti. Dále zřídíme samostatný účet Výrobky, který se chová stejně, jako příslušný účet ve finančním účetnictví, a představuje sklad výrobků.
Ze SUN rozdělíme náklady na ta střediska, která byla v podniku zřízena. Proti nim postavíme výnosové účty středisek. Dále pokračujeme účtem výroby, na který stáhneme výstupy z těch středisek, které odpovídají stanovené úrovni oceňování výroby, a to v předem stanovených nákladech. Prodané výrobky se vyúčtují jako náklady střediska realizace, kam směřují výstupy ostatních středisek, které nebyly zahrnuty do oceňování výroby. Vstupují až do nákladů realizace, opět ve výši stanovené vzájemnými vztahy mezi těmito středisky a střediskem realizace. Výnos střediska realizace je prodejní cena zúčtovaná proti SUV. Zbývá vyúčtovat nerealizovanou produkci: zůstatek účtu Výroba je podkladem (zde nejde o souvztažnost!) pro účtování SUV/SUZ.
Kontrolní prvky v účetnictví
8. Kontrolní prvky v účetnictví
Příklad 8. 1
Podnikatelský subjekt zabývající se výrobou svetrů má k 1. 1. 2004 tyto počátečné zůstatky na vybraných syntetických účtech:
Bankovní účet Kč 300 000,--
Odběratelé Kč 39 000,--
Dodavatelé Kč 20 000,--
Na analytických účtech odběratelů jsou tyto počáteční zůstatky:
Unitex Praha Kč 5 000,--
Kalako Prachatice Kč 34 000,--
Na analytických účtech dodavatelů jsou tyto počáteční zůstatky:
Taras Liberec Kč 20 000,--
Účetní případy v březnu 2004:
1. Otevření syntetických a analytických účtů
2. VBU – úhrada od Unitex Praha Kč 5 000,--
3. FP – za materiál od Tarakos Jihlava Kč 8 000,--
4. VBU – úhrada od Kalako Prachatice Kč 7 000,--
5. FV – Testalo Nymburk za prodané svetry Kč 9 000,--
Úkoly:
a) Zapište počáteční zůstatky na syntetické a analytické účty
b) Zaúčtujte uvedené účetní případy v syntetické a analytické evidenci
c) Sestavte kontrolní soupisku k syntetickým účtům Odběratelé a Dodavatelé
Příklad 8. 1
Podnikatelský subjekt zabývající se výrobou svetrů má k 1. 1. 2004 tyto počátečné zůstatky na vybraných syntetických účtech:
Bankovní účet Kč 300 000,--
Odběratelé Kč 39 000,--
Dodavatelé Kč 20 000,--
Na analytických účtech odběratelů jsou tyto počáteční zůstatky:
Unitex Praha Kč 5 000,--
Kalako Prachatice Kč 34 000,--
Na analytických účtech dodavatelů jsou tyto počáteční zůstatky:
Taras Liberec Kč 20 000,--
Účetní případy v březnu 2004:
1. Otevření syntetických a analytických účtů
2. VBU – úhrada od Unitex Praha Kč 5 000,--
3. FP – za materiál od Tarakos Jihlava Kč 8 000,--
4. VBU – úhrada od Kalako Prachatice Kč 7 000,--
5. FV – Testalo Nymburk za prodané svetry Kč 9 000,--
Úkoly:
a) Zapište počáteční zůstatky na syntetické a analytické účty
b) Zaúčtujte uvedené účetní případy v syntetické a analytické evidenci
c) Sestavte kontrolní soupisku k syntetickým účtům Odběratelé a Dodavatelé
Evidence zásob vlastní výroby
Evidence zásob vlastní výroby
• přírůstek PVV nebo výrobků znamená současně úbytek zásob nedokončené výroby
nedokončená výroba
přírůstek 121/611 přebytek 121/688
úbytek 611/121 manko 582/121
polotovary
přírůstek 122/612
úbytek 612/122
výrobky
123/613
613/123
Evidence zásob zboží
pořízení zboží 131/321
zboží na skladě 132/131
prodané zboží 504/132
tržby za zboží 311/604
podle způsobu B - jako u materiálu, místo 131 použijeme účet 504, neúčtujeme příjemky a výdejky
Evidence materiálových zásob během roku
Pořízení 111/321 112/111
• vnitropodnikové přepravné 111/622
• materiál z dovozu 111/321
clo i DPH v celním výměru
111/379
343
Výdej do spotřeby 501/112
Prodej
výdejka 542/112
faktura 311/642
343
• přírůstek PVV nebo výrobků znamená současně úbytek zásob nedokončené výroby
nedokončená výroba
přírůstek 121/611 přebytek 121/688
úbytek 611/121 manko 582/121
polotovary
přírůstek 122/612
úbytek 612/122
výrobky
123/613
613/123
Evidence zásob zboží
pořízení zboží 131/321
zboží na skladě 132/131
prodané zboží 504/132
tržby za zboží 311/604
podle způsobu B - jako u materiálu, místo 131 použijeme účet 504, neúčtujeme příjemky a výdejky
Evidence materiálových zásob během roku
Pořízení 111/321 112/111
• vnitropodnikové přepravné 111/622
• materiál z dovozu 111/321
clo i DPH v celním výměru
111/379
343
Výdej do spotřeby 501/112
Prodej
výdejka 542/112
faktura 311/642
343
Zásoby
Zásoby
Pojmy, druhy
• složky hmotného majetku, které mění v reprodukčním procesu svou formu
• součástí oběžných prostředků
Nakupované zásoby
• materiál - náhradní díly, obaly, drobný IM
• zboží - vše, co nakupujeme za účelem dalšího prodeje
• (zvířata - mladá zvířata, zv. ve výkrmu, ryby, včelstva)
Vlastní výroby
• nedokončené výrobky - produkty, které prošly jedním nebo několika stupni výroby, nejsou materiálem ani výrobkem a nemohou být účelově použitelné
• polotovary vlastní výroby - mohou být dodání jiným podnikům
• výrobky - předměty, které jsou zcela dokončeny, určené k prodeji mimo účetní jednotku
• (zvířata)
Pojmy, druhy
• složky hmotného majetku, které mění v reprodukčním procesu svou formu
• součástí oběžných prostředků
Nakupované zásoby
• materiál - náhradní díly, obaly, drobný IM
• zboží - vše, co nakupujeme za účelem dalšího prodeje
• (zvířata - mladá zvířata, zv. ve výkrmu, ryby, včelstva)
Vlastní výroby
• nedokončené výrobky - produkty, které prošly jedním nebo několika stupni výroby, nejsou materiálem ani výrobkem a nemohou být účelově použitelné
• polotovary vlastní výroby - mohou být dodání jiným podnikům
• výrobky - předměty, které jsou zcela dokončeny, určené k prodeji mimo účetní jednotku
• (zvířata)
Fázová metoda a zakázková metoda
Fázová metoda
Fázová výroba se vyskytuje tam, kde výrobní proces lze rozdělit do několika relativních samostatných částí (fází). Výslednou činností jednotlivých fází jsou tzv. polotovary vlastní výroby. Spotřebované polotovary v jednotlivých fázích představují N odebírající fáze.
2 druhy kalkulací:
postupná - za jednotlivé fáze, o 1 položku více -> polotovary vlastní výroby
průběžná - za podnik jako celek; nebudou zde polotovary vlastní výroby
Převod polotovarů z 1 fáze do druhé
1) polotovary do nákladů odebírající fáze nebo
2) až na účet NV
Zakázková metoda
• v podniku s kusovou nebo malosériovou výrobou
• základní ev. jednotkou je 1 zakázka
• účet NV budeme v analytické evidenci rozlišovat podle jednotlivých zakázek
• typickým znakem je, že se skutečné náklady převádějí přímo na účet NV
• i v případě fázové výroby, nepoužívá se účet polotovary, to se děje pouze v operativní evidenci
• režijní N se vždy účtují samostatně
• na účtě NV se vyskytuje pouze tolik kalkulačních položek, v kolika se NV oceňuje
• obsah N a V v zakázkové metodě může být i na úrovni přímých nákladů
• výsledná kalkulace se sestavuje na dokončené zakázky - rozpočítat VR
Fázová výroba se vyskytuje tam, kde výrobní proces lze rozdělit do několika relativních samostatných částí (fází). Výslednou činností jednotlivých fází jsou tzv. polotovary vlastní výroby. Spotřebované polotovary v jednotlivých fázích představují N odebírající fáze.
2 druhy kalkulací:
postupná - za jednotlivé fáze, o 1 položku více -> polotovary vlastní výroby
průběžná - za podnik jako celek; nebudou zde polotovary vlastní výroby
Převod polotovarů z 1 fáze do druhé
1) polotovary do nákladů odebírající fáze nebo
2) až na účet NV
Zakázková metoda
• v podniku s kusovou nebo malosériovou výrobou
• základní ev. jednotkou je 1 zakázka
• účet NV budeme v analytické evidenci rozlišovat podle jednotlivých zakázek
• typickým znakem je, že se skutečné náklady převádějí přímo na účet NV
• i v případě fázové výroby, nepoužívá se účet polotovary, to se děje pouze v operativní evidenci
• režijní N se vždy účtují samostatně
• na účtě NV se vyskytuje pouze tolik kalkulačních položek, v kolika se NV oceňuje
• obsah N a V v zakázkové metodě může být i na úrovni přímých nákladů
• výsledná kalkulace se sestavuje na dokončené zakázky - rozpočítat VR
Decentralizované
Decentralizované
A) Účtování účetních případů převzatých z finančních účtů
1. prvotní N z fin. účetnictví N příslušného HS / spoj. úč. k N
2. tržby převzaté z fin. účet. spoj. účet k výnosům / tržby za výrobky
3. převod PS zásob NV / spoj. účet k zás. výrobky / spoj. úč. k zás.
B) Účtování ve středisku Správa a v pomocných střediscích
- druhotné N vznikají mezi hospodářskými středisky
HS Doprava provede pro HS Správa výkon N HS Správa / 999
C) Účtování ve středisku Hlavní výroba
provedené výkony - zahrnují nedokončenou výrobu v různém stupni rozpracovanosti
odvedené výkony - hotové výrobky odvedené do odbytového skladu podle odváděcího výkazu
PS nedokončené výroby + provedené výkony = zůstatek NV
3 ceny:
1. vnitropodniková cena provedených výkonů (VPC výkonů hl. výrobní činnosti)
VN výroby
VN výkonu
2. vnitropodniková cena předací, odváděcí (cena pro předání hot. výrobků do odbytového skladu)
VN výroby
VN výkonu
3. ocenění nedokončené výroby
na úrovni přímého materiálu
na úrovni přímých N
na úrovni vlastních nákladů výroby
na úrovni vlastních nákladů výkonu
Položky, které patří do ocenění NV se násobí provedenými výkony a položky, které nepatří do ocenění NV se násobí odvedenými výkony.
Samostatný účet výrobní režie
A) Účtování účetních případů převzatých z finančních účtů
1. prvotní N z fin. účetnictví N příslušného HS / spoj. úč. k N
2. tržby převzaté z fin. účet. spoj. účet k výnosům / tržby za výrobky
3. převod PS zásob NV / spoj. účet k zás. výrobky / spoj. úč. k zás.
B) Účtování ve středisku Správa a v pomocných střediscích
- druhotné N vznikají mezi hospodářskými středisky
HS Doprava provede pro HS Správa výkon N HS Správa / 999
C) Účtování ve středisku Hlavní výroba
provedené výkony - zahrnují nedokončenou výrobu v různém stupni rozpracovanosti
odvedené výkony - hotové výrobky odvedené do odbytového skladu podle odváděcího výkazu
PS nedokončené výroby + provedené výkony = zůstatek NV
3 ceny:
1. vnitropodniková cena provedených výkonů (VPC výkonů hl. výrobní činnosti)
VN výroby
VN výkonu
2. vnitropodniková cena předací, odváděcí (cena pro předání hot. výrobků do odbytového skladu)
VN výroby
VN výkonu
3. ocenění nedokončené výroby
na úrovni přímého materiálu
na úrovni přímých N
na úrovni vlastních nákladů výroby
na úrovni vlastních nákladů výkonu
Položky, které patří do ocenění NV se násobí provedenými výkony a položky, které nepatří do ocenění NV se násobí odvedenými výkony.
Samostatný účet výrobní režie
PENÍZE
* 2) PENÍZE:
- V hotovosti, na běžném účtu, ceniny (poštovní známky, kolky, stravenky, poukázky), krátkodobé cenné papíry(směnka-cenný papír podle kterého můžeme uhradit jiné pohledávky. Směnka vlastní a nebo nám jiná firma uhradí své závazky – směnka cizí), pohledávky(nám někdo něco dluží)
* Koloběh Oběžného majetku*
- peníze uložené do zásob je třeba co nejrychleji zpracovat, přeměnit v hotové výrobky a prodat
- platí zásada, že peníze na začátku koloběhu by měli být menší než na konci koloběhu
- rozdílem je zisk firmy (ztráta)
1.) Zásobování
- za peněžní prostředky je nakoupen materiál, který se umístí do skladu
2.) Výroba
- zhotovení výrobku určených k prodeji, za použití cizích/vlastních služeb. Při výrobě vznikají náklady
3.) Prodej
- jde o prodej výrobků zákazníkovi, kdy se dosahuje tržeb v účetní jednotce, tak vznikají výnosy
- za získané peněžní prostředky se nakupuje materál
- V hotovosti, na běžném účtu, ceniny (poštovní známky, kolky, stravenky, poukázky), krátkodobé cenné papíry(směnka-cenný papír podle kterého můžeme uhradit jiné pohledávky. Směnka vlastní a nebo nám jiná firma uhradí své závazky – směnka cizí), pohledávky(nám někdo něco dluží)
* Koloběh Oběžného majetku*
- peníze uložené do zásob je třeba co nejrychleji zpracovat, přeměnit v hotové výrobky a prodat
- platí zásada, že peníze na začátku koloběhu by měli být menší než na konci koloběhu
- rozdílem je zisk firmy (ztráta)
1.) Zásobování
- za peněžní prostředky je nakoupen materiál, který se umístí do skladu
2.) Výroba
- zhotovení výrobku určených k prodeji, za použití cizích/vlastních služeb. Při výrobě vznikají náklady
3.) Prodej
- jde o prodej výrobků zákazníkovi, kdy se dosahuje tržeb v účetní jednotce, tak vznikají výnosy
- za získané peněžní prostředky se nakupuje materál
Koloběh oběžného majetku
Koloběh oběžného majetku
- dlouhodobý majetek si ponechává svou podobu, používáním se většinou opotřebovává a na hospodářské činnosti se podílí delší dobu
- oběžný majetek naopak neustále mění svou formu, jeho koloběh má ve výrobním podniku několik částí
části koloběhu:
• nákup materiálu
1. za hotovost (dochází k přeměně peněžních prostředků v zásobu materiálu)
2. na fakturu (vzniká závazek vůči dodavateli, který se vyrovná po zaplacení)
• výroba
3. dochází ke spotřebě materiálu a vzniku dalších nákladů (spotřebované mzdy, energie, atd.)
4. výsledkem výroby jsou výrobky, které se prodávají
• prodej
5. za hotovost (dochází ke směně výrobků za peněžní prostředky)
6. na fakturu (vzniká pohledávka vůči odběrateli)
7. za peněžní prostředky se nakupuje materiál a celý proces se opakuje
- dlouhodobý majetek si ponechává svou podobu, používáním se většinou opotřebovává a na hospodářské činnosti se podílí delší dobu
- oběžný majetek naopak neustále mění svou formu, jeho koloběh má ve výrobním podniku několik částí
části koloběhu:
• nákup materiálu
1. za hotovost (dochází k přeměně peněžních prostředků v zásobu materiálu)
2. na fakturu (vzniká závazek vůči dodavateli, který se vyrovná po zaplacení)
• výroba
3. dochází ke spotřebě materiálu a vzniku dalších nákladů (spotřebované mzdy, energie, atd.)
4. výsledkem výroby jsou výrobky, které se prodávají
• prodej
5. za hotovost (dochází ke směně výrobků za peněžní prostředky)
6. na fakturu (vzniká pohledávka vůči odběrateli)
7. za peněžní prostředky se nakupuje materiál a celý proces se opakuje
Specifika vnitropodnikových zásob a jejich vztah k vykazovanému HV
- Specifika vnitropodnikových zásob a jejich vztah k vykazovanému HV (kapitola 6.5 Specifika zásob vl. výroby)
o platí oceňování hist. cenou, metody ocenění (FIFO, LIFO..), konzistence, ocenění nižší ze dvou hodnot – to platí jako u ost. zásob.
o zásoby vlastní výroby se soustředí zejm. na účtech výrobky, nedokonč. výroba
o ocenění ne v pořizov. nákl. ale ve výši výrobních nákladů
o výrobní náklady zahrnují:
- pořizovací náklady surovin, mater. (přímý materiál)
- náklady na přeměnu přímého mater. >> přímo přiřaditelné (přímé mzdy)
- další náklady v souvislosti s výrobou – fixní a variabilní složka (výrobní režie)
- případné další náklady (správní)
o existují 2 základní modely účetního zobrazení (dle způsobu jakým zobrazují náklady provozního cyklu – klasifikace nákladů dle funkce, dle druhů)
- dle funkce
• spotřeba aktiv a vznik závazků přímo do nedok. výroby (rozvahově)
• dokončení výrobků také rozvahově
• prodej výrobků (>> tržby za výrobky), k tržbám se přiřazují „výrobní náklady prodaných výrobků“ (* u zboží „náklady prod. zboží“)
- dle druhů
• veškeré náklady na výrobky a nedok. výr. se zobrazí nejdříve výsledkově
• při výpočtu HV je nutné, aby zůstaly jen ty náklady, které se vztahují k tržbám za výrobky, jinak by byla porušena přiřaditelnost N k V.
• z nákl. se vyloučí náklady letos vynalož. na nedok. výrobu a vyrobené ale dosud neprodané výrobky. Tyto N se převedou do aktiv rozvahy. Je také možné že letos budou prodány výrobky vyrobené v minulých obdobích, v takovém případě je nutno přičíst tyto náklady (protože se vztahují k dosaž. tržbám). Tyto úpravy se provádějí jako „změna stavu zásob vlastní výroby“. IAS podporují oba způsoby (viz 2 zákl. vzory výsledovky-účel., druh. čl.); US GAAP hlavně účel., nevyluč. druhové – pro lepší zachycení výkonnosti (např. letecké společnosti). (srovnání metod klasifikace str. 172, 173)
o platí oceňování hist. cenou, metody ocenění (FIFO, LIFO..), konzistence, ocenění nižší ze dvou hodnot – to platí jako u ost. zásob.
o zásoby vlastní výroby se soustředí zejm. na účtech výrobky, nedokonč. výroba
o ocenění ne v pořizov. nákl. ale ve výši výrobních nákladů
o výrobní náklady zahrnují:
- pořizovací náklady surovin, mater. (přímý materiál)
- náklady na přeměnu přímého mater. >> přímo přiřaditelné (přímé mzdy)
- další náklady v souvislosti s výrobou – fixní a variabilní složka (výrobní režie)
- případné další náklady (správní)
o existují 2 základní modely účetního zobrazení (dle způsobu jakým zobrazují náklady provozního cyklu – klasifikace nákladů dle funkce, dle druhů)
- dle funkce
• spotřeba aktiv a vznik závazků přímo do nedok. výroby (rozvahově)
• dokončení výrobků také rozvahově
• prodej výrobků (>> tržby za výrobky), k tržbám se přiřazují „výrobní náklady prodaných výrobků“ (* u zboží „náklady prod. zboží“)
- dle druhů
• veškeré náklady na výrobky a nedok. výr. se zobrazí nejdříve výsledkově
• při výpočtu HV je nutné, aby zůstaly jen ty náklady, které se vztahují k tržbám za výrobky, jinak by byla porušena přiřaditelnost N k V.
• z nákl. se vyloučí náklady letos vynalož. na nedok. výrobu a vyrobené ale dosud neprodané výrobky. Tyto N se převedou do aktiv rozvahy. Je také možné že letos budou prodány výrobky vyrobené v minulých obdobích, v takovém případě je nutno přičíst tyto náklady (protože se vztahují k dosaž. tržbám). Tyto úpravy se provádějí jako „změna stavu zásob vlastní výroby“. IAS podporují oba způsoby (viz 2 zákl. vzory výsledovky-účel., druh. čl.); US GAAP hlavně účel., nevyluč. druhové – pro lepší zachycení výkonnosti (např. letecké společnosti). (srovnání metod klasifikace str. 172, 173)
Hist. náklady
Hist. náklady
- u nakupovaných aktiv = pořizovací cena (tj. nákupní cena + vedlejší nákl. pořízení)
- u aktiv vlastní výroby = výrobní náklady (přímé nákl. mater.,mzdy + výrobní režie)
- ocenění aktiv:
o částka peněz či pen. ekvivalentů, kterou bylo třeba vynaložit (zaplatit) v době jejich pořízení. (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
- ocenění závazků:
o částka přijatého prospěchu získaného výměnou za povinnost závazek uhradit; jindy (např. u daní) je to množství peněz, které budou podle očekávání za normálních podmínek zaplaceny jako uspokojení závazku (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
(podrobněji o pořizovacích nákl., výrobních nákladech viz 97, 98 svk)
- výhoda – lze je poměrně snadno zjistit a pokud se ceny nemění, je toto ocenění i dost spolehlivé
- nevýhoda – konzervuje minulé trž. podmínky a ceny, při změnách cen dochází ke zkreslení.
Běžná cena
- odstraňuje základní nedostatek historických nákladů – vychází ze současných tržních podmínek
o částka peněz nebo pen. ekviv., jež by bylo nutno vynaložit v případě, že by stejná (či obdobná) položka aktiv byla pořízena v současnosti. (cena obnovy = běžná reprodukční cena = běž. repr. náklady X cena záměny)
- ocenění závazků:
o nediskontovaná částka peněz či jejich ekviv. Která by v současnosti byla běžně považována jako úhrada závazku.
Běžná tržní hodnota
- vhodná pro ocenění aktiv, u kterých se předpokládá snížení tržní hodnoty oproti účetní, rovněž některé investice v obchodovatelných c.p. a závazky týkající se c.p.
- ocenění aktiv:
o částka peněz nebo jejich ekviv., kterou by podnik běžně obdržel při prodeji aktiva v důsledku jeho řádného pozbytí (běžná výstupní hodnota při řádném pozbytí).
- ocenění závazků:
o částka výdajů, která by byla běžně požadována ke zrušení dluhu.
- podobný význam jako „fair value“ (česky: reálná hodnota – ne zcela vhodný termín)
- reálná hodnota = částka, za niž by mohlo být aktivum nakoupeno/směněno nebo za niž by mohl být závazek vyrovnán při běžné transakci (za obvyklých podmínek) mezi znalými a ochotnými partnery, tj. při transakci, která není z přinucení ani není likvidačním prodejem.
- pokud se aktivum obchoduje na trhu, je tržní hodnota nejčastěji brána za tuto „reálnou hodnotu“.
- u nakupovaných aktiv = pořizovací cena (tj. nákupní cena + vedlejší nákl. pořízení)
- u aktiv vlastní výroby = výrobní náklady (přímé nákl. mater.,mzdy + výrobní režie)
- ocenění aktiv:
o částka peněz či pen. ekvivalentů, kterou bylo třeba vynaložit (zaplatit) v době jejich pořízení. (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
- ocenění závazků:
o částka přijatého prospěchu získaného výměnou za povinnost závazek uhradit; jindy (např. u daní) je to množství peněz, které budou podle očekávání za normálních podmínek zaplaceny jako uspokojení závazku (následně lze upravovat o amortizaci či jiné alokace)
(podrobněji o pořizovacích nákl., výrobních nákladech viz 97, 98 svk)
- výhoda – lze je poměrně snadno zjistit a pokud se ceny nemění, je toto ocenění i dost spolehlivé
- nevýhoda – konzervuje minulé trž. podmínky a ceny, při změnách cen dochází ke zkreslení.
Běžná cena
- odstraňuje základní nedostatek historických nákladů – vychází ze současných tržních podmínek
o částka peněz nebo pen. ekviv., jež by bylo nutno vynaložit v případě, že by stejná (či obdobná) položka aktiv byla pořízena v současnosti. (cena obnovy = běžná reprodukční cena = běž. repr. náklady X cena záměny)
- ocenění závazků:
o nediskontovaná částka peněz či jejich ekviv. Která by v současnosti byla běžně považována jako úhrada závazku.
Běžná tržní hodnota
- vhodná pro ocenění aktiv, u kterých se předpokládá snížení tržní hodnoty oproti účetní, rovněž některé investice v obchodovatelných c.p. a závazky týkající se c.p.
- ocenění aktiv:
o částka peněz nebo jejich ekviv., kterou by podnik běžně obdržel při prodeji aktiva v důsledku jeho řádného pozbytí (běžná výstupní hodnota při řádném pozbytí).
- ocenění závazků:
o částka výdajů, která by byla běžně požadována ke zrušení dluhu.
- podobný význam jako „fair value“ (česky: reálná hodnota – ne zcela vhodný termín)
- reálná hodnota = částka, za niž by mohlo být aktivum nakoupeno/směněno nebo za niž by mohl být závazek vyrovnán při běžné transakci (za obvyklých podmínek) mezi znalými a ochotnými partnery, tj. při transakci, která není z přinucení ani není likvidačním prodejem.
- pokud se aktivum obchoduje na trhu, je tržní hodnota nejčastěji brána za tuto „reálnou hodnotu“.
Výrobní podmínky
Výrobní podmínky
- normová metoda evidence a kalkulace nákladů na výrobu, která díky usměrňování vývoje nákladů nejen ve výrobě, ale již v etapě přípravy výrobku působí nejen na hospodárnost, ale i efektivnost výroby.
- psychologický dopad prodeje – tím že si můžu namodelovat růz. požadavky zákazníka, on má pocit, že je to jedinečný výrobek pro něj...
Norma – fyzicky vyjádř. (spotř. času, mater. – specifikace)
- vyjadřuje předem stanovenou výši spotřeby materiálu a času (případně dalších vstupních zdrojů v naturálních jednotkách na výkon, (např. na součást výrobku) pomocí předem stanovené ceny materiálu.
na rozdíl od Normativu:
Pozn.:Normativ – vágnější vyjádření – viz u výr. režií – např. normativ stavu zásob, nákladový normativ. Normativ nákladový vyjadřuje úkol v nákladech a to ve vazbě na příslušnou vztahovou veličinu. Nákladový úkol není vyjádřen naturálně a vztahovou veličinou nemusí být nutně jednotka výkonu.
Pozn.:Met. standardů u rež.nákl. – využ. flexibilních rozpočtů, u jednicových nákl. (normová met.)
Operativní standard – pojem z anglosas. lit.
Operativní normy – oper. standard – oper. kalkulace
(využití oper. kalk. v norm. metodě)
Vychází z konkrétních podmínek ve vazbě ke změnám se mění.
Odpovídají konkr. podmínkám v konstrukci, technologii a organizaci výrobního procesu. Mění se změnou těchto podmínek.
Ve vazbě na to se mění kalkulace v položkách jednicových nákladů.
- normová metoda evidence a kalkulace nákladů na výrobu, která díky usměrňování vývoje nákladů nejen ve výrobě, ale již v etapě přípravy výrobku působí nejen na hospodárnost, ale i efektivnost výroby.
- psychologický dopad prodeje – tím že si můžu namodelovat růz. požadavky zákazníka, on má pocit, že je to jedinečný výrobek pro něj...
Norma – fyzicky vyjádř. (spotř. času, mater. – specifikace)
- vyjadřuje předem stanovenou výši spotřeby materiálu a času (případně dalších vstupních zdrojů v naturálních jednotkách na výkon, (např. na součást výrobku) pomocí předem stanovené ceny materiálu.
na rozdíl od Normativu:
Pozn.:Normativ – vágnější vyjádření – viz u výr. režií – např. normativ stavu zásob, nákladový normativ. Normativ nákladový vyjadřuje úkol v nákladech a to ve vazbě na příslušnou vztahovou veličinu. Nákladový úkol není vyjádřen naturálně a vztahovou veličinou nemusí být nutně jednotka výkonu.
Pozn.:Met. standardů u rež.nákl. – využ. flexibilních rozpočtů, u jednicových nákl. (normová met.)
Operativní standard – pojem z anglosas. lit.
Operativní normy – oper. standard – oper. kalkulace
(využití oper. kalk. v norm. metodě)
Vychází z konkrétních podmínek ve vazbě ke změnám se mění.
Odpovídají konkr. podmínkám v konstrukci, technologii a organizaci výrobního procesu. Mění se změnou těchto podmínek.
Ve vazbě na to se mění kalkulace v položkách jednicových nákladů.
Základní standard – základní kalkulace
Základní standard – základní kalkulace
- odvozená z kalkulace operativní
- je platná k určitému datu a platná pro urč. období
- rozdíl mezi operativní a základní kalkul. vyjadřuje tzv. změny norem. (položky jednicový mater., jednic. mzdy
- datum – např. den inventarizace nedok. výroby
- délka – dle toho, jakou úlohu musím řešit, dle podmínek. (často hospodářský rok) – používá se ale i kratší období – dle varianty normové metody (měsíční, kvartální, roční).
Změna Norem = OK – ZK
Operativní Norma = Nsk – OK
(Nsk –náklady skutečné, OK-oper. kalk., ZK-zákl.kalk.)
-
- u tzv. hrubé výroby (zadaný objem výroby – na všechny výrobky). Norma (zákl. kalkulace) se může měnit – je stanovena v každém pololetí
- Změny norem vzhl. k objemu, vzhl. k nedok. výrobě.
ne živelně – změnové řízení – průběh změny normy – musí to odsouhlasit konstrukce, technologie, výroba a pak až ekonom. (vnitropodniková směrnice). Letecké firmy – ještě tvrdší podmínky pro změnu. (*v testu až po normovou metodu)
- odvozená z kalkulace operativní
- je platná k určitému datu a platná pro urč. období
- rozdíl mezi operativní a základní kalkul. vyjadřuje tzv. změny norem. (položky jednicový mater., jednic. mzdy
- datum – např. den inventarizace nedok. výroby
- délka – dle toho, jakou úlohu musím řešit, dle podmínek. (často hospodářský rok) – používá se ale i kratší období – dle varianty normové metody (měsíční, kvartální, roční).
Změna Norem = OK – ZK
Operativní Norma = Nsk – OK
(Nsk –náklady skutečné, OK-oper. kalk., ZK-zákl.kalk.)
-
- u tzv. hrubé výroby (zadaný objem výroby – na všechny výrobky). Norma (zákl. kalkulace) se může měnit – je stanovena v každém pololetí
- Změny norem vzhl. k objemu, vzhl. k nedok. výrobě.
ne živelně – změnové řízení – průběh změny normy – musí to odsouhlasit konstrukce, technologie, výroba a pak až ekonom. (vnitropodniková směrnice). Letecké firmy – ještě tvrdší podmínky pro změnu. (*v testu až po normovou metodu)
Náklady na výrobu
Náklady na výrobu = přímé n. technologické + výrobní režie (přímá, nepřímá)
V případě že nepřevažuje ruční práce, přímé mzdy nejsou vhodnou rozvrhovou základnou – jejich vývoj je opačný než vývoj N které rozvrhují..
Výrobní režie by se měla vyvíjet přibližně stejně (stejný sklon nákladové přímky) jako rozvrhová základna (např. přímé mzdy).
Mohu diferencovat přirážky dle útvarů, nebo podle oblastí – výrobní rež., správní rež. (různé RZ)
2. varianta výpočtu
výr. výroba ks přím.mzd. výr.rež.přímá výr.rež.nepřímá
A 20 9000 2000
B 60 30000 24000
C 40 10000 14000
celkem X 49000 40000 220 000
rozvrh. zákl = přímé mzdy
přirážka režie = 220000/40000 * 100 = 550 %
(dopočítat doma)
Neexistuje ideální přístup – záleží na tom, na co kalkulaci potřebuji...
*pozn. – kalkulace bude ¼ v testu (1 příklad)
Struktura nákladů v kalkulaci (tradiční – úplné nákl.)
- přímý materiál
- přímé mzdy
- ostatní př. náklady (tzv. přímá v. režie)
- výrobní režie (nepřímé)
=Σ nákladů na výrobu
- zásobovací režie
- správní režie
- prodejní režie
= Σ celkové náklady výkonu
(další metody – např. ekvivalen. – viz na cvičeních)
Rozvrhová základna v naturálních jednotkách –jako:
- jednotky spotřeby času (normohodiny)
o info z operativní evidence o výrobě (v příkl. bude zadáno) pro výsl.kalkul.
o info z operativního plánu výroby pro předběžnou kalkulaci
- váhové jednotky (kg, t, ...)
- jednotky délky (km, ...) – např. v dopravě
- objemové jednotky (m3, l, ...)
Vývoj směřuje spíše k využití naturálních jednotek (vyloučení vlivu cen, množství materiálu).
V případě že nepřevažuje ruční práce, přímé mzdy nejsou vhodnou rozvrhovou základnou – jejich vývoj je opačný než vývoj N které rozvrhují..
Výrobní režie by se měla vyvíjet přibližně stejně (stejný sklon nákladové přímky) jako rozvrhová základna (např. přímé mzdy).
Mohu diferencovat přirážky dle útvarů, nebo podle oblastí – výrobní rež., správní rež. (různé RZ)
2. varianta výpočtu
výr. výroba ks přím.mzd. výr.rež.přímá výr.rež.nepřímá
A 20 9000 2000
B 60 30000 24000
C 40 10000 14000
celkem X 49000 40000 220 000
rozvrh. zákl = přímé mzdy
přirážka režie = 220000/40000 * 100 = 550 %
(dopočítat doma)
Neexistuje ideální přístup – záleží na tom, na co kalkulaci potřebuji...
*pozn. – kalkulace bude ¼ v testu (1 příklad)
Struktura nákladů v kalkulaci (tradiční – úplné nákl.)
- přímý materiál
- přímé mzdy
- ostatní př. náklady (tzv. přímá v. režie)
- výrobní režie (nepřímé)
=Σ nákladů na výrobu
- zásobovací režie
- správní režie
- prodejní režie
= Σ celkové náklady výkonu
(další metody – např. ekvivalen. – viz na cvičeních)
Rozvrhová základna v naturálních jednotkách –jako:
- jednotky spotřeby času (normohodiny)
o info z operativní evidence o výrobě (v příkl. bude zadáno) pro výsl.kalkul.
o info z operativního plánu výroby pro předběžnou kalkulaci
- váhové jednotky (kg, t, ...)
- jednotky délky (km, ...) – např. v dopravě
- objemové jednotky (m3, l, ...)
Vývoj směřuje spíše k využití naturálních jednotek (vyloučení vlivu cen, množství materiálu).
Pořízení dl. hm. a nehm. majetku
Pořízení dlouhodobého majetku
1) nákupem
2) vlastní výrobou
3) bezúplatným nabytí
4) převedením z osobního vlastnictví do podnikání
5) finančním leasingem
Nákup dlouhodobého majetku
Nakoupení dlouhodobého majetku oceňujeme PC, do které patří cena pořízení, vedlejší náklady spojené s pořízením zejména doprava, montáž, clo, úroky z úvěru na dlouhodobí majetek zaplacené do jeho zařazení do užívání, průzkumné a geologické práce, umělecká díla, která jsou součástí objektu, N na zavedení plynu, vody, elektřiny, N na projektové práce.
Do PC nepatří úroky z úvěru splacené po zařazení majetku do užívání, výdaje na zaškolení pracovníků, poplatky a penále a náhrady škod.
Účtujeme o pořízení na MD účtu 04. a D úbytek peněz nebo vznik závazku vůči dodavateli 321. Při zařazení majetku do užívání účtujeme na D příslušného účtu 04. a MD účtu 01., 02., 03. a 06.
Vlastní výroba dlouhodobého majetku
Dl. majetek vytvořený vl. výrobou oceňujeme vlastními náklady, které byli při jeho výrobě vynaloženy. Účtujeme o něm na MD účtu 04. a D výnosových účtů 623 a 624. Účtování o zařazení do užívání je stejné.
Bezúplatné nabytí majetku
Tento majetek je oceňován reprodukční PC, což je cena, kterou majetek má v době, kdy se o něm účtuje. Obvykle ji stanoví soudní znalec.
a) darování majetku
b) převedení majetku do vlastnictví nájemce po ukončení fin. leasingu
c) dědění majetku
*a) Pokud ÚJ dostane dl. majetek darem účtujeme o jeho pořízení na MD účtu skupiny 04. a zvýšení vlastních zdrojů krytí na D 413. Pokud dostáváme dar musíme platit darovací daň
o které účtujeme na MD 538-Ostatní daně a poplatky a D 345-Ostatní daně a poplatky.
*b) o převedení majetku do vlastnictví nájemce po ukončení fin. leasingu účtujeme na MD 02. a D 08.
1) nákupem
2) vlastní výrobou
3) bezúplatným nabytí
4) převedením z osobního vlastnictví do podnikání
5) finančním leasingem
Nákup dlouhodobého majetku
Nakoupení dlouhodobého majetku oceňujeme PC, do které patří cena pořízení, vedlejší náklady spojené s pořízením zejména doprava, montáž, clo, úroky z úvěru na dlouhodobí majetek zaplacené do jeho zařazení do užívání, průzkumné a geologické práce, umělecká díla, která jsou součástí objektu, N na zavedení plynu, vody, elektřiny, N na projektové práce.
Do PC nepatří úroky z úvěru splacené po zařazení majetku do užívání, výdaje na zaškolení pracovníků, poplatky a penále a náhrady škod.
Účtujeme o pořízení na MD účtu 04. a D úbytek peněz nebo vznik závazku vůči dodavateli 321. Při zařazení majetku do užívání účtujeme na D příslušného účtu 04. a MD účtu 01., 02., 03. a 06.
Vlastní výroba dlouhodobého majetku
Dl. majetek vytvořený vl. výrobou oceňujeme vlastními náklady, které byli při jeho výrobě vynaloženy. Účtujeme o něm na MD účtu 04. a D výnosových účtů 623 a 624. Účtování o zařazení do užívání je stejné.
Bezúplatné nabytí majetku
Tento majetek je oceňován reprodukční PC, což je cena, kterou majetek má v době, kdy se o něm účtuje. Obvykle ji stanoví soudní znalec.
a) darování majetku
b) převedení majetku do vlastnictví nájemce po ukončení fin. leasingu
c) dědění majetku
*a) Pokud ÚJ dostane dl. majetek darem účtujeme o jeho pořízení na MD účtu skupiny 04. a zvýšení vlastních zdrojů krytí na D 413. Pokud dostáváme dar musíme platit darovací daň
o které účtujeme na MD 538-Ostatní daně a poplatky a D 345-Ostatní daně a poplatky.
*b) o převedení majetku do vlastnictví nájemce po ukončení fin. leasingu účtujeme na MD 02. a D 08.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)