Mezinárodní účetní standardy v bankovnictví

Mezinárodní účetní standardy v bankovnictví
Z důvodu vzájemné srozumitelnosti, zejména při vytváření nadnárodních společností a mezinárodní dělby práce, se principy vedení účetnictví postupem doby mezi zeměmi harmonizují. Velmi důležitá je zejména správná informovanost správních orgánů bank, společníků ,vkladatelů a zaměstnanců.

Mezinárodně uznávané účetní zásady jsou:
 nepřetržitost vedení účetní evidence účetní jednotkou
 autonomie jednotlivých účetních období
 neměnnost účetních metod oceňování (změnu lze provést pouze k 1.lednu)
 úplnost a pravdivost účetnictví ,zásady materiálnosti účetnictví
 opatrnost, kdy do výnosů zahrnujeme pouze skutečný dosažený zisk, na druhé straně do nákladů se zahrnou i tzv. potenciální ztráty
 neměnnost účetních metod
 zákaz kompenzovat majetkové hodnoty
 nedotknutelnost výchozí bilance
 aktuálnost a ažurita účetní evidence

Tyto obecně uznávané účetní zásady jsou významným prvkem účetního systému bank a přispívají k tomu, že účetnictví bank poskytuje reálné údaje o situaci majetkové, finanční a důchodové.
Mezinárodní účetní standardy (IAS) stanoví většinou určitá obecná pravidla, která může
domácí legislativa zpřesnit.

Účetní standardy EU
Při přípravě nových účetních předpisů se s ohledem na uvažovanou integraci České republiky do Evropské unie (EU) již vychází z doporučení směrnic Evropských společenství (ES).
Dosud šle zejména o čtvrtou směrnici ( 86/635/EEC) z 8.12.1986 a sedmou směrnici (83/349/83) z 13.6.1983.
Čtvrtá směrnice stanoví požadavky na zveřejňované údaje ročních závěrek a konsolidovaných účtů bank, je promítnuta do požadavků MFČR na zveřejňované údaje českých bank / opatření MF čj. 282/64050/97 publikováno ve Finančním zpravodaji 11/97)
Sedmá směrnice se týká konsolidace účetnictví a byla rozpracována na podmínky České republiky opatřením Ministerstva financi ČR (čj. 282/9 090/93 m- publikovaná ve FZ č.4/1994) ve znění pozdějších dodatků .

Základní elementy účetní závěrky

2. PŘEDNÁŠKA
Základní elementy účetní závěrky

Právní normy:
1. Zákon č. 563/1991 Sb o účetnictví – platí od 1. 1. 1992, základní právní norma
- novelizována, k mezinárodní harmonizaci
2. Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví
- velké množství
- vyhláška 500/2002 pro podnikatele
- dále k nadacím, pojišťovna
3. České účetní standardy (23 standardů)
- další konkretizace
- každý zaměřen na jiné
- př. pro zásoby,…
4. Mezinárodní účetní standardy (IAS/IFRS)
- řídí se jimi pouze velké podniky
- účetní jednotky, které obchodují s CP na regulovaných burzách kansolidující účetní
jednotky
- pro konsolidující účetní jednotky…
- aby stejný účetní systém, celosvětově odpovídající (konzolidační závěrky
- neustále novelizovány
- výbor, který je vydává sídlí v Londýně
- teď sada standardů pro malé a střední účetní jednotky – celé ještě ne

Regulace účetnictví v ČR

• Regulace účetnictví v ČR: (silná-viz 1.kap, abc) míra a nástroje regulace (běž. Účetnic., úč. Výkazy), charakteristika účetní soustavy (dvouřadová s odděl. Vykaz HV?), konstrukce účtové osnovy pro podnikatele (jednotlivé třídy a co obsahují) a její vztah k účetním výkazům. (schéma z abc-které třídy jsou v rozvaze či výsledovce kde)
- regulace v ČR – míra a nástroje regulace:
o silná regulace
- po linii běžného účetnictví (zák. o účetnictví, vyhláška, čes. úč. standardy-04); dříve bylo a dnes již ne: „postupy účtování“, „účtová osnova pro podnikatele“ – dnes pouze „směrná účtová osnova“ – jsou zde jen uvedeny orientačně třídy, skupiny. (22 – účty v bankách, 04 – pořízení DNM, DHM...) – viz příloha ZOÚ.
- po linii účetních výkazů (příloha k z. o úč. – vzory rozvahy, výsledovky, nyní možno sestavovat výsledovku i s účelovým členěním!!
- novinka: zrušeno jednoduché účetnictví – nahrazeno „daňovou evidencí“. Pojem „účetnictví“ v čes. legislativě již znamená jen „podvojné účetictví“.
- charakteristika účetní soustavy:
o podvojná
o dvouřadová (účty aktiv a pasiv; účty výsledkové)
o oddělené vykazování výsledku hospodaření (Účet zisku a ztráty)
o použ. druhového členění nákladů (možno nově i účelové, ale nutno s ním uvést i druhové)

- konstrukce účtové osnovy pro podnikatele:
o obsahuje třídy a skupiny
o třída 0: dlouh. majetek
o třída 1: zásoby
o třída 2: krátkodobý fin. maj.
o třída 3: zúčtovací vztahy
o třída 4: (dlouhod.) závazky
o třída 5: náklady
o třída 6: výnosy
o třída 7: závěrk. účty
o třída 8-9 – vnitropodnikové účetnictví
- skupiny obsažené v jednotlivých třídách (viz příloha k zákonu).
- není v požadavcích, ale je horkou novinkou: od 1.1. 2004 existují České učetní standardy (upravují spolu s vyhláškou některé druhy majetku, závazků, dávají návody a postupy k správnému účtování o různých položkách – je jich 23.

Rozdílové řízení (Metoda standardů) – anglosas

Rozdílové řízení (Metoda standardů) – anglosas.
Metoda standardních nákladů (20. léta min. stol. USA)

metoda standardů (s využ. počítačů – rozvoj metody)

Standardy, jako předem stanovené veličiny, se využívají pro stanovení
- nákladů
- cen, které se platí např. za získané zdroje
- úrovně produktivity střediska
- ...

Standardy jsou chápány jako určitá „norma“, která musí být po urč. období dodržována. (někdy jako průměr, někdy odborný odhad)

Metoda standardních nákladů
- stanovení standardů (je uloženo v počítači)
- zjištění skutečných veličin
- zjištění odchylek od standardů
- rozbor odchylek (dle příčin vzniku – přiřaz. do odpovědnosti)
- návrh opatření

(vedou k racionalizaci výkonu i jeho průběhu – tlačí na náklady...)

Zobrazování nákladů skutečných s možností porovnávat je s náklady předem stanovenými, tj. se stanovenými standardy, je základním principem uplatňovaným v metodě standardů.
(využití standardů je podstatou rozdílových metod).
=> rozdílové metody, které jsou založeny na řízení pomocí rozdílů – odchylek. (dodržení postupu – naturálních podmínek, dodržení vymezených nákladů, jde do odpovědnosti)

Výrobní podmínky

Výrobní podmínky
- normová metoda evidence a kalkulace nákladů na výrobu, která díky usměrňování vývoje nákladů nejen ve výrobě, ale již v etapě přípravy výrobku působí nejen na hospodárnost, ale i efektivnost výroby.
- psychologický dopad prodeje – tím že si můžu namodelovat růz. požadavky zákazníka, on má pocit, že je to jedinečný výrobek pro něj...

Norma – fyzicky vyjádř. (spotř. času, mater. – specifikace)
- vyjadřuje předem stanovenou výši spotřeby materiálu a času (případně dalších vstupních zdrojů v naturálních jednotkách na výkon, (např. na součást výrobku) pomocí předem stanovené ceny materiálu.
na rozdíl od Normativu:
Pozn.:Normativ – vágnější vyjádření – viz u výr. režií – např. normativ stavu zásob, nákladový normativ. Normativ nákladový vyjadřuje úkol v nákladech a to ve vazbě na příslušnou vztahovou veličinu. Nákladový úkol není vyjádřen naturálně a vztahovou veličinou nemusí být nutně jednotka výkonu.
Pozn.:Met. standardů u rež.nákl. – využ. flexibilních rozpočtů, u jednicových nákl. (normová met.)

Operativní standard – pojem z anglosas. lit.
Operativní normy – oper. standard – oper. kalkulace
(využití oper. kalk. v norm. metodě)
Vychází z konkrétních podmínek ve vazbě ke změnám se mění.
Odpovídají konkr. podmínkám v konstrukci, technologii a organizaci výrobního procesu. Mění se změnou těchto podmínek.
Ve vazbě na to se mění kalkulace v položkách jednicových nákladů.

Základní standard – základní kalkulace

Základní standard – základní kalkulace
- odvozená z kalkulace operativní
- je platná k určitému datu a platná pro urč. období
- rozdíl mezi operativní a základní kalkul. vyjadřuje tzv. změny norem. (položky jednicový mater., jednic. mzdy
- datum – např. den inventarizace nedok. výroby
- délka – dle toho, jakou úlohu musím řešit, dle podmínek. (často hospodářský rok) – používá se ale i kratší období – dle varianty normové metody (měsíční, kvartální, roční).

Změna Norem = OK – ZK
Operativní Norma = Nsk – OK
(Nsk –náklady skutečné, OK-oper. kalk., ZK-zákl.kalk.)
-
- u tzv. hrubé výroby (zadaný objem výroby – na všechny výrobky). Norma (zákl. kalkulace) se může měnit – je stanovena v každém pololetí
- Změny norem vzhl. k objemu, vzhl. k nedok. výrobě.


ne živelně – změnové řízení – průběh změny normy – musí to odsouhlasit konstrukce, technologie, výroba a pak až ekonom. (vnitropodniková směrnice). Letecké firmy – ještě tvrdší podmínky pro změnu. (*v testu až po normovou metodu)