Ztráta z prodeje CP – Zákon 260/2002 Sb.
- při prodeji směnky – ztráta z prodeje směnky je daňově neuznatelný náklad
- při prodeji CP do konce roku 2001 platilo, že rozdíl účtů 561 a 661 na konci roku nebyl daňově uznatelný. Účty 561 a 661 se daly vzájemně kompenzovat. Pokud došlo ještě v tomto období ke vzniku ztráty z prodeje CP a úč. jednotka dosáhne v dalších 3 letech po této ztrátě úhrnného zisku z prodeje CP, může proti tomuto zisku odečíst ztrátu vzniklou předtím. Např.:
ztráta 20 v roce 1998
zisk 10 v roce 1999
neobchoduje s CP v roce 2000
Do výše 10 šlo odečíst ztrátu 20 v daň. přiznání. Zůstává neumořená ztráta 10. Pokud úč. jednotka nedosáhne zisku z prodeje CP v roce 2001, už si ztrátu potom nemůže nikdy uznat.
- r. 2002 proběhla novela zákona týkající se § 24 odst. 2 písm. r a písm. w. Písmeno w říká, že ztráta z prodeje by nebyla dříve uznatelným daňovým nákladem. Od r. 2002 to však podle písmena w zákona neplatí. Pokud budeme prodávat:
a) jakýkoli CP, který je podle Zákona o UCE oceňován reálnou hodnotou, bude ztráta z jeho prodeje uznatelným nákladem. Jedná se o: veřejně obchodovatelné akcie, dlužné CP držené do splatnosti, CP realizovatelné, akcie s menšinovým vlivem.
b) prodávat CP, které se nepřeceňují na reálnou hodnotu, tj.: akcie a obchodní podíly s podstatným a rozhodujícím vlivem, vlastí akcie, vlastní dluhopisy, pak ztráta z jejich prodeje nebude představovat daňově účinný náklad.
Uznatelnost ztráty z prodeje se řídí písmenem r.
Do písmene w byly přesunuty akcie neoceňované reálnou hodnotou, u kterých se tedy ztráta nedá uznat. Týká se to ztrát od r. 2002.
- Přechodník: ztráty, které nebyly do r. 2002 uznatelné, lze proti základu daně uplatnit, tj. v roce 2002 si může úč. jednotka odečíst ztrátu z roku 2000. Je však třeba vykázat obecný základ daně. Jestliže dosáhnu v r. 2002 obecné ztráty, můžu si ztrátu z prodeje CP uznat ještě v r. 2003, jestliže budu mít obecný základ daně. (obecný základ daně = základ daně všeobecně za účetní jednotku za období, nejen z prodeje CP). Přechodník platí jen pro ztráty z prodeje CP vykázané v r. 2001 (nebo 2000?), protože se dají uplatnit ještě do 3 let.
Zobrazují se příspěvky se štítkemzákon. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzákon. Zobrazit všechny příspěvky
Změny od r. 2002
Změny od r. 2002
byly uskutečněny zákonem č. 353/2001 Sb. S účinností od 1.1.2002. Byly kompletně změněny postupy účtování a účtová osnova. Původní byly nahrazeny opatřením vlády. Změny byly vydány ve Finančním zpravodaji 1/1 z r. 2002. Toto opatření k postupu účtování má dočasný charakter. Do konce roku by mělo ministerstvo vydat obecné principy, základy účtování, obsah úč. závěrky a směrnou účtovou osnovu, které vydá pomocí vyhlášky. Pracuje se na vydání Českých národních účetních standardů. Před jejich zveřejněním budou jen autorizovány ministerstvem financí. Pracovat na nich bude soukromo-veřejná instituce.
a) Jedná se o změny v oblasti oceňování majetku a závazků - § 25 odst.1 písm. k) Zákona o UCE:
- úplně vypadl pojem cena pořízení, používá se pořizovací cena (PC). Pro ocenění cenných papírů, pohledávek, které byly nakoupeny, obch. podílů se používá ocenění v PC včetně všech nákladů spojených s pořízením.
- jakýkoli majetek pořízený ve vlastní režii bude oceňován ve výši vlastních nákladů nebo, pokud tyto jsou vyšší než reprodukční pořizovací cena (RPC), pak budou oceněny v RPC. Tento majetek oceněný v RPC se však daňově musí odepisovat v hodnotě vlastních nákladů. Změna zákona o UCE nebyla provázena změnou v daňovém zákoně.
- CP a jejich deriváty budou oceňovány k rozvahovému dni reálnou hodnotou. Deriváty = opce, swapy, forwardy.
- na reálnou hodnotu se nebudou přeceňovat vlastní akcie, státní dluhopisy, obch. podíly a dlužné CP držené se záměrem držet je do splatnosti (= dluhopisy, pokladniční poukázky apod.)
byly uskutečněny zákonem č. 353/2001 Sb. S účinností od 1.1.2002. Byly kompletně změněny postupy účtování a účtová osnova. Původní byly nahrazeny opatřením vlády. Změny byly vydány ve Finančním zpravodaji 1/1 z r. 2002. Toto opatření k postupu účtování má dočasný charakter. Do konce roku by mělo ministerstvo vydat obecné principy, základy účtování, obsah úč. závěrky a směrnou účtovou osnovu, které vydá pomocí vyhlášky. Pracuje se na vydání Českých národních účetních standardů. Před jejich zveřejněním budou jen autorizovány ministerstvem financí. Pracovat na nich bude soukromo-veřejná instituce.
a) Jedná se o změny v oblasti oceňování majetku a závazků - § 25 odst.1 písm. k) Zákona o UCE:
- úplně vypadl pojem cena pořízení, používá se pořizovací cena (PC). Pro ocenění cenných papírů, pohledávek, které byly nakoupeny, obch. podílů se používá ocenění v PC včetně všech nákladů spojených s pořízením.
- jakýkoli majetek pořízený ve vlastní režii bude oceňován ve výši vlastních nákladů nebo, pokud tyto jsou vyšší než reprodukční pořizovací cena (RPC), pak budou oceněny v RPC. Tento majetek oceněný v RPC se však daňově musí odepisovat v hodnotě vlastních nákladů. Změna zákona o UCE nebyla provázena změnou v daňovém zákoně.
- CP a jejich deriváty budou oceňovány k rozvahovému dni reálnou hodnotou. Deriváty = opce, swapy, forwardy.
- na reálnou hodnotu se nebudou přeceňovat vlastní akcie, státní dluhopisy, obch. podíly a dlužné CP držené se záměrem držet je do splatnosti (= dluhopisy, pokladniční poukázky apod.)
Změny v účetnictví
Změny v účetnictví
Změny od r. 2001 – zákon č. 495/2000 Sb.
a) § 1 – změna ve vymezení hodnoty, posílení právní jistoty úč. jednotek. Za úč. jednotky se považují i stále provozovny zahraničních subjektů a organizační složky státu. Nejsou sice právním subjektem, ale jsou úč. jednotkou.
b) Oblast otevírání a uzavírání úč. knih – při přeměně obch. spol. (např. splynutí, sloučení, rozdělení) se úč. závěrka sestavuje ke dni, který předchází dni změny, tj. k rozhodnému dni fúze.
c) úč. knihy se při změně právní formy uzavírají ke dni, který předchází zápisu změny pr. formy do o. r.
d) §17 – pokud se UCE uzavřelo a závěrku už schválila valná hromada, tak nelze toto schválené účetnictví znovu otevírat -> zůstává stejné. Ale pokud ke schválení valnou hromadou ještě nedošlo, má úč. jednotka možnost nejpozději do konce následujícího úč. období účetnictví znovu otevřít, něco doúčtovat a znovu UCR uzavřít. Pak je nutné podat i dodatečné daň. přiznání, pokud došlo ke změně daň. povinnosti. Je třeba hlídat, aby seděla bilanční kontinuita, aby KZ = PS. Správce daně zpravidla vyzve k předložení zápisů, které byly doúčtovány. Je nepřípustné staré UCE úplně skartovat a kompletně je přepracovat = rozpor se zákonem.
e) Oblast úč. závěrky – kromě řádně a mimořádné existuje mezitimní úč. závěrka. Je zjednodušenou závěrkou pro případ, kdy jsou třeba informace pro operativní rozhodování. Spočívá v tom, že se:
- neuzavírají úč. knihy
- inventarizace se nedělají fyzické, ale jen správnost ocenění majetku
- zaúčtují se všechny úč. případy, udělá se STOP-stav a udělá se R a VZZ
Změny od r. 2001 – zákon č. 495/2000 Sb.
a) § 1 – změna ve vymezení hodnoty, posílení právní jistoty úč. jednotek. Za úč. jednotky se považují i stále provozovny zahraničních subjektů a organizační složky státu. Nejsou sice právním subjektem, ale jsou úč. jednotkou.
b) Oblast otevírání a uzavírání úč. knih – při přeměně obch. spol. (např. splynutí, sloučení, rozdělení) se úč. závěrka sestavuje ke dni, který předchází dni změny, tj. k rozhodnému dni fúze.
c) úč. knihy se při změně právní formy uzavírají ke dni, který předchází zápisu změny pr. formy do o. r.
d) §17 – pokud se UCE uzavřelo a závěrku už schválila valná hromada, tak nelze toto schválené účetnictví znovu otevírat -> zůstává stejné. Ale pokud ke schválení valnou hromadou ještě nedošlo, má úč. jednotka možnost nejpozději do konce následujícího úč. období účetnictví znovu otevřít, něco doúčtovat a znovu UCR uzavřít. Pak je nutné podat i dodatečné daň. přiznání, pokud došlo ke změně daň. povinnosti. Je třeba hlídat, aby seděla bilanční kontinuita, aby KZ = PS. Správce daně zpravidla vyzve k předložení zápisů, které byly doúčtovány. Je nepřípustné staré UCE úplně skartovat a kompletně je přepracovat = rozpor se zákonem.
e) Oblast úč. závěrky – kromě řádně a mimořádné existuje mezitimní úč. závěrka. Je zjednodušenou závěrkou pro případ, kdy jsou třeba informace pro operativní rozhodování. Spočívá v tom, že se:
- neuzavírají úč. knihy
- inventarizace se nedělají fyzické, ale jen správnost ocenění majetku
- zaúčtují se všechny úč. případy, udělá se STOP-stav a udělá se R a VZZ
Řízení o uložení pokuty
Řízení o uložení pokuty
Na ukládání pokut se nevztahuje Zákon o správě daní a poplatku, ale zákon č. 71/67 Sb. – Správní řád. Podle správního řádu:
- řízení musí být řádně zahájeno – pozvání k ústnímu jednání, sepsání protokolu. Řízení provádí správce daně.
- v rámci řízení může poplatník navrhovat důkazy a má právo vyjádřit se k důkazům a zjištěním
- ukončení řízení = vydání Rozhodnutí o uložení pokuty, které obsahuje:
• výrok – správce uvede hmotně-právní předpis, podle kterého rozhoduje (např. Zákon o UCE), výši pokuty, splatnost pokuty, komu se pokuta ukládá
• odůvodnění – správce uvede veškeré skutečnosti, proč se pokuta ukládá a správní úvahu, proč se uložila pokuta v dané výši
• poučení o odvolání – je 15ti denní odvolací lhůta podle správního řádu ode dne doruční rozhodnutí. Odvolání se podává k FÚ a to je postupuje FŘ. FŘ mže rozhodnutí zrušit, potvrdit nebo změnit. Podání odvolání má odkladný účinek -> pokutu nemusím platit.
Na ukládání pokut se nevztahuje Zákon o správě daní a poplatku, ale zákon č. 71/67 Sb. – Správní řád. Podle správního řádu:
- řízení musí být řádně zahájeno – pozvání k ústnímu jednání, sepsání protokolu. Řízení provádí správce daně.
- v rámci řízení může poplatník navrhovat důkazy a má právo vyjádřit se k důkazům a zjištěním
- ukončení řízení = vydání Rozhodnutí o uložení pokuty, které obsahuje:
• výrok – správce uvede hmotně-právní předpis, podle kterého rozhoduje (např. Zákon o UCE), výši pokuty, splatnost pokuty, komu se pokuta ukládá
• odůvodnění – správce uvede veškeré skutečnosti, proč se pokuta ukládá a správní úvahu, proč se uložila pokuta v dané výši
• poučení o odvolání – je 15ti denní odvolací lhůta podle správního řádu ode dne doruční rozhodnutí. Odvolání se podává k FÚ a to je postupuje FŘ. FŘ mže rozhodnutí zrušit, potvrdit nebo změnit. Podání odvolání má odkladný účinek -> pokutu nemusím platit.
Zdroje účetních dokladů
Zdroje účetních dokladů
jsou prvotní doklady. (Jedná se o písemné podněty klientů v rámci různých bankovních produktů, např. zmocnění k zaplacení směnek, příkazy k úhradě k poskytnutým službám, daňové doklady k nakupovaným výkonům). Na základě těchto prvotních dokladů jsou vystavovány interní účetní doklady.
Může být i několik prvotních dokladů podkladem pro vystavení jednoho účetního dokladu:
• prvotní doklady, ze kterých se doplněním dalších údajů stávají účetními doklady (Jedná se zejména o hotovostní a bezhotovostní příkazy klientů formou předem definovaného tiskopisu - formulářů, šablon - i o doklady zasílané mezi organizačními jednotkami - které splňují většinu náležitostí účetního dokladu a po doplnění se stávají účetním dokladem.)
• Stvrzenky z pomocných programů .
Vnitřní účetní doklady
• interní účetní doklad pro jednoduché zápisy v CM a CZK
• souhrnný účetní doklad pro jednoduché zápisy v CM a CZK
• interní výběrní lístek
• interní pokladní složenka
• opravný účetní doklad
• doklady dle pomocných systémů
Daňové doklady Zákon 235/2004 Sb. - § 26 až 35
Daňový doklad je třeba vystavit nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění daňového plnění, v případech opakovaných dodávek a vystavení souhrnného daň. Dokladu je třeba vystavit tento nejpozději do 15. následujícího měsíce.
Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního předpisu, nebo pokud je zaručena jeho věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací.
jsou prvotní doklady. (Jedná se o písemné podněty klientů v rámci různých bankovních produktů, např. zmocnění k zaplacení směnek, příkazy k úhradě k poskytnutým službám, daňové doklady k nakupovaným výkonům). Na základě těchto prvotních dokladů jsou vystavovány interní účetní doklady.
Může být i několik prvotních dokladů podkladem pro vystavení jednoho účetního dokladu:
• prvotní doklady, ze kterých se doplněním dalších údajů stávají účetními doklady (Jedná se zejména o hotovostní a bezhotovostní příkazy klientů formou předem definovaného tiskopisu - formulářů, šablon - i o doklady zasílané mezi organizačními jednotkami - které splňují většinu náležitostí účetního dokladu a po doplnění se stávají účetním dokladem.)
• Stvrzenky z pomocných programů .
Vnitřní účetní doklady
• interní účetní doklad pro jednoduché zápisy v CM a CZK
• souhrnný účetní doklad pro jednoduché zápisy v CM a CZK
• interní výběrní lístek
• interní pokladní složenka
• opravný účetní doklad
• doklady dle pomocných systémů
Daňové doklady Zákon 235/2004 Sb. - § 26 až 35
Daňový doklad je třeba vystavit nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění daňového plnění, v případech opakovaných dodávek a vystavení souhrnného daň. Dokladu je třeba vystavit tento nejpozději do 15. následujícího měsíce.
Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního předpisu, nebo pokud je zaručena jeho věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací.
Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví je upravován následujícími zákony: č. 117/1994 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 353/2001 Sb., č, 575/20002 Sb., č. 437/2003 Sb., č. 257/2004 a č. 669/2004 Sb.
Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost.
Tento zákon se vztahuje na:
a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky
b) zahraniční osoby, pokud na území české republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů
c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu
d) fyzické osoby ,které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku
e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a ) až f) nebo h) , nebo
h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis
Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.
Účetnictví vytváří obraz toho, jak je podnik (společnost atd.) nebo jak jsou jeho představitelé - vedoucí pracovníci - úspěšný ve finančním řízení, zda zajišťuje jeho dlouhodobou stabilitu, zda dosahují přiměřenou výkonnost vložených prostředků a zda jsou schopni hradit své závazky ( dluhy) .
V poslední době je stále větší zájem o prognózování finanční situace.
Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost.
Tento zákon se vztahuje na:
a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky
b) zahraniční osoby, pokud na území české republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů
c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu
d) fyzické osoby ,které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku
e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a ) až f) nebo h) , nebo
h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis
Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.
Účetnictví vytváří obraz toho, jak je podnik (společnost atd.) nebo jak jsou jeho představitelé - vedoucí pracovníci - úspěšný ve finančním řízení, zda zajišťuje jeho dlouhodobou stabilitu, zda dosahují přiměřenou výkonnost vložených prostředků a zda jsou schopni hradit své závazky ( dluhy) .
V poslední době je stále větší zájem o prognózování finanční situace.
Bankovní účetnictví
Bankovní účetnictví
Úvod
Účetnictví je proces zápisu,klasifikace, sumarizování, vykazování a výkladu finančních údajů dané organizace.
Úkolem účetnictví je poskytovat informace o finanční situaci podniku - společnosti, podávat zprávu o hospodářské situaci za určité časové období.
Historie účetnictví sahá až do pravěku, ve starých civilizacích je účetnictví spojeno zejména s vybíráním daní a financemi dávných vládců.
Zakladatelem novodobého účetnictví , zejména pokud jde o účetnictví podvojné , je italský mnich Luca Paciolo – který ve své práci popsal hlavně zásady podvojného účetnictví.
Rozvoj účetnictví v naších zemích probíhal v souladu s rozvojem ekonomiky a středoevropského účetnictví. Po dosažení státní samostatnosti v roce 1918 se naše ekonomika, která již před tím patřila k nejvyspělejším v Rakousku - Uherku, dále rozvíjela s ní i účetnictví.
Za 2 světové války – v období protektorátu , byl v rámci hospodářského systému v účetnictví kladen důraz na jasné rozlišování výrobních a dalších nákladů a jejich následnou minimalizaci.
Po roce 1945 navázalo účetnictví na zkušenosti z předválečného období.
S nástupem komunistické moci, zejména pak po roce 1953 , význam účetnictví postupně klesal a to až na úroveň pouhé evidence. Hlavním nástrojem se stal plán, který měl platnost zákona. Nebyl většinou splněn a nebo byl plněn různými dodatečnými účelovými opatřeními
Tato situace trvala dlouho. K dalšímu rozvoji a docenění účetnictví došlo až po roce 1989.
Bankovní účetnictví má svá specifika.
V roce 1948 byla zřízena Investiční banka ,která prováděla financování investic a poskytování dlouhodobých úvěrů .
Státní spořitelna pečovala především o sběr peněžních úspor pracujících ve formě vkladů a státních půjček a spravovala je.
V roce 1950 byla zákonem 32/1950 Sb. zřízena Státní banka československá. Na SBČS přešla veškerá práva a závazky Národní banky československé. Banka byla státním ústavem, právnickou osobou. Používala právní ochrany, která příslušela národním podnikům. Účetní uzávěrku a výroční zprávu kontrolovalo ministerstvo financí, schvalovala vláda a projednával Nejvyšší účetní kontrolní úřad. Zákonem 84/1952 Sb. o organizaci peněžnictví, se stala SBČS jedinou emisní bankou pro poskytování krátkodobých úvěrů a pokladním a zúčtovacím ústředím ČSR jak na jejím území, tak i ve styku s cizinou.
V roce 1965 vzniká Československá obchodní banka, která se soustředila na úvěrový a platební styk se zahraničím včetně devizových operací.
Jako jediná banka, která určitým způsobem přežívala, byla Živnobanka. V roce 1967 dochází k úplné centralizaci dvou typů lidového peněžnictví – spořitelny a úvěrového družstva – a vzniká jediná spořitelna, která v roce 1969 byla rozdělena na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu.
Úvod
Účetnictví je proces zápisu,klasifikace, sumarizování, vykazování a výkladu finančních údajů dané organizace.
Úkolem účetnictví je poskytovat informace o finanční situaci podniku - společnosti, podávat zprávu o hospodářské situaci za určité časové období.
Historie účetnictví sahá až do pravěku, ve starých civilizacích je účetnictví spojeno zejména s vybíráním daní a financemi dávných vládců.
Zakladatelem novodobého účetnictví , zejména pokud jde o účetnictví podvojné , je italský mnich Luca Paciolo – který ve své práci popsal hlavně zásady podvojného účetnictví.
Rozvoj účetnictví v naších zemích probíhal v souladu s rozvojem ekonomiky a středoevropského účetnictví. Po dosažení státní samostatnosti v roce 1918 se naše ekonomika, která již před tím patřila k nejvyspělejším v Rakousku - Uherku, dále rozvíjela s ní i účetnictví.
Za 2 světové války – v období protektorátu , byl v rámci hospodářského systému v účetnictví kladen důraz na jasné rozlišování výrobních a dalších nákladů a jejich následnou minimalizaci.
Po roce 1945 navázalo účetnictví na zkušenosti z předválečného období.
S nástupem komunistické moci, zejména pak po roce 1953 , význam účetnictví postupně klesal a to až na úroveň pouhé evidence. Hlavním nástrojem se stal plán, který měl platnost zákona. Nebyl většinou splněn a nebo byl plněn různými dodatečnými účelovými opatřeními
Tato situace trvala dlouho. K dalšímu rozvoji a docenění účetnictví došlo až po roce 1989.
Bankovní účetnictví má svá specifika.
V roce 1948 byla zřízena Investiční banka ,která prováděla financování investic a poskytování dlouhodobých úvěrů .
Státní spořitelna pečovala především o sběr peněžních úspor pracujících ve formě vkladů a státních půjček a spravovala je.
V roce 1950 byla zákonem 32/1950 Sb. zřízena Státní banka československá. Na SBČS přešla veškerá práva a závazky Národní banky československé. Banka byla státním ústavem, právnickou osobou. Používala právní ochrany, která příslušela národním podnikům. Účetní uzávěrku a výroční zprávu kontrolovalo ministerstvo financí, schvalovala vláda a projednával Nejvyšší účetní kontrolní úřad. Zákonem 84/1952 Sb. o organizaci peněžnictví, se stala SBČS jedinou emisní bankou pro poskytování krátkodobých úvěrů a pokladním a zúčtovacím ústředím ČSR jak na jejím území, tak i ve styku s cizinou.
V roce 1965 vzniká Československá obchodní banka, která se soustředila na úvěrový a platební styk se zahraničím včetně devizových operací.
Jako jediná banka, která určitým způsobem přežívala, byla Živnobanka. V roce 1967 dochází k úplné centralizaci dvou typů lidového peněžnictví – spořitelny a úvěrového družstva – a vzniká jediná spořitelna, která v roce 1969 byla rozdělena na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu.
Elementy trhu I.
Faktory ovlivňující poptávku
1. změny cen jiného zboží (graf)
Zboží : a) substitut – je v tom případě, jde-li zaměnit jedno zboží za druhé
(hovězí x vepřové)
b) komplement – je spotřeba jednoho zboží a je doprovázena spotřebou jiného
(cukr do čaje)
2. změna preferencí spotřebitelů (graf)
3. změna důchodů (graf)
Nabídka – je to množství zboží, které jsou výrobci ochotni dodat na trh za určitou cenu
(graf)
Zákon rostoucí nabídky – vzrůstem ceny roste nabízené množství, čím vyšší je cena,
tím větší je nabídka
Faktory ovlivňující nabídku
1. změny cen vstupů (graf)
2. technický pokrok (graf)
3. změny cen alternativních výrobků (graf)
4. změny výrobních podmínek (graf)
Cena a její tvorba na trhu – ceny upravujeme v případě, že cenu změnil konkurent
1. změny cen jiného zboží (graf)
Zboží : a) substitut – je v tom případě, jde-li zaměnit jedno zboží za druhé
(hovězí x vepřové)
b) komplement – je spotřeba jednoho zboží a je doprovázena spotřebou jiného
(cukr do čaje)
2. změna preferencí spotřebitelů (graf)
3. změna důchodů (graf)
Nabídka – je to množství zboží, které jsou výrobci ochotni dodat na trh za určitou cenu
(graf)
Zákon rostoucí nabídky – vzrůstem ceny roste nabízené množství, čím vyšší je cena,
tím větší je nabídka
Faktory ovlivňující nabídku
1. změny cen vstupů (graf)
2. technický pokrok (graf)
3. změny cen alternativních výrobků (graf)
4. změny výrobních podmínek (graf)
Cena a její tvorba na trhu – ceny upravujeme v případě, že cenu změnil konkurent
Elementy trhu I.
Téma č. 2
Ekonomie
Elementy trhu I.
Poptávka (poptávané množství) – je to množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit za určitou cenu
(graf)
Zákon klesající poptávky – se změnou ceny se mění poptávané množství, čím vyšší je cena
tím nižší je poptávané množství
Elasticita poptávky ( E ) – vyjadřuje vztah mezi změnou ceny a změnou pop. množství
a jak moc jsou spotřebitelé citlivý na změnu ceny
podle velikosti Edp rozlišujeme:
1. Edp < 1 =" Neelastická"> 1 = Elastická poptávka (graf)
3. Edp = 1 = jednotkově elastická poptávka (graf)
4. Edp = 0 = Dokonale elastická poptávka (graf)
5. Edp = oo = Dokonale neelastická poptávka (graf)
Edp = Q2 – Q1/ (Q2 + Q1) : P2 – P1/ (P2 + P1) : 2
Q1 = množství po změně
Q2 = množství před změnou
P2 = cena po změně
P1 = cena před změnou
Výsledek vždy v absolutní hodnotě.
Ekonomie
Elementy trhu I.
Poptávka (poptávané množství) – je to množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit za určitou cenu
(graf)
Zákon klesající poptávky – se změnou ceny se mění poptávané množství, čím vyšší je cena
tím nižší je poptávané množství
Elasticita poptávky ( E ) – vyjadřuje vztah mezi změnou ceny a změnou pop. množství
a jak moc jsou spotřebitelé citlivý na změnu ceny
podle velikosti Edp rozlišujeme:
1. Edp < 1 =" Neelastická"> 1 = Elastická poptávka (graf)
3. Edp = 1 = jednotkově elastická poptávka (graf)
4. Edp = 0 = Dokonale elastická poptávka (graf)
5. Edp = oo = Dokonale neelastická poptávka (graf)
Edp = Q2 – Q1/ (Q2 + Q1) : P2 – P1/ (P2 + P1) : 2
Q1 = množství po změně
Q2 = množství před změnou
P2 = cena po změně
P1 = cena před změnou
Výsledek vždy v absolutní hodnotě.
Ekonomika – Účetnictví
užitek – je pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby statků
druhy užitku: - celkový užitek CU – vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby
( v peněžních nebo hmotných jednotkách)
- mezní užitek MU – je odvozen z celkového užitku
- součet mezních užitků = celkový užitek
vztah mezi CU a MU – celkový užitek plynoucí ze spotřeby všech užívaných jednotek
vždy roste
zákon klesajícího MU : MU klesá s růstem spotřebovaného zboží ( první spotřebovaná
jednotka přinese nejvyšší MU, každá další jednotka přinese menší
MU)
Účetnictví
Inventura – je zjištění skutečného stavu, inventura pokladní hotovosti se provádí nejméně 1 za měsíc
členění: fyzická – u hmotného majetku se provádí měřením, vážením, počítáním, (zásoby,
pokladna)
dokladová – provádí se tam, kde nemůžeme provést inventuru fyzickou, u
ostatního majetku a závazků, musí se dokladovat (BÚ, pohledávky,
závazky,….)
inventarizace – je porovnání účetního stavu se skutečným stavem, účetní stav se srovnává na skutečný
inventarizační rozdíly: účetní stav = skutečný stav = NORMAL
účetní stav > skutečný stav = MANKO
účetní stav < skutečný stav = PŘEBYTEK
přebytek – představují materiál, který sice ve skladu je, ale nebyl zaúčtován do příjmů
účtování – schodek se účtuje jako pohledávka vůči hmotně zodpovědné osobě
přebytek se účtuje ve prospěch Mimořádných výnosů
druhy užitku: - celkový užitek CU – vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby
( v peněžních nebo hmotných jednotkách)
- mezní užitek MU – je odvozen z celkového užitku
- součet mezních užitků = celkový užitek
vztah mezi CU a MU – celkový užitek plynoucí ze spotřeby všech užívaných jednotek
vždy roste
zákon klesajícího MU : MU klesá s růstem spotřebovaného zboží ( první spotřebovaná
jednotka přinese nejvyšší MU, každá další jednotka přinese menší
MU)
Účetnictví
Inventura – je zjištění skutečného stavu, inventura pokladní hotovosti se provádí nejméně 1 za měsíc
členění: fyzická – u hmotného majetku se provádí měřením, vážením, počítáním, (zásoby,
pokladna)
dokladová – provádí se tam, kde nemůžeme provést inventuru fyzickou, u
ostatního majetku a závazků, musí se dokladovat (BÚ, pohledávky,
závazky,….)
inventarizace – je porovnání účetního stavu se skutečným stavem, účetní stav se srovnává na skutečný
inventarizační rozdíly: účetní stav = skutečný stav = NORMAL
účetní stav > skutečný stav = MANKO
účetní stav < skutečný stav = PŘEBYTEK
přebytek – představují materiál, který sice ve skladu je, ale nebyl zaúčtován do příjmů
účtování – schodek se účtuje jako pohledávka vůči hmotně zodpovědné osobě
přebytek se účtuje ve prospěch Mimořádných výnosů
Daň silniční
4.3 Daň silniční
Daň silniční je majetková daň patřící do skupiny přímých daní. Je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších změn a doplňků.
Předmět daně: Silniční a motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, pokud jsou používána k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.
Poplatník: Právnická i fyzická osoba zapsaná v technickém průkazu vozidla.
Základ daně: U osobních automobilů objem válců v motoru v cm3, u nákladních automobilů počet náprav a hmotnost.
Sazba daně: Pevná a diferencovaná u osobních automobilů podle zdvihového objemu motoru a u užitkových automobilů podle celkové hmotnosti a počtu náprav.
Daňové přiznání: Musí být podáno do 31. 1., platí se čtvrtletní zálohy daně (15. 4., 15. 7., 15. 10., 15. 12.) při výši daně nad 1.000,- Kč, při nižší dani je poplatník povinen zaplatit tuto daň jednorázově.
Od daně jsou osvobozeny speciální vozidla (traktory, pojízdné pracovní stroje, frézy), vozidla neziskových organizací jako např. pečovatelská služba, hasiči, ambulance, vozidla MHD, autobusy, vozidla pro údržbu komunikací apod.
5. DPH
Daň z přidané hodnoty je univerzální daň ze spotřeby patřící do skupiny nepřímých daní. Je upravena zákonem 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších změn a doplňků.
Předmět daně: Veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku (dodání zboží nebo převod nemovitosti, poskytnutí služby za úplatu, pořízení zboží z jiného státu EU, dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku)
Daň silniční je majetková daň patřící do skupiny přímých daní. Je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších změn a doplňků.
Předmět daně: Silniční a motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, pokud jsou používána k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.
Poplatník: Právnická i fyzická osoba zapsaná v technickém průkazu vozidla.
Základ daně: U osobních automobilů objem válců v motoru v cm3, u nákladních automobilů počet náprav a hmotnost.
Sazba daně: Pevná a diferencovaná u osobních automobilů podle zdvihového objemu motoru a u užitkových automobilů podle celkové hmotnosti a počtu náprav.
Daňové přiznání: Musí být podáno do 31. 1., platí se čtvrtletní zálohy daně (15. 4., 15. 7., 15. 10., 15. 12.) při výši daně nad 1.000,- Kč, při nižší dani je poplatník povinen zaplatit tuto daň jednorázově.
Od daně jsou osvobozeny speciální vozidla (traktory, pojízdné pracovní stroje, frézy), vozidla neziskových organizací jako např. pečovatelská služba, hasiči, ambulance, vozidla MHD, autobusy, vozidla pro údržbu komunikací apod.
5. DPH
Daň z přidané hodnoty je univerzální daň ze spotřeby patřící do skupiny nepřímých daní. Je upravena zákonem 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších změn a doplňků.
Předmět daně: Veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku (dodání zboží nebo převod nemovitosti, poskytnutí služby za úplatu, pořízení zboží z jiného státu EU, dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku)
Spotřební daně
6. Spotřební daně
Spotřební daně jsou výběrové daně ze spotřeby patřící do skupiny nepřímých daní. Jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních ve znění zákona č. 479/2003 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb.; a vyhláškami č. 370/2003 Sb., 412/2003 Sb., 413/2003 Sb., 430/2003 Sb., 433/2003 Sb., 467/2003 Sb., 468/2003 Sb., 370/2003 Sb.
Smyslem spotřební daně je omezit používání zdraví a přírodě škodlivých látek, daň má tedy tzv. regulační funkci.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
Předmět daně: Uhlovodíková paliva a maziva, líh a lihoviny, pivo, víno, tabákové výrobky.
Plátce: Daň platí výrobce výrobku podléhajícího dani nebo dovozce tohoto výrobku.
Poplatník: Konečný spotřebitel.
Základ daně: Počet jednotek vyrobených nebo dovezených výrobků podléhajících dani.
Sazba daně: Pevná (stanovená na jednotku množství) a diferencovaná podle jednotlivých výrobků.
7. CLO
Clo je daň vybíraná při dovozu či vývozu zboží, jejíž úkolem je ochrana trhu. Je upravena zákonem č. 13/1993 Sb. celní zákon. V současné době se v ČR uplatňuje pouze dovozní clo ze států, které nepatří do EU; a postupně se prosazuje liberalizace obchodu (GATT, WTO).
Clo je součástí pořízení zboží či materiálu z importu.
8. Pojistné sociálního a zdravotního zabezpečení
S daňovou soustavou je úzce spojeno sociální pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Spojení spočívá v tom, že pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění musí daňoví poplatníci platit vedle daní ze stejných zdrojů jako daně, takže oboje pojistné zvyšuje daňové zatížení.
Povinnost odvodu pojistného se eviduje na účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, účet je zpravidla synteticky rozdělen na jednotlivé zdravotní pojišťovny a státní správu sociálního zabezpečení.
Spotřební daně jsou výběrové daně ze spotřeby patřící do skupiny nepřímých daní. Jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních ve znění zákona č. 479/2003 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb.; a vyhláškami č. 370/2003 Sb., 412/2003 Sb., 413/2003 Sb., 430/2003 Sb., 433/2003 Sb., 467/2003 Sb., 468/2003 Sb., 370/2003 Sb.
Smyslem spotřební daně je omezit používání zdraví a přírodě škodlivých látek, daň má tedy tzv. regulační funkci.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
Předmět daně: Uhlovodíková paliva a maziva, líh a lihoviny, pivo, víno, tabákové výrobky.
Plátce: Daň platí výrobce výrobku podléhajícího dani nebo dovozce tohoto výrobku.
Poplatník: Konečný spotřebitel.
Základ daně: Počet jednotek vyrobených nebo dovezených výrobků podléhajících dani.
Sazba daně: Pevná (stanovená na jednotku množství) a diferencovaná podle jednotlivých výrobků.
7. CLO
Clo je daň vybíraná při dovozu či vývozu zboží, jejíž úkolem je ochrana trhu. Je upravena zákonem č. 13/1993 Sb. celní zákon. V současné době se v ČR uplatňuje pouze dovozní clo ze států, které nepatří do EU; a postupně se prosazuje liberalizace obchodu (GATT, WTO).
Clo je součástí pořízení zboží či materiálu z importu.
8. Pojistné sociálního a zdravotního zabezpečení
S daňovou soustavou je úzce spojeno sociální pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Spojení spočívá v tom, že pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění musí daňoví poplatníci platit vedle daní ze stejných zdrojů jako daně, takže oboje pojistné zvyšuje daňové zatížení.
Povinnost odvodu pojistného se eviduje na účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, účet je zpravidla synteticky rozdělen na jednotlivé zdravotní pojišťovny a státní správu sociálního zabezpečení.
Právní úprava účetnictví
1.2 Právní úprava účetnictví
Daňové zákony a zákon o účetnictví jsou přímo provázané. Jednou z funkce účetnictví je totiž poskytovat podklady pro daňová řízení.
Právní úprava účetnictví:
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Vyhláška č. 500/2002 Sb. - úprava zákona o účetnictví
Vyhláška č. 472/2003 Sb. - postupy vedení podvojného účetnictví
České účetní standardy ve smyslu § 36 zákona o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 593/1002 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Obchodní zákoník
Zákon o správě daní a poplatků .......... a další
V účetnictví účtujeme o daní převážně na účtech:
34 – Zúčtování daní a dotací
53 – Daně a poplatky
59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů.
Postup účtování na těchto účtech vyplývá z opatření čj. 281/89/2001.
Pro pochopení o účtování je třeba znát tyto pojmy:
Daň je povinná, zákonem určená platba do státního rozpočtu; je neúčelová, nenávratná, neekvivalentní, pravidelně se opakující v časových intervalech nebo při stejných činnostech.
Poplatník je fyzická či právnická osoba, z jejíchž peněz je daň placena.
Plátce je fyzická či právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Plátce a poplatník jsou někdy jedna osoba, v některých příkladech se však liší (u DPH je plátce prodávající a poplatník kupující).
Přímé daně jsou zdaněním příjmu nebo majetku poplatníka. Jsou odváděny příslušnému finančnímu úřadu na základě písemného daňového přiznání poplatníka.
Nepřímé daně jsou zdaněním prodeje zboží (statky a služby), přiznává je a odvádí finančnímu úřadu plátce této daně (prodávají, který prodal zboží). Nepřímými jsou nazývány proto, že daň je hrazena z kapsy kupujícího (část ceny zboží), ovšem kupující nepodává žádné daňové přiznání a většinou ani nevnímá, že nějakou daň platí.
Záloha na daň je povinná platba, kterou je daňový subjekt povinen odvádět před vyměřením daňové povinnosti za dané zdaňovací období – na konci účetního období vzniká přeplatek nebo nedoplatek daně.
Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně sníženého o odpočty stanoví velikost daně.
Daňové zákony a zákon o účetnictví jsou přímo provázané. Jednou z funkce účetnictví je totiž poskytovat podklady pro daňová řízení.
Právní úprava účetnictví:
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Vyhláška č. 500/2002 Sb. - úprava zákona o účetnictví
Vyhláška č. 472/2003 Sb. - postupy vedení podvojného účetnictví
České účetní standardy ve smyslu § 36 zákona o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 593/1002 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Obchodní zákoník
Zákon o správě daní a poplatků .......... a další
V účetnictví účtujeme o daní převážně na účtech:
34 – Zúčtování daní a dotací
53 – Daně a poplatky
59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů.
Postup účtování na těchto účtech vyplývá z opatření čj. 281/89/2001.
Pro pochopení o účtování je třeba znát tyto pojmy:
Daň je povinná, zákonem určená platba do státního rozpočtu; je neúčelová, nenávratná, neekvivalentní, pravidelně se opakující v časových intervalech nebo při stejných činnostech.
Poplatník je fyzická či právnická osoba, z jejíchž peněz je daň placena.
Plátce je fyzická či právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Plátce a poplatník jsou někdy jedna osoba, v některých příkladech se však liší (u DPH je plátce prodávající a poplatník kupující).
Přímé daně jsou zdaněním příjmu nebo majetku poplatníka. Jsou odváděny příslušnému finančnímu úřadu na základě písemného daňového přiznání poplatníka.
Nepřímé daně jsou zdaněním prodeje zboží (statky a služby), přiznává je a odvádí finančnímu úřadu plátce této daně (prodávají, který prodal zboží). Nepřímými jsou nazývány proto, že daň je hrazena z kapsy kupujícího (část ceny zboží), ovšem kupující nepodává žádné daňové přiznání a většinou ani nevnímá, že nějakou daň platí.
Záloha na daň je povinná platba, kterou je daňový subjekt povinen odvádět před vyměřením daňové povinnosti za dané zdaňovací období – na konci účetního období vzniká přeplatek nebo nedoplatek daně.
Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně sníženého o odpočty stanoví velikost daně.
Základní elementy účetní závěrky
2. PŘEDNÁŠKA
Základní elementy účetní závěrky
Právní normy:
1. Zákon č. 563/1991 Sb o účetnictví – platí od 1. 1. 1992, základní právní norma
- novelizována, k mezinárodní harmonizaci
2. Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví
- velké množství
- vyhláška 500/2002 pro podnikatele
- dále k nadacím, pojišťovna
3. České účetní standardy (23 standardů)
- další konkretizace
- každý zaměřen na jiné
- př. pro zásoby,…
4. Mezinárodní účetní standardy (IAS/IFRS)
- řídí se jimi pouze velké podniky
- účetní jednotky, které obchodují s CP na regulovaných burzách kansolidující účetní
jednotky
- pro konsolidující účetní jednotky…
- aby stejný účetní systém, celosvětově odpovídající (konzolidační závěrky
- neustále novelizovány
- výbor, který je vydává sídlí v Londýně
- teď sada standardů pro malé a střední účetní jednotky – celé ještě ne
Základní elementy účetní závěrky
Právní normy:
1. Zákon č. 563/1991 Sb o účetnictví – platí od 1. 1. 1992, základní právní norma
- novelizována, k mezinárodní harmonizaci
2. Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví
- velké množství
- vyhláška 500/2002 pro podnikatele
- dále k nadacím, pojišťovna
3. České účetní standardy (23 standardů)
- další konkretizace
- každý zaměřen na jiné
- př. pro zásoby,…
4. Mezinárodní účetní standardy (IAS/IFRS)
- řídí se jimi pouze velké podniky
- účetní jednotky, které obchodují s CP na regulovaných burzách kansolidující účetní
jednotky
- pro konsolidující účetní jednotky…
- aby stejný účetní systém, celosvětově odpovídající (konzolidační závěrky
- neustále novelizovány
- výbor, který je vydává sídlí v Londýně
- teď sada standardů pro malé a střední účetní jednotky – celé ještě ne
Právní úprava UCE
2. Právní úprava UCE
- určuje Ministerstvo financí
1) Obchodní zákoník
2) Zákon o UCE
- č. 563/91 Sb.
- součástí jsou obecné účetní zásady (pravidla, kterými se ÚJ řídí při vedení UCE)
3) Daňové zákony
4) Účtové osnovy
= seznam povolených SÚ; základ jednotného uspořádání UCE ve státě
- podnikatelé, banky, ROPO + obce, pojišťovny, politické strany + obč. sdružení
- skupinové účty smí používat pouze ÚJ bez povinnosti auditu, nutná podrobná AE
5) Postupy účtování
6) Účtový rozvrh
= seznam SÚ a AÚ na 1 rok
7) Seznam ÚK
8) Vnitřní úč. směrnice
- určuje Ministerstvo financí
1) Obchodní zákoník
2) Zákon o UCE
- č. 563/91 Sb.
- součástí jsou obecné účetní zásady (pravidla, kterými se ÚJ řídí při vedení UCE)
3) Daňové zákony
4) Účtové osnovy
= seznam povolených SÚ; základ jednotného uspořádání UCE ve státě
- podnikatelé, banky, ROPO + obce, pojišťovny, politické strany + obč. sdružení
- skupinové účty smí používat pouze ÚJ bez povinnosti auditu, nutná podrobná AE
5) Postupy účtování
6) Účtový rozvrh
= seznam SÚ a AÚ na 1 rok
7) Seznam ÚK
8) Vnitřní úč. směrnice
Rezervy
Širší pojetí
Rezervy
• vytvoříme nějaký fond, který potom zrušíme
zákonné
• upravuje zákon o rezervách 593/92
• daňově uznatelné
• rezerva na opravu HIM
můžeme zahrnout majetek 2. skupiny a výše
nevytváří se na opravy pravidelně se opakující
ne na opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané situace
nesmí se tvořit na majetek, který je určen k likvidaci
ostatní
• daňově neuznatelné
• rezerva na kurzové ztráty
- na konci roku podléhají inventarizaci ve smyslu kontroly, výše, přiměřenosti a účelu
rezerva - tvořena z nákladů
rezervní fond - tvořen ze zisku
tvorba rezerv 552/451 30 000,-
aktura 511,343/321 30 000.- + 6 600,- DPH
čerpání 451/652 30 000,-
rezerva nesmí mít aktivní zůstatek
kursovné ztráty 574/454
analytická evidence - inventární karta rezerv
rezerva patří do časového rozlišení proto:
• účel, období tušíme, neznáme přesnou částku
Dohadné účty
• známe účel a období, neznáme přesnou částku
Aktivní - vzniklá škoda a dosud neuzavřený výpočet příslušné náhrady u pojišťovny
388/688 odhad částky 378/388 výpis od pojišťovny
Pasivní - nevyfakturované dodávky, nemůžeme účtovat jako závazek VÚD 111/389
Rezervy
• vytvoříme nějaký fond, který potom zrušíme
zákonné
• upravuje zákon o rezervách 593/92
• daňově uznatelné
• rezerva na opravu HIM
můžeme zahrnout majetek 2. skupiny a výše
nevytváří se na opravy pravidelně se opakující
ne na opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané situace
nesmí se tvořit na majetek, který je určen k likvidaci
ostatní
• daňově neuznatelné
• rezerva na kurzové ztráty
- na konci roku podléhají inventarizaci ve smyslu kontroly, výše, přiměřenosti a účelu
rezerva - tvořena z nákladů
rezervní fond - tvořen ze zisku
tvorba rezerv 552/451 30 000,-
aktura 511,343/321 30 000.- + 6 600,- DPH
čerpání 451/652 30 000,-
rezerva nesmí mít aktivní zůstatek
kursovné ztráty 574/454
analytická evidence - inventární karta rezerv
rezerva patří do časového rozlišení proto:
• účel, období tušíme, neznáme přesnou částku
Dohadné účty
• známe účel a období, neznáme přesnou částku
Aktivní - vzniklá škoda a dosud neuzavřený výpočet příslušné náhrady u pojišťovny
388/688 odhad částky 378/388 výpis od pojišťovny
Pasivní - nevyfakturované dodávky, nemůžeme účtovat jako závazek VÚD 111/389
HISTORIE VČETNĚ ČR
HISTORIE VČETNĚ ČR
- vznik moderního auditu (1844 Anglie) – Company act – obchodní kodex, k ověření bezchybnosti rozvahy z řad akcionářů byli zvoleni dva, kteří to ověřovali aby měli zainteresovaní jistotu, že je vše zaúčtováno dle skutečnosti.
- 1917 USA (v bulletinu Memorandum o auditech rozvahy – poksytování info pro federální komise pro obchodníky. Ta vznikla požadavky na jednotný účetní systém. Potřebovali, aby jim někdo potvrdil rozvahu...
- 1929 – Wall street krach
- důsledkem toho:
- 1934 Komise pro cen. papíry (SEC) vznesla přísnější požadavky na účetní výkazy („AICPA“ – americký institut certifikovaných veřejných účetních) – ten založil Výbor pro auditorské postupy (CAP).
- ...
- 1984 – Evropa – 8. direktiva EU – zastaralé – pracuje se na úpravě vzhledem k mezinár. auditor. postupům.
- 1989 – ČR – na popud zahraniční byla vydána vyhláškou federálního min. financí O OVĚŘOVATELÍCH. U podniků se zahraniční majetkovou účast 2 auditoři musí ověřit účetní závěrku.
- 1992 – Zákon o auditorech a komoře auditorů ČR (č. 524/92 Sb.); byl upraven vzhledem k EU ==>
- 2000 – Zákon o auditorech (č. 254/ 2000 Sb.). Je to platná úprava –národní úprava – jsou tam také převzaty mezi profesní instituce „Komora auditorů“ – vydává k tomu Auditorské směrnice. (související předpisy), etický kodex – dosud jsme neschválili mezinárodní kodex od IFAC.
- vznik moderního auditu (1844 Anglie) – Company act – obchodní kodex, k ověření bezchybnosti rozvahy z řad akcionářů byli zvoleni dva, kteří to ověřovali aby měli zainteresovaní jistotu, že je vše zaúčtováno dle skutečnosti.
- 1917 USA (v bulletinu Memorandum o auditech rozvahy – poksytování info pro federální komise pro obchodníky. Ta vznikla požadavky na jednotný účetní systém. Potřebovali, aby jim někdo potvrdil rozvahu...
- 1929 – Wall street krach
- důsledkem toho:
- 1934 Komise pro cen. papíry (SEC) vznesla přísnější požadavky na účetní výkazy („AICPA“ – americký institut certifikovaných veřejných účetních) – ten založil Výbor pro auditorské postupy (CAP).
- ...
- 1984 – Evropa – 8. direktiva EU – zastaralé – pracuje se na úpravě vzhledem k mezinár. auditor. postupům.
- 1989 – ČR – na popud zahraniční byla vydána vyhláškou federálního min. financí O OVĚŘOVATELÍCH. U podniků se zahraniční majetkovou účast 2 auditoři musí ověřit účetní závěrku.
- 1992 – Zákon o auditorech a komoře auditorů ČR (č. 524/92 Sb.); byl upraven vzhledem k EU ==>
- 2000 – Zákon o auditorech (č. 254/ 2000 Sb.). Je to platná úprava –národní úprava – jsou tam také převzaty mezi profesní instituce „Komora auditorů“ – vydává k tomu Auditorské směrnice. (související předpisy), etický kodex – dosud jsme neschválili mezinárodní kodex od IFAC.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)