Řízení o uložení pokuty

Řízení o uložení pokuty
Na ukládání pokut se nevztahuje Zákon o správě daní a poplatku, ale zákon č. 71/67 Sb. – Správní řád. Podle správního řádu:

- řízení musí být řádně zahájeno – pozvání k ústnímu jednání, sepsání protokolu. Řízení provádí správce daně.

- v rámci řízení může poplatník navrhovat důkazy a má právo vyjádřit se k důkazům a zjištěním

- ukončení řízení = vydání Rozhodnutí o uložení pokuty, které obsahuje:

• výrok – správce uvede hmotně-právní předpis, podle kterého rozhoduje (např. Zákon o UCE), výši pokuty, splatnost pokuty, komu se pokuta ukládá

• odůvodnění – správce uvede veškeré skutečnosti, proč se pokuta ukládá a správní úvahu, proč se uložila pokuta v dané výši

• poučení o odvolání – je 15ti denní odvolací lhůta podle správního řádu ode dne doruční rozhodnutí. Odvolání se podává k FÚ a to je postupuje FŘ. FŘ mže rozhodnutí zrušit, potvrdit nebo změnit. Podání odvolání má odkladný účinek -> pokutu nemusím platit.

Zásady daňového řízení

zásady daňového řízení
a) zákonnosti – celé daňové řízení musí probíhat podle daňových zákonů
b) součinnosti – součinnost mezi správcem daně a daňovým subjektem, daňový subjekt má povinnost napomáhat správci daně při dokazování
c) neveřejného řízení – stanový zákaz přítomnosti každé jiné osoby která není účastníkem daňového řízení
d) mlčenlivosti – všichni účastníci řízení jsou povinni na veřejnosti zamlčet veškeré skutečnosti které vyplynuly z daňového řízení

dělení daňového řízení
a) přípravné řízení – shromažďování důkazů, má vést k objasňování viny či neviny daňových subjektů
b) vyměřovací řízení – stanovena výše daňové povinnosti, stanoven termín splatnosti
c) placení daní – má povinnost zaplatit částku která mu byla stanovena ve vyměřovacím řízení
d) vymáhací řízení – má správce daně právo vymoci zaplacení daňové povinnosti soudní cestou

DPH a její předchůdci
DPH = odváděno při každém prodeji zboží, částka DPH je zahrnuta v ceně zboží

Funkce z hlediska fin. řízení

- funkce z hlediska fin. řízení
o k financování činnosti, majetku (dle krátk., dlouh.)
o k posouzení situace podniku (externí uživatelé – likvidita, zadluženost, rychlost obratu, čistý prac. kapitál)
o členění pro účely oceňování:
- závazky finanční urč. k obchodování (začát. pořiz. cena, pak reál.h.)
- jiné fin. záv. (neurč. k obchodov.) (začát. pořiz. cena, pak zůstatk. cena, dlouh. závazky v souč. hodnotě)
- nefinanční závazek (obdobně jak FM neurč. k obch)

- rezervy (včetně tichých)
o mezi cizími zdr. uváděny na prvním místě (nahoře)
o jde o pravděpodobné závazky s nejistou výší nebo časem (např. rez. na opravy, na daň z příj., na kurz. ztráty, na další věci - rozdíl zda jsou daňově uznatelné).
o rezervy jsou zhmotněním zásady opatrnosti: (spolu s odpisy a opravnými položkami)
o rezervy slouží k rozložení nákladů do více období – aby to nebyl takový šok – tvorba do nákladů, rozpuštění do výnosů.
o tiché rezervy – nejsou nikde explicitně vidět, lze je objevit až po důkladné analýze. Podniky je vytváří v souvislosti s uplatněním „opatrnosti“, či úmyslně (sníž. daň. povinnosti – ilegální), či mohou vznikat chybami v zaúčt. položek. Mohou podniku pomoci v příp. zhoršujícího se hospodaření pro krytí neúspěchů před akcionáři – není to „true and fair view“.

Variátory

Variátory

jsou stanoveny propočtem, případně na základě stanoveného trendu vývoje
ve skriptech je na variátory př. – využití
(..to byly metody skutečných nákladů)
---------------------------------------------------------------------------------------------
Klady a zápory:
+ jednoduché, nižší náklady
- nehospodárnost promítnutá do R (vazba na úroveň technologie výkonu v minulosti, nezájem (neúčast) manažerů na tvorbě rozpočtu (R))). Rozpočet vychází z min. údajů.
X
ZBB (Zero Based Budget) – rozpočet sestavený od nuly (s nul. základem)
- založen na jiných principech
- zpravidla na delší období
- je založ. na odborném odhadu činností, které bude třeba v budoucnu provádět.

Časový horizont-strategické řízení
Analýza činnosti útvaru:
1. Jaká bude funkce útvaru?
2. Lze měřit výkony útvaru?
3. Jaké náklady bude vyvolávat činnost útvaru?
4. Jaký bude přínos útvaru k celopodnikovým výsledkům?
5. Jaké důsledky vyplynou z toho, jestliže nebude útvar vytvořen (event. jaké důsl. když činnost utlumena či zrušena?)

Sestavování tohoto rozpočtu vyžaduje spolupráci řady odborníků a manažerů.

SYSTÉM ROZPOČTŮ NA ÚROVNI

SYSTÉM ROZPOČTŮ NA ÚROVNI
• podnikového řízení
- velitelský rozpočet (master budget) na roční období
- rozpočetní výsledovka --> rozpočty nákladů
- rozpočetní rozvaha
- rozpočet peněžních toků (viz MÚ)
- rozpočty na delší období (s ročními rozpočty)
- investiční rozpočty
- kapitálový rozpočet
- rozpočet nákl. na výzkum a vývoj
(vazba na FÚ, Fin. analýzu) – poslední kapitola – řízení po linii odpovědnosti)

• vnitropodnikového řízení
- rozpočty pro interní řízení (včetně rozpočtů podniku jako celku-ne pro exter. uživatele)
- rozpočty vnitropodnikových útvarů
- rozpočty nákladů
- rozpočty výdajů
- rozpočty výnosů
- rozpočty peněžních toků
-------------------------------------------------------------------------------------

plán výkonů (objem)
vazba: předběžná kalk. ---------------------------> konstrukce rozpočtu
balík rež.nákl.- možno řídit jen na základě přiřazení útvarům

opakování:
rež. náklady
- na obsluhu a tvorbu výkonů
- část technologických nákladů

(*Někdy část rozpočtu stanovena odhadem – kvůli skladbě rozpočtu)

ODPOVĚDNOSTNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ

ODPOVĚDNOSTNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ
-jestliže nadeleguji pravomoc a odpovědnost – vytvořím ekonomickou strukturu

analýza procesů a činností -----> co vyrábět a co externě pořizovat ----> ... (vazby vertik.,horizontální)

členění:
- hlavní činnost
- servisní činnost
- správa
- speciální čin.

podle míry pravomoci a odpovědnosti
- střediska nákladové
- střediska výdajové
- střediska výnosové
- střediska ziskové
- střediska rentabilitní
- střediska investiční

Význam funkce vnitropodnikových cen (VPC) v řízení:
- stanovení objemu výkonů střediska
- umožňuje oddělit odpovědnosti (výsledky jednotlivých středisek)
- ve vazbě na stanovenou úroveň pravomoci a odpovědnosti s cílem motivovat k žádoucímu chování odpovědnostní střediska se využívají různé typy VPC.

Jednotlivá střediska od nejnižší organizační struktury:
STŘEDISKA NÁKLADOVÁ
- v hierarchii nejnižší úroveň (příp. útvary správní činnosti)
základní princip řízení:
- hospodárné plnění zadaných úkolů (všechno je mu stanoveno, nemůže nic ovlivnit)

Odchylkové řízení

Odchylkové řízení
• Preventivní
- před zahájením výrobní operace, tj. na vstupu do výrobního procesu. (zejména při inventarizaci nedok. výr. materiálu). př. nákladnější technicky zaměnitelný stroj pro výrobu – vím o tom
• Operativní
- v průběhu výr. procesu (např. u automatického výrobního zařízení jsou zabudovány kontrolní čidla kontrolující průběh technologických operací – testování kvality nástroje, kvality vstup. mater.
• Následné
- po provedení výrobních operací, popř. součástí či celého výrobku.

Odchylky se analyzují, vedou dle příčin vzniku i v účetnictví – odchylky související se
- strojním zařízením
- přípravky a nářadím
- materiálem
- obsluhou výroby
- organizací výroby
- ...

Odchylky se účtují na místě vzniku, převod do odpovědnosti přísluš. útvaru (pokud za to může někdo jiný).
(cen. odchylky jsou vyloučeny díky oceňování VP cenami)

Odchylkové řízení
- projednávání odchylky, příčin, odpovědnosti

Vazby kalk. systému (užší poj.)

Vazby kalk. systému (užší poj.)
cíl kalk. syst
- řízení hospodárnosti: --> úspornosti jednicových nákl.; --> přírůst. var. rež. n. (rozpočty-správ., rež.n.)
- využití propočtové, operativní a výsledné kalkulace (TPV – výroba) – vše u normové metody
- zadávání úkolů na určitý časový interval (rok, čtvrtletí, měsíc), využití základní (výchozí kalkulace), plánové kalkulace a výsledné kalkulace.

Cíl kalkulačního systému (širší pojetí)
- řízení hospodárnosti ve formě úspornosti a výtěžnosti
- řízení efektivnosti prováděných výkonů zahrnující nejen hospodárnost, ale i účinnost vynakládání ekonomických zdrojů
- kalkulační systém rozšířený o prodejní cenu.

Vypovídací schopnost pro řízení
- hodnocení přiměřenosti zisku event. marže dosahované u výkonu při dané ceně a dané výši nákladů, nebo (nástrojem posouzení výhodnosti výkonu je rentabilita celk. nákladů, mzd. nákl...
- hodnocení přiměřenosti nákladů výkonu při dané ceně a při plánované, žádoucí nebo jiné směrné úrovni zisku (vycházíme z ceny výkonů na trhu od které odečítáme žádoucí úroveň zisku)
(vazba strategická – cílové ceny, cílové náklady)

MÚ obsahuje i investiční rozhodování (naturální vyjádření jevů o nichž bylo rozh.-NÚ)

Operativní kalkulace

Operativní kalkulace
- vychází z údajů o normách spotřeby materiálů na jednotlivé součásti, normách spotř. času na každou výrobní operaci.
Záleží na množství které proteče zařízením v jeden okamžik
Úroveň předem stanovených nákladů, které odpovídají aktuálním technickým a výrobním podmínkám tvorby výkonů (výrobků).
Časový horizont řízení – tzv. okamžiková kalkulace pro operativní řízení.
Změna technických a výrobních podmínek vede ke změně operativní kalkulace („je živá“).
Využití operativní kalk. v řízení: zadávání nákladového úkolu ve spotřebě přímých jednicových nákladů výrobním útvarům (dle norem).
Umožňuje využití rozdílových metod (tzv. normové metody evidence a kalkulace nákladů na výrobu) – preventivní a běžná kontrola hospodárnosti.
(dokáže zjistit odchylku a zamezit jí – preventivní úloha).
Vyčísluji náklady dle normy --> pak zjišťuji odchylku skutečnosti od normy.
(* může být př. v testu)
Metody standardů – zjišťování jednotlivých odchylek a jejich příčin.
Pojem „okamžiková“ – promítají se do výroby v určitém okamžiku.


Výpočet přímých jednicových nákladů v operativní kalkulaci
• v položkách přímých jednicových nákladů se sestavuje na základě tzv. operativních spotřebních a výkonových norem, tj:
• spotřebních norem (materiálová náročnost) --> norma spotřeby materiálu
• výkonových norem (pracnost) --> norma spotřeby času

Vztah oper. kalk. ke kalk. plánové
- kontrola zjištění ročního rozpočtu jednicových nákladů (splnění úkolů v útvarech TPV?)

Příště: výsledná kalkulace
základní kalkulace --> odvozujeme ji, abychom mohli zaznamenávat změny norem odvozené z oper. kalkul. (na zač. období)

OK-operativní kalkulace, ZK-základní kalkulace, ZN-změna norem (v důsl. změněných podmínek)

Propočtová kalkulace

Propočtová kalkulace
- náklady předem stanovené u nových a inovovaných výrobků (-->nové výrobky). Stanovení nákladů před technickou přípravou výroby – nemám k dispozici normy.
TPV výkresy
technolog. postupy
dokumentace
Postupné zpřesňování – je to vlastně odhad norem.
Technická dokumentace – TPV
- výkres výrobků a jeho dílčích částí – konstrukční dokumentace
- postup výrobních operací jak navazují – technologický postup

Pokud nemohu čerpat z údajů o jednotlivých výrobcích – spolupráce ekonoma s technologem.
Jakmile vyhotovím dokumentaci, získávám operativní kalkulaci.

Zákazník si může někdy navrhnout své prvky – např. u automobilů. Nabídka fiktivního výrobku – zákazník si na počítači určí barvu, motor, výbavu --> spočítá se mu nabídka (cena).

Struktura nákladů v kalkulaci (kalkulace plných X dílčích nákladů)

Využití v řízení:
- propočtové kalkulace slouží často jako nákladový limit pro výzkum, vývoj, TPV.
Využití pro investiční záměry (inovace výroby) --> jejich vyhodnocování (viz. MÚ)
Při inovaci výrobků využíváme dědičnosti součástí.- např. motor, část karoserie – jestliže jen některé jsou nové, ty co nejsou inovované označujeme jako dědičné – údaje přebírám z minulých kalkulací.
Každý výrobek rozložím do kusovníku na jednotlivé dílčí části,

Propočtové kalkulace se použ. i ve funkci kalkulace cílových nákladů (náklady na cílové řešení)
- podklad pro zpracování nabídkové ceny ve vazbě na podmínky, které by měly být dosaženy, aby byl výrobek prodejný v podmínkách silné konkurence

*Pozn.: skripta str. 187, podrobněji rozvedeno v kurzu manažerské účetnictví. Jen zmínit u zkoušky že existují.
**Pozn.:Jakou funkci v řízení, komu do odpovědnosti, v jakém časovém horizontu >> takhle se dívat na každý z okruhů.

Oddělením řízení, sledování a hodnocení úrovně fix. nákladů (FN) lze vyjádřit

Oddělením řízení, sledování a hodnocení úrovně fix. nákladů (FN) lze vyjádřit:
- výši FN výrobkem vyvolaných
- výši FN výrobkem uhrazovaných
v tomto spočívá přínos kalkulace VN s rozvrstvením marže. (str. 290 – učebnice)
Cena po úpravách
- VN výrobku (přímý-jednicový mater., přímé-jednicové mzdy, výr. režie)
-------------------------------
= marže I
- fixní výr. náklady konkrétního výrobku (spec. požadavek – atypické nástroje na výrobu, na zakázku, zvýš. nákl. na jakost...)
--------------------------------
= marže II
- fixní náklady skupiny výrobků (při plánovaném prodeji výrobků) (jsou fixní vzhl. k objemu ale přiřazené na urč. výkon)
--------------------------------
= marže III
- fixní náklady střediskové (při plánované struktuře výroby)
--------------------------------
= marže IV
- fixní náklady podniku (plánovaný přínos střediska)
---------------------------------
Zisk (ztráta) v průměru připadající na výrobek
===========================

(** To vše bylo ke kalkulaci v dílčích nákladech – minule v plných nákladech**)
Rekapitulace základního dělení:
NÚ -výkonové
-odpovědnostní

Výr. režie -kalkulace (na výkon)
-rozpočet (na odpovědnost)

Interpretace

Interpretace - kladný bod zvratu (Q1) – souhrn jednotlivých výrobků svými výnosy uhradí vynaložené VN a nashromáždil tolik příspěvků na úhradu FN,kolik se rovná celkovým fixním nákladům. Záporný bod zvratu (Q2) má zcela jinou interpretaci:
vzniká proto (a v jeho návaznosti vzniká „ztrátové pole“), že přes pokračující realizaci příspěvků na úhradu fixních nákladů začíná působit progrese z nadproporcionálních nákladů do té míry, že jej plně odčerpá!
Výnosy nejsou schopny uhradit nadproporcionální variabilní náklady jednotlivých výrobků. (I když v rámci kapacit stále působí degrese fixních nákladů).
!!! PT do bodu zvratu přispívá koruna tržeb k úhradě FN, po BZ přispívá k tvorbě zisku. Kapacitní mez – pak FN rostou skokem.
(v testu lin. průběh, struktura – změna, bez změny, rozložit na jednotlivé výrobky.)

ŘÍZENÍ NÁKLADŮ PO LINII VÝKONŮ
- hospodárné vynakládání nákladů je řízeno pomocí kalkulací (stanovit výši nákladů na výkon)
Kalkulace je obecně vymezena jako propočet:
- nákladů
- marže
- zisku
- ceny
- event. jiné hodnotové veličiny
stanovené na jednotku výkonu.

Jaké náklady výkon vyvolá? (v budoucnu)
Jaké náklady výkon vyvolal? (v minulosti)

ROZLOŽENÍ NÁKLADŮ NA FIXNÍ A VARIABILNÍ SLOŽKU

ROZLOŽENÍ NÁKLADŮ NA FIXNÍ A VARIABILNÍ SLOŽKU
průběh n. ve vztahu k objemu výkonů (proporcionální, nadproporcionální, podproporcionální)

vždy je měřeno v „relevantním rozpětí“ – tj. definiční obor
závislost na objemu výkonů – v kon. důsledku – všechny náklady závis. (i fix. n. se v dl.obd. mohou měnit – překroč. kapacity)
posuzujeme nákladový proces z hlediska různých propočtů
celkové náklady, přírůstkové náklady, průměrné náklady
variabilní náklady – každá jednotka výkonu spotřebovává další zdroje (náklady) – jsou technologické (jednicové)
fixní náklady – náklady kapacitní (potenciální) – dříve než vytvořím jednotku výkonu (např. hala, výrobní zařízení, oblast správy, zásobování (i pohotovostní náklady) – jsou funkcí času, ne objemu výkonu. Začínají před vznikem výkonu, jsou omezeny kapacitou. V daném rozpětí se kapacita nemění.
Průměrné fixní náklady – klesají se zvyšováním objemu výkonů (efekt degrese fixních nákladů).
Přírůstkové náklady – jde o to, o kolik se zvýší náklady, zvýší-li se výroba o jednotku. Při překročení kapacity (např. nákup dalšího výr. zařízení) rostou fix. náklady skokem).

Řízení hospodárnosti – výtěžnost fixních nákladů – FN se rozpouštějí do většího počtu výkonů (náklady na jednotku klesají) – proto snaha o co nejvyšší využití výrobní kapacity.
variabilní složka – úspornost (hospodárnost)
fixní složka – výtěžnost
Fixní náklady:
- vázané k pohotovosti (převažují)
- z oblasti správy (vyvolané rozhodnutím – např. pojištění, reklama, marketing) jsou jednorázové
Jde o modelové zobrazení – zjednodušení skutečnosti.
Řada nákladů jsou smíšené – mají v sobě obě složky.

Řízení hospodárného vynakládání nákladů vyvolává potřebu třídění nákladů na jednicové a režijní

Řízení hospodárného vynakládání nákladů vyvolává potřebu třídění nákladů na jednicové a režijní.
• jednicové X režijní
o jednicové náklady – vznikají v přímé souvislosti s tvorbou konkrétních výkonů (s výrobou výrobků) – jsou výkonem vyvolány. Jejich materiálním základem jsou technologické náklady. Souvisí s konkrétním výkonem (výrobkem) nebo jeho částí, jehož výroba probíhá v daném útvaru (auto – karosérie, dveře, klika). Jejich účelné (hospodárné) vynaložení je závislé: a) na vytvořených podmínkách přípravy tvorby výkonů (ve výrobních podnicích na tzv. technické přípravě výroby); kdo vytváří podmínky, kdo zabezpečí jejich splnění – kde se jimi má řídit. TPV (tech. přípr. výroby) – i) výkres (konstrukce), ii) technologie (sled úkonů). b) Na způsobu jak je útvar dodrží (zodpovědný je útvar výroby, útv. zásobování – dodat včas, v určené kvalitě, rozměrech..). Jednicové n.- jejich hospodárnost je řízena po linii výkonů (úkol se stanovuje na výkon, kontrola plnění výkonů). Nástrojem jejich řízení jsou kalkulace nákladů. Jednicové náklady – ve vztahu k objemu výkonu jsou variabilní (šroubek, karosérie). *Norma = fyzické stanovení materiálu a času.
o režijní náklady – ekon. základem jsou náklady na obsluhu a řízení. Z pragmatických důvodů se část technologic. nákladů zahrnuje do režie. (důvodem je např. nedělitelnost vstupních materiálů, nehospodárný způsob přiřazování na výkony). Posouz. hospodárnosti: pořízení informace + spotřeba stříbrných pájek ==> není to dražší než přínos? Char. rysy režijních nákladů: jsou do značné míry mnoha výkonům společné; ve vztahu k objemu výkonů jsou převážně fixní; vznikají v důsledku činností prováděných ve VP útvarech; v rozložení podle funkce v procesu tvorby výkonů se vykazují jako režie náklady: zásobování materiálem, výrobní (provozní), n. prodeje, n. správní. Mj. také náklady, u kterých není dobře měřitelný výkon. Nástrojem řízení jejich hospodárného vynakládání je rozpočet režijních nákladů. Rozpočet je stanoven na útvar (odpovědnostní středisko)- (viz úlohy 2.4, 2.5 rozpočet je jako uznaný výnos)
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výnosy (PSN)
výpočet: Q * VPC
nebo u neměřitelných
rozpočet („uznání“ nákladů)
rozpočty – pro zobrazení v odpovědnostně orientovaném řízení

VNITROPODNIKOVÁ STRUKTURA, VP VÝKONY, PROCES

VNITROPODNIKOVÁ STRUKTURA, VP VÝKONY, PROCES
řízení vývoje nákladů vyžaduje:
1) Předem stanovit a následně zjistit nákladovou náročnost
2) Používat vhodné nástroje a metody řízení hospodárnosti
- řízení hospodárnosti po linii výkonů – kalkulace předběžné, následné, po linii odpovědnostní střediska (útvar) – rozpočty nákladů. Zobrazení v NÚ.
3) Znát (stanovit) závislost nákladů na faktorech, které podstatným způsobem ovlivňují jejich vývoj.
Prioritně řídíme procesy a činnosti – pak se teprve dostanu k nákladům
Proces – souhrn činností, které na sebe navazují a musí být provedeny, aby byl vyprodukován určitý – konkrét.
VSTUPY------ (..tvorba výkonů..) ------ VÝSTUPY

Proces je řada věcně navazujících činností, které se uskutečňují v určitém pořadí a vedou k vytvoření výkonu.
Členění procesů:
Předvýrobní činnosti -----> Výrobní činnosti ------> Povýrobní činnosti.
(tech. příprava výroby, (Prodej a servis)
technologie, K)
zásobování, přijetí objednávek .... – rozpitvané ve skriptech
------------------------------------------------------------------------------------
Procesní struktura
- racionální uspořádání činností, které umožňují vytvořit výkony užitečné pro zákazníka
- zákazník je ochoten zaplatit za výkony podniku
Pozn.: výkony (výrobky, práce-služby)
------------------------------------------------------------------------------------
Útvarová struktura
- ekonomická
Zadám úkol, kontroluji jen to, co mohl útvar ovlivnit. Zobrazení nákladů podle místa vzniku a podle odpovědnosti – vytvoření ekonomické struktury (odpovědnostní struktury) středisek.
Odpovědnostní středisko........např. Prodeje, oprav...
náklady skutečné SKN Výnosy – předem stanovené náklady – PSN
přetřídit podle odpovědnosti

Pojetí nákladů: NÚ X FÚ

Pojetí nákladů: NÚ X FÚ
Pojetí v NÚ:
Costs – náklady představují vynaložení ekonomických zdrojů účelně (tj. racionálně přiměřená výše nákladů) a účelově (tj. na výkony s cílem zhodnotit vynaložené zdroje.
- tzn vztah k výkonu a racionálnost

Pojetí v FÚ:
Expenses – náklady hrazené z tržeb v daném období. Představují peněžně vyjádřené odčerpání vlastního kapitálu snižující dosažený výnos.
Costs – možno výsledovku členit i účelově

NÚ stanovuje úkol v hodnotových parametrech, zaměř. se na řízení přes útvary, výkony – KALKULACE.
X
Naturální řízení – objem kapacit, výkonů (plánov., skutečných) – proto, abychom udrželi přiměřené náklady.

Hospodárnost, účinnost, efektivnost
Hospodárnost – racionální vynakládání prostředků a práce (ek. zdrojů) tak abych vytvořil určitý objem a strukturu výkonů.
Spotřeba zdrojů ==> abych je zhodnotil (ek. prospěch)
(náklady) (vyprodukovaný hodnotový výstup)