Účetní zásady

Účetní zásady
Tyto zásady představují soubor pravidel, které je banka povinna dodržovat při vedení účetnictví a při sestavování a předkládání účetních výkazů. Nejsou vyhlášeny žádným samostatným právním předpisem, ale většina nejdůležitějších zásad a principů vyplývá ze zákona o účetnictví. (bilanční princip, podvojnost, dokladovost, oceňování, inventarizace, soustava účtů… )

1) Odpovědnost za vedení účetnictví – je dána zákonem o účetnictví 563/1991 Sb., tedy nese představenstvo. V rámci svých kompetencí deleguje odpovědnost na ředitele odborů centrály, ředitele odboru účetnictví,ředitele poboček. Dále je postupováno podle předpisů organizačních jednotek.

2) Zásada účetní jednotky – jedná se o vymezení relativně uzavřeného celku, za který se vede účetnictví , předkládají a sestavují se účetní výkazy dle zákona O účetnictví odst.2 §1 a §2 obchodního zákoníku.

3) Předpoklad neomezené doby trvání – při procesu měření a hodnocení ekonomických jevů je třeba vycházet z určitého předpokladu o době, po kterou bude jednotka v provozu.
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti.
(§ 7, odst. 3 )

4) Zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace podniku. Je definována v §3 odst.2 zákona o účetnictví, přičemž periodicita je zkrácena požadavky uživatelů.U bank jsou požadavky především ze strany emisní banky – ČNB. Jsou to zpravidla požadované výkazy a hlášení týkající se období kratšího než je období účetní (1 rok). Například měsíc,dekáda ale i denní hlášení devizové pozice a podobně .

ODPOVĚDNOSTNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ

ODPOVĚDNOSTNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ
-jestliže nadeleguji pravomoc a odpovědnost – vytvořím ekonomickou strukturu

analýza procesů a činností -----> co vyrábět a co externě pořizovat ----> ... (vazby vertik.,horizontální)

členění:
- hlavní činnost
- servisní činnost
- správa
- speciální čin.

podle míry pravomoci a odpovědnosti
- střediska nákladové
- střediska výdajové
- střediska výnosové
- střediska ziskové
- střediska rentabilitní
- střediska investiční

Význam funkce vnitropodnikových cen (VPC) v řízení:
- stanovení objemu výkonů střediska
- umožňuje oddělit odpovědnosti (výsledky jednotlivých středisek)
- ve vazbě na stanovenou úroveň pravomoci a odpovědnosti s cílem motivovat k žádoucímu chování odpovědnostní střediska se využívají různé typy VPC.

Jednotlivá střediska od nejnižší organizační struktury:
STŘEDISKA NÁKLADOVÁ
- v hierarchii nejnižší úroveň (příp. útvary správní činnosti)
základní princip řízení:
- hospodárné plnění zadaných úkolů (všechno je mu stanoveno, nemůže nic ovlivnit)

Předem stanovené nákl. jsou nákl. stř. zadávány

Předem stanovené nákl. jsou nákl. stř. zadávány
- rozpočtem rež.nákl. na dané obd. a
- předběžnou kalkulací jednicových nákladů
Rozpočet jednic. nákladů – čerpám z předběžné kalkulace.

Úroveň pravomoci
- neovlivňují strukturu a objem výkonů
- neprodávají své výkony externím odběratelům
(hlavní činnosti x servisní výjim.)
- svojí činností ovlivňují vynakládání jen některých nákladů
(citlivé – místo vzniku, ovlivnitelnost nákladů)

Úroveň odpovědnosti
- dodržení úrovně předem stanov. nákladů
- dodržení struktury, množství, termínů a kvality výkonů

Ad. typy VPC
(v nákl. středisku)
VPC na úrovni variabilních nákladů
- využívá se u středisek nákladově řízených, kterým jsou direktivně zadávány úkoly, v naturálním vyjádření
- v hodnotovém vyjádř. se odděleně řídí hospodárnost jednicových nákladů – operativní, zákl. kalkulace (VPC)
- režijních nákladů – rozpočty RN (ovlivnitelné náklady)
VPC na úrovni plných střediskových nákladů (u nákl. stř. vyššího typu s větším rozsahem pravomoci a odpovědnosti)

Využívá se u středisek se zainteresovaností na zvyšování objemu výkonů a efektivní změny sortimentu (rozšíř. pravomoc).

Podstatný vliv bude mít způsob stanovení fixní části nákladů, které připadají na jednotku výkonů – pracovníci střediska se budou orientovat na výkony pro ně nejvýhodnější. (viz MÚ)
!! Využití VPC pro motivaci středisek!!
• hmotná stimulace
o dodržení stanovených hodnotových i naturálních parametrů, odkrývání rezerv (uzn. ve VP výnosech) v normách jednicových nákladů.
o úspora nákladů
(Kdy je povoleno překročení nákladů?)
• mimořádná zakázka
(příště – centralizace, decentralizace..)

ad Odpovědnostní struktura středisek
- skončili jsme u nákladových středisek – několik druhů VP cen

Kalkulace plných nákladů je problematická zejména při rozhodování

Kalkulace plných nákladů je problematická zejména při rozhodování o:
- sortimentu výkonů
- dolním limitu ceny
- tzv. motivačních úlohách (týká se útvarů, které mohou ovlivnit výši prodeje – tam je kalkulace plných nákladů nevhodná)
Její nedostatky, které spočívají v přiřazování fixních nákladů neodstraní diferencované přirážky nepřímých nákladů.
o fixní náklady jsou funkcí času a nikoli objemu výkonů! Diferenciace slouží k lepší kalkulaci plných nákladů, lepší vyjádření příčinné souvislosti, ale nic víc...
o omezení metody kalk. pln. n. – proporcionalizuje FN, a to komplikuje řízení hospodárnosti - po linii výkonů
- po linii odpovědnosti
(viz též rozpočet, rež. náklady – fixní složka, var. složky), variantní rozpočty, varianty vnitropodnikových cen – oceňovací (na konci --> motivační účinky -->> problémy po linii odpovědnosti)
* pozn.: u zkoušky „Základní vazby kalkulací, rozpočtů a NÚ.“

Př.
(omezení kalkulace pln. nákl.)
výroba 1 druhu výrobku – předběž. kalkulace na 1 ks:
- přímý mater. 275
- přímé mzdy 100
- výr. režie 300 (vypočteno viz níže)
nákl.na výr. 675
Rozpočet výrobní režie (VR) na plánovaný objem 6000 ks činí 1800 000 Kč.
výrobní rež. na 1 ks = 1800 000: 6000 = 300 (Kč/ks)
(prosté dělení – lze, protože je to stejnorodá produkce)

Odpovědnostní střediska

Odpovědnostní střediska
- činnost středisek je jednoznačně vymezena tak, aby bylo možno zobrazit náklady, které ve středisku vznikají (kolik útvarů, tolik dvojic účtů – útvary si předávají výkony)
- vnitropodnikové výkony, které střediska vytvářejí a předávají jiným střediskům lze identifikovat. (náklady externích X interních výkonů)
Výkony měřitelné v naturálních jednotkách jsou oceňovány zásadně VNITROPODNIKOVÝMI cenami.
VP cena – je stanovena, nedovoluje přesun hospodárnosti či nehospodár. mezi středisky (ze střediska kde vznik do stř. které ho spotřebovává). Nákl.- jen jaké množství spotř., ne konkrétní výše nákladů urč. střediska.
Při spotřebě VP výkonů vznikají interní náklady označovány z hlediska jejich zobrazení jako druhotné.

Jejich charakteristickým znakem je to, že jsou složené...:
- lze je rozložit na jednotlivé nákladové druhy, které byly vynaloženy.
Náklady jsou v každém středisku stanoveny z jiného pohledu – potřebujeme tyto info, ale náklady to jsou ty samé – záleží z jakého pohledu se na ně dívám.

Náklady externí (prvotní)
- vznik při spotřebě ek. zdrojů z okolí podniku (na vstupu poprvé), jsou to náklady jednoduché (z hlediska nákl. druhů je nelze dále rozložit)
Náklady interní (druhotné)
- vznikají středisku, které odebírá vnitropod. výkony
- výše spotřeby je vyjádř. v naturál. jednotkách a oceněna VP cenami (složené n.).
Viz též učebnice od př. (2.4)

Aby útvary přispívaly k celopodnik. cílům, je třeba více přístupů k nákladům (více hledisek)
(třídění se nám zažije v průběhu kurzu)
Racionalita, zabezpečení zdrojů
druhové čl. nákladů
N. Úč. – z hled. účelu, útvaru, co do objemu výroby