10) Zásada zákazu kompenzace (vzájemného vyrovnání )
Tato zásada zjednodušeně vyjádřeno zakotvuje princip odděleného účtování pohledávek, závazků, nákladů a výnosů na samostatných účtech – nikoliv storna nebo zápisy na opačných stranách účtů.
Zákaz kompenzace se vztahuje na :
- úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky různých právnických popř.fyzických osob
- úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky téže právnické nebo fyzické osoby, účtované v různých měnách nebo s různou dobou splatnosti
- termínovaný vklad s dílčím nebo termínovaným úvěrem poskytnutým na tento vklad
- nákladové a výnosové úroky téže právnické nebo fyzické osoby
- náklady a výnosy vztahující se k přijatým a poskytnutým úvěrům zajištěným převodem cenných papírů,popř.jinými hodnotami
- tvorbu opravných položek a rezerv s jejich použitím
- inventarizační rozdíly zjištěné u hmotného i nehmotného majetku
Kompenzovat se mohou částky :
- hodnot přijatých k zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem, pokud to smlouva nebo zvláštní předpisy umožňují
- dobropisů ( refundací) týkajících se konkrétní nákladové, popř. výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období v kterém byl náklad nebo výnos zúčtován
- doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků
- pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich souvislost
11) Zásady provádění zápisů do účetních knih při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky
Při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky musí alespoň jedna účetní kniha obsahovat údaje umožňující kontrolu návaznosti jednotlivých účetních zápisů na údaje dokladů.
Zaúčtování všech účetních dokladů správnými částkami do příslušného účetního období lze prokázat zhotovením opisu vstupních dat, který je účetní knihou – deníkem.Další účetní knihy lze odvodit programem zpracování dat podle projekčně programové dokumentace.
Použití prostředků výpočetní a jiné techniky musí umožnit výstup údajů v písemné formě, pokud je požadována z důvodů :
• ověřování účetní závěrky auditorem
• daňové revize
• vztahu podniku k bance apod.
Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních písemností a údajů v nich obsažených , záznam na technických nosičích dat ,prostředků výpočetní techniky a projekčně programové dokumentace před jejich zneužitím, poškozením zničením nebo ztrátou .
Zobrazují se příspěvky se štítkemúčetní jednotka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemúčetní jednotka. Zobrazit všechny příspěvky
Účetní zásady
Účetní zásady
Tyto zásady představují soubor pravidel, které je banka povinna dodržovat při vedení účetnictví a při sestavování a předkládání účetních výkazů. Nejsou vyhlášeny žádným samostatným právním předpisem, ale většina nejdůležitějších zásad a principů vyplývá ze zákona o účetnictví. (bilanční princip, podvojnost, dokladovost, oceňování, inventarizace, soustava účtů… )
1) Odpovědnost za vedení účetnictví – je dána zákonem o účetnictví 563/1991 Sb., tedy nese představenstvo. V rámci svých kompetencí deleguje odpovědnost na ředitele odborů centrály, ředitele odboru účetnictví,ředitele poboček. Dále je postupováno podle předpisů organizačních jednotek.
2) Zásada účetní jednotky – jedná se o vymezení relativně uzavřeného celku, za který se vede účetnictví , předkládají a sestavují se účetní výkazy dle zákona O účetnictví odst.2 §1 a §2 obchodního zákoníku.
3) Předpoklad neomezené doby trvání – při procesu měření a hodnocení ekonomických jevů je třeba vycházet z určitého předpokladu o době, po kterou bude jednotka v provozu.
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti.
(§ 7, odst. 3 )
4) Zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace podniku. Je definována v §3 odst.2 zákona o účetnictví, přičemž periodicita je zkrácena požadavky uživatelů.U bank jsou požadavky především ze strany emisní banky – ČNB. Jsou to zpravidla požadované výkazy a hlášení týkající se období kratšího než je období účetní (1 rok). Například měsíc,dekáda ale i denní hlášení devizové pozice a podobně .
Tyto zásady představují soubor pravidel, které je banka povinna dodržovat při vedení účetnictví a při sestavování a předkládání účetních výkazů. Nejsou vyhlášeny žádným samostatným právním předpisem, ale většina nejdůležitějších zásad a principů vyplývá ze zákona o účetnictví. (bilanční princip, podvojnost, dokladovost, oceňování, inventarizace, soustava účtů… )
1) Odpovědnost za vedení účetnictví – je dána zákonem o účetnictví 563/1991 Sb., tedy nese představenstvo. V rámci svých kompetencí deleguje odpovědnost na ředitele odborů centrály, ředitele odboru účetnictví,ředitele poboček. Dále je postupováno podle předpisů organizačních jednotek.
2) Zásada účetní jednotky – jedná se o vymezení relativně uzavřeného celku, za který se vede účetnictví , předkládají a sestavují se účetní výkazy dle zákona O účetnictví odst.2 §1 a §2 obchodního zákoníku.
3) Předpoklad neomezené doby trvání – při procesu měření a hodnocení ekonomických jevů je třeba vycházet z určitého předpokladu o době, po kterou bude jednotka v provozu.
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti.
(§ 7, odst. 3 )
4) Zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace podniku. Je definována v §3 odst.2 zákona o účetnictví, přičemž periodicita je zkrácena požadavky uživatelů.U bank jsou požadavky především ze strany emisní banky – ČNB. Jsou to zpravidla požadované výkazy a hlášení týkající se období kratšího než je období účetní (1 rok). Například měsíc,dekáda ale i denní hlášení devizové pozice a podobně .
Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví je upravován následujícími zákony: č. 117/1994 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 353/2001 Sb., č, 575/20002 Sb., č. 437/2003 Sb., č. 257/2004 a č. 669/2004 Sb.
Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost.
Tento zákon se vztahuje na:
a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky
b) zahraniční osoby, pokud na území české republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů
c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu
d) fyzické osoby ,které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku
e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a ) až f) nebo h) , nebo
h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis
Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.
Účetnictví vytváří obraz toho, jak je podnik (společnost atd.) nebo jak jsou jeho představitelé - vedoucí pracovníci - úspěšný ve finančním řízení, zda zajišťuje jeho dlouhodobou stabilitu, zda dosahují přiměřenou výkonnost vložených prostředků a zda jsou schopni hradit své závazky ( dluhy) .
V poslední době je stále větší zájem o prognózování finanční situace.
Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost.
Tento zákon se vztahuje na:
a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky
b) zahraniční osoby, pokud na území české republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů
c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu
d) fyzické osoby ,které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku
e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a ) až f) nebo h) , nebo
h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis
Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.
Účetnictví vytváří obraz toho, jak je podnik (společnost atd.) nebo jak jsou jeho představitelé - vedoucí pracovníci - úspěšný ve finančním řízení, zda zajišťuje jeho dlouhodobou stabilitu, zda dosahují přiměřenou výkonnost vložených prostředků a zda jsou schopni hradit své závazky ( dluhy) .
V poslední době je stále větší zájem o prognózování finanční situace.
Uzavření KÚR
3. Uzavření KÚR
4. Výkaz zisku a ztráty
- obsahuje veškeré náklady a výnosy
Nejprve jsou uvedeny:
Provozní výnosy
Provozní náklady
Provozní výsledek hospodaření
Finanční výnosy
Finanční náklady
Finanční výsledek hospodaření
Daň z příjmu za běžnou činnost
Výsledek hospodaření za běžnou činnost (netto) – po odečtu daně (provozní + finanční)
Mimořádné výnosy
Mimořádné náklady
Daň z příjmu mimořádné činnosti
Mimořádný výsledek hospodaření (provozní + finanční + mimořádná činnost)
Výsledek hospodaření za účetní období
Výsledek hospodaření před zdaněním
5. Dále účetní jednotka sestavuje:
a) Přílohu k účetním výkazů
b) Případně: Přehled o peněžních tocích a o změnách ve vlastním kapitálu
ROZBOR DŮLEŽITÝCH POLOŽEK ROZVAHY
POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL
- pohledávky za upisovateli (společníky, členy družstva, akcionáři) plynoucí z povinnosti splatit vklad do ZK či upsané nesplacené akcii
4. Výkaz zisku a ztráty
- obsahuje veškeré náklady a výnosy
Nejprve jsou uvedeny:
Provozní výnosy
Provozní náklady
Provozní výsledek hospodaření
Finanční výnosy
Finanční náklady
Finanční výsledek hospodaření
Daň z příjmu za běžnou činnost
Výsledek hospodaření za běžnou činnost (netto) – po odečtu daně (provozní + finanční)
Mimořádné výnosy
Mimořádné náklady
Daň z příjmu mimořádné činnosti
Mimořádný výsledek hospodaření (provozní + finanční + mimořádná činnost)
Výsledek hospodaření za účetní období
Výsledek hospodaření před zdaněním
5. Dále účetní jednotka sestavuje:
a) Přílohu k účetním výkazů
b) Případně: Přehled o peněžních tocích a o změnách ve vlastním kapitálu
ROZBOR DŮLEŽITÝCH POLOŽEK ROZVAHY
POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL
- pohledávky za upisovateli (společníky, členy družstva, akcionáři) plynoucí z povinnosti splatit vklad do ZK či upsané nesplacené akcii
Zákon o účetnictví zastřešuje způsob vedení účetnictví do hlavního ustanovení §7
Zákon o účetnictví zastřešuje způsob vedení účetnictví do hlavního ustanovení §7: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
- Účetní jednotka = hospodářský celek, za který je vedeno účetnictví a jsou sestavovány výkazy
- Účetní závěrka = výkazy finančního účet., jejich cílem je poskytovat informace o: 1. Finanční pozici
2. Finanční výkonnosti
3. Změny ve finanční pozici podniku
- Pro interní a externí uživatele, kteří provádějí na základě těchto informací svá ekonomická rozhodnutí
- Obsahuje tyto výkazy: Rozvaha = povinně
Výkaz zisku a ztráty = povinně
příloha = povinně
Fakultativně (libovolné)
Přehled o peněžních tocích (CF) – Cash flow
Přehled o změnách vlastního kapitálu – pouze účetní jednotky, kterým nařídí mateřská
společnost
- Účetní jednotka = hospodářský celek, za který je vedeno účetnictví a jsou sestavovány výkazy
- Účetní závěrka = výkazy finančního účet., jejich cílem je poskytovat informace o: 1. Finanční pozici
2. Finanční výkonnosti
3. Změny ve finanční pozici podniku
- Pro interní a externí uživatele, kteří provádějí na základě těchto informací svá ekonomická rozhodnutí
- Obsahuje tyto výkazy: Rozvaha = povinně
Výkaz zisku a ztráty = povinně
příloha = povinně
Fakultativně (libovolné)
Přehled o peněžních tocích (CF) – Cash flow
Přehled o změnách vlastního kapitálu – pouze účetní jednotky, kterým nařídí mateřská
společnost
Základy daňové evidence
*Základy daňové evidence*
V jednoduchém účetnictví je odděleno účtování o peněžním hospodaření v peněžním deníku od záznamů o ostatních složkách majetku a závazků.
Účetní jednotka vede záznamy o:
- dlouhodobém nehmotném majetku
- dlouhodobém hmotném majetku
- finančním majetku ( peníze, peněžní vklady, dluhopisy atd. )
- ceninách
- zásobách
- pohledávkách
- závazcích
- mzdové agendě
- karty o zákonných rezervách
Peněžní deník
Nejdůležitější knihou v daňové evidenci příjmů a výdajů je tzv. „peněžní deník“, ve kterém se v průběhu kalendářního roku zapisují údaje o hospodářských operacích, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků.
Zapisování v peněžním deníku si klade tyto základní cíle:
- zajistit údaje pro zjištění daňového základu
- zajistit evidenci o peněžních prostředcích v pokladně a na bankovním účtu
- poskytnout podklady pro podrobnější analýzu výdajů a příjmů pro potřeby řízení a kontroly hospodárnosti
Forma, způsob a technika vedení „peněžního deníku“ není předepsána. Podnikatel si ho vede takovým způsobem a formou, aby v deníku byly v časové posloupnosti zaznamenány všechny hospodářské operace příjmů a výdajů peněz, které při podnikání nastaly a jsou podloženy průkazným dokladem.
Účetní jednotka nesmí provádět účetní zápisy o peněžním hospodaření mimo peněžní deník.
V jednoduchém účetnictví je odděleno účtování o peněžním hospodaření v peněžním deníku od záznamů o ostatních složkách majetku a závazků.
Účetní jednotka vede záznamy o:
- dlouhodobém nehmotném majetku
- dlouhodobém hmotném majetku
- finančním majetku ( peníze, peněžní vklady, dluhopisy atd. )
- ceninách
- zásobách
- pohledávkách
- závazcích
- mzdové agendě
- karty o zákonných rezervách
Peněžní deník
Nejdůležitější knihou v daňové evidenci příjmů a výdajů je tzv. „peněžní deník“, ve kterém se v průběhu kalendářního roku zapisují údaje o hospodářských operacích, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků.
Zapisování v peněžním deníku si klade tyto základní cíle:
- zajistit údaje pro zjištění daňového základu
- zajistit evidenci o peněžních prostředcích v pokladně a na bankovním účtu
- poskytnout podklady pro podrobnější analýzu výdajů a příjmů pro potřeby řízení a kontroly hospodárnosti
Forma, způsob a technika vedení „peněžního deníku“ není předepsána. Podnikatel si ho vede takovým způsobem a formou, aby v deníku byly v časové posloupnosti zaznamenány všechny hospodářské operace příjmů a výdajů peněz, které při podnikání nastaly a jsou podloženy průkazným dokladem.
Účetní jednotka nesmí provádět účetní zápisy o peněžním hospodaření mimo peněžní deník.
Účet a jeho charakteristika a členění účtů
*Účet a jeho charakteristika a členění účtů*
Na základě „směrné účtové osnovy“, účetní jednotka sestavuje účtový rozvrh.
Účtový rozvrh
Je to seznam všech syntetických a analytických účtů, které bude v účetním období používat. Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období. V průběhu účetního období je možné účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.
Syntetické účty
Jednotlivé účtové skupiny se dále dělí na syntetické účty. Konkrétní úprava závisí na rozhodnutí účetní jednotky s tím, že musí vycházet ze závazné směrné účtové osnovy.
V účetních jednotkách, které vedou účetnictví v plném rozsahu mají syntetické účty kromě názvu také trojmístné číselné označení.
První číslice v trojčíslí označuje účtovou třídu, druhá číslice účtovou skupinu uvnitř dané účtové třídy a třetí číslice udává pořadí účtu v příslušné účtové skupině.
( např. účet 511 )
Analytické účty
Účetní jednotky v rámci syntetických účtů mohou vytvářet účty analytické, které zajišťují podrobnější členění, např. podle potřeb daňových předpisů, potřeb účetní závěrky a dalších potřeb účetní jednotky. Častým důvodem analytického členění je rozlišování jednotlivých hospodářských středisek.
Při používání analytických účtů se doplňuje za trojmístné číselné označení navíc další číslice.
( např. 511/100, 511/200 ).
Na základě „směrné účtové osnovy“, účetní jednotka sestavuje účtový rozvrh.
Účtový rozvrh
Je to seznam všech syntetických a analytických účtů, které bude v účetním období používat. Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh pro každé účetní období. V průběhu účetního období je možné účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.
Syntetické účty
Jednotlivé účtové skupiny se dále dělí na syntetické účty. Konkrétní úprava závisí na rozhodnutí účetní jednotky s tím, že musí vycházet ze závazné směrné účtové osnovy.
V účetních jednotkách, které vedou účetnictví v plném rozsahu mají syntetické účty kromě názvu také trojmístné číselné označení.
První číslice v trojčíslí označuje účtovou třídu, druhá číslice účtovou skupinu uvnitř dané účtové třídy a třetí číslice udává pořadí účtu v příslušné účtové skupině.
( např. účet 511 )
Analytické účty
Účetní jednotky v rámci syntetických účtů mohou vytvářet účty analytické, které zajišťují podrobnější členění, např. podle potřeb daňových předpisů, potřeb účetní závěrky a dalších potřeb účetní jednotky. Častým důvodem analytického členění je rozlišování jednotlivých hospodářských středisek.
Při používání analytických účtů se doplňuje za trojmístné číselné označení navíc další číslice.
( např. 511/100, 511/200 ).
Správné vedení účetnictví
Správné vedení účetnictví
Účetní jednotka je povinna vést účetnictví:
- správné
- úplné
- průkazné
správné – jestliže nebyly porušeny povinnosti stanovené
zákonem ( zákon o účetnictví, obchodní zákoník,
zákon o daních z příjmů a další )
úplné – jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy
týkající se účetního období
průkazné – jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy
doloženy účetními doklady
Oběh účetních dokladů
Proces oběhu účetního dokladu od jeho vystavení nebo obdržení až po archivaci neprobíhá ve všech účetních jednotkách stejně - záleží zejména na organizačním uspořádání účetní jednotky. Je zřejmé, že v jednoduché organizační struktuře, kde vlastník je zároveň zaměstnancem, účetním, pokladníkem apod. bude formalizovaný oběh dokladů postrádat smysl. Naopak v účetní jednotce, kde je složitá organizační struktura podniku s členěním na závody, střediska aj., je stanovení pravidel oběhu účetních dokladů nutné. V takovém případě se vytváří vnitropodniková směrnice, která spočívá v zajištění plynulého pohybu dokladů v rámci účetní jednotky od okamžiku vyhotovení nebo přijetí dokladů, přes jejich ověření, zaúčtování až po archivaci.
Účetní jednotka je povinna vést účetnictví:
- správné
- úplné
- průkazné
správné – jestliže nebyly porušeny povinnosti stanovené
zákonem ( zákon o účetnictví, obchodní zákoník,
zákon o daních z příjmů a další )
úplné – jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy
týkající se účetního období
průkazné – jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy
doloženy účetními doklady
Oběh účetních dokladů
Proces oběhu účetního dokladu od jeho vystavení nebo obdržení až po archivaci neprobíhá ve všech účetních jednotkách stejně - záleží zejména na organizačním uspořádání účetní jednotky. Je zřejmé, že v jednoduché organizační struktuře, kde vlastník je zároveň zaměstnancem, účetním, pokladníkem apod. bude formalizovaný oběh dokladů postrádat smysl. Naopak v účetní jednotce, kde je složitá organizační struktura podniku s členěním na závody, střediska aj., je stanovení pravidel oběhu účetních dokladů nutné. V takovém případě se vytváří vnitropodniková směrnice, která spočívá v zajištění plynulého pohybu dokladů v rámci účetní jednotky od okamžiku vyhotovení nebo přijetí dokladů, přes jejich ověření, zaúčtování až po archivaci.
ÚČETNÍ ZÁSADY, PRINCIPY, PŘEDPOKLADY
ÚČETNÍ ZÁSADY, PRINCIPY, PŘEDPOKLADY
- východiska konvenčního účetnictví
Konvenčního? – představují určitou dohodu, která omezuje variantnost využití metodických prvků.
Výběr mezinárodně uznávaných účetních zásad: Kovanicová (porovnat s Janhubou..).
Zásady se odvozují od amerických národních účetních standardů (GAAP) které vznikly po „černém pátku“ (hosp. krize..).
VYHLÁŠENÉ ZÁSADY (nejzákladnější):
NEVYHLÁŠENÉ ZÁSADY (2. úroveň) – vyplývají ze soudních rozhodnutí, publikovaných směrnic řešení problémů..
výběr z vyhlášených zásad – tvoří teoretický základ účetnictví.
Předpoklady a zásady (důležitost se liší, každý autor uvádí v jiném pořadí..):
• KONCEPT ÚČETNÍ JEDNOTKY
je důležité vědět, za jak velký subjekt se účtuje ==> vypovídací schopnost, úč. jednotka musí být tedy přesně definována.
• PŘEDPOKLAD TRVÁNÍ PODNIKU
(v dohledné budoucnosti) – není známo, že by měla být ukončena činnost podniku; pokud se to ví že by měl podnik končit – musí to být uved. v příloze úč výkazů, v takovém případě se změní přístup k oceňování, k odepisování, při tvorbě rezerv, při časovém rozlišování.
• PŘEDPOKLAD PERIODICITY ZJIŠŤOVÁNÍ HOSP. VÝSLEDKU
hosp. výsl. je sledován pravidelně, nejméně každých 12 měsíců
• REALIZAČNÍ PRINCIP
moment uznání výnosů: kdy nám vzniká výnos?
a) v době zaplacení odběratelem – NE (to nám vzniká příjem)
b) když zašleme fakturu – NE
c) předáním zboží odběrateli – ANO – když učiníme vše, abychom si výnos „zasloužili“
- východiska konvenčního účetnictví
Konvenčního? – představují určitou dohodu, která omezuje variantnost využití metodických prvků.
Výběr mezinárodně uznávaných účetních zásad: Kovanicová (porovnat s Janhubou..).
Zásady se odvozují od amerických národních účetních standardů (GAAP) které vznikly po „černém pátku“ (hosp. krize..).
VYHLÁŠENÉ ZÁSADY (nejzákladnější):
NEVYHLÁŠENÉ ZÁSADY (2. úroveň) – vyplývají ze soudních rozhodnutí, publikovaných směrnic řešení problémů..
výběr z vyhlášených zásad – tvoří teoretický základ účetnictví.
Předpoklady a zásady (důležitost se liší, každý autor uvádí v jiném pořadí..):
• KONCEPT ÚČETNÍ JEDNOTKY
je důležité vědět, za jak velký subjekt se účtuje ==> vypovídací schopnost, úč. jednotka musí být tedy přesně definována.
• PŘEDPOKLAD TRVÁNÍ PODNIKU
(v dohledné budoucnosti) – není známo, že by měla být ukončena činnost podniku; pokud se to ví že by měl podnik končit – musí to být uved. v příloze úč výkazů, v takovém případě se změní přístup k oceňování, k odepisování, při tvorbě rezerv, při časovém rozlišování.
• PŘEDPOKLAD PERIODICITY ZJIŠŤOVÁNÍ HOSP. VÝSLEDKU
hosp. výsl. je sledován pravidelně, nejméně každých 12 měsíců
• REALIZAČNÍ PRINCIP
moment uznání výnosů: kdy nám vzniká výnos?
a) v době zaplacení odběratelem – NE (to nám vzniká příjem)
b) když zašleme fakturu – NE
c) předáním zboží odběrateli – ANO – když učiníme vše, abychom si výnos „zasloužili“
Základní zásady
3. Základní zásady
představují teoretický základ účetnictví
jejich seřazení podle nadřazenosti a podřazenosti již není možné
1. Zásada účetní (hospodářské) jednotky
ekonomické jevy, přehledy majetku a další účetní výkazy má smysl vydávat vždy jen za určitý celekúčetní jednotku
2. Zásada neomezené doby trvání podniku
předpokládáme, že jednotka bude v provozu po neomezenou dobu
na této době závisí především ocenění majetku jednotky s delší dobou životnosti
3. Zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace podniku
4. Zásada objektivity účetních informací
změny v aktivech a pasivech se nemají účtovat dříve než byly objektivně zjištěny
za objektivní se považuje nezávislý znalec
5. Zásada historického účetnictví
oceňování se provádí v pořizovacích cenách, ne v cenách okamžitých (běžných)
6. Zásada okamžiku realizace
vychází z toho, že výnos vzniká okamžikem vyskladnění resp. odesláním výrobku, nikoli až přijetím peněz
7. Zásada konzistentnosti mezi účetními obdobími (věcné a metodické stálosti)
metody účtování hospodářských operací, metody vyplňování účetních výkazů mají být stejné nejen uvnitř účetního období, ale i mezi nimi
musí zajišťovat možnost srovnání a kontinuitu
8. Zásada opatrnosti
projevuje se při oceňování majetku, možností jeho přechodného snížení, ale nikoli zvýšení
v účetních výkazech se uvedou jen ty výnosy, které spadají do daného časového období
ztráty, závazky se uvedou i v případě, kdy jejich výše není ještě přesně známa
9. Zásada materiálnosti účetnictví
do účetních výkazů se uvádějí jen takové informace, které mají pro uživatele význam z hlediska jeho případných rozhodnutí
10. Zásada měření pomocí peněžní jednotky
Při vyplňování a tvorbě účetních výkazů se uvádějí další zásady:
srozumitelnost informací
přednost obsahu před formou
závažnost (relevantnost) informací
akruální principekonomické jevy se vykazují za období, kterého se věcně týkají
srovnatelnost informací
Všem nadřazená účetní zásada, ze které vycházejí i ostatní, je zásada věrného zobrazení skutečnosti.
Základní zásady jsou u nás uvedeny v zákoně o účetnictví a v postupech účetnictví. Ze zásad účetnictví je patrné, že si některé protiřečí např.: objektivita a opatrnost, objektivita a neomezené trvání podniku. Je třeba být při správném vedení účetnictví velmi obezřetný.
představují teoretický základ účetnictví
jejich seřazení podle nadřazenosti a podřazenosti již není možné
1. Zásada účetní (hospodářské) jednotky
ekonomické jevy, přehledy majetku a další účetní výkazy má smysl vydávat vždy jen za určitý celekúčetní jednotku
2. Zásada neomezené doby trvání podniku
předpokládáme, že jednotka bude v provozu po neomezenou dobu
na této době závisí především ocenění majetku jednotky s delší dobou životnosti
3. Zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace podniku
4. Zásada objektivity účetních informací
změny v aktivech a pasivech se nemají účtovat dříve než byly objektivně zjištěny
za objektivní se považuje nezávislý znalec
5. Zásada historického účetnictví
oceňování se provádí v pořizovacích cenách, ne v cenách okamžitých (běžných)
6. Zásada okamžiku realizace
vychází z toho, že výnos vzniká okamžikem vyskladnění resp. odesláním výrobku, nikoli až přijetím peněz
7. Zásada konzistentnosti mezi účetními obdobími (věcné a metodické stálosti)
metody účtování hospodářských operací, metody vyplňování účetních výkazů mají být stejné nejen uvnitř účetního období, ale i mezi nimi
musí zajišťovat možnost srovnání a kontinuitu
8. Zásada opatrnosti
projevuje se při oceňování majetku, možností jeho přechodného snížení, ale nikoli zvýšení
v účetních výkazech se uvedou jen ty výnosy, které spadají do daného časového období
ztráty, závazky se uvedou i v případě, kdy jejich výše není ještě přesně známa
9. Zásada materiálnosti účetnictví
do účetních výkazů se uvádějí jen takové informace, které mají pro uživatele význam z hlediska jeho případných rozhodnutí
10. Zásada měření pomocí peněžní jednotky
Při vyplňování a tvorbě účetních výkazů se uvádějí další zásady:
srozumitelnost informací
přednost obsahu před formou
závažnost (relevantnost) informací
akruální principekonomické jevy se vykazují za období, kterého se věcně týkají
srovnatelnost informací
Všem nadřazená účetní zásada, ze které vycházejí i ostatní, je zásada věrného zobrazení skutečnosti.
Základní zásady jsou u nás uvedeny v zákoně o účetnictví a v postupech účetnictví. Ze zásad účetnictví je patrné, že si některé protiřečí např.: objektivita a opatrnost, objektivita a neomezené trvání podniku. Je třeba být při správném vedení účetnictví velmi obezřetný.
Část IV. - Způsoby oceňování
Část IV. - Způsoby oceňování
Při oceňování majetku a závazků a při účtování o výsledku hospodaření úč. jedn. berou za základ: veškeré N a V, které se vztahují k úč. období, rizika, ztráty a znehodnocení, které se týkají majetku a závazků a jsou úč. jedn. známy ke dni sestavení závěrky.
Majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, se přepočítávají na českou měnu kursem stanoveným v kursovním lístku ČNB, a to v uce ke dni uskutečnění úč. případu a v závěrce ke dni jejího sestavení.
Jednotlivé složky majetku a závazků se oceňují těmito závaznými způsoby:
- hmotný majetek kromě zásob s vyjímkou majetku vytvořeného vlastní činností se oceňuje pořizovacími cenami nebo reproPC
- hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností se oceňuje vl. náklady
- nakoupené zásoby se oceňují pořizovacími cenami
- zásoby vytvořené vl. činností se oceňují vl. náklady
- peněžní prostředky a ceniny jejich nominálními hodnotami
- cenné papíry a majetkové účastí cenami pořízení
- pohledávky a závazky jejich nominálními hodnotami
- nakoupený nehmotný majetek kromě pohledávek pořiz. cenami
PC = cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související.
reproPC = cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.
cena pořízení = cena, za kterou byl majetek pořízen bez souvisejících nákladů
vl. N u zásob vytvořených vlastní činností = přímé N vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých N, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti.
Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v uce, zásoby se ocení nižší cenou.
Ocenění majetku a závazků se upravuje o položky vyjadřující rizika, ztráty a znehodnocení, pokud pominou důvody pro tuto úpravu ocenění, uvedené položky se zruší.
Úč. jedn. s vyjímkou rozpočtových organizací odpisují HM kromě zásob a nehmotný majetek kromě pohledávek.
Úč. jedn. sestavují odpisový plán jako podklad k vyčíslení oprávek odpisovaného majetku v průběhu jeho používání, v tomto plánu i samy určí postupy odpisování.
HM kromě zásob se odpisuje s ohledem na opotřebení.
Při oceňování majetku a závazků a při účtování o výsledku hospodaření úč. jedn. berou za základ: veškeré N a V, které se vztahují k úč. období, rizika, ztráty a znehodnocení, které se týkají majetku a závazků a jsou úč. jedn. známy ke dni sestavení závěrky.
Majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, se přepočítávají na českou měnu kursem stanoveným v kursovním lístku ČNB, a to v uce ke dni uskutečnění úč. případu a v závěrce ke dni jejího sestavení.
Jednotlivé složky majetku a závazků se oceňují těmito závaznými způsoby:
- hmotný majetek kromě zásob s vyjímkou majetku vytvořeného vlastní činností se oceňuje pořizovacími cenami nebo reproPC
- hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností se oceňuje vl. náklady
- nakoupené zásoby se oceňují pořizovacími cenami
- zásoby vytvořené vl. činností se oceňují vl. náklady
- peněžní prostředky a ceniny jejich nominálními hodnotami
- cenné papíry a majetkové účastí cenami pořízení
- pohledávky a závazky jejich nominálními hodnotami
- nakoupený nehmotný majetek kromě pohledávek pořiz. cenami
PC = cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související.
reproPC = cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.
cena pořízení = cena, za kterou byl majetek pořízen bez souvisejících nákladů
vl. N u zásob vytvořených vlastní činností = přímé N vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých N, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti.
Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v uce, zásoby se ocení nižší cenou.
Ocenění majetku a závazků se upravuje o položky vyjadřující rizika, ztráty a znehodnocení, pokud pominou důvody pro tuto úpravu ocenění, uvedené položky se zruší.
Úč. jedn. s vyjímkou rozpočtových organizací odpisují HM kromě zásob a nehmotný majetek kromě pohledávek.
Úč. jedn. sestavují odpisový plán jako podklad k vyčíslení oprávek odpisovaného majetku v průběhu jeho používání, v tomto plánu i samy určí postupy odpisování.
HM kromě zásob se odpisuje s ohledem na opotřebení.
Uce se vede za úč. jedn. jako celek
Uce se vede za úč. jedn. jako celek. Pro jeho vedení mohou úč. jedn. použít prostředků výpočetní a jiné techniky a technických nosičů dat nebo mikrografických záznamů. Vede se v peněžních jednotkách české měny.
Úč. jedn. mohou pověřit vedením svého uce i jinou PO nebo FO. Tímto pověřením se úč. jedn. nezbavuje odpovědnosti za vedení uce.
Úč. jedn. dokládají skutečnosti, které jsou předmětem uce úč. doklady nebo, jsou-li údaje o těchto skutečnostech zachyceny při jejich vzniku přímo na technický nosič dat zařízeními jiné techniky a úč. doklad nevzniká, způsobem uvedeným v projekčně programové dokumentaci.
Úč. jedn. zapisují úč. případy v úč. knihách, jsou povinny inventarizovat majetek a závazky, jsou povinny sestavovat úč. závěrku jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo i konsolidovanou.
Úč. jedn. jsou povinny vést uce úplně, průkazně a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem. Uce je úplné, jestliže úč. jedn. úč. případy a úč. zápisy doložila nebo prokázala předepsaným způsobem a inventarizovala majetek a závazky. Správné je tehdy, jestliže úč. jedn. neporušila povinnosti uložené tímto zákonem.
Úč. jedn. nesmějí měnit v průběhu úč. období způsoby oceňování, postupy odpisování a účtování, uspořádání položek úč. závěrky a obsahové vymezení těchto položek a postupy pro provedení konsolidace úč. závěrky.
Způsoby oceňování, postupy odpisování a účtování, uspořádání položek úč. závěrky a obsahové vymezení těchto položek a postupy pro provedení konsolidace úč. závěrky použité v uce a v úč. závěrce v jednom úč. období mohou změnit bezprostředně v následujícím období.
Úč. jedn. mohou pověřit vedením svého uce i jinou PO nebo FO. Tímto pověřením se úč. jedn. nezbavuje odpovědnosti za vedení uce.
Úč. jedn. dokládají skutečnosti, které jsou předmětem uce úč. doklady nebo, jsou-li údaje o těchto skutečnostech zachyceny při jejich vzniku přímo na technický nosič dat zařízeními jiné techniky a úč. doklad nevzniká, způsobem uvedeným v projekčně programové dokumentaci.
Úč. jedn. zapisují úč. případy v úč. knihách, jsou povinny inventarizovat majetek a závazky, jsou povinny sestavovat úč. závěrku jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo i konsolidovanou.
Úč. jedn. jsou povinny vést uce úplně, průkazně a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem. Uce je úplné, jestliže úč. jedn. úč. případy a úč. zápisy doložila nebo prokázala předepsaným způsobem a inventarizovala majetek a závazky. Správné je tehdy, jestliže úč. jedn. neporušila povinnosti uložené tímto zákonem.
Úč. jedn. nesmějí měnit v průběhu úč. období způsoby oceňování, postupy odpisování a účtování, uspořádání položek úč. závěrky a obsahové vymezení těchto položek a postupy pro provedení konsolidace úč. závěrky.
Způsoby oceňování, postupy odpisování a účtování, uspořádání položek úč. závěrky a obsahové vymezení těchto položek a postupy pro provedení konsolidace úč. závěrky použité v uce a v úč. závěrce v jednom úč. období mohou změnit bezprostředně v následujícím období.
Úč. jedn. účtující v podvojném uce sestavují účtový rozvrh
Úč. jedn. účtující v podvojném uce sestavují účtový rozvrh, v něm uvedou syntetické účty potřebné k zaúčtování všech úč. případů. Sestavují ho pro každý rok, v průběhu roku je možno ho doplňovat .
Úč. jedn. účtující v soustavě jednoduchého uce vedou: peněžní deník, knihu pohledávek a závazků, pomocné knihy o ostatních složkách majetku a závazcích z pracovně právních vztahů, pokud pro ně mají použití.
Peněžní deník obsahuje údaje o: peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech, u peněžního ústavu a průběžných položkách, příjmech a výdajích celkem a v členění požadovaném pro jejich zdaňování, platbách, které nejsou výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nesmí ovlivnit výsledek hospodaření.
Úč. knihy vedou úč. jedn. v peněžních jednotkách, v knihách analytické evidence a v pomocných knihách mohou použít jednotek množství. Úč. jedn. vedou seznamy úč. knih a seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek použitých v uce.
Úč. jedn., které jsou PO, otevírají úč. knihy ke dni svého vzniku, FO ke dni vzniku podnikatelského oprávnění. PO je uzavírají k poslednímu dni úč. období, ke dni zrušení bez likvidace, FO k poslednímu dni úč. období, ke dni skončení podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti.
Úč. jedn. účtující v soustavě jednoduchého uce vedou: peněžní deník, knihu pohledávek a závazků, pomocné knihy o ostatních složkách majetku a závazcích z pracovně právních vztahů, pokud pro ně mají použití.
Peněžní deník obsahuje údaje o: peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech, u peněžního ústavu a průběžných položkách, příjmech a výdajích celkem a v členění požadovaném pro jejich zdaňování, platbách, které nejsou výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nesmí ovlivnit výsledek hospodaření.
Úč. knihy vedou úč. jedn. v peněžních jednotkách, v knihách analytické evidence a v pomocných knihách mohou použít jednotek množství. Úč. jedn. vedou seznamy úč. knih a seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek použitých v uce.
Úč. jedn., které jsou PO, otevírají úč. knihy ke dni svého vzniku, FO ke dni vzniku podnikatelského oprávnění. PO je uzavírají k poslednímu dni úč. období, ke dni zrušení bez likvidace, FO k poslednímu dni úč. období, ke dni skončení podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti.
Složky majetku, aktiva a pasiva a rozvaha
Majetek účetní jednotky
1. Z hlediska struktury
a) investiční maj. = dlouhodobý neoběžný, postupně opotřebovávaný, nemění svoji podobu.
- Nehmotný investiční maj. = VC>60 000,--, licence, autorská práva, software
- Hmotný investiční maj. = nemovitosti, movitosti, VC>40 000,--
- Finanční investice = cenné papíry, poskytnuté dlouhodobé půjčky
b) oběžní maj. = krátkodobý, jednorázová spotřeba do 1 roku, mění svou formu
- Zásoby = materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zboží
- Pohledávky = odběratelé, zaměstnanci
- Finanční prostředky = hotovost, bankovní účet
2. Z hlediska zdrojů krytí
a) vlastní zdroje
- Základní kapitál
- Fondy ze zisku
- Kapitálové fondy
- Hospodářský výsledek – Zisk
b) cizí zdroje
- Krátkodobé cizí zdroje – krátkodobé úvěry, závazky
- Dlouhodobé cizí zdroje – dlouhodobé úvěry
- emitované dlouhodobé dluhopisy (směnky)
- závazky z pronájmu
- rezervy
1. Z hlediska struktury
a) investiční maj. = dlouhodobý neoběžný, postupně opotřebovávaný, nemění svoji podobu.
- Nehmotný investiční maj. = VC>60 000,--, licence, autorská práva, software
- Hmotný investiční maj. = nemovitosti, movitosti, VC>40 000,--
- Finanční investice = cenné papíry, poskytnuté dlouhodobé půjčky
b) oběžní maj. = krátkodobý, jednorázová spotřeba do 1 roku, mění svou formu
- Zásoby = materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zboží
- Pohledávky = odběratelé, zaměstnanci
- Finanční prostředky = hotovost, bankovní účet
2. Z hlediska zdrojů krytí
a) vlastní zdroje
- Základní kapitál
- Fondy ze zisku
- Kapitálové fondy
- Hospodářský výsledek – Zisk
b) cizí zdroje
- Krátkodobé cizí zdroje – krátkodobé úvěry, závazky
- Dlouhodobé cizí zdroje – dlouhodobé úvěry
- emitované dlouhodobé dluhopisy (směnky)
- závazky z pronájmu
- rezervy
Účetní soustavy, účetní doklady, zápisy, knihy
Účetní soustavy
účetní jednotka jsou:
- všechny PO
- FO, které podnikají podle živnostenského zákona nebo podle jiných zvláštních předpisů (právníci)
Účetnictví je upraveno zákonem o účetnictví zákon č. 563/91 Sb.
Zákon o účetnictví vymezuje 2 účetní soustavy:
1) Jednoduché účetnictví – eviduje pouze některé složky majetku, pravidelně vyhotovuje soupis jmění, neobsahuje ucelený kontrolní systém.
2) Podvojné účetnictví – eviduje stav a pohyb veškerého majetku a závazku, vypovídá o průběhu celého hospodaření a jeho výsledku, obsahuje ucelený kontrolní systém.
Podvojné účetnictví
1) Finanční účetnictví
2) Manažerské účetnictví
- vnitropodnikové účetnictví
- kalkulace
- rozpočty
- statistika
- operativní evidence
Účetní doklady
Účetní doklady jsou základním prvkem průkaznosti účetnictví. Bez účetního dokladu nelze účtovat.
Členění účetních dokladů:
1) Podle počtu dokumentovaných účetních případů
a) jednotlivé – dokumentují jeden nebo více stejnorodých účetních případů uskutečněný za jeden den.
b) sběrné – dokumentují více stejnorodých účetních případů uskutečněných za delší časové období, nejdéle za kalendářní měsíc.
2) Podle obsahu
a) vnitřní (interní) – dokumentují hospodářské operace uvnitř účetní jednotky např. výdejka materiálu do spotřeby, vnitropodniková faktura vydaná jedním hos. střediskem jinému hos. středisku.
b) vnější (externí) – dokumentují vztahy účetní jednotky s okolím. např. DF, VBÚ,
účetní jednotka jsou:
- všechny PO
- FO, které podnikají podle živnostenského zákona nebo podle jiných zvláštních předpisů (právníci)
Účetnictví je upraveno zákonem o účetnictví zákon č. 563/91 Sb.
Zákon o účetnictví vymezuje 2 účetní soustavy:
1) Jednoduché účetnictví – eviduje pouze některé složky majetku, pravidelně vyhotovuje soupis jmění, neobsahuje ucelený kontrolní systém.
2) Podvojné účetnictví – eviduje stav a pohyb veškerého majetku a závazku, vypovídá o průběhu celého hospodaření a jeho výsledku, obsahuje ucelený kontrolní systém.
Podvojné účetnictví
1) Finanční účetnictví
2) Manažerské účetnictví
- vnitropodnikové účetnictví
- kalkulace
- rozpočty
- statistika
- operativní evidence
Účetní doklady
Účetní doklady jsou základním prvkem průkaznosti účetnictví. Bez účetního dokladu nelze účtovat.
Členění účetních dokladů:
1) Podle počtu dokumentovaných účetních případů
a) jednotlivé – dokumentují jeden nebo více stejnorodých účetních případů uskutečněný za jeden den.
b) sběrné – dokumentují více stejnorodých účetních případů uskutečněných za delší časové období, nejdéle za kalendářní měsíc.
2) Podle obsahu
a) vnitřní (interní) – dokumentují hospodářské operace uvnitř účetní jednotky např. výdejka materiálu do spotřeby, vnitropodniková faktura vydaná jedním hos. střediskem jinému hos. středisku.
b) vnější (externí) – dokumentují vztahy účetní jednotky s okolím. např. DF, VBÚ,
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)