daňová soustava
druhy daní – přímé, nepřímé, reálné
přímé daně – jsou to takové daně, u kterých nelze odlišit osobu poplatníka
nepřímé daně – můžeme odlišit osobu poplatníka a plátce např. DPH
reálné daně – jsou placeny na základě vzniku nějaké události například dědická daň, daň z nemovitosti, silniční, darovací
v ČR je možno platit jen výše uvedené daně
správa daní
- právo činit opatření potřebná ke správnému zajištění, stanovení a splnění daňové povinnosti, patří sem:
a) právo vyhledávat daňové subjekty
b) právo vyměřit daně
c) právo vybrat daně
d) právo vyúčtovat daně
e) právo vymáhat daně
f) právo kontrolovat daně
legislativní orgány
- správu daně vykonávají správci daně = státní orgány( finanční úřady, ministerstvo financí, ředitelství, celní úřady – vybírají DPH při provozu)
- daňový subjekt = poplatník, který nesplnil daňovou povinnost
- třetí osoby = svědci, soudní znalci, účetní, auditoři,
daňové řízení – soubor úkonů, které vedou ke stanovení a splnění daňové povinnosti
Zobrazují se příspěvky se štítkemsoustava. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsoustava. Zobrazit všechny příspěvky
Rozborová činnost podniku
Téma č. 17
Ekonomie
Rozborová činnost podniku
Soustavy ukazatele
a) paralelní soustava – ukazatele na sebe navzájem navazují
příklad: Z-skore
Z = 1,2a + 1,4b + 3,3c + 0,6d + 1,0e
a = oběžný kapitál : aktiva celkem
b = zisk po zdanění : aktiva celkem
c = zisk před zdaněním + úroky : aktiva celkem
d = vlastní jmění : celkové dluhy
e = tržby : aktiva celkem
Z = více než 2,99 = finančně silný podnik
Z = 1,81 – 2,99 = počínající finanční problémy
Z = méně než 1,88 = velká platební neschopnost
b) pyramidová soustava – ukazatele na sebe navzájem navazují
příklad: DU – PONT – začal se používat ve francouzské firmě s tímto jménem
Rentabilita tržeb – kolik korun čistého zisku vynesl 1 Kč tržeb
Obrátky aktiv – kolikrát za výrobní cyklus jsou aktiva obnovována, čím větší hodnota tím lépe
Rentabilita aktiv – kolik Kč zisku přinese 1 Kč aktiv
příklad: Z2 = 3,15
DU point = 0,06 = 6%
Srovnání ukazatele
a) v čase – srovnání ukazatelů za určitá časová období
b) s normativní veličinou – normativní hodnota se srovnává hodnota vypočtená
c) v prostoru = benchmarking – srovnávání jednotek mezi sebou (interní nebo externí)
Ekonomie
Rozborová činnost podniku
Soustavy ukazatele
a) paralelní soustava – ukazatele na sebe navzájem navazují
příklad: Z-skore
Z = 1,2a + 1,4b + 3,3c + 0,6d + 1,0e
a = oběžný kapitál : aktiva celkem
b = zisk po zdanění : aktiva celkem
c = zisk před zdaněním + úroky : aktiva celkem
d = vlastní jmění : celkové dluhy
e = tržby : aktiva celkem
Z = více než 2,99 = finančně silný podnik
Z = 1,81 – 2,99 = počínající finanční problémy
Z = méně než 1,88 = velká platební neschopnost
b) pyramidová soustava – ukazatele na sebe navzájem navazují
příklad: DU – PONT – začal se používat ve francouzské firmě s tímto jménem
Rentabilita tržeb – kolik korun čistého zisku vynesl 1 Kč tržeb
Obrátky aktiv – kolikrát za výrobní cyklus jsou aktiva obnovována, čím větší hodnota tím lépe
Rentabilita aktiv – kolik Kč zisku přinese 1 Kč aktiv
příklad: Z2 = 3,15
DU point = 0,06 = 6%
Srovnání ukazatele
a) v čase – srovnání ukazatelů za určitá časová období
b) s normativní veličinou – normativní hodnota se srovnává hodnota vypočtená
c) v prostoru = benchmarking – srovnávání jednotek mezi sebou (interní nebo externí)
Účetní soustavy a účetní doklady
Účetnictví
Účetní soustavy a účetní doklady
Daňová evidence PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ
Podvojné účetnictví – vedou ho podnikatelé zapsáni do obchodního rejstříku, obchodní
společnosti, družstva, banky, pojišťovny
způsob vedení UCE upravuje zákon o účetnictví
UCE musí být:
- úplné, průkazné, správné
- za uce zodpovídá podnikatel
- vede se v české měně
- zpracovává se ručně nebo na počítači
- poskytuje podklady pro zjištění HV
Podstata uce – písemně zachycuje údaje o hospodaření firmy
Význam uce – poskytuje údaje o majetku, zdrojích financování a HV
Funkce uce – poskytuje údaje o podnikateli, podklady pro vyměřování daní
Účetní soustavy a účetní doklady
Daňová evidence PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ
Podvojné účetnictví – vedou ho podnikatelé zapsáni do obchodního rejstříku, obchodní
společnosti, družstva, banky, pojišťovny
způsob vedení UCE upravuje zákon o účetnictví
UCE musí být:
- úplné, průkazné, správné
- za uce zodpovídá podnikatel
- vede se v české měně
- zpracovává se ručně nebo na počítači
- poskytuje podklady pro zjištění HV
Podstata uce – písemně zachycuje údaje o hospodaření firmy
Význam uce – poskytuje údaje o majetku, zdrojích financování a HV
Funkce uce – poskytuje údaje o podnikateli, podklady pro vyměřování daní
Struktura daňové soustavy ČR
1.3 Struktura daňové soustavy ČR
Soustava daní ČR je stanovena zákonem o soustavě daní, kterou tvoří daně přímé, nepřímé a ostatní. Daně neplatí stát jako celek, státní orgány a obce.
2. Daně z příjmů právnických osob
Daň z příjmů právnických osob je univerzální důchodová daň patřící do skupiny přímých daní. Je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších změn a doplňků.
2.1 Základní informace o dani
Poplatník daně: Poplatníky daně z příjmu jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, i organizační složky státu dle zvláštního právního přepisu. Poplatníci, kteří mají sídlo na území ČR, mají daňovou povinnost , která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, avšak poplatníky se sídlem mimo území ČR mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR.
Zdaňovací období: Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok nebo hospodářský rok. Zdaňovacím obdobím také může být období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti či družstva, a to do konce kalendářního či hospodářského roku, ve kterém byly fúze, převod jmění na společníka nebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku. Zdaňovacím obdobím dále může být účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.
Předmět daně: Předmětem daně z příjmů právnických osob příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem, není-li v zákoně stanoveno jinak.
Základ daně: Základem daně u poplatníků účtujících v účetnictví hospodářský výsledek před zdaněním upravený podle pravidel zákona o daních z příjmu, u poplatníků účtujících v daňové evidenci je základem daně rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji.
Sazba daně: Aktální sazba daně (s účinností od 1. ledna 2005) činí 26%, sazba daně v roce 2006 bude činit 24%. Sazba daně se tedy v posledních letech snižuje, jak ukazuje následující graf.
Soustava daní ČR je stanovena zákonem o soustavě daní, kterou tvoří daně přímé, nepřímé a ostatní. Daně neplatí stát jako celek, státní orgány a obce.
2. Daně z příjmů právnických osob
Daň z příjmů právnických osob je univerzální důchodová daň patřící do skupiny přímých daní. Je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších změn a doplňků.
2.1 Základní informace o dani
Poplatník daně: Poplatníky daně z příjmu jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, i organizační složky státu dle zvláštního právního přepisu. Poplatníci, kteří mají sídlo na území ČR, mají daňovou povinnost , která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, avšak poplatníky se sídlem mimo území ČR mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR.
Zdaňovací období: Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok nebo hospodářský rok. Zdaňovacím obdobím také může být období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti či družstva, a to do konce kalendářního či hospodářského roku, ve kterém byly fúze, převod jmění na společníka nebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku. Zdaňovacím obdobím dále může být účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.
Předmět daně: Předmětem daně z příjmů právnických osob příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem, není-li v zákoně stanoveno jinak.
Základ daně: Základem daně u poplatníků účtujících v účetnictví hospodářský výsledek před zdaněním upravený podle pravidel zákona o daních z příjmu, u poplatníků účtujících v daňové evidenci je základem daně rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji.
Sazba daně: Aktální sazba daně (s účinností od 1. ledna 2005) činí 26%, sazba daně v roce 2006 bude činit 24%. Sazba daně se tedy v posledních letech snižuje, jak ukazuje následující graf.
Daňová soustava v ČR
1. Daňová soustava v ČR
Daňová soustava každého státu musí odpovídat jeho ekonomickému systému.
Na daňovou soustavu ČR jsou kladeny tyto požadavky:
- musí působit v podstatě stejně na všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na vlastnictví a formu podnikání
- musí se přizpůsobovat daňovým soustavám států EU, do které se ČR postupně integruje
- výše daní musí být v souladu s možnostmi poplatníků daní; průměrně hospodařící daňový subjekt musí být schopen bez nepřekonatelných potíží daně platit
- musí být zajištěna srozumitelnost daňové soustavy pro daňové poplatníky
- musí být zajištěna dobrá vymahatelnost od daňových dlužníků (tento princip však souvisí s celkovou kvalitou našeho právního systému)
Funkce české daňové soustavy:
a) fiskální: úkolem daňové soustavy je vytvořit dostatečně velký státní rozpočet, který by zabezpečoval plynulé financování státního hospodářství a umožňoval nezbytné zásahy do celého národního hospodářství
b) regulační: dílčím úkolem některých daní je regulovat spotřebu (spotřební daně)
c) stimulační: daňová soustava musí působit jako ekonomický nástroj tak, aby se daňoví poplatníci rozhodovali v souladu s ekonomickými hledisky (daň z nemovitostí)
d) sociální: stát, aby nenarušil zájem podnikatelů podnikat, zabudovává do daňového systému nástroje, které do určité míry pomáhají řešit sociální a kulturní potřeby ve státě (odčitatelné položky ze základu daně)
Daňová soustava každého státu musí odpovídat jeho ekonomickému systému.
Na daňovou soustavu ČR jsou kladeny tyto požadavky:
- musí působit v podstatě stejně na všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na vlastnictví a formu podnikání
- musí se přizpůsobovat daňovým soustavám států EU, do které se ČR postupně integruje
- výše daní musí být v souladu s možnostmi poplatníků daní; průměrně hospodařící daňový subjekt musí být schopen bez nepřekonatelných potíží daně platit
- musí být zajištěna srozumitelnost daňové soustavy pro daňové poplatníky
- musí být zajištěna dobrá vymahatelnost od daňových dlužníků (tento princip však souvisí s celkovou kvalitou našeho právního systému)
Funkce české daňové soustavy:
a) fiskální: úkolem daňové soustavy je vytvořit dostatečně velký státní rozpočet, který by zabezpečoval plynulé financování státního hospodářství a umožňoval nezbytné zásahy do celého národního hospodářství
b) regulační: dílčím úkolem některých daní je regulovat spotřebu (spotřební daně)
c) stimulační: daňová soustava musí působit jako ekonomický nástroj tak, aby se daňoví poplatníci rozhodovali v souladu s ekonomickými hledisky (daň z nemovitostí)
d) sociální: stát, aby nenarušil zájem podnikatelů podnikat, zabudovává do daňového systému nástroje, které do určité míry pomáhají řešit sociální a kulturní potřeby ve státě (odčitatelné položky ze základu daně)
Vývoj daňové soustavy ČR
1.1 Vývoj daňové soustavy ČR
Položení základů našeho současného daňového systému, odpovídajícího podmínkám a potřebám tržní ekonomiky, bylo uskutečňováno postupně. Nejprve v letech 1990 až 1992 formou dílčí korekce původní právní úpravy a přijetím nové organizace daňové správy, ke které bylo přistoupeno již v roce 1990. Především šlo o snížení sazeb u daní z příjmu a výraznou redukci roztříštěnosti daně z obratu, např. zavedením maximálního zdanění podnikových zisků s úlevami pro nové subjekty. V návaznosti na nový zákon umožňující v široké míře soukromé podnikání bylo zdanění samostatně výdělečně činných osob již v roce 1990 upraveno nově a byly poskytnuty významné daňové úlevy zejména poplatníkům, u nichž soukromé podnikání bylo hlavním zdrojem příjmů. V relativně krátké době byla k 1. lednu 1993 uskutečněna globální reforma daňového systému jako celku. Základem nové daňové soustavy, která platí dosud se staly:
- daň z přidané hodnoty jako všeobecná spotřební daň
- speciální spotřební daně
- daň z příjmů právnických osob
- daň z příjmů fyzických osob
Doplňující prvky soustavy tvoří silniční daň, majetkové daně (tj. daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí) a zvláštní poplatky (zejména správní a soudní). Zároveň s reformou vlastních daní došlo k nahrazení odvodů z objemu mezd a příspěvku zaměstnanců na nemocenské a zdravotní pojištění, zahrnutého dříve do daně ze mzdy, a to novým systémem pojistného rozděleného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na zabezpečení ve stáří, pro případ nemoci a pro případ ztráty zaměstnání.
Nová daňová soustava byla vybudována tak, aby nepřispívala k samovolnému zvyšování podílu daní na hrubém domácím produktu (tzv. daňové kvóty). Významným výsledkem uskutečněné daňové reformy byla změna v rozložení daňového břemene, přesun od zdanění příjmů ke zdanění spotřeby. Tento přesun znamenal rovnoměrnější rozložení daňového zatížení na celou společnost a efektivnější správu daní, protože vybírání nových nepřímých daní (DPH, spotřební daně a clo) je v zásadě jednodušší než vybírání daní z příjmů.
Položení základů našeho současného daňového systému, odpovídajícího podmínkám a potřebám tržní ekonomiky, bylo uskutečňováno postupně. Nejprve v letech 1990 až 1992 formou dílčí korekce původní právní úpravy a přijetím nové organizace daňové správy, ke které bylo přistoupeno již v roce 1990. Především šlo o snížení sazeb u daní z příjmu a výraznou redukci roztříštěnosti daně z obratu, např. zavedením maximálního zdanění podnikových zisků s úlevami pro nové subjekty. V návaznosti na nový zákon umožňující v široké míře soukromé podnikání bylo zdanění samostatně výdělečně činných osob již v roce 1990 upraveno nově a byly poskytnuty významné daňové úlevy zejména poplatníkům, u nichž soukromé podnikání bylo hlavním zdrojem příjmů. V relativně krátké době byla k 1. lednu 1993 uskutečněna globální reforma daňového systému jako celku. Základem nové daňové soustavy, která platí dosud se staly:
- daň z přidané hodnoty jako všeobecná spotřební daň
- speciální spotřební daně
- daň z příjmů právnických osob
- daň z příjmů fyzických osob
Doplňující prvky soustavy tvoří silniční daň, majetkové daně (tj. daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí) a zvláštní poplatky (zejména správní a soudní). Zároveň s reformou vlastních daní došlo k nahrazení odvodů z objemu mezd a příspěvku zaměstnanců na nemocenské a zdravotní pojištění, zahrnutého dříve do daně ze mzdy, a to novým systémem pojistného rozděleného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na zabezpečení ve stáří, pro případ nemoci a pro případ ztráty zaměstnání.
Nová daňová soustava byla vybudována tak, aby nepřispívala k samovolnému zvyšování podílu daní na hrubém domácím produktu (tzv. daňové kvóty). Významným výsledkem uskutečněné daňové reformy byla změna v rozložení daňového břemene, přesun od zdanění příjmů ke zdanění spotřeby. Tento přesun znamenal rovnoměrnější rozložení daňového zatížení na celou společnost a efektivnější správu daní, protože vybírání nových nepřímých daní (DPH, spotřební daně a clo) je v zásadě jednodušší než vybírání daní z příjmů.
Účetní soustavy
Účetní soustavy
Zákon o účetnictví č. 563/91 Sb. původně rozlišoval:
- jednoduché účetnictví
- podvojné účetnictví
- Novela č. 437/2003 Sb. zavedla v §13a pojem zjednodušený rozsah účetnictví, jednoduché účetnictví zrušila – mohou použít účetní jednotky uvedené v §9, odst.3 a 5
x daňová evidence
§ Rozdílné požadavky uživatelů na účetní informace dělí účetnictví na:
- finanční – informace o podniku jako celku – regulováno
- manažerské – informace pro vnitřní řízení podniku – součástí nákladové účetnictví,
kalkulace, soustava rozpočtů apod.
Podvojné účetnictví
- je postaveno na bilančním principu = dvoj-jediné chápání majetku podniku
- díváme se na něj ze 2 pohledů
Zákon o účetnictví č. 563/91 Sb. původně rozlišoval:
- jednoduché účetnictví
- podvojné účetnictví
- Novela č. 437/2003 Sb. zavedla v §13a pojem zjednodušený rozsah účetnictví, jednoduché účetnictví zrušila – mohou použít účetní jednotky uvedené v §9, odst.3 a 5
x daňová evidence
§ Rozdílné požadavky uživatelů na účetní informace dělí účetnictví na:
- finanční – informace o podniku jako celku – regulováno
- manažerské – informace pro vnitřní řízení podniku – součástí nákladové účetnictví,
kalkulace, soustava rozpočtů apod.
Podvojné účetnictví
- je postaveno na bilančním principu = dvoj-jediné chápání majetku podniku
- díváme se na něj ze 2 pohledů
Účtování v dvouokruhové účetní soustavě
Účtování v dvouokruhové účetní soustavě
Pro účtování středisek použijeme druhý účetní okruh. Tento účetní okruh, jehož účty posléze označíme v účtovém rozvrhu podniku námi zvolenými čísly účtů z účtových tříd 8 a 9, nejprve přebere náklady zúčtované ve finančním účetnictví ve třídě 5 pomocí Spojovacího účtu k nákladům (SÚN) a rozdělí je podle středisek.
Střediska mají přidělena čísla středisek (např. 01 - Výroba, 02 - Výrobní režie, 03 - Správa atd.). Prakticky je toto rozdělení nákladů na střediska zajištěno tím, že při účtování nákladů se kromě účtovacího předpisu ve finančním účetnictví (např. spotřeba materiálu má účtovací předpis 501/112) provede i předkontace podle středisek (jde-li o přímý materiál, pak 501/112 HS 01, jde-li o režijní materiál pro správu, pak 501/112 HS 03).
Kromě nákladů a výnosů středisek zřídíme spojovací účty k nákladům, výnosům a zásobám (SUN, VUV, SUZ). Na spojovacích účtech se účtuje na opačných stranách, než jsou účty, ke kterým se spojuje, tedy: SUN na Dal, protože náklady se účtují na Má dáti, SUV na Má dáti, protože výnosy se účtují na Dal, přírůstek nerealizované produkce, tj. SUZ na Dal, protože zásoby přibývají na Má dáti. Dále zřídíme samostatný účet Výrobky, který se chová stejně, jako příslušný účet ve finančním účetnictví, a představuje sklad výrobků.
Ze SUN rozdělíme náklady na ta střediska, která byla v podniku zřízena. Proti nim postavíme výnosové účty středisek. Dále pokračujeme účtem výroby, na který stáhneme výstupy z těch středisek, které odpovídají stanovené úrovni oceňování výroby, a to v předem stanovených nákladech. Prodané výrobky se vyúčtují jako náklady střediska realizace, kam směřují výstupy ostatních středisek, které nebyly zahrnuty do oceňování výroby. Vstupují až do nákladů realizace, opět ve výši stanovené vzájemnými vztahy mezi těmito středisky a střediskem realizace. Výnos střediska realizace je prodejní cena zúčtovaná proti SUV. Zbývá vyúčtovat nerealizovanou produkci: zůstatek účtu Výroba je podkladem (zde nejde o souvztažnost!) pro účtování SUV/SUZ.
Pro účtování středisek použijeme druhý účetní okruh. Tento účetní okruh, jehož účty posléze označíme v účtovém rozvrhu podniku námi zvolenými čísly účtů z účtových tříd 8 a 9, nejprve přebere náklady zúčtované ve finančním účetnictví ve třídě 5 pomocí Spojovacího účtu k nákladům (SÚN) a rozdělí je podle středisek.
Střediska mají přidělena čísla středisek (např. 01 - Výroba, 02 - Výrobní režie, 03 - Správa atd.). Prakticky je toto rozdělení nákladů na střediska zajištěno tím, že při účtování nákladů se kromě účtovacího předpisu ve finančním účetnictví (např. spotřeba materiálu má účtovací předpis 501/112) provede i předkontace podle středisek (jde-li o přímý materiál, pak 501/112 HS 01, jde-li o režijní materiál pro správu, pak 501/112 HS 03).
Kromě nákladů a výnosů středisek zřídíme spojovací účty k nákladům, výnosům a zásobám (SUN, VUV, SUZ). Na spojovacích účtech se účtuje na opačných stranách, než jsou účty, ke kterým se spojuje, tedy: SUN na Dal, protože náklady se účtují na Má dáti, SUV na Má dáti, protože výnosy se účtují na Dal, přírůstek nerealizované produkce, tj. SUZ na Dal, protože zásoby přibývají na Má dáti. Dále zřídíme samostatný účet Výrobky, který se chová stejně, jako příslušný účet ve finančním účetnictví, a představuje sklad výrobků.
Ze SUN rozdělíme náklady na ta střediska, která byla v podniku zřízena. Proti nim postavíme výnosové účty středisek. Dále pokračujeme účtem výroby, na který stáhneme výstupy z těch středisek, které odpovídají stanovené úrovni oceňování výroby, a to v předem stanovených nákladech. Prodané výrobky se vyúčtují jako náklady střediska realizace, kam směřují výstupy ostatních středisek, které nebyly zahrnuty do oceňování výroby. Vstupují až do nákladů realizace, opět ve výši stanovené vzájemnými vztahy mezi těmito středisky a střediskem realizace. Výnos střediska realizace je prodejní cena zúčtovaná proti SUV. Zbývá vyúčtovat nerealizovanou produkci: zůstatek účtu Výroba je podkladem (zde nejde o souvztažnost!) pro účtování SUV/SUZ.
PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ
PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ
(podstata a význam účetnictví a účetní soustavy)
- Každý subjekt potřebuje ke svému řízení informace a jedním ze zdrojů informací je účetnictví.
- Tyto informace slouží i dalším uživatelům, s kt.firma přichází do styku (banky,úřady,zdrav.poj.)
CHARAK.ZNAKY:
- Zachycuje skutečný vztah pohyb majetků+závazků
- Evidence se vede z časového hlediska (za určité časové období)-Kal.rok,účetní období
- Všechny hosp.jevy se zachycují na účetní doklady
- Účetnictví se vede nepřetržitě,úplně,správně a průkazným způsobem.
- Vede se v české měně (v některých případech i v cizí měně)
- Účetnictví vytváří soustavu a vede se podle zákona č.563/91sb.
ÚČ.BLOK A SOUSTAVY
1./ FINANČNÍ
- poskytuje info o úč.jednotce jako celku
- sleduje majetek,závazky,jmění,hosp.výsledek
- obsahuje info,kt. Vznikají ve vztahu k vnějšímu okolí (dodavatelé,odběratelé,banky)
- řízeno vnějšími zákony
2./ MANAŽERSKÉ
- zdrojem info pro řízení vnitropodnik.útvarů (zásobování,výroba,odbyt)
- je určeno vnitropodnik.přepdpisy,kt.si úč.jednotka stanovuje sama v souladu se zákonem
(podstata a význam účetnictví a účetní soustavy)
- Každý subjekt potřebuje ke svému řízení informace a jedním ze zdrojů informací je účetnictví.
- Tyto informace slouží i dalším uživatelům, s kt.firma přichází do styku (banky,úřady,zdrav.poj.)
CHARAK.ZNAKY:
- Zachycuje skutečný vztah pohyb majetků+závazků
- Evidence se vede z časového hlediska (za určité časové období)-Kal.rok,účetní období
- Všechny hosp.jevy se zachycují na účetní doklady
- Účetnictví se vede nepřetržitě,úplně,správně a průkazným způsobem.
- Vede se v české měně (v některých případech i v cizí měně)
- Účetnictví vytváří soustavu a vede se podle zákona č.563/91sb.
ÚČ.BLOK A SOUSTAVY
1./ FINANČNÍ
- poskytuje info o úč.jednotce jako celku
- sleduje majetek,závazky,jmění,hosp.výsledek
- obsahuje info,kt. Vznikají ve vztahu k vnějšímu okolí (dodavatelé,odběratelé,banky)
- řízeno vnějšími zákony
2./ MANAŽERSKÉ
- zdrojem info pro řízení vnitropodnik.útvarů (zásobování,výroba,odbyt)
- je určeno vnitropodnik.přepdpisy,kt.si úč.jednotka stanovuje sama v souladu se zákonem
Účetní soustavy
Účetní soustavy
- účetnictví je řízeno zákonem o účetnictví
ZÁSADY:
1. zásada účetní jednotky – přesně určit co do té jednotky patří a co ne
2. zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky – že budu účtovat po celou dobu firmy
3. zásada nezávislosti účetních období – povinnost zapsat věc do období kam patří
4. zásada objektivity – zajištěna pomocí dokladů
5. zásada zákazu kompenzace – nákladů a výnosů, pohledávek a výnosů
6. zásada opatrnosti – vykazovat majetek ve stejné výši jakou mám
1. jednoduché účetnictví
- samostatný podnikatel
- zajímají nás peníze a majetek podniku
o Peněžní deník – hlavní účetní kniha (peníze v hotovosti, peníze na účtech
- Zajímá mně stav a pohyb (příjem, výdej)
o Kniha pohledávek – někdo mi dluží
o Kniha závazků – já někomu dlužím
o Kniha dlouhodobého majetku (inventární kniha)
o Kniha zásob
o Kniha nepřímých daní
o Kniha jízd, zakázek….
vedou podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku
- živnostníci a svobodná povolání (advokáti, daňoví poradci. Lékaři)
- IP si může vybrat, jakou bude mít UCE soustavu (pokut však bude zapsán v o. r., musí vést PUCE)
- ve vybrané soustavě musí být zaúčtován celý kalendářní rok (účetní období)
- hlavní knihou je peněžní deník (hotovostní a bezhotovostní peníze)
- Další knihou je kniha pohledávek a závazků nebo kniha dlouhodobého majetku, inventární kniha
- účetnictví je řízeno zákonem o účetnictví
ZÁSADY:
1. zásada účetní jednotky – přesně určit co do té jednotky patří a co ne
2. zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky – že budu účtovat po celou dobu firmy
3. zásada nezávislosti účetních období – povinnost zapsat věc do období kam patří
4. zásada objektivity – zajištěna pomocí dokladů
5. zásada zákazu kompenzace – nákladů a výnosů, pohledávek a výnosů
6. zásada opatrnosti – vykazovat majetek ve stejné výši jakou mám
1. jednoduché účetnictví
- samostatný podnikatel
- zajímají nás peníze a majetek podniku
o Peněžní deník – hlavní účetní kniha (peníze v hotovosti, peníze na účtech
- Zajímá mně stav a pohyb (příjem, výdej)
o Kniha pohledávek – někdo mi dluží
o Kniha závazků – já někomu dlužím
o Kniha dlouhodobého majetku (inventární kniha)
o Kniha zásob
o Kniha nepřímých daní
o Kniha jízd, zakázek….
vedou podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku
- živnostníci a svobodná povolání (advokáti, daňoví poradci. Lékaři)
- IP si může vybrat, jakou bude mít UCE soustavu (pokut však bude zapsán v o. r., musí vést PUCE)
- ve vybrané soustavě musí být zaúčtován celý kalendářní rok (účetní období)
- hlavní knihou je peněžní deník (hotovostní a bezhotovostní peníze)
- Další knihou je kniha pohledávek a závazků nebo kniha dlouhodobého majetku, inventární kniha
Účetní soustavy, pojem
• Účetní soustavy, pojem. (x účt. teorie?), kap. 7abc, X-úč. Formy? Společné rysy a odlišnosti soustav jednoduchého účetnictví, podvojného účetnictví a kamerálního účetnictví. (VI-5-Jahn??)
• Účetní cyklus. Účetní knihy, podvojné zápisy na souvztažných účtech, formální kontrola správnosti účtování, opravy chyb. (oběh úč. Dokl; úč. Knihy-27abc, zápisy32abc, podvojnost, souvztažnost, přezkušování dokl.-formál, věcné, inventarizace..); abc, předn.
• Výnosy a náklady, příjmy a výdaje: vzájemné vztahy těchto kategorií v účetnictví podniku a důsledky pro hospodářskou situaci podniku. (definice: náklad, výnos, příjem, výdaj; HVxCF; akruální zobrazení; náklady období X věcná přiřaditelnost N a V..)
• Hospodářský výsledek podniku a jeho odvozování v účetnictví. Hlavní činitele ovlivňující vykázaný výsledek. (59-67abc; V-N, přiřazování, akruál., pro daň. Účely X účetní účely X manažerské účely. Inflace, oceňování, odpisy, tiché rezervy, rezervy, výše daní…)
• Majetek podniku (aktiva). Charakteristika (definice aktiva, podmínky zařazení do rozvahy), možnosti třídění aktiv (6-9klasifikace-abc); dlouh.,krátk – oběžná; jednotlivé druhy. Inventarizace. (kontrola účetní správnosti ve vzt. Ke skutečnosti);45abc)
• Zdroje financování podnikových aktiv (pasiva). Charakteristika (defin. Pasiva, podmínky zařazení), možnosti třídění pasiv. (klasif. 9-abc), vlastní a cizí – krátk. A dlouh); vyjmenovat jednotlivé polož.
• Bilancování aktiv a pasiv. (A=P; zákl. prvky úč. Metody-předn) Základní úkoly bilance (rozvahy majetkové) (zobrazit agregovaně info pro externí uživatele o struktuře majetku a jeho zdrojů) a hlavní činitele ovlivňující věrný obraz podnikové skutečnosti v bilanci. (způsob vykazování odpisů, oceňování, rezervy,..), přeceňování-opatrnost..
• Účetní formy (italská forma..),předn+jahn, jejich historický vývoj a současnost. Způsoby zpracování účetnictví (účetní knihy) v souč. počítačově, organizace účetní služby. (352-org. Strukt. Účtáren)
• Účtové systémy podvojného účetnictví; hlavní vývojová stádia účtových systémů (janhuba), třídicí kritéria pro účtové systémy. (jednořadové – jen účet rozvaha; dvouřadové-rozvaha a výsledovka; typy účtů viz dříve)
• Účetní cyklus. Účetní knihy, podvojné zápisy na souvztažných účtech, formální kontrola správnosti účtování, opravy chyb. (oběh úč. Dokl; úč. Knihy-27abc, zápisy32abc, podvojnost, souvztažnost, přezkušování dokl.-formál, věcné, inventarizace..); abc, předn.
• Výnosy a náklady, příjmy a výdaje: vzájemné vztahy těchto kategorií v účetnictví podniku a důsledky pro hospodářskou situaci podniku. (definice: náklad, výnos, příjem, výdaj; HVxCF; akruální zobrazení; náklady období X věcná přiřaditelnost N a V..)
• Hospodářský výsledek podniku a jeho odvozování v účetnictví. Hlavní činitele ovlivňující vykázaný výsledek. (59-67abc; V-N, přiřazování, akruál., pro daň. Účely X účetní účely X manažerské účely. Inflace, oceňování, odpisy, tiché rezervy, rezervy, výše daní…)
• Majetek podniku (aktiva). Charakteristika (definice aktiva, podmínky zařazení do rozvahy), možnosti třídění aktiv (6-9klasifikace-abc); dlouh.,krátk – oběžná; jednotlivé druhy. Inventarizace. (kontrola účetní správnosti ve vzt. Ke skutečnosti);45abc)
• Zdroje financování podnikových aktiv (pasiva). Charakteristika (defin. Pasiva, podmínky zařazení), možnosti třídění pasiv. (klasif. 9-abc), vlastní a cizí – krátk. A dlouh); vyjmenovat jednotlivé polož.
• Bilancování aktiv a pasiv. (A=P; zákl. prvky úč. Metody-předn) Základní úkoly bilance (rozvahy majetkové) (zobrazit agregovaně info pro externí uživatele o struktuře majetku a jeho zdrojů) a hlavní činitele ovlivňující věrný obraz podnikové skutečnosti v bilanci. (způsob vykazování odpisů, oceňování, rezervy,..), přeceňování-opatrnost..
• Účetní formy (italská forma..),předn+jahn, jejich historický vývoj a současnost. Způsoby zpracování účetnictví (účetní knihy) v souč. počítačově, organizace účetní služby. (352-org. Strukt. Účtáren)
• Účtové systémy podvojného účetnictví; hlavní vývojová stádia účtových systémů (janhuba), třídicí kritéria pro účtové systémy. (jednořadové – jen účet rozvaha; dvouřadové-rozvaha a výsledovka; typy účtů viz dříve)
Vazby mezi podnikovým účetnictvím a daňovou soustavou
10. Vazby mezi podnikovým účetnictvím a daňovou soustavou.
velmi úzce svázáno s legislativou týkající se daní
dvě řešení vztahu účetnictví a daně
1. Primární řešení daňových požadavků
podřizuje se daňovým zákonům
respektuje daňové zákony co se týká nákladů a výnosů, HV, oceňování majetku a závazků
vymezení nákladů a výnosů je plně podřízeno výpočtu HV pro daňové účely
2. Primární řešení finančních požadavků
zobrazení situace podniku
vychází z principu věrného zobrazení skutečnosti
daňový základ se zjišťuje mimo systém účetnictví
naše soustava splňuje kritéria pro druhé řešení
samozřejmě jednotlivé daně z účetnictví nevypadávají a mnoho účtů je jim podřízeno
DPH
účtování musí být vedeno tak, aby bylo možno prokázat finančnímu úřadu výsledekzávazek
odpočet
výsledný vztah k finančnímu úřadu
má samostatný účet v rámci zúčtovacích vztahů
důležitá je dokladovost pro možné spory
evidence DPH na výstupuprodej
evidence DPH na vstupunákupodpočet
velmi úzce svázáno s legislativou týkající se daní
dvě řešení vztahu účetnictví a daně
1. Primární řešení daňových požadavků
podřizuje se daňovým zákonům
respektuje daňové zákony co se týká nákladů a výnosů, HV, oceňování majetku a závazků
vymezení nákladů a výnosů je plně podřízeno výpočtu HV pro daňové účely
2. Primární řešení finančních požadavků
zobrazení situace podniku
vychází z principu věrného zobrazení skutečnosti
daňový základ se zjišťuje mimo systém účetnictví
naše soustava splňuje kritéria pro druhé řešení
samozřejmě jednotlivé daně z účetnictví nevypadávají a mnoho účtů je jim podřízeno
DPH
účtování musí být vedeno tak, aby bylo možno prokázat finančnímu úřadu výsledekzávazek
odpočet
výsledný vztah k finančnímu úřadu
má samostatný účet v rámci zúčtovacích vztahů
důležitá je dokladovost pro možné spory
evidence DPH na výstupuprodej
evidence DPH na vstupunákupodpočet
Drealizace prodeje
Drealizace prodeje
konečný stav zásob zjištěný inventurou se porovnal se zůstatkem účtu výroba a rozdíl byl HV
c) rozvahové účty s účelově zaměřeným členěním nákladů
použití v Československu v 1953-65
zachycuje náklady na jednotlivé činnosti (hlavní výroba, pomocná výroba správa a odbyt)
používá 3 typy operačních účtů
1. Kalkulační
skutečné náklady na výrobu (oběh) určitého výkonu
hlavní výroba
2. Uspořádací
náklady společné pro několik druhů výkonů
správa
3. Realizační
slouží pro porovnání vstupů (náklady) a výstupů (výnosy) a k zjištění hospodářského výsledku
realizované výkony
účet realizace
d) dvě řady účtůrozvahové a výsledkové s druhově zaměřeným členěním nákladů
zřizují se samostatné účty na jednotlivé druhy nákladů
neevidují změny nedokončené výroby a výrobků, ty se zjišťují inventarizací
HV se zjišťuje jako rozdíl nákladů a výnosů na vyprodukované výkony
e) dvě řady účtůrozvahové a výsledkové s druhově i účelově členěnými náklady
podle účelůpodle vnitropodnikových útvarů
zjištění nákladů jak podle druhu, tak podle účelu
2. Dvouokruhová
dva samostatné, ale propojené okruhy
Podnikové (finanční účetnictví)
za podnik jako celek
druhové členění nákladů
úplná soustava
Vnitropodnikové (provozní) účetnictví
informace o útvarech
průběžný pohyb nedokončené výroby
konečný stav zásob zjištěný inventurou se porovnal se zůstatkem účtu výroba a rozdíl byl HV
c) rozvahové účty s účelově zaměřeným členěním nákladů
použití v Československu v 1953-65
zachycuje náklady na jednotlivé činnosti (hlavní výroba, pomocná výroba správa a odbyt)
používá 3 typy operačních účtů
1. Kalkulační
skutečné náklady na výrobu (oběh) určitého výkonu
hlavní výroba
2. Uspořádací
náklady společné pro několik druhů výkonů
správa
3. Realizační
slouží pro porovnání vstupů (náklady) a výstupů (výnosy) a k zjištění hospodářského výsledku
realizované výkony
účet realizace
d) dvě řady účtůrozvahové a výsledkové s druhově zaměřeným členěním nákladů
zřizují se samostatné účty na jednotlivé druhy nákladů
neevidují změny nedokončené výroby a výrobků, ty se zjišťují inventarizací
HV se zjišťuje jako rozdíl nákladů a výnosů na vyprodukované výkony
e) dvě řady účtůrozvahové a výsledkové s druhově i účelově členěnými náklady
podle účelůpodle vnitropodnikových útvarů
zjištění nákladů jak podle druhu, tak podle účelu
2. Dvouokruhová
dva samostatné, ale propojené okruhy
Podnikové (finanční účetnictví)
za podnik jako celek
druhové členění nákladů
úplná soustava
Vnitropodnikové (provozní) účetnictví
informace o útvarech
průběžný pohyb nedokončené výroby
Podoby zpracování podvojného účetnictví
14. Podoby zpracování podvojného účetnictví (účetní formy) a jejich vývoj s důrazem na zpracování v podmínkách počítačů.
vznik ve 13.-14.st. v Itálii
první popis vyšel poprvé v r. 1494, autorem byl Luca Paciolimnich a učitel matematiky
zásadní odlišení je v průběžném sledování změn stavu majetku
základem je podvojný účetní zápis, tedy pohled na majetek ze dvou hledisekkaždý majetek musí mít zdroj svého krytí
uzavřená soustava s vnitřní provázaností
Postupem času vznikaly různé organizace podvojného účetnictví, které se lišily následujícími znaky:
používané druhy účtůrozvahové, výsledkové
počet okruhů
členění nákladůnákladové druhy, účelová hlediska
sledování nedokončené výroby
oceňování
Typy organizace soustavy účtů
1. Jednookruhová
a) jedna řada účtůbilanční účetnictví
nejnižší
blíží se jednoduchému
HV jako rozdíl čistého jmění
náklady a výnosy jsou přechodné formy majetku, které se projeví jako přírůstek, či úbytek čistého jmění
nedává informace o struktuře nákladů a nesleduje stav nedokončené výroby, výrobků a zboží
b) rozvahové účty se smíšeným účtem výroby nebo zboží
zaveden smíšený účet výroba
MDPZ zásoby
náklady na výrobu
vznik ve 13.-14.st. v Itálii
první popis vyšel poprvé v r. 1494, autorem byl Luca Paciolimnich a učitel matematiky
zásadní odlišení je v průběžném sledování změn stavu majetku
základem je podvojný účetní zápis, tedy pohled na majetek ze dvou hledisekkaždý majetek musí mít zdroj svého krytí
uzavřená soustava s vnitřní provázaností
Postupem času vznikaly různé organizace podvojného účetnictví, které se lišily následujícími znaky:
používané druhy účtůrozvahové, výsledkové
počet okruhů
členění nákladůnákladové druhy, účelová hlediska
sledování nedokončené výroby
oceňování
Typy organizace soustavy účtů
1. Jednookruhová
a) jedna řada účtůbilanční účetnictví
nejnižší
blíží se jednoduchému
HV jako rozdíl čistého jmění
náklady a výnosy jsou přechodné formy majetku, které se projeví jako přírůstek, či úbytek čistého jmění
nedává informace o struktuře nákladů a nesleduje stav nedokončené výroby, výrobků a zboží
b) rozvahové účty se smíšeným účtem výroby nebo zboží
zaveden smíšený účet výroba
MDPZ zásoby
náklady na výrobu
7.Účetní soustavy
7.Účetní soustavy; pojem a kritéria pro jejich rozlišování. Společné rysy a odlišnosti jednoduchého, podvojného a kamerálního účetnictví.
V teorii účetnictví se rozlišují 3 základní účetní soustavy:
jednoduché účetnictví
kamerální -"-
podvojné -"-
Jednotlivé soustavy se liší následujícími kritérii:
používané knihy
způsob provádění účetních zápisů
míra uplatnění metodických prvků
stupeň provázanosti, systémovosti a vnitřní kontroly
způsob zjišťování výsledku hospodářské činnosti
1. Jednoduché účetnictví
jednoduchá forma
pro malé firmy
základní informace o stavu aktiv a pasiv
pravidelně se sestavuje soupis majetku a závazků k výpočtu čistého jmění
čisté jmění = aktivazávazky
v průběhu období se zjišťuje stav jen některých aktiv (především peněz) a pasiv a pohledávky a závazky
ostatní aktiva se zjišťují inventarizací
hospodářský výsledek se počítá jako přírůstek a úbytek čistého jmění, pro daně jako rozdíl mezi příjmy a výdaji
málo pracné
Účetní knihy
podle klasické teorie účetnictví:
1. Popisník
soupis majetku
2. Úvěrní kniha
sledování dluhů a pohledávek podle jednotlivých subjektů
3. Pokladní deník
přehled stavu finančních prostředků
4. Úvěrní deník
doplnění úvěrní knihy o chronologické zápisy o stavu pohledávek a závazků
podle našich zákonů povinný peněžní deník pro sledování příjmů a výdajů a kniha pohledávek a závazků, pro sledování ostatních položek majetku slouží pomocné knihy
V teorii účetnictví se rozlišují 3 základní účetní soustavy:
jednoduché účetnictví
kamerální -"-
podvojné -"-
Jednotlivé soustavy se liší následujícími kritérii:
používané knihy
způsob provádění účetních zápisů
míra uplatnění metodických prvků
stupeň provázanosti, systémovosti a vnitřní kontroly
způsob zjišťování výsledku hospodářské činnosti
1. Jednoduché účetnictví
jednoduchá forma
pro malé firmy
základní informace o stavu aktiv a pasiv
pravidelně se sestavuje soupis majetku a závazků k výpočtu čistého jmění
čisté jmění = aktivazávazky
v průběhu období se zjišťuje stav jen některých aktiv (především peněz) a pasiv a pohledávky a závazky
ostatní aktiva se zjišťují inventarizací
hospodářský výsledek se počítá jako přírůstek a úbytek čistého jmění, pro daně jako rozdíl mezi příjmy a výdaji
málo pracné
Účetní knihy
podle klasické teorie účetnictví:
1. Popisník
soupis majetku
2. Úvěrní kniha
sledování dluhů a pohledávek podle jednotlivých subjektů
3. Pokladní deník
přehled stavu finančních prostředků
4. Úvěrní deník
doplnění úvěrní knihy o chronologické zápisy o stavu pohledávek a závazků
podle našich zákonů povinný peněžní deník pro sledování příjmů a výdajů a kniha pohledávek a závazků, pro sledování ostatních položek majetku slouží pomocné knihy
V teorii účetnictví se rozlišují tři základní účetní soustavy
V teorii účetnictví se rozlišují tři základní účetní soustavy:
jednoduché
kamerální
podvojné
Jednotlivé soustavy se liší:
způsob provádění zápisů
míra uplatnění metodických prvků
stupeň provázanosti jednotlivých prvků, stupeň systémovosti a vnitřní kontroly
obsah a způsob zjišťování výsledků činnosti
1. Jednoduché
sledují se jen některé položky aktiv a pasiv, především peněžní prostředky, pohledávky a závazky
výsledek se zjišťuje jako rozdíl čistého jmění
postrádá celkovou provázanost
zápisy se neprovádějí podvojně
2. Kamerální
pravidelné sledování pouze plateb
členění pokladní knihy na příjmové a výdajové rubriky
3. Podvojné
zápisy prováděny podvojně
dokonalá vnitřní kontrola
celková provázanost
jednoduché
kamerální
podvojné
Jednotlivé soustavy se liší:
způsob provádění zápisů
míra uplatnění metodických prvků
stupeň provázanosti jednotlivých prvků, stupeň systémovosti a vnitřní kontroly
obsah a způsob zjišťování výsledků činnosti
1. Jednoduché
sledují se jen některé položky aktiv a pasiv, především peněžní prostředky, pohledávky a závazky
výsledek se zjišťuje jako rozdíl čistého jmění
postrádá celkovou provázanost
zápisy se neprovádějí podvojně
2. Kamerální
pravidelné sledování pouze plateb
členění pokladní knihy na příjmové a výdajové rubriky
3. Podvojné
zápisy prováděny podvojně
dokonalá vnitřní kontrola
celková provázanost
Účet a soustava účtů
2. Účet a soustava účtů
soustava účtů vznikne vlastně rozložením rozvahy na jednotlivé položky
díky zřízení účtu můžeme sledovat pohyb jednotlivých složek majetku
Účty, které zachycují pohyb na straně aktiv nazýváme aktivními a na straně pasiv pasivními. Tyto účty pracují pouze se změnami majetku, hovoříme o účtech rozvahových.
Pro zajištění přehledu nákladů a výnosů zavádíme účty výnosové a nákladové = výsledkové. Z nich zjišťujeme hospodářský výsledek za dané období a vlivy, které na něj působily.
Princip podvojnosti
každá operace vyvolá změnu na dvou účtech
na jednom MD a na druhém D
Souvztažnost
správná volba dvou účtů je závislá na typu hospodářské operace
musí zajistit věrohodnost účetnictví
pravidlo podvojnosti se projeví u konkrétního případu jako souvztažnost
Syntetické účty
v těchto účtech se zachycují všechny operace
jsou dány účtovou osnovou pro daný subjekt
Analytické účty
slouží pro podrobnější evidenci
nejsou předepsány zákonem, každá jednotka si určuje jejich skladbu dle vlastních potřeb
neúčtuje se na nich podvojně
3. Účetní dokumentace
účetnictví dodržuje přísnou zásadu dokladovosti
doklad musí splňovat určité náležitosti
soustava účtů vznikne vlastně rozložením rozvahy na jednotlivé položky
díky zřízení účtu můžeme sledovat pohyb jednotlivých složek majetku
Účty, které zachycují pohyb na straně aktiv nazýváme aktivními a na straně pasiv pasivními. Tyto účty pracují pouze se změnami majetku, hovoříme o účtech rozvahových.
Pro zajištění přehledu nákladů a výnosů zavádíme účty výnosové a nákladové = výsledkové. Z nich zjišťujeme hospodářský výsledek za dané období a vlivy, které na něj působily.
Princip podvojnosti
každá operace vyvolá změnu na dvou účtech
na jednom MD a na druhém D
Souvztažnost
správná volba dvou účtů je závislá na typu hospodářské operace
musí zajistit věrohodnost účetnictví
pravidlo podvojnosti se projeví u konkrétního případu jako souvztažnost
Syntetické účty
v těchto účtech se zachycují všechny operace
jsou dány účtovou osnovou pro daný subjekt
Analytické účty
slouží pro podrobnější evidenci
nejsou předepsány zákonem, každá jednotka si určuje jejich skladbu dle vlastních potřeb
neúčtuje se na nich podvojně
3. Účetní dokumentace
účetnictví dodržuje přísnou zásadu dokladovosti
doklad musí splňovat určité náležitosti
Část II. - Úč. soustavy, doklady, zápisy a knihy
Část II. - Úč. soustavy, doklady, zápisy a knihy
Úč. soustavy - V soustavě jednoduchého uce účtují: podnikatelé, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, ostatní FO, některé příspěvkové organizace, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti. Všechny ostatní úč. jedn. účtují v soustavě podvojného uce.
Účtování v cizích měnách V uce se používá cizích měn při účtování o pohledávkách a závazcích, ceninách, valutách, devizách, cenných papírech, jejichž ocenění je vyjádřeno cizí měnou.
Úč. doklady - jsou to originální písemnosti, které musí obsahovat označení úč. dokladu, popis obsahu účet. případu a označení jeho účastníků, peněžní částku nebo údaj o množství a ceně, datum vyhotovení, datum uskutečnění úč. případu, podpis odpovědné osoby. Náležitosti úč. dokladu mohu být umístěny i na jiných než účetních písemnostech. Úč. doklady vyhotovují úč. jedn. bez zbytečného odkladu pro zjištění skutečností, které se jimi dokládají.
Úč. zápisy - provádí se v českém jazyku, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím jejich trvanlivost.
Úč. knihy - jsou podstatným prvkem, ve kterých se uskutečňuje účtování o předmětu uce. Úč. jedn. účtující v soustavě podvojného uce účtují: v deníku (časové uspořádání zápisů), v hlavní knize (věcné uspořádání zápisu), v knihách analytické evidence (pokladní, společníků, jízd, pohledávek, závazků, inventární a skladní karty, mzdové listy).
Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují: zůstatky účtů ke dni, k němuž se HK otevírá, souhrnné obraty stran Má dáti a Dal účtů, zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje úč. závěrka.
Peněžní částky v knihách analytické evidence musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám na syntetických účtech.
Úč. soustavy - V soustavě jednoduchého uce účtují: podnikatelé, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, ostatní FO, některé příspěvkové organizace, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti. Všechny ostatní úč. jedn. účtují v soustavě podvojného uce.
Účtování v cizích měnách V uce se používá cizích měn při účtování o pohledávkách a závazcích, ceninách, valutách, devizách, cenných papírech, jejichž ocenění je vyjádřeno cizí měnou.
Úč. doklady - jsou to originální písemnosti, které musí obsahovat označení úč. dokladu, popis obsahu účet. případu a označení jeho účastníků, peněžní částku nebo údaj o množství a ceně, datum vyhotovení, datum uskutečnění úč. případu, podpis odpovědné osoby. Náležitosti úč. dokladu mohu být umístěny i na jiných než účetních písemnostech. Úč. doklady vyhotovují úč. jedn. bez zbytečného odkladu pro zjištění skutečností, které se jimi dokládají.
Úč. zápisy - provádí se v českém jazyku, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím jejich trvanlivost.
Úč. knihy - jsou podstatným prvkem, ve kterých se uskutečňuje účtování o předmětu uce. Úč. jedn. účtující v soustavě podvojného uce účtují: v deníku (časové uspořádání zápisů), v hlavní knize (věcné uspořádání zápisu), v knihách analytické evidence (pokladní, společníků, jízd, pohledávek, závazků, inventární a skladní karty, mzdové listy).
Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují: zůstatky účtů ke dni, k němuž se HK otevírá, souhrnné obraty stran Má dáti a Dal účtů, zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje úč. závěrka.
Peněžní částky v knihách analytické evidence musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám na syntetických účtech.
Úč. jedn. účtující v podvojném uce sestavují účtový rozvrh
Úč. jedn. účtující v podvojném uce sestavují účtový rozvrh, v něm uvedou syntetické účty potřebné k zaúčtování všech úč. případů. Sestavují ho pro každý rok, v průběhu roku je možno ho doplňovat .
Úč. jedn. účtující v soustavě jednoduchého uce vedou: peněžní deník, knihu pohledávek a závazků, pomocné knihy o ostatních složkách majetku a závazcích z pracovně právních vztahů, pokud pro ně mají použití.
Peněžní deník obsahuje údaje o: peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech, u peněžního ústavu a průběžných položkách, příjmech a výdajích celkem a v členění požadovaném pro jejich zdaňování, platbách, které nejsou výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nesmí ovlivnit výsledek hospodaření.
Úč. knihy vedou úč. jedn. v peněžních jednotkách, v knihách analytické evidence a v pomocných knihách mohou použít jednotek množství. Úč. jedn. vedou seznamy úč. knih a seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek použitých v uce.
Úč. jedn., které jsou PO, otevírají úč. knihy ke dni svého vzniku, FO ke dni vzniku podnikatelského oprávnění. PO je uzavírají k poslednímu dni úč. období, ke dni zrušení bez likvidace, FO k poslednímu dni úč. období, ke dni skončení podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti.
Úč. jedn. účtující v soustavě jednoduchého uce vedou: peněžní deník, knihu pohledávek a závazků, pomocné knihy o ostatních složkách majetku a závazcích z pracovně právních vztahů, pokud pro ně mají použití.
Peněžní deník obsahuje údaje o: peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech, u peněžního ústavu a průběžných položkách, příjmech a výdajích celkem a v členění požadovaném pro jejich zdaňování, platbách, které nejsou výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nesmí ovlivnit výsledek hospodaření.
Úč. knihy vedou úč. jedn. v peněžních jednotkách, v knihách analytické evidence a v pomocných knihách mohou použít jednotek množství. Úč. jedn. vedou seznamy úč. knih a seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek použitých v uce.
Úč. jedn., které jsou PO, otevírají úč. knihy ke dni svého vzniku, FO ke dni vzniku podnikatelského oprávnění. PO je uzavírají k poslednímu dni úč. období, ke dni zrušení bez likvidace, FO k poslednímu dni úč. období, ke dni skončení podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti.
Právní úprava účetnictví
4. Právní úprava účetnictví, zákon o účetnictví
1. Vymezení pojmu účetnictví
2. Hlavní účetní soustavy
3. Obchodní zákoník
4. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.
5. Účtové osnovy a postupy účtování
6. Obecně uznávané zásady účtování
1. Vymezení pojmu účetnictví
Účetnictví
- vědní obor, který zachycuje stav a pohyb všech složek majetku firmy v peněžním vyjádření
- právně upraveno zákonem o účetnictví
- jako praktická činnost to je poskytování určitého druhu služby
- má za úkol číselně zachycovat celé hospodářské dění úč. jednotky
- všechny jeho záznamy musí být úplné, správné a průkazné
- přísně dokladové
2. Hlavní účetní soustavy
1. Jednoduché Uce - soustavně zachycuje peněžní příjmy a výdaje a jen ty složky majetku a závazků, u nichž dochází k častým změnám
2. Podvojné Uce - soustavně zaznamenává stavy a změny všech složek majetku, závazků, jmění a hospodaření podniku a poskytuje podklady pro zjištění HV. Každá změna je zaznamenána na dvou účtech. Rozeznáváme:
a) Finanční uce - zaměřuje se na sledování majetku, závazků, jmění a činnosti úč. jedn. jako celku, zjišťuje informace finanční povahy.
b) Manažerské uce - poskytuje podrobnější informace o průběhu hosp. činnosti uvnitř úč. jedn. Jeho složkou je vnitropodnikové uce. - evidence skutečného průběhu hosp. činností.
Podvojné uce může být organizováno jako:
a) jednookruhové - F a V uce spojeno jediný účet. systém
b) dvouokruhové - F a V uce jsou samostatnými subsystémy
1. Vymezení pojmu účetnictví
2. Hlavní účetní soustavy
3. Obchodní zákoník
4. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.
5. Účtové osnovy a postupy účtování
6. Obecně uznávané zásady účtování
1. Vymezení pojmu účetnictví
Účetnictví
- vědní obor, který zachycuje stav a pohyb všech složek majetku firmy v peněžním vyjádření
- právně upraveno zákonem o účetnictví
- jako praktická činnost to je poskytování určitého druhu služby
- má za úkol číselně zachycovat celé hospodářské dění úč. jednotky
- všechny jeho záznamy musí být úplné, správné a průkazné
- přísně dokladové
2. Hlavní účetní soustavy
1. Jednoduché Uce - soustavně zachycuje peněžní příjmy a výdaje a jen ty složky majetku a závazků, u nichž dochází k častým změnám
2. Podvojné Uce - soustavně zaznamenává stavy a změny všech složek majetku, závazků, jmění a hospodaření podniku a poskytuje podklady pro zjištění HV. Každá změna je zaznamenána na dvou účtech. Rozeznáváme:
a) Finanční uce - zaměřuje se na sledování majetku, závazků, jmění a činnosti úč. jedn. jako celku, zjišťuje informace finanční povahy.
b) Manažerské uce - poskytuje podrobnější informace o průběhu hosp. činnosti uvnitř úč. jedn. Jeho složkou je vnitropodnikové uce. - evidence skutečného průběhu hosp. činností.
Podvojné uce může být organizováno jako:
a) jednookruhové - F a V uce spojeno jediný účet. systém
b) dvouokruhové - F a V uce jsou samostatnými subsystémy
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)