Použití symbologramů pro druhý účetní okruh
Protože znázornění větších účetních schémat v podrobném zápisu by bylo často nepřehledné, používá se pro zachycení vzájemných vztahů a vazeb jak vnějšího (finančního účetnictví), tak vnitřního okruhu a jeho řešení tzv. symbologramů. Pro zachycení účtů a jejich označení použijeme následující symboly a zkratky:
Zkratka:
SUN - spojovací účet k nákladům
SUV - spojovací účet k výnosům
SUZ - spojovací účet k zásobám
NV - nedokončená výroba
V - výrobky
N - náklady
V - výnosy
Hv - hlavní výroba
Vr - výrobní režie
S - správní režie
O - odbytová režie
R - realizace
Největší databáze studijních materiálů pro střední a vysoké školy.
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemúčetní okruh. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemúčetní okruh. Zobrazit všechny příspěvky
Účtování v jednookruhové účetní soustavě
Účtování v jednookruhové účetní soustavě
Při účtování v jednookruhové účetní soustavě se často používá pro zachycení nákladů na jednotlivých střediscích analytického členění na účtech finančního účetnictví. To znamená, že primárně se používá v prvých třech číslech účtu shodného členění, jaké nám určuje účtová osnova. Vzhledem k tomu, že analytický účet může mít v podstatě libovolný počet míst, používá se pro celý účet někdy 6 nebo i 9 míst. Pro další třídění lze využít 4. až 6. či až 9. místo.
Běžně se k účtování využívá software, který umožňuje provádět třídění nákladů a výnosů nejen podle druhů, ale také podle hospodářských středisek, což pak umožňuje i tvorbu střediskových vnitropodnikových výsledovek. Často účetní software umožňuje, aby označení hospodářského střediska nebylo součástí analytického účtu. Pak je vyžadováno zvlášť jako samostatná vstupní položka. Ať už je účelové členění součástí analytického účtu nebo nikoliv, vždy se sestavuje číselník středisek.
Při účtování v jednookruhové účetní soustavě se často používá pro zachycení nákladů na jednotlivých střediscích analytického členění na účtech finančního účetnictví. To znamená, že primárně se používá v prvých třech číslech účtu shodného členění, jaké nám určuje účtová osnova. Vzhledem k tomu, že analytický účet může mít v podstatě libovolný počet míst, používá se pro celý účet někdy 6 nebo i 9 míst. Pro další třídění lze využít 4. až 6. či až 9. místo.
Běžně se k účtování využívá software, který umožňuje provádět třídění nákladů a výnosů nejen podle druhů, ale také podle hospodářských středisek, což pak umožňuje i tvorbu střediskových vnitropodnikových výsledovek. Často účetní software umožňuje, aby označení hospodářského střediska nebylo součástí analytického účtu. Pak je vyžadováno zvlášť jako samostatná vstupní položka. Ať už je účelové členění součástí analytického účtu nebo nikoliv, vždy se sestavuje číselník středisek.
Dvouokruhová organizace účetnictví
6. Dvouokruhová organizace účetnictví.
Vnitropodnikové účetnictví lze také řešit jako dvouokruhovou účetní soustavu.
Pro naše účely zachováme shodné oceňování v obou okruzích. Druhý účetní okruh zde vzniká tak, že mezi účty nákladů a výnosů jsou opět vloženy nákladové a výnosové účty, tentokrát ale tříděné podle středisek, tedy podle jednotlivých činností. Na náklady a výnosy finančního účetnictví jsou napojeny pomocí spojovacích účtů.
Pokud konceptor podnikové účetní soustavy řeší vedení vnitropodnikového účetnictví v samostatném účetním okruhu, je možno volit různé formy jeho organizace a metod postupů účtování. Jsou proto v evidenci hospodářských středisek uplatněny podle povahy jejich činnosti (ve výrobních útvarech podle technologie jejich výroby) četné odlišnosti. Proto se v dalším výkladu omezíme jen na základní metodické rozdíly.
V této metodě vedení vnitropodnikového účetnictví se v druhém okruhu využí¬vají volné účtové třídy účtové osnovy pro podnikatele, tj. účtové třídy 8 a 9. Jejich rozčlenění na účtové skupiny a jednotlivé syntetické účty a jejich obsahovou náplň určí účetní jednotka sa¬ma. O zvolené účty musí doplnit účtový rozvrh účetní jednotky. Protože volba číselného označení jednotlivých syntetických účtů v účtových třídách 8 a 9 je plně v pravomoci účetních jednotek, omezíme se v dalším výkladu jen na názvy obvykle používaných účtů bez jejich číselného označení.
Pro styk s finančním účetnictvím se používají spojovací účty. Aby byla zajištěna kontrola přebí¬raných účetních případů, používají se pro styk s finančním účet¬nictvím minimálně tyto spojovací účty:
a) spojovací účet k nákladům (převody nákladů) - SÚN,
b) spojovací účet k výnosům (převody výnosů) - SÚV,
c) spojovací účet k zásobám (převod zásob) - SÚZ.
Vnitropodnikové účetnictví lze také řešit jako dvouokruhovou účetní soustavu.
Pro naše účely zachováme shodné oceňování v obou okruzích. Druhý účetní okruh zde vzniká tak, že mezi účty nákladů a výnosů jsou opět vloženy nákladové a výnosové účty, tentokrát ale tříděné podle středisek, tedy podle jednotlivých činností. Na náklady a výnosy finančního účetnictví jsou napojeny pomocí spojovacích účtů.
Pokud konceptor podnikové účetní soustavy řeší vedení vnitropodnikového účetnictví v samostatném účetním okruhu, je možno volit různé formy jeho organizace a metod postupů účtování. Jsou proto v evidenci hospodářských středisek uplatněny podle povahy jejich činnosti (ve výrobních útvarech podle technologie jejich výroby) četné odlišnosti. Proto se v dalším výkladu omezíme jen na základní metodické rozdíly.
V této metodě vedení vnitropodnikového účetnictví se v druhém okruhu využí¬vají volné účtové třídy účtové osnovy pro podnikatele, tj. účtové třídy 8 a 9. Jejich rozčlenění na účtové skupiny a jednotlivé syntetické účty a jejich obsahovou náplň určí účetní jednotka sa¬ma. O zvolené účty musí doplnit účtový rozvrh účetní jednotky. Protože volba číselného označení jednotlivých syntetických účtů v účtových třídách 8 a 9 je plně v pravomoci účetních jednotek, omezíme se v dalším výkladu jen na názvy obvykle používaných účtů bez jejich číselného označení.
Pro styk s finančním účetnictvím se používají spojovací účty. Aby byla zajištěna kontrola přebí¬raných účetních případů, používají se pro styk s finančním účet¬nictvím minimálně tyto spojovací účty:
a) spojovací účet k nákladům (převody nákladů) - SÚN,
b) spojovací účet k výnosům (převody výnosů) - SÚV,
c) spojovací účet k zásobám (převod zásob) - SÚZ.
Jednookruhová organizace účetnictví
5. Jednookruhová organizace účetnictví.
V jednookruhové účetní soustavě se sledují běžné náklady a výnosy podle vnitropodnikových útvarů (hospodářských středisek) na analytic¬kých účtech nebo v analytické evidenci účtové třídy 5 - Náklady a 6 - Výnosy. Jednotlivé syntetické účty nákladových druhů a výnosových položek se tedy člení analyticky podle hospodářských středisek. O tyto účty se musí doplnit účtový rozvrh účetní jednotky.
Technicky je možno postupovat dvěma způsoby:
a) náklady a výnosy je možno sledovat primárně na syntetických účtech s rozpisem jejich částek na příslušné analy¬tické účty,
b) prvotní záznamy mohou být účtovány na analytických účtech (podvojným zápisem) a na syntetické účty nákladů a výnosů se zapisují až měsíčními obraty.
Pro vlas¬tní řešení máme následující možnosti:
1) využití pomocných číselníků provozů, činností a prostředků pro účtování v účtových třídách 5 a 6,
2) využití kalkulačních položek, které se vkládají na určité místo v analytickém členění účtu (např. použijeme 5. a 6. místo v šestimístném čísle účtu),
3) kombinace způsobů popsaných v bodech 1) a 2).
Zpracování podle bodu 3, které je kombinované a tedy rela¬tivně nejobtížnější, má na druhé straně největší vypovídací schopnost.
V jednookruhové účetní soustavě se sledují běžné náklady a výnosy podle vnitropodnikových útvarů (hospodářských středisek) na analytic¬kých účtech nebo v analytické evidenci účtové třídy 5 - Náklady a 6 - Výnosy. Jednotlivé syntetické účty nákladových druhů a výnosových položek se tedy člení analyticky podle hospodářských středisek. O tyto účty se musí doplnit účtový rozvrh účetní jednotky.
Technicky je možno postupovat dvěma způsoby:
a) náklady a výnosy je možno sledovat primárně na syntetických účtech s rozpisem jejich částek na příslušné analy¬tické účty,
b) prvotní záznamy mohou být účtovány na analytických účtech (podvojným zápisem) a na syntetické účty nákladů a výnosů se zapisují až měsíčními obraty.
Pro vlas¬tní řešení máme následující možnosti:
1) využití pomocných číselníků provozů, činností a prostředků pro účtování v účtových třídách 5 a 6,
2) využití kalkulačních položek, které se vkládají na určité místo v analytickém členění účtu (např. použijeme 5. a 6. místo v šestimístném čísle účtu),
3) kombinace způsobů popsaných v bodech 1) a 2).
Zpracování podle bodu 3, které je kombinované a tedy rela¬tivně nejobtížnější, má na druhé straně největší vypovídací schopnost.
Při řešení koncepce vnitropodnikového účetnictví je nejpodstatnější pečlivá počáteční úvaha
Při řešení koncepce vnitropodnikového účetnictví je nejpodstatnější pečlivá počáteční úvaha o tom, co vlastně chceme vnitropodnikovým účetnictvím postihnout. Vnitropodnikové účetnictví lze v jeho nejjednodušší formě vytvořit tím, že nepostihujeme vzájemné předávky mezi stře¬disky, ale provedeme pouze třídění nákladů a výnosů podle jednot¬livých středisek a položek kalkulačního vzorce.
Tento způsob evidence ve vnitropodnikovém účetnictví se pou¬žívá v podnicích služeb a v menších výrobních podnicích s jedno¬duchou výrobou, při malém počtu středisek a při malé nebo žádné vnitropodni¬kové kooperaci. Zavádění vnitropodnikového účetnictví má ale většinou smysl právě tehdy, když jde o podnik většího rozsahu, kde jednotlivé organizační a ekonomické části navzájem kooperují.
Jednookruhové účetnictví s kooperací středisek se pak zpravidla řeší tak, že vnitropodnikové převody (druhotné náklady a výnosy) se zapi¬sují ve vnitropodnikovém účetnictví vždy podvojným zápisem pomocí účtů Vnitropodnikové náklady a Vnitropodnikové výnosy, které se zařadí do účtových skupin 59 a 69 (obvykle účty 599 a 699). Také tyto účty se v analytické evidenci člení podle hospodářských středisek. V tomto způsobu účtování je vztah mezi účty 699 a 599 takový, že jejich saldo je nulové.
Tyto účty se do celkového hospodářského výsledku účetní jednotky zpravidla nepočítají. Pokud by se počítaly, jejich vliv na hospodářský výsledek vzhledem k nulovému saldu je rovněž nulový. Zápisy na syntetické účty se uskutečňují zpravidla až měsíčními obraty.
Tento způsob evidence ve vnitropodnikovém účetnictví se pou¬žívá v podnicích služeb a v menších výrobních podnicích s jedno¬duchou výrobou, při malém počtu středisek a při malé nebo žádné vnitropodni¬kové kooperaci. Zavádění vnitropodnikového účetnictví má ale většinou smysl právě tehdy, když jde o podnik většího rozsahu, kde jednotlivé organizační a ekonomické části navzájem kooperují.
Jednookruhové účetnictví s kooperací středisek se pak zpravidla řeší tak, že vnitropodnikové převody (druhotné náklady a výnosy) se zapi¬sují ve vnitropodnikovém účetnictví vždy podvojným zápisem pomocí účtů Vnitropodnikové náklady a Vnitropodnikové výnosy, které se zařadí do účtových skupin 59 a 69 (obvykle účty 599 a 699). Také tyto účty se v analytické evidenci člení podle hospodářských středisek. V tomto způsobu účtování je vztah mezi účty 699 a 599 takový, že jejich saldo je nulové.
Tyto účty se do celkového hospodářského výsledku účetní jednotky zpravidla nepočítají. Pokud by se počítaly, jejich vliv na hospodářský výsledek vzhledem k nulovému saldu je rovněž nulový. Zápisy na syntetické účty se uskutečňují zpravidla až měsíčními obraty.
Systém UCE
Systém UCE
VSTUPY
ÚD
ZPRACOVÁNÍ
ÚK
VÝSTUPY
úč. výkazy
2. PUCE
Členění PUCE
- Finanční - za podnik jako celek
- Manažerské
- operativní evidence - před. naturální jednotky, na místě vzniku
- VP statistika - zpracovává inf. o hromadných jevech a procesech
- VP UCE
- kalkulace - umožňuje stanovit N a cenu výkonu
- rozpočetnictví - vyjadřuje hospodaření VP útvarů, informuje o jevech budoucích
- Jednookruhové - finanční + manažerské
- Dvouokruhové - finanční x manažerské
VSTUPY
ÚD
ZPRACOVÁNÍ
ÚK
VÝSTUPY
úč. výkazy
2. PUCE
Členění PUCE
- Finanční - za podnik jako celek
- Manažerské
- operativní evidence - před. naturální jednotky, na místě vzniku
- VP statistika - zpracovává inf. o hromadných jevech a procesech
- VP UCE
- kalkulace - umožňuje stanovit N a cenu výkonu
- rozpočetnictví - vyjadřuje hospodaření VP útvarů, informuje o jevech budoucích
- Jednookruhové - finanční + manažerské
- Dvouokruhové - finanční x manažerské
Jednookruhové účetnictví
Jednookruhové účetnictví
Prvotní náklady
• při této metodě se sledují běžné N a V podle vnitropod. útvarů na analytických účtech úč. tříd 5 a 6 501.10 Výroba, 501.20 Údržba, 501.30 Správa
• buďto zapíšeme nejdříve do syntetiky, a potom do analytiky nebo obráceně
Druhotné náklady
• pro vnitropod. převody (druhotné N a V) se účtují ve VPÚ podvojně pomocí účtů 599, 699 - suma 599 a 699 se musí rovnat
• náklady a výnosy v analytické evidenci budeme rozúčtovávat
• použití: v MHD, ve středisku služeb nebo menších podnicích s jednoduchou výrobou, při malém počtu hosp. stř., při malé vnitropod. kooperaci, není třeba rozlišovat přímé a nepřímé N
Dvouokruhové účetnictví
• používají se volné úč. třídy 8 a 9
• celý úč. rozvrh si ÚJ upravuje sama
• musí být dodržena podvojnost
• střediska: výrobní (sleduje stav a změny zásob nedokončené výroby), pomocné, správa, odbytové (sleduje výrobky), zúčtovací, neutrální
• hospod. střediska musí zahrnout do svého účetnictví všechny úč. případy, které se ho týkají a slouží k tomu 3 účty - spojovací účet k N, spojovací účet k V, spojovací účet k zásobám
• dokladem je VÚD
• 2 formy vedení
Centralizovaná
• účty všech HS se vedou v 1 provozní účtárně
• účet 999 nevedeme
• na počítači
Decentralizovaná
• každé HS si vede svoje úč., které tvoří samostatný uzavřený úč. okruh
• jsou nutné střediskové převody - účet 999 Převody střediskové
• při ručně vedeném účetnictví
Prvotní náklady
• při této metodě se sledují běžné N a V podle vnitropod. útvarů na analytických účtech úč. tříd 5 a 6 501.10 Výroba, 501.20 Údržba, 501.30 Správa
• buďto zapíšeme nejdříve do syntetiky, a potom do analytiky nebo obráceně
Druhotné náklady
• pro vnitropod. převody (druhotné N a V) se účtují ve VPÚ podvojně pomocí účtů 599, 699 - suma 599 a 699 se musí rovnat
• náklady a výnosy v analytické evidenci budeme rozúčtovávat
• použití: v MHD, ve středisku služeb nebo menších podnicích s jednoduchou výrobou, při malém počtu hosp. stř., při malé vnitropod. kooperaci, není třeba rozlišovat přímé a nepřímé N
Dvouokruhové účetnictví
• používají se volné úč. třídy 8 a 9
• celý úč. rozvrh si ÚJ upravuje sama
• musí být dodržena podvojnost
• střediska: výrobní (sleduje stav a změny zásob nedokončené výroby), pomocné, správa, odbytové (sleduje výrobky), zúčtovací, neutrální
• hospod. střediska musí zahrnout do svého účetnictví všechny úč. případy, které se ho týkají a slouží k tomu 3 účty - spojovací účet k N, spojovací účet k V, spojovací účet k zásobám
• dokladem je VÚD
• 2 formy vedení
Centralizovaná
• účty všech HS se vedou v 1 provozní účtárně
• účet 999 nevedeme
• na počítači
Decentralizovaná
• každé HS si vede svoje úč., které tvoří samostatný uzavřený úč. okruh
• jsou nutné střediskové převody - účet 999 Převody střediskové
• při ručně vedeném účetnictví
Okruhy k Účetnictví I.
6.1.1 Okruhy k Účetnictví I.
Okruhy pokrývají jak bakalářskou zkoušku (v rozsahu kurzů FU_101 a FU_209), tak i z soubornou zkoušku (v rozsahu kurzů FU_110 a FU_220).
vysvětlivky: abc = abeceda účetních znalostí pro každého (vydání 2001), janh = účetnictví – úvod do teorie, svk = finanční účetnictví – světový koncept (vydání 2002); černé písmo = zadání okruhů, červené písmo = kde se to najde, příp. o čem to je; již vypracovány jsou především okruhy z FU_220 – viz níže; kdo dodělá zbytek, sláva mu a please ať se podělí s ostatními, jak jsem to udělal já)
FU_101 - Základy účetnictví a FU_110 - Úvod do účetnictví
• Pojem, význam a výklad obecně uznávaných účetních zásad (principů). (str124-129abc)
• Charakteristika předmětu účetnictví jako nauky a předmětu účetnictví jako praktické činnosti. (kap. II-janh)
• Metoda účetní práce (prvky metody a jejich charakteristika). (str21-40abc; předn, jahn?)
• Oceňování v účetnictví; oceňování pro běžné účtování (oceň.akt. a dluhů-abc45-55; to samé svk), oceňování v účetních výkazech (histor.ceny), možnosti a meze. (true and fair view)
• Dvoustranný účet; základní charakteristika (21-24abc), třídění účtů v hlavních účtových teoriích. (soustava jednořadová – účelové čl.: účty aktiv a pasiv; účty provozně procesní (výr., obch. podnik), účty účelově výsledkové; jednořadová – druhové čl: účty aktiv a pasiv; účty druhově výsledkové, samostatný účet HV, stále jen 1 výkaz – rozvaha. Dvouřadová – účty rozvahové, účty výsledkové.)-kap.7abc
• Dokumentace (dokladovost) účetních zápisů (33-35abc); oběh dokladů(34abc), modifikace dokladovosti v podmínkách použití počítačů. (záznamy v počítačích, moduly, účetní software, informační systémy-též od str361 abc, a ještě někde??)
Okruhy pokrývají jak bakalářskou zkoušku (v rozsahu kurzů FU_101 a FU_209), tak i z soubornou zkoušku (v rozsahu kurzů FU_110 a FU_220).
vysvětlivky: abc = abeceda účetních znalostí pro každého (vydání 2001), janh = účetnictví – úvod do teorie, svk = finanční účetnictví – světový koncept (vydání 2002); černé písmo = zadání okruhů, červené písmo = kde se to najde, příp. o čem to je; již vypracovány jsou především okruhy z FU_220 – viz níže; kdo dodělá zbytek, sláva mu a please ať se podělí s ostatními, jak jsem to udělal já)
FU_101 - Základy účetnictví a FU_110 - Úvod do účetnictví
• Pojem, význam a výklad obecně uznávaných účetních zásad (principů). (str124-129abc)
• Charakteristika předmětu účetnictví jako nauky a předmětu účetnictví jako praktické činnosti. (kap. II-janh)
• Metoda účetní práce (prvky metody a jejich charakteristika). (str21-40abc; předn, jahn?)
• Oceňování v účetnictví; oceňování pro běžné účtování (oceň.akt. a dluhů-abc45-55; to samé svk), oceňování v účetních výkazech (histor.ceny), možnosti a meze. (true and fair view)
• Dvoustranný účet; základní charakteristika (21-24abc), třídění účtů v hlavních účtových teoriích. (soustava jednořadová – účelové čl.: účty aktiv a pasiv; účty provozně procesní (výr., obch. podnik), účty účelově výsledkové; jednořadová – druhové čl: účty aktiv a pasiv; účty druhově výsledkové, samostatný účet HV, stále jen 1 výkaz – rozvaha. Dvouřadová – účty rozvahové, účty výsledkové.)-kap.7abc
• Dokumentace (dokladovost) účetních zápisů (33-35abc); oběh dokladů(34abc), modifikace dokladovosti v podmínkách použití počítačů. (záznamy v počítačích, moduly, účetní software, informační systémy-též od str361 abc, a ještě někde??)
Drealizace prodeje
Drealizace prodeje
konečný stav zásob zjištěný inventurou se porovnal se zůstatkem účtu výroba a rozdíl byl HV
c) rozvahové účty s účelově zaměřeným členěním nákladů
použití v Československu v 1953-65
zachycuje náklady na jednotlivé činnosti (hlavní výroba, pomocná výroba správa a odbyt)
používá 3 typy operačních účtů
1. Kalkulační
skutečné náklady na výrobu (oběh) určitého výkonu
hlavní výroba
2. Uspořádací
náklady společné pro několik druhů výkonů
správa
3. Realizační
slouží pro porovnání vstupů (náklady) a výstupů (výnosy) a k zjištění hospodářského výsledku
realizované výkony
účet realizace
d) dvě řady účtůrozvahové a výsledkové s druhově zaměřeným členěním nákladů
zřizují se samostatné účty na jednotlivé druhy nákladů
neevidují změny nedokončené výroby a výrobků, ty se zjišťují inventarizací
HV se zjišťuje jako rozdíl nákladů a výnosů na vyprodukované výkony
e) dvě řady účtůrozvahové a výsledkové s druhově i účelově členěnými náklady
podle účelůpodle vnitropodnikových útvarů
zjištění nákladů jak podle druhu, tak podle účelu
2. Dvouokruhová
dva samostatné, ale propojené okruhy
Podnikové (finanční účetnictví)
za podnik jako celek
druhové členění nákladů
úplná soustava
Vnitropodnikové (provozní) účetnictví
informace o útvarech
průběžný pohyb nedokončené výroby
konečný stav zásob zjištěný inventurou se porovnal se zůstatkem účtu výroba a rozdíl byl HV
c) rozvahové účty s účelově zaměřeným členěním nákladů
použití v Československu v 1953-65
zachycuje náklady na jednotlivé činnosti (hlavní výroba, pomocná výroba správa a odbyt)
používá 3 typy operačních účtů
1. Kalkulační
skutečné náklady na výrobu (oběh) určitého výkonu
hlavní výroba
2. Uspořádací
náklady společné pro několik druhů výkonů
správa
3. Realizační
slouží pro porovnání vstupů (náklady) a výstupů (výnosy) a k zjištění hospodářského výsledku
realizované výkony
účet realizace
d) dvě řady účtůrozvahové a výsledkové s druhově zaměřeným členěním nákladů
zřizují se samostatné účty na jednotlivé druhy nákladů
neevidují změny nedokončené výroby a výrobků, ty se zjišťují inventarizací
HV se zjišťuje jako rozdíl nákladů a výnosů na vyprodukované výkony
e) dvě řady účtůrozvahové a výsledkové s druhově i účelově členěnými náklady
podle účelůpodle vnitropodnikových útvarů
zjištění nákladů jak podle druhu, tak podle účelu
2. Dvouokruhová
dva samostatné, ale propojené okruhy
Podnikové (finanční účetnictví)
za podnik jako celek
druhové členění nákladů
úplná soustava
Vnitropodnikové (provozní) účetnictví
informace o útvarech
průběžný pohyb nedokončené výroby
Podoby zpracování podvojného účetnictví
14. Podoby zpracování podvojného účetnictví (účetní formy) a jejich vývoj s důrazem na zpracování v podmínkách počítačů.
vznik ve 13.-14.st. v Itálii
první popis vyšel poprvé v r. 1494, autorem byl Luca Paciolimnich a učitel matematiky
zásadní odlišení je v průběžném sledování změn stavu majetku
základem je podvojný účetní zápis, tedy pohled na majetek ze dvou hledisekkaždý majetek musí mít zdroj svého krytí
uzavřená soustava s vnitřní provázaností
Postupem času vznikaly různé organizace podvojného účetnictví, které se lišily následujícími znaky:
používané druhy účtůrozvahové, výsledkové
počet okruhů
členění nákladůnákladové druhy, účelová hlediska
sledování nedokončené výroby
oceňování
Typy organizace soustavy účtů
1. Jednookruhová
a) jedna řada účtůbilanční účetnictví
nejnižší
blíží se jednoduchému
HV jako rozdíl čistého jmění
náklady a výnosy jsou přechodné formy majetku, které se projeví jako přírůstek, či úbytek čistého jmění
nedává informace o struktuře nákladů a nesleduje stav nedokončené výroby, výrobků a zboží
b) rozvahové účty se smíšeným účtem výroby nebo zboží
zaveden smíšený účet výroba
MDPZ zásoby
náklady na výrobu
vznik ve 13.-14.st. v Itálii
první popis vyšel poprvé v r. 1494, autorem byl Luca Paciolimnich a učitel matematiky
zásadní odlišení je v průběžném sledování změn stavu majetku
základem je podvojný účetní zápis, tedy pohled na majetek ze dvou hledisekkaždý majetek musí mít zdroj svého krytí
uzavřená soustava s vnitřní provázaností
Postupem času vznikaly různé organizace podvojného účetnictví, které se lišily následujícími znaky:
používané druhy účtůrozvahové, výsledkové
počet okruhů
členění nákladůnákladové druhy, účelová hlediska
sledování nedokončené výroby
oceňování
Typy organizace soustavy účtů
1. Jednookruhová
a) jedna řada účtůbilanční účetnictví
nejnižší
blíží se jednoduchému
HV jako rozdíl čistého jmění
náklady a výnosy jsou přechodné formy majetku, které se projeví jako přírůstek, či úbytek čistého jmění
nedává informace o struktuře nákladů a nesleduje stav nedokončené výroby, výrobků a zboží
b) rozvahové účty se smíšeným účtem výroby nebo zboží
zaveden smíšený účet výroba
MDPZ zásoby
náklady na výrobu
Právní úprava účetnictví
4. Právní úprava účetnictví, zákon o účetnictví
1. Vymezení pojmu účetnictví
2. Hlavní účetní soustavy
3. Obchodní zákoník
4. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.
5. Účtové osnovy a postupy účtování
6. Obecně uznávané zásady účtování
1. Vymezení pojmu účetnictví
Účetnictví
- vědní obor, který zachycuje stav a pohyb všech složek majetku firmy v peněžním vyjádření
- právně upraveno zákonem o účetnictví
- jako praktická činnost to je poskytování určitého druhu služby
- má za úkol číselně zachycovat celé hospodářské dění úč. jednotky
- všechny jeho záznamy musí být úplné, správné a průkazné
- přísně dokladové
2. Hlavní účetní soustavy
1. Jednoduché Uce - soustavně zachycuje peněžní příjmy a výdaje a jen ty složky majetku a závazků, u nichž dochází k častým změnám
2. Podvojné Uce - soustavně zaznamenává stavy a změny všech složek majetku, závazků, jmění a hospodaření podniku a poskytuje podklady pro zjištění HV. Každá změna je zaznamenána na dvou účtech. Rozeznáváme:
a) Finanční uce - zaměřuje se na sledování majetku, závazků, jmění a činnosti úč. jedn. jako celku, zjišťuje informace finanční povahy.
b) Manažerské uce - poskytuje podrobnější informace o průběhu hosp. činnosti uvnitř úč. jedn. Jeho složkou je vnitropodnikové uce. - evidence skutečného průběhu hosp. činností.
Podvojné uce může být organizováno jako:
a) jednookruhové - F a V uce spojeno jediný účet. systém
b) dvouokruhové - F a V uce jsou samostatnými subsystémy
1. Vymezení pojmu účetnictví
2. Hlavní účetní soustavy
3. Obchodní zákoník
4. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.
5. Účtové osnovy a postupy účtování
6. Obecně uznávané zásady účtování
1. Vymezení pojmu účetnictví
Účetnictví
- vědní obor, který zachycuje stav a pohyb všech složek majetku firmy v peněžním vyjádření
- právně upraveno zákonem o účetnictví
- jako praktická činnost to je poskytování určitého druhu služby
- má za úkol číselně zachycovat celé hospodářské dění úč. jednotky
- všechny jeho záznamy musí být úplné, správné a průkazné
- přísně dokladové
2. Hlavní účetní soustavy
1. Jednoduché Uce - soustavně zachycuje peněžní příjmy a výdaje a jen ty složky majetku a závazků, u nichž dochází k častým změnám
2. Podvojné Uce - soustavně zaznamenává stavy a změny všech složek majetku, závazků, jmění a hospodaření podniku a poskytuje podklady pro zjištění HV. Každá změna je zaznamenána na dvou účtech. Rozeznáváme:
a) Finanční uce - zaměřuje se na sledování majetku, závazků, jmění a činnosti úč. jedn. jako celku, zjišťuje informace finanční povahy.
b) Manažerské uce - poskytuje podrobnější informace o průběhu hosp. činnosti uvnitř úč. jedn. Jeho složkou je vnitropodnikové uce. - evidence skutečného průběhu hosp. činností.
Podvojné uce může být organizováno jako:
a) jednookruhové - F a V uce spojeno jediný účet. systém
b) dvouokruhové - F a V uce jsou samostatnými subsystémy
Dvojkruhové vnitropodnikové účetnictví
Tato forma účetnictví představuje dva oddělené okruhy účtování:
1) Finanční účetnictví
2) Vnitropodnikové účetnictví
Oba okruhy fungují relativně samostatně, existují však mezi nimi vazby, které jsou zajištěny tzv. spojovacími účty.
Pro vnitropodnikové účetnictví se používají volné účtové třídy 8 a 9.
Číselné označení účtů, jejich název i obsah si ÚJ stanoví sama.
Používají se minimálně spojovací účty:
- k zásobám
- k nákladům
- k výnosům
Každé středisko musí sledovat:
1) Všechny prvotní a druhotné N a V
2) Stav zásob vytvořených vl. činností.
Do N a V středisek se neúčtují mimořádné N a V.
K jejich evidenci se zřizuje fiktivní tzv. neutrální středisko.
Dvojkruhové účetnictví může být vedeno:
1) centralizovaně – v jedné účtárně je vedeno účetnictví všech středisek
2) decentralizovaně – každé středisko vede své účetnictví samostatně, odděleno od ostatních středisek.
Pokud vnitropodnikové středisko účtuje o N
1) prvotních, které byly převzaty z fin. účetnictví vzniká náklad na MD účtu třídy 8, na straně D účtujeme na spojovacím účtu N 995.
2) druhotných – středisku vzniká N na MD třídy 8 souvztažně vzniká výnos na D třídy 9 středisku, které výkon poskytlo.
Při účtování výnosů:
1) poskytnutých externímu odběrateli – vzniká výnos střediska na D-třídy 9 souvztažně účtujeme na MD-996 = spojovací účet k výnosům.
2) poskytnutých jinému středisku – vzniká výnos na D účtu třídy 9 a N na MD třídy 8 středisku, které výkon spotřeboval.
Účtování zásob vl. výroby
Zásoby vl. výroby se oceňují vl. N podle předběžné kalkulace. Pokud se na počátku ÚO vyskytuje počáteční zásoba výrobků účtujeme o nich jako o převzetí z fin. účetnictví pomocí spojovacímu účtu k zásobám (997).
Pokud by ÚJ vedla dvojkruhové vnitropodnikové účetnictví decentralizovaným způsobem sledovala by N a V vždy odděleně za jednotlivá střediska. Vzájemné vztahy mezi středisky by zajišťoval účet Střediskové převody (998)
1) Finanční účetnictví
2) Vnitropodnikové účetnictví
Oba okruhy fungují relativně samostatně, existují však mezi nimi vazby, které jsou zajištěny tzv. spojovacími účty.
Pro vnitropodnikové účetnictví se používají volné účtové třídy 8 a 9.
Číselné označení účtů, jejich název i obsah si ÚJ stanoví sama.
Používají se minimálně spojovací účty:
- k zásobám
- k nákladům
- k výnosům
Každé středisko musí sledovat:
1) Všechny prvotní a druhotné N a V
2) Stav zásob vytvořených vl. činností.
Do N a V středisek se neúčtují mimořádné N a V.
K jejich evidenci se zřizuje fiktivní tzv. neutrální středisko.
Dvojkruhové účetnictví může být vedeno:
1) centralizovaně – v jedné účtárně je vedeno účetnictví všech středisek
2) decentralizovaně – každé středisko vede své účetnictví samostatně, odděleno od ostatních středisek.
Pokud vnitropodnikové středisko účtuje o N
1) prvotních, které byly převzaty z fin. účetnictví vzniká náklad na MD účtu třídy 8, na straně D účtujeme na spojovacím účtu N 995.
2) druhotných – středisku vzniká N na MD třídy 8 souvztažně vzniká výnos na D třídy 9 středisku, které výkon poskytlo.
Při účtování výnosů:
1) poskytnutých externímu odběrateli – vzniká výnos střediska na D-třídy 9 souvztažně účtujeme na MD-996 = spojovací účet k výnosům.
2) poskytnutých jinému středisku – vzniká výnos na D účtu třídy 9 a N na MD třídy 8 středisku, které výkon spotřeboval.
Účtování zásob vl. výroby
Zásoby vl. výroby se oceňují vl. N podle předběžné kalkulace. Pokud se na počátku ÚO vyskytuje počáteční zásoba výrobků účtujeme o nich jako o převzetí z fin. účetnictví pomocí spojovacímu účtu k zásobám (997).
Pokud by ÚJ vedla dvojkruhové vnitropodnikové účetnictví decentralizovaným způsobem sledovala by N a V vždy odděleně za jednotlivá střediska. Vzájemné vztahy mezi středisky by zajišťoval účet Střediskové převody (998)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)