Výnosy příštích období
Jsou to částky přijaté v běžném období, které věcně patří do výnosů příštích období. Například předem přijaté částky nájemného, předplatného, pojistného, částky předem přijatých paušálů na zajištění servisních služeb.
Evidují se na účtu výnosy příštích období ( účet rozvahový pasivní ).
Příjmy příštích období
Jsou částky, které ke dni účetní uzávěrky nebyly přijaty ( inkasovány ), které však časově a věcně patří do výnosů běžného období. Jedná se o výnosové provize, o provedené a odebrané, ale dosud nevyúčtované výkony jiným podnikům, jejichž částka je přesně známa.
Evidují se na účtu příjmy příštích období ( účet rozvahový aktivní ).
Účty časového rozlišení podléhají dokladové inventuře a při
inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.
Časové rozlišení nákladů a výnosů v širším pojetí
Časové rozlišení v širším pojetí zahrnuje i situace, kdy neznáme přesně všechny tři výše uvedené parametry ( účel, částka, období ). Výčet účtů pro časové rozlišení se pak rozšíří o účty dohadných položek a rezerv.
Dohadné položky
Pokud má účetní jednotka na konci účetního období pohledávky nebo závazky, jejichž přesná výše není známa, používá k jejich zaúčtování dohadných účtů.
Účet 388 – dohadné účty aktivní, slouží pro zaznamenání pohledávek
Účet 389 – dohadné účty pasivní, slouží k zachycení závazků
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýnosy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýnosy. Zobrazit všechny příspěvky
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
- na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
- přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
- náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
- opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
- zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.
Náklady
Náklady představují peněžní vyjádření spotřeby ( např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, oběžného majetku nebo opotřebení dlouhodobého majetku ). Také náklady nemusejí vznikat ve stejné chvíli jako výdaje.
Výnosy
Výnosy jsou výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření
( např. prodej výrobků, zboží nebo poskytnutí služby ). Okamžik jejich vzniku nemusí být stejný jako vznik příjmu.
Náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období, podle časové a věcné souvislosti. Nástrojem ke splnění tohoto požadavku je časové rozlišení, které tedy představuje rozdělení nákladů a výnosů do těch účetních období, s nimiž časově a věcně souvisejí.
- na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
- přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
- náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
- opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
- zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.
Náklady
Náklady představují peněžní vyjádření spotřeby ( např. spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, oběžného majetku nebo opotřebení dlouhodobého majetku ). Také náklady nemusejí vznikat ve stejné chvíli jako výdaje.
Výnosy
Výnosy jsou výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření
( např. prodej výrobků, zboží nebo poskytnutí služby ). Okamžik jejich vzniku nemusí být stejný jako vznik příjmu.
Náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období, podle časové a věcné souvislosti. Nástrojem ke splnění tohoto požadavku je časové rozlišení, které tedy představuje rozdělení nákladů a výnosů do těch účetních období, s nimiž časově a věcně souvisejí.
Časové rozlišení nákladů a výnosů
Časové rozlišení nákladů a výnosů
Rozeznáváme časové rozlišení v užším a širším pojetí.
Zjištění správného hospodářského výsledku vyžaduje, aby se do příslušného účetního období zaúčtovaly pouze ty náklady a výnosy, které s ním hospodářsky, tj. časově a věcně souvisí.
Rozdělování nákladů a výnosů podle účetních období, s nimiž hospodářsky souvisí, se nazývá časové rozlišení nákladů a výnosů.
K časovému rozlišení nákladů a výnosů slouží účty časového rozlišení zařazené do účtové třídy 3 účtové skupiny 38 – přechodné účty aktiv a pasiv ( účty 381 až 385 ).
Podle zákona o účetnictví je účetním obdobím 1 rok. Proto se časové rozlišení nákladů a výnosů uskutečňuje až při roční uzávěrce. V pravomoci podniku je stanovit pro časové rozlišení i období kratší, např. měsíc.
Výdaje a náklady, příjmy a výnosy spolu souvisejí, může však mezi nimi dojít k časovému nesouladu, tj. nemusí vznikat ve stejném období a ve stejné výši.
Časové rozlišení nákladů a výnosů v užším pojetí
Náklady a výdaje, výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutné časově rozlišit formou:
- nákladů příštích období
- výdajů příštích období
- výnosů příštích období
- příjmů příštích období
Náklady příštích období
Vyznačují se tím, že výdaj vznikl v běžném období, ale nákladově ( hospodářsky ) patří do příštích období. Patří sem např. nájemné placené dopředu, rozsáhlejší vybavení účetní jednotky drobným hmotným majetkem aj.
Evidují se na účtu náklady příštích období ( účet rozvahový aktivní ).
Výdaje příštích období
Jejich charakteristickým znakem je, že náklad vznikl v běžném období, ale k výdaji dojde ( náklad bude uhrazen ) až v příštím období. Patří sem např. nájemné placené pozadu, prémie a odměny placené po uplynutí roku.
Evidují se na účtu výdaje příštích období ( účet rozvahový pasivní ).
Rozeznáváme časové rozlišení v užším a širším pojetí.
Zjištění správného hospodářského výsledku vyžaduje, aby se do příslušného účetního období zaúčtovaly pouze ty náklady a výnosy, které s ním hospodářsky, tj. časově a věcně souvisí.
Rozdělování nákladů a výnosů podle účetních období, s nimiž hospodářsky souvisí, se nazývá časové rozlišení nákladů a výnosů.
K časovému rozlišení nákladů a výnosů slouží účty časového rozlišení zařazené do účtové třídy 3 účtové skupiny 38 – přechodné účty aktiv a pasiv ( účty 381 až 385 ).
Podle zákona o účetnictví je účetním obdobím 1 rok. Proto se časové rozlišení nákladů a výnosů uskutečňuje až při roční uzávěrce. V pravomoci podniku je stanovit pro časové rozlišení i období kratší, např. měsíc.
Výdaje a náklady, příjmy a výnosy spolu souvisejí, může však mezi nimi dojít k časovému nesouladu, tj. nemusí vznikat ve stejném období a ve stejné výši.
Časové rozlišení nákladů a výnosů v užším pojetí
Náklady a výdaje, výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutné časově rozlišit formou:
- nákladů příštích období
- výdajů příštích období
- výnosů příštích období
- příjmů příštích období
Náklady příštích období
Vyznačují se tím, že výdaj vznikl v běžném období, ale nákladově ( hospodářsky ) patří do příštích období. Patří sem např. nájemné placené dopředu, rozsáhlejší vybavení účetní jednotky drobným hmotným majetkem aj.
Evidují se na účtu náklady příštích období ( účet rozvahový aktivní ).
Výdaje příštích období
Jejich charakteristickým znakem je, že náklad vznikl v běžném období, ale k výdaji dojde ( náklad bude uhrazen ) až v příštím období. Patří sem např. nájemné placené pozadu, prémie a odměny placené po uplynutí roku.
Evidují se na účtu výdaje příštích období ( účet rozvahový pasivní ).
DRUHY INVENTARIZACE
* DRUHY INVENTARIZACE*
1.) ÚPLNÁ
- týká se veškerého majetku
2.) DÍLČÍ
- týká se určitých složek majetku
3.) ŘÁDNÁ
- je provázena podle ustanovení zákona
- zásoby 1x/ročně
- DM 1x/ 2roky
- peníze 4x/ročně
4.) MIMOŘÁDNÁ
- při ukončení činnosti
- při změně zodpovědných osob
- při mimořádných situacích (povodně, požár)
OSTATNÍ DŮLEŽITÉ VĚCI!!!
*NÁKLADY A VÝNOSY*
Náklady a výnosy představují v účetnictví dvě strany hospodářského výsledku. Ve směrné účtové osnově jsou zařazeny do 5. a 6. účtové třídy, souhrnně se nazývají výsledkové účty.
Náklady
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby:
- cizích výkonů ( nakoupené služby )
- práce vlastních zaměstnanců ( mzdové náklady, pojistné z mezd )
- oběžného majetku ( spotřebovaný materiál, prodané zboží )
- dlouhodobého majetku ( odpisy; zde se nejedná o jednorázovou spotřebu, ale o postupné opotřebení )
1.) ÚPLNÁ
- týká se veškerého majetku
2.) DÍLČÍ
- týká se určitých složek majetku
3.) ŘÁDNÁ
- je provázena podle ustanovení zákona
- zásoby 1x/ročně
- DM 1x/ 2roky
- peníze 4x/ročně
4.) MIMOŘÁDNÁ
- při ukončení činnosti
- při změně zodpovědných osob
- při mimořádných situacích (povodně, požár)
OSTATNÍ DŮLEŽITÉ VĚCI!!!
*NÁKLADY A VÝNOSY*
Náklady a výnosy představují v účetnictví dvě strany hospodářského výsledku. Ve směrné účtové osnově jsou zařazeny do 5. a 6. účtové třídy, souhrnně se nazývají výsledkové účty.
Náklady
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby:
- cizích výkonů ( nakoupené služby )
- práce vlastních zaměstnanců ( mzdové náklady, pojistné z mezd )
- oběžného majetku ( spotřebovaný materiál, prodané zboží )
- dlouhodobého majetku ( odpisy; zde se nejedná o jednorázovou spotřebu, ale o postupné opotřebení )
Druhy účtů
Druhy účtů:
1) Účty rozvahy a podrozvahy
Aktivní = MD
evidují jednotlivé druhy majetku a budoucí potencionální majetek
Pasivní = Dal
používají se pro sledování stavu a pohybu pasiv = naše jmění, fondy, závazky ....
Opravné účty = úkolem opravného účtu je opravit, korigovat zaúčtované částky na hlavním účtu, aby bylo dosaženo větší vypovídající schopnosti ( účty oprávek ...
Nákladové účty = slouží k zachycení postupného nárůstu nákladů během účetního období. Zakládají se pro různé druhy nákladů podle stupně požadované podrobnosti zjišťovaných informací. Účtují se na stranu MD
Výnosové účty = slouží k zachycení výnosů . Účtují se na stranu Dal
Účty nákladové a výnosové se dále člení na:
druhové (spotřeba materiálu, služby, osobní náklady, daně ,jiné provozní náklady ´= pokuty, penále ,dary, odpisy nedobytných pohledávek).
Odpisy HIM, DM, finanční náklady = úroky, kurzové ztráty, mimořádné náklady = manka, škody, tvorba rezerv
Tržby za vlastní výrobky a služby, tržby z prodeje HIM, DM, finanční výnosy = tržby z prodeje cenných papírů, přijaté úroky, kurzové zisky, vnitropodnikové výnosy a mimořádné výnosy
účelové (provozní, náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, výnosy z provozní činností, výnosy z finanční činnosti, mimořádné výnosy)
daňové (náklady a výnosy odpočitatelné dle daňových zákonů (odpisy NHM a HM, pojištění hrazené zaměstnavatelem, reprezentační výdaje, dary apod. )
1) Účty rozvahy a podrozvahy
Aktivní = MD
evidují jednotlivé druhy majetku a budoucí potencionální majetek
Pasivní = Dal
používají se pro sledování stavu a pohybu pasiv = naše jmění, fondy, závazky ....
Opravné účty = úkolem opravného účtu je opravit, korigovat zaúčtované částky na hlavním účtu, aby bylo dosaženo větší vypovídající schopnosti ( účty oprávek ...
Nákladové účty = slouží k zachycení postupného nárůstu nákladů během účetního období. Zakládají se pro různé druhy nákladů podle stupně požadované podrobnosti zjišťovaných informací. Účtují se na stranu MD
Výnosové účty = slouží k zachycení výnosů . Účtují se na stranu Dal
Účty nákladové a výnosové se dále člení na:
druhové (spotřeba materiálu, služby, osobní náklady, daně ,jiné provozní náklady ´= pokuty, penále ,dary, odpisy nedobytných pohledávek).
Odpisy HIM, DM, finanční náklady = úroky, kurzové ztráty, mimořádné náklady = manka, škody, tvorba rezerv
Tržby za vlastní výrobky a služby, tržby z prodeje HIM, DM, finanční výnosy = tržby z prodeje cenných papírů, přijaté úroky, kurzové zisky, vnitropodnikové výnosy a mimořádné výnosy
účelové (provozní, náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, výnosy z provozní činností, výnosy z finanční činnosti, mimořádné výnosy)
daňové (náklady a výnosy odpočitatelné dle daňových zákonů (odpisy NHM a HM, pojištění hrazené zaměstnavatelem, reprezentační výdaje, dary apod. )
Výsledkové účty
Účetnictví
Výsledkové účty
charakteristika nákladu a výnosu
Náklady
- třída 5, chovají se jako aktiva
- v peněžním vyjádření spotřebou živé práce za určitým cílem
- náklady je třeba odlišovat od výdajů
- výdaje jsou úbytkem prostředků (nebo vznikem závazků) výdaje se přeměřují na náklady jestliže vynaložený majetek vstupuje bezprostředně do tvorby výrobku, práci či služby
- spotřeba výrobních faktorů
Výnosy
- třída 6, chovají se jako pasiva
- výnosy jsou výkony účetní jednotky
- hlavní složku tvoří tržby za prodané výrobky, zboží a provedené práce a služby, příjmy představují přírůstky peněžních prostředků
- výkony z prodeje
rozdíl mezi náklady (N) a výnosy (V) tvoří hospodářský výsledek (HV)
náklady a výnosy ovlivňují HV
zásady účtování nákladu a výnosu
1) náklady na účtech 5. účtové třídy, výnosy na účtech 6. účtové třídy
2) náklady v průběhu roku na stranu MD ( v případě snížení nákladů se výjimečně účtuje na straně Dal. Na straně MD s minusovým znaménkem
3) výnosy v průběhu roku na straně Dal ( u 611 účtové skupině může docházet ke snížení výnosů, potom se účtuje na straně MD)
4) náklady a výnosy se časově rozlišují
5) na jednotlivé účty těchto účtových tříd se účtují účetní případy narůstajícím způsobem od začátku roku
6) při uzavírání se zůstatky účtů třídy 5 a 6 převádějí na účet 710 – účet zisku a ztrát
7) analytickou evidenci v 5. účtové třídě je třeba přizpůsobit ustanovením zákona o dani z příjmů (cestovné, dary) podklady pro analýzu těchto položek
8) opravy nákladů z minulých let se účtují do běžného účetního období
9) při účtování nákladů a výnosů je zákaz jejich kompenzace, to znamená …náhrada manka nebo škody je výnosem, nikoli snížením nákladů
10) do nákladů se zahrnují náklady které se týkají účetní jednotky, někdy jsou ve fakturách dodavatelů zahrnuty částky které nepatří do nákladů účetní jednotky (např. při vyúčtování telefonních poplatků mohou být ve fakturách částky které mají uhradit zaměstnanci podniku)
Výsledkové účty
charakteristika nákladu a výnosu
Náklady
- třída 5, chovají se jako aktiva
- v peněžním vyjádření spotřebou živé práce za určitým cílem
- náklady je třeba odlišovat od výdajů
- výdaje jsou úbytkem prostředků (nebo vznikem závazků) výdaje se přeměřují na náklady jestliže vynaložený majetek vstupuje bezprostředně do tvorby výrobku, práci či služby
- spotřeba výrobních faktorů
Výnosy
- třída 6, chovají se jako pasiva
- výnosy jsou výkony účetní jednotky
- hlavní složku tvoří tržby za prodané výrobky, zboží a provedené práce a služby, příjmy představují přírůstky peněžních prostředků
- výkony z prodeje
rozdíl mezi náklady (N) a výnosy (V) tvoří hospodářský výsledek (HV)
náklady a výnosy ovlivňují HV
zásady účtování nákladu a výnosu
1) náklady na účtech 5. účtové třídy, výnosy na účtech 6. účtové třídy
2) náklady v průběhu roku na stranu MD ( v případě snížení nákladů se výjimečně účtuje na straně Dal. Na straně MD s minusovým znaménkem
3) výnosy v průběhu roku na straně Dal ( u 611 účtové skupině může docházet ke snížení výnosů, potom se účtuje na straně MD)
4) náklady a výnosy se časově rozlišují
5) na jednotlivé účty těchto účtových tříd se účtují účetní případy narůstajícím způsobem od začátku roku
6) při uzavírání se zůstatky účtů třídy 5 a 6 převádějí na účet 710 – účet zisku a ztrát
7) analytickou evidenci v 5. účtové třídě je třeba přizpůsobit ustanovením zákona o dani z příjmů (cestovné, dary) podklady pro analýzu těchto položek
8) opravy nákladů z minulých let se účtují do běžného účetního období
9) při účtování nákladů a výnosů je zákaz jejich kompenzace, to znamená …náhrada manka nebo škody je výnosem, nikoli snížením nákladů
10) do nákladů se zahrnují náklady které se týkají účetní jednotky, někdy jsou ve fakturách dodavatelů zahrnuty částky které nepatří do nákladů účetní jednotky (např. při vyúčtování telefonních poplatků mohou být ve fakturách částky které mají uhradit zaměstnanci podniku)
Analýza nákladů, výnosů HV
Téma č. 8
Ekonomie
Analýza nákladů, výnosů HV
Vztahy výnosů, nákladů a HV
- výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité účetní období
- hlavními výnosy výrobního podniku jsou tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, je to rozdíl mezi prodejní a kupní cenou
- náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů
- rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek podniku
Výnosy podniku tvoří:
a) provozní výnosy – obrat (úhrada od zákazníka za provedení služby)
b) finanční výnosy – z finančních transakcí
c) mimořádné – z mimořádných činností podniku (prodej odepsaných strojů)
d) provozní + finanční výnosy = běžné výnosy
Náklady podniku tvoří:
a) provozní náklady
b) finanční náklady
c) mimořádní náklady
d) provozní + finanční náklady = běžné náklady
Ekonomie
Analýza nákladů, výnosů HV
Vztahy výnosů, nákladů a HV
- výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité účetní období
- hlavními výnosy výrobního podniku jsou tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, je to rozdíl mezi prodejní a kupní cenou
- náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů
- rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek podniku
Výnosy podniku tvoří:
a) provozní výnosy – obrat (úhrada od zákazníka za provedení služby)
b) finanční výnosy – z finančních transakcí
c) mimořádné – z mimořádných činností podniku (prodej odepsaných strojů)
d) provozní + finanční výnosy = běžné výnosy
Náklady podniku tvoří:
a) provozní náklady
b) finanční náklady
c) mimořádní náklady
d) provozní + finanční náklady = běžné náklady
Náklady
Náklady
- náklad může být například spotřeba surovin, odpisy budov, strojů, placené úroky, poplatky, dopravné, cestovné
- náklady se člení na:
a) variabilní náklady VC – jsou to výdaje, které se mění stejně, pomaleji nebo rychleji jako objem výroby, přímé ( jednicové), nepřímé ( režijní) náklady, rostou když roste výstup
b) celkové náklady TC - veškeré vynaložené prostředky na vstupy
c) fixní náklady FC – celkový výdaj, při změnách výstupu se nemění, odpisy, mzdy, nájemné.S růstem objemu výroby klesají průměrné fixní náklady a tím i celkové náklady
d) mezní náklady MC – dodatečné náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu
e) průměrné náklady AC – jsou celkové náklady dělené počtem vyráběných jednotek AC = TC/Q
celkové průměrné náklady - PTC = TC/Q
průměrné fixní náklady - PFN = FC/Q
průměrné variabilní náklady – PVC = VC/Q
TC = FC + VC
souvislost zisku a nákladů
- zisk je cílem veškerého podnikání
- kritériem při rozhodování je maximalizace zisku, je hlavním zdrojem růstu podniku
- má náklady na výrobu a z výrobků má potom zisk
bod zvratu – BREAK POINT
- říká kolikátý kus nám bude vydělávat
- je to bod kde se tržby rovnají celkovým nákladům
- určujeme ho proto, abychom věděli kolik toho máme vyrobit abychom mohli relizovat zisk
Maximalizace zisku
- říká kolikátý kus nám bude vydělávat
- při větším objemu prodeje se zisk snižuje, hledáme bod kde budeme nejvíce vydělávat
Výnosy
- výnosy zkoumají jak se mění výstup, zvyšují li se všechny vstupy
rozdíl mezi ziskem, výnosy a HV
- zisk – je to cíl podnikání, podnik vynaloží náklady na výrobu výrobku, přidá si k tomu marži a z toho má zisk, jsou to čisté peníze, které podnik může použít k dalšímu podnikání.
- výnosy – jsou to například tržby z prodeje služeb nebo výrobků, nebo i připsané úroky
- HV – je rozdíl mezi celkovými výnosy a náklady
- náklad může být například spotřeba surovin, odpisy budov, strojů, placené úroky, poplatky, dopravné, cestovné
- náklady se člení na:
a) variabilní náklady VC – jsou to výdaje, které se mění stejně, pomaleji nebo rychleji jako objem výroby, přímé ( jednicové), nepřímé ( režijní) náklady, rostou když roste výstup
b) celkové náklady TC - veškeré vynaložené prostředky na vstupy
c) fixní náklady FC – celkový výdaj, při změnách výstupu se nemění, odpisy, mzdy, nájemné.S růstem objemu výroby klesají průměrné fixní náklady a tím i celkové náklady
d) mezní náklady MC – dodatečné náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu
e) průměrné náklady AC – jsou celkové náklady dělené počtem vyráběných jednotek AC = TC/Q
celkové průměrné náklady - PTC = TC/Q
průměrné fixní náklady - PFN = FC/Q
průměrné variabilní náklady – PVC = VC/Q
TC = FC + VC
souvislost zisku a nákladů
- zisk je cílem veškerého podnikání
- kritériem při rozhodování je maximalizace zisku, je hlavním zdrojem růstu podniku
- má náklady na výrobu a z výrobků má potom zisk
bod zvratu – BREAK POINT
- říká kolikátý kus nám bude vydělávat
- je to bod kde se tržby rovnají celkovým nákladům
- určujeme ho proto, abychom věděli kolik toho máme vyrobit abychom mohli relizovat zisk
Maximalizace zisku
- říká kolikátý kus nám bude vydělávat
- při větším objemu prodeje se zisk snižuje, hledáme bod kde budeme nejvíce vydělávat
Výnosy
- výnosy zkoumají jak se mění výstup, zvyšují li se všechny vstupy
rozdíl mezi ziskem, výnosy a HV
- zisk – je to cíl podnikání, podnik vynaloží náklady na výrobu výrobku, přidá si k tomu marži a z toho má zisk, jsou to čisté peníze, které podnik může použít k dalšímu podnikání.
- výnosy – jsou to například tržby z prodeje služeb nebo výrobků, nebo i připsané úroky
- HV – je rozdíl mezi celkovými výnosy a náklady
Ekonomická část – Majetková a kapitálová struktura podniku
Maturitní téma č.7
Ekonomická část – Majetková a kapitálová struktura podniku
• majetek podniku, jeho členění, aktiva, pasiva
• oceňování a opotřebení majetku firmy
• rozvaha
• kapitál podniku a jeho členění
• optimální struktura kapitálu
Účetnictví – Majetek a zdroje krytí
• charakteristika majetku
• členění majetku
• charakteristika zdrojů krytí
• členění zdrojů krytí
• vysvětlete pojmy: bilanční rovnice
rozvahový den
rozvahová položka
rozvahový stav¨
Maturitní téma č.8
Ekonomická část – Analýza nákladů, výnosů a hospodářského výsledku
• vztahy výnosů, nákladů a HV
• náklady a jejich členění ( fixní, variabilní, celkové, mezní a průměrné + grafy)
• souvislost zisku a nákladů, maximalizace zisku + gryf
• analýza Break – point
• výnosy a jejich členění
• rozdíl mezi ziskem, výnosy a HV
Účetnictví – Hospodářský výsledek (HV)
• členění hospodářského výsledku podle činností
• úprava účetního hospodářského výsledku na daňový základ
• dle přílohy- vypočítejte hrubý HV účetní jednotky, vypočítejte daň z příjmů,
vypočítejte čistý hospodářský výsledek
Ekonomická část – Majetková a kapitálová struktura podniku
• majetek podniku, jeho členění, aktiva, pasiva
• oceňování a opotřebení majetku firmy
• rozvaha
• kapitál podniku a jeho členění
• optimální struktura kapitálu
Účetnictví – Majetek a zdroje krytí
• charakteristika majetku
• členění majetku
• charakteristika zdrojů krytí
• členění zdrojů krytí
• vysvětlete pojmy: bilanční rovnice
rozvahový den
rozvahová položka
rozvahový stav¨
Maturitní téma č.8
Ekonomická část – Analýza nákladů, výnosů a hospodářského výsledku
• vztahy výnosů, nákladů a HV
• náklady a jejich členění ( fixní, variabilní, celkové, mezní a průměrné + grafy)
• souvislost zisku a nákladů, maximalizace zisku + gryf
• analýza Break – point
• výnosy a jejich členění
• rozdíl mezi ziskem, výnosy a HV
Účetnictví – Hospodářský výsledek (HV)
• členění hospodářského výsledku podle činností
• úprava účetního hospodářského výsledku na daňový základ
• dle přílohy- vypočítejte hrubý HV účetní jednotky, vypočítejte daň z příjmů,
vypočítejte čistý hospodářský výsledek
Mimořádné výnosy
Mimořádné výnosy (ÚS 68)
- v této skupině se zachycují zcela mimořádné operace, vyskytující se v podniku ojediněle, nahodile:
Např.
změna používaných metod v oceňování majetku
ostatní mimořádné výnosy : náhrady mimořádných škod, výnosy související s ukončením hospodářské činnosti atd.
Náklady a výnosy musí být vždy účtovány a vykazovány na základě akruálního principu, tzn. ve věcné a časové souvislosti – hospodářské operace se vykazují v období, kdy se uskutečnily, bez ohledu na to, zda proběhly s nimi spojené peněžní úhrady
Př. Výnos: tržby z prodeje zboží (při prodeji)
Náklad: pořizovací cena prodaného zboží (při vyskladnění)
- pro zajištění časové souvislosti nákladů a výnosů slouží účty časového rozlišení
- základní předpoklady použití účtů časového rozlišení (=ČR):
je známa přesná částka
je znám účel dané operace
období, ke kterému se operace vztahuje, je jiné než současné
- v této skupině se zachycují zcela mimořádné operace, vyskytující se v podniku ojediněle, nahodile:
Např.
změna používaných metod v oceňování majetku
ostatní mimořádné výnosy : náhrady mimořádných škod, výnosy související s ukončením hospodářské činnosti atd.
Náklady a výnosy musí být vždy účtovány a vykazovány na základě akruálního principu, tzn. ve věcné a časové souvislosti – hospodářské operace se vykazují v období, kdy se uskutečnily, bez ohledu na to, zda proběhly s nimi spojené peněžní úhrady
Př. Výnos: tržby z prodeje zboží (při prodeji)
Náklad: pořizovací cena prodaného zboží (při vyskladnění)
- pro zajištění časové souvislosti nákladů a výnosů slouží účty časového rozlišení
- základní předpoklady použití účtů časového rozlišení (=ČR):
je známa přesná částka
je znám účel dané operace
období, ke kterému se operace vztahuje, je jiné než současné
Účty časového rozlišení
Účty časového rozlišení:
Náklady příštích období
Výnosy příštích období
Příjmy příštích období
Výdaje příštích období
Náklady příštích období
- představují výdaje běžného období, jež se týkají nákladů příštích období
Výdaje příštích období
- představují náklady související s běžným obdobím, ale výdaj s nimi spojený nebyl uskutečněn
Výnosy příštích období
- představují příjmy běžného období, které však patří do výnosů příštího období
Náklady příštích období
Výnosy příštích období
Příjmy příštích období
Výdaje příštích období
Náklady příštích období
- představují výdaje běžného období, jež se týkají nákladů příštích období
Výdaje příštích období
- představují náklady související s běžným obdobím, ale výdaj s nimi spojený nebyl uskutečněn
Výnosy příštích období
- představují příjmy běžného období, které však patří do výnosů příštího období
Jiné provozní výnosy
• Jiné provozní výnosy (ÚS 64) – tato skupina je určena k zúčtování účetních případů představujících:
- tržby z prodeje DHM, DNM a materiálu
- částky sankcí vyplývajících ze smluv či ustanovení (smluvní pokuty a úroky z prodlení)
- odpis záporného goodwillu a záporného oceňovacího rozdílu k nabytému majetku
• Jiné výnosy ( účet 648), které mají vztah k provozní činnosti, např. náhrada škod od pojišťovny, inventarizační přebytky zásob atd.
Finanční výnosy (ÚS 66)
- v převážné míře se jedná o zrcadlové účty k finančním nákladům. Jedná se o účty vyjadřující:
- tržby při prodeji CP a podílů
- úroky (odměna při ponechání peněz na bankovních účtech)
- kursové zisky – positivní vývoj kursu – opak kursových ztrát
- růst reálné hodnoty u CP a ostatního finančního majetku
- tržby z prodeje DHM, DNM a materiálu
- částky sankcí vyplývajících ze smluv či ustanovení (smluvní pokuty a úroky z prodlení)
- odpis záporného goodwillu a záporného oceňovacího rozdílu k nabytému majetku
• Jiné výnosy ( účet 648), které mají vztah k provozní činnosti, např. náhrada škod od pojišťovny, inventarizační přebytky zásob atd.
Finanční výnosy (ÚS 66)
- v převážné míře se jedná o zrcadlové účty k finančním nákladům. Jedná se o účty vyjadřující:
- tržby při prodeji CP a podílů
- úroky (odměna při ponechání peněz na bankovních účtech)
- kursové zisky – positivní vývoj kursu – opak kursových ztrát
- růst reálné hodnoty u CP a ostatního finančního majetku
Výnosy
11. PŘEDNÁŠKA
Výnosy
- výnosy jsou zvýšením ekonomického prospěchu, k němuž došlo za účetní období a které se projevuje jako:
- přírůstek aktiv
- zvýšení užitečnosti aktiv
- snížení závazků
- výnosy představují zvýšení vlastního kapitálu
Členění výnosů:
- provozní výnosy
- finanční výnosy
- mimořádné výnosy
Provozní výnosy
• tržby za vlastní výkony a zboží (ÚS 60) slouží k zúčtování výrobků, zboží a služeb při prodeji
• Změna stavu vnitropodnikových zásob (ÚS 61) – zajišťuje věcnou shodu provozních nákladů s provozními výnosy
- Př.: vynaložení mzdových nákladů a spotřeba materiálu k výrobě výrobků
• Aktivace (ÚS 62) – je určena pro převedení materiálu, zboží, služeb a DM vytvořených ve vlastní režii do aktiv (proto název aktivace)
uznáním hodnoty tohoto majetku ve výnosech se uznávají náklady vynaložené na výrobu
Výnosy
- výnosy jsou zvýšením ekonomického prospěchu, k němuž došlo za účetní období a které se projevuje jako:
- přírůstek aktiv
- zvýšení užitečnosti aktiv
- snížení závazků
- výnosy představují zvýšení vlastního kapitálu
Členění výnosů:
- provozní výnosy
- finanční výnosy
- mimořádné výnosy
Provozní výnosy
• tržby za vlastní výkony a zboží (ÚS 60) slouží k zúčtování výrobků, zboží a služeb při prodeji
• Změna stavu vnitropodnikových zásob (ÚS 61) – zajišťuje věcnou shodu provozních nákladů s provozními výnosy
- Př.: vynaložení mzdových nákladů a spotřeba materiálu k výrobě výrobků
• Aktivace (ÚS 62) – je určena pro převedení materiálu, zboží, služeb a DM vytvořených ve vlastní režii do aktiv (proto název aktivace)
uznáním hodnoty tohoto majetku ve výnosech se uznávají náklady vynaložené na výrobu
PŘECHODNÁ PASIVA
PŘECHODNÁ PASIVA
Výdaje příštích období
- jedná se o náklady současného účetního období, s kterým souvicí peněžní výdaj – tento peněžní výdaj však bude uskutečněn až v příštím účetním období
- např. účetní jednotka má najatou administrativní budovu, roční náklady nájemného činí 1 000 000,-- Kč, nájemní smlouva je uzavřena na 5 let a celková výše nájemného je splatná až poslední den smluvního vztahu
Výnosy příštích období
- jedná se o peněžní příjmy současného účetního období, ale související výnosy se týkají až období příštích
- např. přijaté předplatné časopisu na příští rok = příjem peněž do pokladny v současnosti, ale zvýšení ekonomického prospěchu (výnos) až v příštím roce
SYSTÉM OCEŇOVÁNÍ V ÚČETNÍM SYSTÉMU ČR
- daný Zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví v platném znění
Výdaje příštích období
- jedná se o náklady současného účetního období, s kterým souvicí peněžní výdaj – tento peněžní výdaj však bude uskutečněn až v příštím účetním období
- např. účetní jednotka má najatou administrativní budovu, roční náklady nájemného činí 1 000 000,-- Kč, nájemní smlouva je uzavřena na 5 let a celková výše nájemného je splatná až poslední den smluvního vztahu
Výnosy příštích období
- jedná se o peněžní příjmy současného účetního období, ale související výnosy se týkají až období příštích
- např. přijaté předplatné časopisu na příští rok = příjem peněž do pokladny v současnosti, ale zvýšení ekonomického prospěchu (výnos) až v příštím roce
SYSTÉM OCEŇOVÁNÍ V ÚČETNÍM SYSTÉMU ČR
- daný Zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví v platném znění
Vznik výnosů
Vznik výnosů
Příklad: prodej zboží za hotové
výnosy + (přírůstek ekonomického prospěchu)
aktiva + (přírůstek peněz v pokladně)
Dosáhne-li účetní jednotka zisku, přirůstá její majetek. Zdrojem tohoto majetku je zisk, nový
vlastní zdroj.
Vznik nákladů:
Příklad: Spotřeba materiálu ze skladu
náklady + (úbytek ekonomického prospěchu)
aktiva – (úbytek materiálu ze skladu)
Příklad: Faktura za spotřebu plynu
náklady + (úbytek ekonomického prospěchu)
pasiva + (roste závazek dodavatelů)
Příloha k účetní závěrce
- podává dodatečné informace k výkazům finančního účetnictví
Přehled o peněžních tocích
- podává informaci o změnách ve finanční pozici účetní jednotky
- informuje o peněžních přítocích a odtocích
Přehled o změnách vlastního kapitálu
- informuje o změnách ve struktuře vlastního kapitálu účetní jednotky
Příklad: prodej zboží za hotové
výnosy + (přírůstek ekonomického prospěchu)
aktiva + (přírůstek peněz v pokladně)
Dosáhne-li účetní jednotka zisku, přirůstá její majetek. Zdrojem tohoto majetku je zisk, nový
vlastní zdroj.
Vznik nákladů:
Příklad: Spotřeba materiálu ze skladu
náklady + (úbytek ekonomického prospěchu)
aktiva – (úbytek materiálu ze skladu)
Příklad: Faktura za spotřebu plynu
náklady + (úbytek ekonomického prospěchu)
pasiva + (roste závazek dodavatelů)
Příloha k účetní závěrce
- podává dodatečné informace k výkazům finančního účetnictví
Přehled o peněžních tocích
- podává informaci o změnách ve finanční pozici účetní jednotky
- informuje o peněžních přítocích a odtocích
Přehled o změnách vlastního kapitálu
- informuje o změnách ve struktuře vlastního kapitálu účetní jednotky
Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty
• Podává informaci o výkonnosti účetní jednotky, tzn. podává informaci o přírůstcích a úbytcích ekonomického prospěchu podniku
• Komparuje veškeré vynaložené náklady a veškeré dosažené výnosy účetní jednotky
• Z těchto informací vyčísluje
Výnosy (income)
• zvýšení ekonomického prospěchu během účetního období
- ve formě zvýšení aktiv
- ve formě snížení závazků
Jedná se např. o tržbu z prodeje výrobků či služeb, úroky z uložených peněz, plnění od pojišťovny,…
Základní členění:
Výnosy z:
a) provozní činnosti
b) finanční činnosti
c) mimořádné činnosti – nesouvisí s podnikáním, př. výrobní podnik – pronájem rekreačních
Náklady (cost)
• Jde o snížení ekonomického prospěchu během účetního období
- ve formě snížení aktiv
- ve formě zvýšení dluhů
• Jedná se např: o spotřebu materiálu, nárok zaměstnanců na mzdy, úroky z úvěru,…
• Podává informaci o výkonnosti účetní jednotky, tzn. podává informaci o přírůstcích a úbytcích ekonomického prospěchu podniku
• Komparuje veškeré vynaložené náklady a veškeré dosažené výnosy účetní jednotky
• Z těchto informací vyčísluje
Výnosy (income)
• zvýšení ekonomického prospěchu během účetního období
- ve formě zvýšení aktiv
- ve formě snížení závazků
Jedná se např. o tržbu z prodeje výrobků či služeb, úroky z uložených peněz, plnění od pojišťovny,…
Základní členění:
Výnosy z:
a) provozní činnosti
b) finanční činnosti
c) mimořádné činnosti – nesouvisí s podnikáním, př. výrobní podnik – pronájem rekreačních
Náklady (cost)
• Jde o snížení ekonomického prospěchu během účetního období
- ve formě snížení aktiv
- ve formě zvýšení dluhů
• Jedná se např: o spotřebu materiálu, nárok zaměstnanců na mzdy, úroky z úvěru,…
V naší praxi se věcná shoda zajišťuje úpravou výnosů
V naší praxi se věcná shoda zajišťuje úpravou výnosů; obsah hos¬podářského výsledku je tak založen na koncepci vyprodukovaného hospodářského výsledku; jako výnos se zde uznávají nejenom tržby z prodeje výrobků, ale i výkony v běžném období vyprodukované, ale dosud nerealizované (neprodané).
Změna stavu zásob (účtová skupina 61x) není typickým výnosem, ale eliminací nákladů, které se netýkají daného účetního období. Jde o jejich vyloučení druhou stranou výsledovky přes výnosy.
Z hlediska majetku se u nerealizované produkce jedná o transformovaný majetek. Kolik ho je a v jaké hodnotě, je nutno zjistit z vnitropodnikového účetnictví.
V praxi se při výpočtu hospodářského výsledku často vychází z těchto údajů za vykazované období: náklady, výnosy (obojí v podrobné struktuře), počáteční a konečný stav nedokončené výroby, počáteční a konečný stav výrobků. Výnosy se upraví o změnu stavu nedokončené výroby a o změnu stavu výrobků. Změna stavu se vypočte jako rozdíl mezi konečným a počátečním stavem a může představovat zvýšení nebo snížení stavu zásob.
Změna stavu zásob (účtová skupina 61x) není typickým výnosem, ale eliminací nákladů, které se netýkají daného účetního období. Jde o jejich vyloučení druhou stranou výsledovky přes výnosy.
Z hlediska majetku se u nerealizované produkce jedná o transformovaný majetek. Kolik ho je a v jaké hodnotě, je nutno zjistit z vnitropodnikového účetnictví.
V praxi se při výpočtu hospodářského výsledku často vychází z těchto údajů za vykazované období: náklady, výnosy (obojí v podrobné struktuře), počáteční a konečný stav nedokončené výroby, počáteční a konečný stav výrobků. Výnosy se upraví o změnu stavu nedokončené výroby a o změnu stavu výrobků. Změna stavu se vypočte jako rozdíl mezi konečným a počátečním stavem a může představovat zvýšení nebo snížení stavu zásob.
Shody lze dosáhnout dvěma způsoby
Shody lze dosáhnout dvěma způsoby:
1. Úpravou nákladů: výnosy běžného období se ponechají v původní výši a upraví se náklady tak, aby se věcně vázaly ke stejným výkonům jako výnosy . Toto řešení je zavedeno zejména v anglosaské oblasti. Za výnosy jsou považovány zejména tržby, kterým přiřadíme při zjišťování hospodářského výsledku jen ty náklady, které odpovídají tržbám daného období. Hovoříme o koncepci realizovaného hospodářského výsledku (anglosaský přístup). Takto zjištěné náklady a výnosy se sestavují do obratové výsledovky. Jednou z cest, jak provést v takovéto soustavě zjištění hospodářského výsledku, je ta, že postupná transformace majetku nebude účtována přímo do nákladů jako u nás, ale bude se účtovat postupně na majetkových účtech. Náklad bude účtován teprve v okamžiku vzniku tržeb.
2. Úpravou výnosů: náklady běžného období se ponechají v původní výši a provede se úprava výnosů tak, aby se věcně vázaly ke stejným výkonům jako náklady. Příslušná operace se provede tak, že eliminace vynaložených, ale nerealizovaných nák¬ladů se účtuje ve výnosech (jako tzv. změna stavu nedokončené výroby a výrobků, tedy zásob vlastní produkce) se souvztažným zápisem na účtech zásob.
Tato operace mění výnosy, ale také zvyšuje zásoby. Dá se také říci, že jde o vrácení spotřebovaného a opotřebovaného (např. odpisy vyjadřují opotřebení) majetku zúčtovaného do nákladů zpět na majetkové účty (zásoby) prostřednictvím výnosů. Hovoříme o koncepci vyprodukovaného hospodářského výsledku (kontinentální přístup). Takto zjištěné náklady a výnosy se sestavují do nákladové výsledovky. Za její klad se považuje, že měří celkový výkon podniku (nejen externí, ale i interní).
V obou systémech jsou hospodářské výsledky v zásadě shodné. Jsou pouze rozdílné cesty, jak se k těmto výsledkům došlo.
1. Úpravou nákladů: výnosy běžného období se ponechají v původní výši a upraví se náklady tak, aby se věcně vázaly ke stejným výkonům jako výnosy . Toto řešení je zavedeno zejména v anglosaské oblasti. Za výnosy jsou považovány zejména tržby, kterým přiřadíme při zjišťování hospodářského výsledku jen ty náklady, které odpovídají tržbám daného období. Hovoříme o koncepci realizovaného hospodářského výsledku (anglosaský přístup). Takto zjištěné náklady a výnosy se sestavují do obratové výsledovky. Jednou z cest, jak provést v takovéto soustavě zjištění hospodářského výsledku, je ta, že postupná transformace majetku nebude účtována přímo do nákladů jako u nás, ale bude se účtovat postupně na majetkových účtech. Náklad bude účtován teprve v okamžiku vzniku tržeb.
2. Úpravou výnosů: náklady běžného období se ponechají v původní výši a provede se úprava výnosů tak, aby se věcně vázaly ke stejným výkonům jako náklady. Příslušná operace se provede tak, že eliminace vynaložených, ale nerealizovaných nák¬ladů se účtuje ve výnosech (jako tzv. změna stavu nedokončené výroby a výrobků, tedy zásob vlastní produkce) se souvztažným zápisem na účtech zásob.
Tato operace mění výnosy, ale také zvyšuje zásoby. Dá se také říci, že jde o vrácení spotřebovaného a opotřebovaného (např. odpisy vyjadřují opotřebení) majetku zúčtovaného do nákladů zpět na majetkové účty (zásoby) prostřednictvím výnosů. Hovoříme o koncepci vyprodukovaného hospodářského výsledku (kontinentální přístup). Takto zjištěné náklady a výnosy se sestavují do nákladové výsledovky. Za její klad se považuje, že měří celkový výkon podniku (nejen externí, ale i interní).
V obou systémech jsou hospodářské výsledky v zásadě shodné. Jsou pouze rozdílné cesty, jak se k těmto výsledkům došlo.
Jde především o výnosy představované tržbami zúčtovanými v běžném období
Pokud se na problém podíváme z opačné strany, z hlediska realizace mimo podnik, pak jde především o výnosy představované tržbami zúčtovanými v běžném období, které se vztahují k výkonům v tomto období prodaným, bez ohledu na to, zda náklady na ně vznikly (a tedy byly zúčtová¬ny) v tomto období nebo v obdobích minulých. Situaci znázorňuje následující obrázek.
Tento problém, který je tře¬ba před výpočtem hospodářského výsledku vždy řešit, se nazývá problém věcné a časové shody (věcné a časové srovnatelnosti) nákladů s výnosy. ( → nelze zaměňovat s časovým rozlišením, které se týká vztahu výdaj-náklad nebo příjem-výnos)
Jeho podstata je zachycena i v zákonu č. 563/1991 Sb. o účetnictví (a podobně i zákonu o dani z příjmu), který stanoví v § 3, odst. 1, že účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“). Před zjištěním hos¬podářského výsledku je proto třeba provést takovou úpravu nákla¬dů, popř. výnosů běžného období, která uvede náklady a výnosy běžného období do věcné a časové shody.
Tento problém, který je tře¬ba před výpočtem hospodářského výsledku vždy řešit, se nazývá problém věcné a časové shody (věcné a časové srovnatelnosti) nákladů s výnosy. ( → nelze zaměňovat s časovým rozlišením, které se týká vztahu výdaj-náklad nebo příjem-výnos)
Jeho podstata je zachycena i v zákonu č. 563/1991 Sb. o účetnictví (a podobně i zákonu o dani z příjmu), který stanoví v § 3, odst. 1, že účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“). Před zjištěním hos¬podářského výsledku je proto třeba provést takovou úpravu nákla¬dů, popř. výnosů běžného období, která uvede náklady a výnosy běžného období do věcné a časové shody.
Řešení problému časové a věcné shody nákladů a výnosů
1. Řešení problému časové a věcné shody nákladů a výnosů.
Mezi nejdůležitější zásady účetnictví patří zásada věrného zobrazení hospodářské a finanční situace podniku.
Do hospodářského výsledku účetní jednotky se ke dni účetní uzávěrky promítají i náklady, které se sice týkají účtovaného období, ale nemají na druhé straně odpovídající výnosy z prodeje. Tato situace často nastává při účtování výroby, kdy vznikly náklady na výrobu určitého množství výrobků, které však nebyly všechny prodány. Neprodané výrobky jsou ve skladu hotových výrobků.
Může nastat i opačná situace, kdy bylo v daném období prodáno méně výrobků, než bylo vyrobeno. Vzniklý rozdíl byl čerpán z neprodaných výrobků z minulého období.
Pokud chceme dodržet zásadu věrného zobrazení hospodaření podniku, pak bychom měli uvést do vzájemného souladu náklady na prodanou produkci a výnosy z prodané produkce.
Pokud se na situaci podíváme z hlediska nákladů, které vyjadřují spotřebu nebo opotřebení majetku, pak můžeme situaci znázornit v následujícím obrázku. Náklady účtované v běžném účetním období se totiž vztahují k výkonům, které byly v tomto období provedeny. Část těchto výkonů mohla být v tomto období prodána, část převedena na sklad hotových výrobků a část mohla zůstat nedokončena.
Rozdělují se na externí (podnikové, realizované) a interní (vnitropodnikové, nerealizované).
Externí výkon po procesu realizace končí zpravidla tržbou.
Interní výkony představují výsledky pracovních procesů, jejichž využití nebo spotřeba probíhá v rámci podniku bez výsledného vlivu na celkové hospodaření podniku (nemají vliv na celkové vstupy a výstupy podniku). Sledování interních výkonů, jejich oceňování a účtování vytváří možnost měřit a hodnotit výsledky práce nižších vnitropodnikových útvarů, které nejčastěji nazýváme střediska.
Mezi nejdůležitější zásady účetnictví patří zásada věrného zobrazení hospodářské a finanční situace podniku.
Do hospodářského výsledku účetní jednotky se ke dni účetní uzávěrky promítají i náklady, které se sice týkají účtovaného období, ale nemají na druhé straně odpovídající výnosy z prodeje. Tato situace často nastává při účtování výroby, kdy vznikly náklady na výrobu určitého množství výrobků, které však nebyly všechny prodány. Neprodané výrobky jsou ve skladu hotových výrobků.
Může nastat i opačná situace, kdy bylo v daném období prodáno méně výrobků, než bylo vyrobeno. Vzniklý rozdíl byl čerpán z neprodaných výrobků z minulého období.
Pokud chceme dodržet zásadu věrného zobrazení hospodaření podniku, pak bychom měli uvést do vzájemného souladu náklady na prodanou produkci a výnosy z prodané produkce.
Pokud se na situaci podíváme z hlediska nákladů, které vyjadřují spotřebu nebo opotřebení majetku, pak můžeme situaci znázornit v následujícím obrázku. Náklady účtované v běžném účetním období se totiž vztahují k výkonům, které byly v tomto období provedeny. Část těchto výkonů mohla být v tomto období prodána, část převedena na sklad hotových výrobků a část mohla zůstat nedokončena.
Rozdělují se na externí (podnikové, realizované) a interní (vnitropodnikové, nerealizované).
Externí výkon po procesu realizace končí zpravidla tržbou.
Interní výkony představují výsledky pracovních procesů, jejichž využití nebo spotřeba probíhá v rámci podniku bez výsledného vlivu na celkové hospodaření podniku (nemají vliv na celkové vstupy a výstupy podniku). Sledování interních výkonů, jejich oceňování a účtování vytváří možnost měřit a hodnotit výsledky práce nižších vnitropodnikových útvarů, které nejčastěji nazýváme střediska.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)