Náklady
- náklad může být například spotřeba surovin, odpisy budov, strojů, placené úroky, poplatky, dopravné, cestovné
- náklady se člení na:
a) variabilní náklady VC – jsou to výdaje, které se mění stejně, pomaleji nebo rychleji jako objem výroby, přímé ( jednicové), nepřímé ( režijní) náklady, rostou když roste výstup
b) celkové náklady TC - veškeré vynaložené prostředky na vstupy
c) fixní náklady FC – celkový výdaj, při změnách výstupu se nemění, odpisy, mzdy, nájemné.S růstem objemu výroby klesají průměrné fixní náklady a tím i celkové náklady
d) mezní náklady MC – dodatečné náklady na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu
e) průměrné náklady AC – jsou celkové náklady dělené počtem vyráběných jednotek AC = TC/Q
celkové průměrné náklady - PTC = TC/Q
průměrné fixní náklady - PFN = FC/Q
průměrné variabilní náklady – PVC = VC/Q
TC = FC + VC
souvislost zisku a nákladů
- zisk je cílem veškerého podnikání
- kritériem při rozhodování je maximalizace zisku, je hlavním zdrojem růstu podniku
- má náklady na výrobu a z výrobků má potom zisk
bod zvratu – BREAK POINT
- říká kolikátý kus nám bude vydělávat
- je to bod kde se tržby rovnají celkovým nákladům
- určujeme ho proto, abychom věděli kolik toho máme vyrobit abychom mohli relizovat zisk
Maximalizace zisku
- říká kolikátý kus nám bude vydělávat
- při větším objemu prodeje se zisk snižuje, hledáme bod kde budeme nejvíce vydělávat
Výnosy
- výnosy zkoumají jak se mění výstup, zvyšují li se všechny vstupy
rozdíl mezi ziskem, výnosy a HV
- zisk – je to cíl podnikání, podnik vynaloží náklady na výrobu výrobku, přidá si k tomu marži a z toho má zisk, jsou to čisté peníze, které podnik může použít k dalšímu podnikání.
- výnosy – jsou to například tržby z prodeje služeb nebo výrobků, nebo i připsané úroky
- HV – je rozdíl mezi celkovými výnosy a náklady
Zobrazují se příspěvky se štítkembod zvratu. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembod zvratu. Zobrazit všechny příspěvky
Interpretace
Interpretace - kladný bod zvratu (Q1) – souhrn jednotlivých výrobků svými výnosy uhradí vynaložené VN a nashromáždil tolik příspěvků na úhradu FN,kolik se rovná celkovým fixním nákladům. Záporný bod zvratu (Q2) má zcela jinou interpretaci:
vzniká proto (a v jeho návaznosti vzniká „ztrátové pole“), že přes pokračující realizaci příspěvků na úhradu fixních nákladů začíná působit progrese z nadproporcionálních nákladů do té míry, že jej plně odčerpá!
Výnosy nejsou schopny uhradit nadproporcionální variabilní náklady jednotlivých výrobků. (I když v rámci kapacit stále působí degrese fixních nákladů).
!!! PT do bodu zvratu přispívá koruna tržeb k úhradě FN, po BZ přispívá k tvorbě zisku. Kapacitní mez – pak FN rostou skokem.
(v testu lin. průběh, struktura – změna, bez změny, rozložit na jednotlivé výrobky.)
ŘÍZENÍ NÁKLADŮ PO LINII VÝKONŮ
- hospodárné vynakládání nákladů je řízeno pomocí kalkulací (stanovit výši nákladů na výkon)
Kalkulace je obecně vymezena jako propočet:
- nákladů
- marže
- zisku
- ceny
- event. jiné hodnotové veličiny
stanovené na jednotku výkonu.
Jaké náklady výkon vyvolá? (v budoucnu)
Jaké náklady výkon vyvolal? (v minulosti)
vzniká proto (a v jeho návaznosti vzniká „ztrátové pole“), že přes pokračující realizaci příspěvků na úhradu fixních nákladů začíná působit progrese z nadproporcionálních nákladů do té míry, že jej plně odčerpá!
Výnosy nejsou schopny uhradit nadproporcionální variabilní náklady jednotlivých výrobků. (I když v rámci kapacit stále působí degrese fixních nákladů).
!!! PT do bodu zvratu přispívá koruna tržeb k úhradě FN, po BZ přispívá k tvorbě zisku. Kapacitní mez – pak FN rostou skokem.
(v testu lin. průběh, struktura – změna, bez změny, rozložit na jednotlivé výrobky.)
ŘÍZENÍ NÁKLADŮ PO LINII VÝKONŮ
- hospodárné vynakládání nákladů je řízeno pomocí kalkulací (stanovit výši nákladů na výkon)
Kalkulace je obecně vymezena jako propočet:
- nákladů
- marže
- zisku
- ceny
- event. jiné hodnotové veličiny
stanovené na jednotku výkonu.
Jaké náklady výkon vyvolá? (v budoucnu)
Jaké náklady výkon vyvolal? (v minulosti)
Analýza bodu zvratu
Analýza bodu zvratu
omezení modelu:
FN nedělitelné, statický model, neměnné FN při dané variantě propočtu, cena v propočtu neměnná, VN v dané variantě neměnné
- existence FN ovlivňuje vývoj průměrných nákladů
- současně FN způsobují to, že pro rozhodování o min. výši ceny jsou průměrné náklady nepoužitelné
- proto je nutné vyjít ze vzájemného vztahu a) celkových nákladů (FN + VN), b) celkových výnosů (při konstantní průměrné ceně) – je nutno z výnosů uhradit celé VN a celé FN (bod zvratu).
CN = FN + vj * Q
CT = cj * Q
marže = cj – vj
CN = CT (bod zvratu)
FN se uhradí až s určitým objemem výroby. Musí to být v rámci kapacity.
Závěry: (dílčí)
- u každé činnosti (tvorba výkonu) existuje určité minim. množství, které je nezbytné k tomu, aby tato činnost nebyla ztrátová (což platí jen v případě neměnnosti podmínek: FN, vj, cj). Při stejnorodé produkci.
Při různorodé produkci
- přínos (užitečnost) každého jednotlivého výkonu je možno posoudit podle tzv. příspěvku na úhradu (tzv. marže), tj. část ceny, která zbývá po uhrazení variabilních nákladů výkonu a je určena na pokrytí FN a tvorbu zisku. Marže = cj – vj
Analýza B.Z. --> spojení s kalkulací var. n.
Příklad:
nákup zboží za 10 Kč (1 ks) ............ vj
prodej zboží za 15 Kč (1 ks) .............cj
roční FN ..................................300 000 Kč
zboží je stejnorodé
Jaký minim. rozsah musíme realizovat (nejen vyrobit ale i prodat!), abychom nedosáhli ztráty?
přísp. na úhradu = cj – vj = 15 -10 = 5
QBZ = FN / (cj – vj) = 300 000 / 5 = 60 000 ks
Je třeba vyrobit (prodat) alespoň 60 000 ks. Lze naturální vyjádření. Bude na to 1 příklad v testu (ne tak jednoduchý).
omezení modelu:
FN nedělitelné, statický model, neměnné FN při dané variantě propočtu, cena v propočtu neměnná, VN v dané variantě neměnné
- existence FN ovlivňuje vývoj průměrných nákladů
- současně FN způsobují to, že pro rozhodování o min. výši ceny jsou průměrné náklady nepoužitelné
- proto je nutné vyjít ze vzájemného vztahu a) celkových nákladů (FN + VN), b) celkových výnosů (při konstantní průměrné ceně) – je nutno z výnosů uhradit celé VN a celé FN (bod zvratu).
CN = FN + vj * Q
CT = cj * Q
marže = cj – vj
CN = CT (bod zvratu)
FN se uhradí až s určitým objemem výroby. Musí to být v rámci kapacity.
Závěry: (dílčí)
- u každé činnosti (tvorba výkonu) existuje určité minim. množství, které je nezbytné k tomu, aby tato činnost nebyla ztrátová (což platí jen v případě neměnnosti podmínek: FN, vj, cj). Při stejnorodé produkci.
Při různorodé produkci
- přínos (užitečnost) každého jednotlivého výkonu je možno posoudit podle tzv. příspěvku na úhradu (tzv. marže), tj. část ceny, která zbývá po uhrazení variabilních nákladů výkonu a je určena na pokrytí FN a tvorbu zisku. Marže = cj – vj
Analýza B.Z. --> spojení s kalkulací var. n.
Příklad:
nákup zboží za 10 Kč (1 ks) ............ vj
prodej zboží za 15 Kč (1 ks) .............cj
roční FN ..................................300 000 Kč
zboží je stejnorodé
Jaký minim. rozsah musíme realizovat (nejen vyrobit ale i prodat!), abychom nedosáhli ztráty?
přísp. na úhradu = cj – vj = 15 -10 = 5
QBZ = FN / (cj – vj) = 300 000 / 5 = 60 000 ks
Je třeba vyrobit (prodat) alespoň 60 000 ks. Lze naturální vyjádření. Bude na to 1 příklad v testu (ne tak jednoduchý).
Různorodá produkce
Různorodá produkce:
PT = příspěvek k tržbám – udává, v jaké výši každá koruna tržeb přispěje na úhradu FN (a tvorbu zisku). PT umožňuje vyjádřit BZ u nehomogenních výkonů.
PT = 1 – vj
kde vj = VN / TRŽBY
Různá nákladová náročnost, marže, vychází se ze stanovené struktury výroby. Při změně struktury --> nutno nový výpočet.
V závislosti na změně struktury a obj. výkonů --> při výpočtu BZ se vychází obvykle ze stanovené struktury prodaných výkonů.
Příspěvek na úhradu FN..
Příklad:
podnik vyrábí 2 výrobky
Výr Q (ks) VN/1ks FN Cena/1ks
A 500 2 5
B 300 4 5
Celk 1000
řešení:
poměr výroby A/B = 5/3 (neměnný)
vj = VN / TRŽBY = (500 * 2 + 300 * 4) / (500 * 5 + 300 * 5) = 0,55
PT = 1-vj = 1 – 0,55 = 0,45
BZKČ = FN / (1 – vj) = 1000 / 0,45 = 2222,2 (Kč)
Celkové tržby, kterých musíme dosáhnout abychom uhradili veškeré náklady = 2222,2 Kč. Nyní je musíme rozdělit mezi výrobky A,B.
Celkové tržby A = 500 * 5 = 2500 (podíl 62,5 % na CT)
Celkové tržby B = 300 * 5 = 1500 (podíl 37,5 % na CT)
BZKČ = požadované tržby za výrobky A a B = 2222,2 Kč
A: (62,5 %) = 1388,88 Kč --> : 5 Kč = 277,7 ks
B: (37,5 %) = 833,33 Kč ---> : 5 Kč = 166,6 ks
graf: ...
Určení bodu zvratu, marže a ostatních souvisejících kategorií je obsahem důležitých rozhodovacích úloh zaměřených na návratnost nákladů a efektivnost tvorby výkonů. Úzká místa ve vybudovaných kapacitách – optimalizační procesy.
PT = příspěvek k tržbám – udává, v jaké výši každá koruna tržeb přispěje na úhradu FN (a tvorbu zisku). PT umožňuje vyjádřit BZ u nehomogenních výkonů.
PT = 1 – vj
kde vj = VN / TRŽBY
Různá nákladová náročnost, marže, vychází se ze stanovené struktury výroby. Při změně struktury --> nutno nový výpočet.
V závislosti na změně struktury a obj. výkonů --> při výpočtu BZ se vychází obvykle ze stanovené struktury prodaných výkonů.
Příspěvek na úhradu FN..
Příklad:
podnik vyrábí 2 výrobky
Výr Q (ks) VN/1ks FN Cena/1ks
A 500 2 5
B 300 4 5
Celk 1000
řešení:
poměr výroby A/B = 5/3 (neměnný)
vj = VN / TRŽBY = (500 * 2 + 300 * 4) / (500 * 5 + 300 * 5) = 0,55
PT = 1-vj = 1 – 0,55 = 0,45
BZKČ = FN / (1 – vj) = 1000 / 0,45 = 2222,2 (Kč)
Celkové tržby, kterých musíme dosáhnout abychom uhradili veškeré náklady = 2222,2 Kč. Nyní je musíme rozdělit mezi výrobky A,B.
Celkové tržby A = 500 * 5 = 2500 (podíl 62,5 % na CT)
Celkové tržby B = 300 * 5 = 1500 (podíl 37,5 % na CT)
BZKČ = požadované tržby za výrobky A a B = 2222,2 Kč
A: (62,5 %) = 1388,88 Kč --> : 5 Kč = 277,7 ks
B: (37,5 %) = 833,33 Kč ---> : 5 Kč = 166,6 ks
graf: ...
Určení bodu zvratu, marže a ostatních souvisejících kategorií je obsahem důležitých rozhodovacích úloh zaměřených na návratnost nákladů a efektivnost tvorby výkonů. Úzká místa ve vybudovaných kapacitách – optimalizační procesy.
Bod zvratu – optimalizace objemu výkonů
Bod zvratu – optimalizace objemu výkonů.
Absolutní úspora fixních nákladů – úspora pokud nějaká událost vůbec nenastala (jde o vyhnutelné fix. náklady); jinak mluvíme pouze o relativní úspoře (vzhl. k objemu výkonů..)
Fixnost nákladů je jen v krátkém období; v dlouhém období jsou všechny N variabilní.
Fix. náklady – jsou také dané např. volbou způsobu odpisování – lineární časové odpisy apod.
Př.
Stupeň využití fix. nákladů
FN – fixní náklady; FN – fix.n. nevyužité, FV – fix.n. využité, QS – objem výkonů skutečný, QM – objem výkonů max. (využ. výr.kap.)
Rozlišení FN na využité a nevyužité je možné pomocí modelového vybavení
Buď fyzicky nelze víc využít, nebo maxim. využití je plánované využití a v reálu lze překročit. (==> překrytí FN = vyšší využití FN než max.)
Stanovení odpovědnosti za výrobní kapacitu a její využití, naplnění.
Př.
FN = 20 000
Qmax (plán) = 1000 ks
Qskuteč = 800 ks
NFN = (Qmax – Qsk) * FN / Qmax
NFN = (1000 – 800) * 20 000 / 1000 = 4 000 Kč
VFN = Qsk * FN/Qmax = 800 * 20 000 / 1000 = 16 000 Kč
Cíl: motivace středisek k vyššímu využití než je plánované (překrytí FN).
graf (Qsk je vyšší než Qmax a ta část nad FN je „překrytí FN“.
Dílčí závěry: analýza příčin vzniku využitých a nevyužitých FN (jejich rozlišení poskytuje důležité informace o využití zdrojů v podniku a je tudíž významným faktorem řízení nákladů a zisku.
Je nezbytnou informací pro řízení hospodárnosti v její složce úspornostní a hlavně výtěžnostní.
(pozn.: u zk otázka „hospodárnost – úspornost a výtěžnost“ – rozdělit na VN a FN!)
Absolutní úspora fixních nákladů – úspora pokud nějaká událost vůbec nenastala (jde o vyhnutelné fix. náklady); jinak mluvíme pouze o relativní úspoře (vzhl. k objemu výkonů..)
Fixnost nákladů je jen v krátkém období; v dlouhém období jsou všechny N variabilní.
Fix. náklady – jsou také dané např. volbou způsobu odpisování – lineární časové odpisy apod.
Př.
Stupeň využití fix. nákladů
FN – fixní náklady; FN – fix.n. nevyužité, FV – fix.n. využité, QS – objem výkonů skutečný, QM – objem výkonů max. (využ. výr.kap.)
Rozlišení FN na využité a nevyužité je možné pomocí modelového vybavení
Buď fyzicky nelze víc využít, nebo maxim. využití je plánované využití a v reálu lze překročit. (==> překrytí FN = vyšší využití FN než max.)
Stanovení odpovědnosti za výrobní kapacitu a její využití, naplnění.
Př.
FN = 20 000
Qmax (plán) = 1000 ks
Qskuteč = 800 ks
NFN = (Qmax – Qsk) * FN / Qmax
NFN = (1000 – 800) * 20 000 / 1000 = 4 000 Kč
VFN = Qsk * FN/Qmax = 800 * 20 000 / 1000 = 16 000 Kč
Cíl: motivace středisek k vyššímu využití než je plánované (překrytí FN).
graf (Qsk je vyšší než Qmax a ta část nad FN je „překrytí FN“.
Dílčí závěry: analýza příčin vzniku využitých a nevyužitých FN (jejich rozlišení poskytuje důležité informace o využití zdrojů v podniku a je tudíž významným faktorem řízení nákladů a zisku.
Je nezbytnou informací pro řízení hospodárnosti v její složce úspornostní a hlavně výtěžnostní.
(pozn.: u zk otázka „hospodárnost – úspornost a výtěžnost“ – rozdělit na VN a FN!)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)