Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky vykázané v aktivech a pasivech.
Odložený daňový závazek se účtuje na vrub příslušného účtu v účtové skupině 59, souvztažně ve prospěch účtu v účtové skupině 48.
Odložená daňová pohledávka se účtuje na vrub účtu účtové skupiny 48, souvztažně ve prospěch účtové skupiny 59. V rozvaze se zůstatek účtů v účtové skupině 48 vykáže podle povahy v položce C.II.8 odložená daňová pohledávka. ¨
O odloženém daňovém závazku účtuje účetní jednotka vždy. O odložené daňové pohledávce účtuje s ohledem na uplatňovanou zásadu opatrnosti.
2.4 Daňová optimalizace
Pojem daňová optimalizace znamená využití všech legálních postupů ke snížení daňového základu, resp. ke snížení daňové povinnost, a to nejen na konci účetního období, ale také průběžně v průběhu účetního období.
2.4.1 Postupy optimalizace v průběhu účetního období
Každá účetní jednotka po vytvoření měsíční uzávěrky zjistí stav svého hospodaření, při kladném hospodářském výsledku za toto účetní období, se účetní jednotka rozhodne, pro možnost průběžného snížení hospodářského výsledku a to např. těmito způsoby:
a) pořízení dlouhodobého hmotného majetku – odpisy
b) nákup drobného majetku, např. vybavení kanceláře apod.
c) zvýšení mezd zaměstnanců
d) poskytnutí daňově uznatelných zaměstnaneckých výhod určených vnitřní směrnicí (příspěvek na životní či důchodové pojištění, stravenky atd.)
e) vytvoření zákonné rezervy (pouze na majetek, jehož je vlastníkem)
f) poskytnutí darů a sponzorských příspěvků (daňově uznatelné pouze do 10% základu daně a v minimální výši jednotlivého daru 2.000,- Kč)
g) časově rozlišený leasing movitého i nemovitého majetku (automobily, stroje, budovy)
Zobrazují se příspěvky se štítkemoptimalizace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemoptimalizace. Zobrazit všechny příspěvky
Optimalizace sortimentu
16. Optimalizace sortimentu.
Problematika „optimalizace sortimentu“ se týká především průmyslových podniků (jejich výrobků). Jedná se o výrobky nesdružené výroby.
Na optimalizaci sortimentu působí několik základních výrobních faktorů:
• je třeba zjistit, zda existuje kvantitativní či jiné omezení výroby určitého výrobku; pokud ano, je třeba ho vymezit a kvantifikovat,
• je třeba vymezit celkové omezení výrobní kapacity,
• je třeba vymezit dílčí omezující faktory vázané k jednotlivým výrobkům,
• musíme rozlišovat krátkodobý a dlouhodobý přístup.
Jedná se o rozhodovací úlohu, jejímž kritériem je maximalizace zisku; ten je nepřímo ovlivněn pomocí marže při daných fixních nákladech. Podmínkou při řešení těchto úloh je znalost marže u jednotlivých výrobků.
Problematika „optimalizace sortimentu“ se týká především průmyslových podniků (jejich výrobků). Jedná se o výrobky nesdružené výroby.
Na optimalizaci sortimentu působí několik základních výrobních faktorů:
• je třeba zjistit, zda existuje kvantitativní či jiné omezení výroby určitého výrobku; pokud ano, je třeba ho vymezit a kvantifikovat,
• je třeba vymezit celkové omezení výrobní kapacity,
• je třeba vymezit dílčí omezující faktory vázané k jednotlivým výrobkům,
• musíme rozlišovat krátkodobý a dlouhodobý přístup.
Jedná se o rozhodovací úlohu, jejímž kritériem je maximalizace zisku; ten je nepřímo ovlivněn pomocí marže při daných fixních nákladech. Podmínkou při řešení těchto úloh je znalost marže u jednotlivých výrobků.
Bod zvratu – optimalizace objemu výkonů
Bod zvratu – optimalizace objemu výkonů.
Absolutní úspora fixních nákladů – úspora pokud nějaká událost vůbec nenastala (jde o vyhnutelné fix. náklady); jinak mluvíme pouze o relativní úspoře (vzhl. k objemu výkonů..)
Fixnost nákladů je jen v krátkém období; v dlouhém období jsou všechny N variabilní.
Fix. náklady – jsou také dané např. volbou způsobu odpisování – lineární časové odpisy apod.
Př.
Stupeň využití fix. nákladů
FN – fixní náklady; FN – fix.n. nevyužité, FV – fix.n. využité, QS – objem výkonů skutečný, QM – objem výkonů max. (využ. výr.kap.)
Rozlišení FN na využité a nevyužité je možné pomocí modelového vybavení
Buď fyzicky nelze víc využít, nebo maxim. využití je plánované využití a v reálu lze překročit. (==> překrytí FN = vyšší využití FN než max.)
Stanovení odpovědnosti za výrobní kapacitu a její využití, naplnění.
Př.
FN = 20 000
Qmax (plán) = 1000 ks
Qskuteč = 800 ks
NFN = (Qmax – Qsk) * FN / Qmax
NFN = (1000 – 800) * 20 000 / 1000 = 4 000 Kč
VFN = Qsk * FN/Qmax = 800 * 20 000 / 1000 = 16 000 Kč
Cíl: motivace středisek k vyššímu využití než je plánované (překrytí FN).
graf (Qsk je vyšší než Qmax a ta část nad FN je „překrytí FN“.
Dílčí závěry: analýza příčin vzniku využitých a nevyužitých FN (jejich rozlišení poskytuje důležité informace o využití zdrojů v podniku a je tudíž významným faktorem řízení nákladů a zisku.
Je nezbytnou informací pro řízení hospodárnosti v její složce úspornostní a hlavně výtěžnostní.
(pozn.: u zk otázka „hospodárnost – úspornost a výtěžnost“ – rozdělit na VN a FN!)
Absolutní úspora fixních nákladů – úspora pokud nějaká událost vůbec nenastala (jde o vyhnutelné fix. náklady); jinak mluvíme pouze o relativní úspoře (vzhl. k objemu výkonů..)
Fixnost nákladů je jen v krátkém období; v dlouhém období jsou všechny N variabilní.
Fix. náklady – jsou také dané např. volbou způsobu odpisování – lineární časové odpisy apod.
Př.
Stupeň využití fix. nákladů
FN – fixní náklady; FN – fix.n. nevyužité, FV – fix.n. využité, QS – objem výkonů skutečný, QM – objem výkonů max. (využ. výr.kap.)
Rozlišení FN na využité a nevyužité je možné pomocí modelového vybavení
Buď fyzicky nelze víc využít, nebo maxim. využití je plánované využití a v reálu lze překročit. (==> překrytí FN = vyšší využití FN než max.)
Stanovení odpovědnosti za výrobní kapacitu a její využití, naplnění.
Př.
FN = 20 000
Qmax (plán) = 1000 ks
Qskuteč = 800 ks
NFN = (Qmax – Qsk) * FN / Qmax
NFN = (1000 – 800) * 20 000 / 1000 = 4 000 Kč
VFN = Qsk * FN/Qmax = 800 * 20 000 / 1000 = 16 000 Kč
Cíl: motivace středisek k vyššímu využití než je plánované (překrytí FN).
graf (Qsk je vyšší než Qmax a ta část nad FN je „překrytí FN“.
Dílčí závěry: analýza příčin vzniku využitých a nevyužitých FN (jejich rozlišení poskytuje důležité informace o využití zdrojů v podniku a je tudíž významným faktorem řízení nákladů a zisku.
Je nezbytnou informací pro řízení hospodárnosti v její složce úspornostní a hlavně výtěžnostní.
(pozn.: u zk otázka „hospodárnost – úspornost a výtěžnost“ – rozdělit na VN a FN!)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)