Technické zhodnocení
- § 33 Zákona o DP
- TZ – veškeré nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku
- Rekonstrukce = konkrétním zásahem se mění užívání majetku nebo se mění technické parametry
- Modernizace = rozšiřuje se vybavenost nebo použitelnost majetku o některé věci, které jsou nedílnou součástí stavby
Otázky:
1. Změnily se rozhodné parametry majetku nebo ne?
2. Došlo ke zvýšení vybavenosti X použitelnosti majetku nebo ne?
3. Došlo při zásahu ke změně užívání majetku?
4. Mění se vnitřní dispozice pater?
5. Došlo k pouhému uvedení do předchozího stavu nebo zlepšení vybavenosti majetku?
6. Došlo při zásahu k úplné likvidaci starého a pořízení nového nebo něco zůstalo (kostra)?
Oprava
- postupy účtování ÚT 0
- odstraňuje se částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu
- opravu lze i výměnným způsobem (z původního musí něco zůstat)
- § 652 obč. zák. = činnost, kterou se odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebení
Největší databáze studijních materiálů pro střední a vysoké školy.
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemoprava. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemoprava. Zobrazit všechny příspěvky
Opravy účetních dokladů a povolené způsoby oprav v účetních knihách a v účetních dokladech
Opravy účetních dokladů a povolené způsoby oprav v účetních knihách a v účetních dokladech
Způsoby oprav v účetních knihách
Při účtování mohou vzniknout chybné účetní zápisy, např. zapsáním menší nebo větší částky, zaúčtováním na nesprávný účet, respektive na správný účet, ale nesprávnou stranu účtu.
Opravovat chybné zápisy je možné provést:
a) účetním způsobem, tj. novým účetním zápisem, který musí být doložen příslušným účetním dokladem. Opravovat účetní zápisy lze těmito účetními způsoby:
- doplňkovým zápisem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána nižší peněžní částka na správné účty a na jejich správné strany. Opravným doplňkovým zápisem se doúčtuje příslušný rozdíl.
- částečným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána vyšší peněžní částka na správných účtech a na jejich správných stranách. Příslušný rozdíl se zapíše na stejných účtech a na stejných stranách znaménkem mínus.
- úplným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byl účetní zápis proveden na nesprávných účtech nebo na nesprávných stranách. Úplné storno umožňuje, aby zrušený původní zápis byl zapsán znovu a správně.
STORNO je opravný účetní zápis, jímž se ruší zapsaná
peněžní částka. Při stornu se používá záporná částka
( tj. mínusový zápis ).
b) neúčetním způsobem, tj. škrtnutím chybného údaje ( při tomto způsobu opravy je nutné chybný zápis přeškrtnout tenkou čarou tak, aby původní zápis zůstal čitelný, a nad něj napsat správnou částku ). K původnímu zápisu se musí připojit poznámka o provedení opravy s datem jejího provedení a podpisem osoby, která opravu provedla. Tento způsob je vhodný zejména při opravě chybné částky, která byla zaúčtována na správných účtech.
Za nesprávné opravování chybných zápisů se považuje přepisování, mazání, přelepování apod., tzn. takové způsoby opravy, po nichž se původní zápis stane nečitelným !
Způsoby oprav v účetních dokladech
Opravy účetních dokladů lze provádět tímto způsobem:
a) k chybnému ( původnímu ) dokladu vystavíme nový opravný účetní doklad
b) vyznačíme opravu přímo na opravovaný ( původní ) doklad
Úschova účetních dokladů (založení do pořadačů, resp. šanonů)
Účetní doklady jsou důležitým průkazním materiálem, a proto musí být pečlivě uschovány, aby je bylo možno použít při kontrole a při objasnění později vzniklých nesrovnalostí.
Podnikatel je povinen uschovat veškeré účetní písemnosti po dobu stanovenou uschovacími lhůtami podle zákona o účetnictví
( lhůty jsou různé, ale nejméně činí 5 let po roce, kterého se týkají ).Po uplynutí doby stanovené pro archivování dochází k vyřazení účetních dokladů, tj. ke skartaci.
Způsoby oprav v účetních knihách
Při účtování mohou vzniknout chybné účetní zápisy, např. zapsáním menší nebo větší částky, zaúčtováním na nesprávný účet, respektive na správný účet, ale nesprávnou stranu účtu.
Opravovat chybné zápisy je možné provést:
a) účetním způsobem, tj. novým účetním zápisem, který musí být doložen příslušným účetním dokladem. Opravovat účetní zápisy lze těmito účetními způsoby:
- doplňkovým zápisem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána nižší peněžní částka na správné účty a na jejich správné strany. Opravným doplňkovým zápisem se doúčtuje příslušný rozdíl.
- částečným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána vyšší peněžní částka na správných účtech a na jejich správných stranách. Příslušný rozdíl se zapíše na stejných účtech a na stejných stranách znaménkem mínus.
- úplným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byl účetní zápis proveden na nesprávných účtech nebo na nesprávných stranách. Úplné storno umožňuje, aby zrušený původní zápis byl zapsán znovu a správně.
STORNO je opravný účetní zápis, jímž se ruší zapsaná
peněžní částka. Při stornu se používá záporná částka
( tj. mínusový zápis ).
b) neúčetním způsobem, tj. škrtnutím chybného údaje ( při tomto způsobu opravy je nutné chybný zápis přeškrtnout tenkou čarou tak, aby původní zápis zůstal čitelný, a nad něj napsat správnou částku ). K původnímu zápisu se musí připojit poznámka o provedení opravy s datem jejího provedení a podpisem osoby, která opravu provedla. Tento způsob je vhodný zejména při opravě chybné částky, která byla zaúčtována na správných účtech.
Za nesprávné opravování chybných zápisů se považuje přepisování, mazání, přelepování apod., tzn. takové způsoby opravy, po nichž se původní zápis stane nečitelným !
Způsoby oprav v účetních dokladech
Opravy účetních dokladů lze provádět tímto způsobem:
a) k chybnému ( původnímu ) dokladu vystavíme nový opravný účetní doklad
b) vyznačíme opravu přímo na opravovaný ( původní ) doklad
Úschova účetních dokladů (založení do pořadačů, resp. šanonů)
Účetní doklady jsou důležitým průkazním materiálem, a proto musí být pečlivě uschovány, aby je bylo možno použít při kontrole a při objasnění později vzniklých nesrovnalostí.
Podnikatel je povinen uschovat veškeré účetní písemnosti po dobu stanovenou uschovacími lhůtami podle zákona o účetnictví
( lhůty jsou různé, ale nejméně činí 5 let po roce, kterého se týkají ).Po uplynutí doby stanovené pro archivování dochází k vyřazení účetních dokladů, tj. ke skartaci.
Časové hledisko při členění majetku a závazků
Časové hledisko při členění majetku a závazků
Majetek a závazky se člení na :
- krátkodobé = doba využitelnosti, popř, sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je 1 rok nebo kratší
- dlouhodobé = doba využitelnosti ,popř. sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší jak 1 rok (běžný rok)
Vklady úvěry a cenné papíry se v souladu se smluvní dobou splatnosti člení na :
- krátkodobé - se splatností do 1 roku včetně
- střednědobé – se splatností nad 1 rok do 4 roků včetně
- dlouhodobé - se splatností nad 4 roky
Majetek a závazky účtované v podrozvahové evidenci v účtových skupinách 91 až 97
Se zařazují po rezidenty a nerezidenty podle charakteru :
- příkazce, jde-li o vydanou záruku
- příjemce, jde-li o příslib úvěru
- garanta, jde-li o přijatou záruku
- korespondenta nebo klienta u ostatních hodnot
OPRAVY účetních písemností
Opravy v účetních dokladech , účetních knihách a v ostatních účetních písemnostech
nesmějí vést : - k neúplnosti
- k neprůkaznosti
- k nesprávnosti účetnictví
Účetní zápis nesmí být přemazán, zničen apod..
Opravy se provádějí zpravidla přeškrtnutím, napsáním nové veličiny a poznámkou kdo a kdy opravu provedl.
Majetek a závazky se člení na :
- krátkodobé = doba využitelnosti, popř, sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je 1 rok nebo kratší
- dlouhodobé = doba využitelnosti ,popř. sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší jak 1 rok (běžný rok)
Vklady úvěry a cenné papíry se v souladu se smluvní dobou splatnosti člení na :
- krátkodobé - se splatností do 1 roku včetně
- střednědobé – se splatností nad 1 rok do 4 roků včetně
- dlouhodobé - se splatností nad 4 roky
Majetek a závazky účtované v podrozvahové evidenci v účtových skupinách 91 až 97
Se zařazují po rezidenty a nerezidenty podle charakteru :
- příkazce, jde-li o vydanou záruku
- příjemce, jde-li o příslib úvěru
- garanta, jde-li o přijatou záruku
- korespondenta nebo klienta u ostatních hodnot
OPRAVY účetních písemností
Opravy v účetních dokladech , účetních knihách a v ostatních účetních písemnostech
nesmějí vést : - k neúplnosti
- k neprůkaznosti
- k nesprávnosti účetnictví
Účetní zápis nesmí být přemazán, zničen apod..
Opravy se provádějí zpravidla přeškrtnutím, napsáním nové veličiny a poznámkou kdo a kdy opravu provedl.
Druhy účtů
Druhy účtů:
1) Účty rozvahy a podrozvahy
Aktivní = MD
evidují jednotlivé druhy majetku a budoucí potencionální majetek
Pasivní = Dal
používají se pro sledování stavu a pohybu pasiv = naše jmění, fondy, závazky ....
Opravné účty = úkolem opravného účtu je opravit, korigovat zaúčtované částky na hlavním účtu, aby bylo dosaženo větší vypovídající schopnosti ( účty oprávek ...
Nákladové účty = slouží k zachycení postupného nárůstu nákladů během účetního období. Zakládají se pro různé druhy nákladů podle stupně požadované podrobnosti zjišťovaných informací. Účtují se na stranu MD
Výnosové účty = slouží k zachycení výnosů . Účtují se na stranu Dal
Účty nákladové a výnosové se dále člení na:
druhové (spotřeba materiálu, služby, osobní náklady, daně ,jiné provozní náklady ´= pokuty, penále ,dary, odpisy nedobytných pohledávek).
Odpisy HIM, DM, finanční náklady = úroky, kurzové ztráty, mimořádné náklady = manka, škody, tvorba rezerv
Tržby za vlastní výrobky a služby, tržby z prodeje HIM, DM, finanční výnosy = tržby z prodeje cenných papírů, přijaté úroky, kurzové zisky, vnitropodnikové výnosy a mimořádné výnosy
účelové (provozní, náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, výnosy z provozní činností, výnosy z finanční činnosti, mimořádné výnosy)
daňové (náklady a výnosy odpočitatelné dle daňových zákonů (odpisy NHM a HM, pojištění hrazené zaměstnavatelem, reprezentační výdaje, dary apod. )
1) Účty rozvahy a podrozvahy
Aktivní = MD
evidují jednotlivé druhy majetku a budoucí potencionální majetek
Pasivní = Dal
používají se pro sledování stavu a pohybu pasiv = naše jmění, fondy, závazky ....
Opravné účty = úkolem opravného účtu je opravit, korigovat zaúčtované částky na hlavním účtu, aby bylo dosaženo větší vypovídající schopnosti ( účty oprávek ...
Nákladové účty = slouží k zachycení postupného nárůstu nákladů během účetního období. Zakládají se pro různé druhy nákladů podle stupně požadované podrobnosti zjišťovaných informací. Účtují se na stranu MD
Výnosové účty = slouží k zachycení výnosů . Účtují se na stranu Dal
Účty nákladové a výnosové se dále člení na:
druhové (spotřeba materiálu, služby, osobní náklady, daně ,jiné provozní náklady ´= pokuty, penále ,dary, odpisy nedobytných pohledávek).
Odpisy HIM, DM, finanční náklady = úroky, kurzové ztráty, mimořádné náklady = manka, škody, tvorba rezerv
Tržby za vlastní výrobky a služby, tržby z prodeje HIM, DM, finanční výnosy = tržby z prodeje cenných papírů, přijaté úroky, kurzové zisky, vnitropodnikové výnosy a mimořádné výnosy
účelové (provozní, náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, výnosy z provozní činností, výnosy z finanční činnosti, mimořádné výnosy)
daňové (náklady a výnosy odpočitatelné dle daňových zákonů (odpisy NHM a HM, pojištění hrazené zaměstnavatelem, reprezentační výdaje, dary apod. )
Předvaha
Předvaha:
- dodržování podvojnosti účetních zápisů
- číselnou shodu úhrnu částek všech individuálně zaúčtovaných účetních dokladů v deníku s úhrnem obratů na účtech hlavní knihy za stejné období souhrn
Kontrolní soupiska
- kontroluje shodu údajů syntetických účtů se součtem údajů na příslužných analytických účtech
b) Věcná kontrola
Je zaměřena na kontrolu:
- zaúčtování všech účetních dokladů, jejich odsouhlasení na účetní deník
- zda stav majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti (proces inventarizace, resp. inventury)
Oprava účetních záznamů
• Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna bez zbytečného odkladu provést jejich opravu
• Opravy se musí provést tak, aby bylo možno určit:
a) osobu odpovědnou za provedení opravy
b) okamžik provedení opravy
c) obsah opravovaného účetního záznamu před opravou
d) obsah opravovaného účetního záznamu po opravě
- dodržování podvojnosti účetních zápisů
- číselnou shodu úhrnu částek všech individuálně zaúčtovaných účetních dokladů v deníku s úhrnem obratů na účtech hlavní knihy za stejné období souhrn
Kontrolní soupiska
- kontroluje shodu údajů syntetických účtů se součtem údajů na příslužných analytických účtech
b) Věcná kontrola
Je zaměřena na kontrolu:
- zaúčtování všech účetních dokladů, jejich odsouhlasení na účetní deník
- zda stav majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti (proces inventarizace, resp. inventury)
Oprava účetních záznamů
• Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna bez zbytečného odkladu provést jejich opravu
• Opravy se musí provést tak, aby bylo možno určit:
a) osobu odpovědnou za provedení opravy
b) okamžik provedení opravy
c) obsah opravovaného účetního záznamu před opravou
d) obsah opravovaného účetního záznamu po opravě
OPRAVNÉ POLOŽKY
1 OPRAVNÉ POLOŽKY
OP k P za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení
bankovní OP
OP k nepromlčeným P, které jsou zaúčtovány v UCE a jsou splatné po 31/12/1994
- slouží ke krytí
ztrát z odpisu P, k nimž jsou vytvořeny
rozdílu mezi úč. hodnotou P a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi
- způsob tvorby a jejich výše musí být prokazatelné – při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv i OP
- výdaje (N), na něž byly utvořeny rezervy/OP, musí být z těchto přednostně uhrazeny
- zruší se ve stejném zdaň. období, kdy pominuly důvody, proč byly vytvořeny
- výnos vyplývající ze zrušení OP zvyšuje základ DzP
- celk. výše OP + rezerv u bank nesmí přesáhnout celk. výši P, k nimž se tvoří
OP k P za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení
bankovní OP
OP k nepromlčeným P, které jsou zaúčtovány v UCE a jsou splatné po 31/12/1994
- slouží ke krytí
ztrát z odpisu P, k nimž jsou vytvořeny
rozdílu mezi úč. hodnotou P a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi
- způsob tvorby a jejich výše musí být prokazatelné – při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv i OP
- výdaje (N), na něž byly utvořeny rezervy/OP, musí být z těchto přednostně uhrazeny
- zruší se ve stejném zdaň. období, kdy pominuly důvody, proč byly vytvořeny
- výnos vyplývající ze zrušení OP zvyšuje základ DzP
- celk. výše OP + rezerv u bank nesmí přesáhnout celk. výši P, k nimž se tvoří
Rezerva na opravu HIM
1.1 Rezerva na opravu HIM
- kdo: vlastník, mající právo hospodaření, nájemce – musí být písemně smluvně zavázán
- kdy ne:
- majetek určený k likvidaci
- opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události
- každoroční opravy
- pouze na 1 období
- POZOR!!! – za opravu se nepovažuje tech. zhodnocení
- výše: = rozpočet N na opravu / počet let od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy (první zahrnujeme, druhý ne)
- kdy ji musíme zrušit: oprava nebyla zahájena nejpozději ve zdaň. období následujícím po předpokládaném
- maximální doba tvorby: počet období = 2* odpis. skupina (ale u 1 vůbec, u 2 3)
1.2 Rezerva na pěstební činnost
PĚSTĚBNÍ ČINNOST = obnova lesa + veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou
- rezervu tvoří poplatníci DzP, kterým povinnost obnovy ukládá zákon
- vytváří se podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3
1.3 Ostatní rezervy
- rezerva fin. prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou
- rezerva na vypořádání důlních škod
- další rezervy podle zákona
- kdo: vlastník, mající právo hospodaření, nájemce – musí být písemně smluvně zavázán
- kdy ne:
- majetek určený k likvidaci
- opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události
- každoroční opravy
- pouze na 1 období
- POZOR!!! – za opravu se nepovažuje tech. zhodnocení
- výše: = rozpočet N na opravu / počet let od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy (první zahrnujeme, druhý ne)
- kdy ji musíme zrušit: oprava nebyla zahájena nejpozději ve zdaň. období následujícím po předpokládaném
- maximální doba tvorby: počet období = 2* odpis. skupina (ale u 1 vůbec, u 2 3)
1.2 Rezerva na pěstební činnost
PĚSTĚBNÍ ČINNOST = obnova lesa + veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou
- rezervu tvoří poplatníci DzP, kterým povinnost obnovy ukládá zákon
- vytváří se podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3
1.3 Ostatní rezervy
- rezerva fin. prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou
- rezerva na vypořádání důlních škod
- další rezervy podle zákona
Normalizovaná úprava adresy
Normalizovaná úprava adresy
Adresa se v dopise i na obálce píše stejným způsobem. Používá
se řádkování č. 1, všechny řádky začínají od jednotné svislice,
všechny údaje se uvádějí v 1. pádě, na konci řádků se nedělají
interpunkční znaménka. Adresa se považuje za větu, proto se její
první slovo píše se začátečním velkým písmenem.
Adresa obsahuje:
1. název příjemce
2. místní údaje
3. PSČ a název dodávací pošty.
1.Název příjemce
a) V dopisech organizacím se uvádí jejich název a právní forma,
popř. další upřesňující údaje.- celý přesný název
Cihelna a panelárna, a. s.
Restaurant NAPOLEON
Mega, s. r. o.
Vodohospodářské stavby, a. s.
Ing. Josef Buček
Městský úřad Opava
odbor školství
Adresa se v dopise i na obálce píše stejným způsobem. Používá
se řádkování č. 1, všechny řádky začínají od jednotné svislice,
všechny údaje se uvádějí v 1. pádě, na konci řádků se nedělají
interpunkční znaménka. Adresa se považuje za větu, proto se její
první slovo píše se začátečním velkým písmenem.
Adresa obsahuje:
1. název příjemce
2. místní údaje
3. PSČ a název dodávací pošty.
1.Název příjemce
a) V dopisech organizacím se uvádí jejich název a právní forma,
popř. další upřesňující údaje.- celý přesný název
Cihelna a panelárna, a. s.
Restaurant NAPOLEON
Mega, s. r. o.
Vodohospodářské stavby, a. s.
Ing. Josef Buček
Městský úřad Opava
odbor školství
Účetní zápisy a účetní knihy
Účetní zápisy a účetní knihy
Účetní zápisy
• základem je doklad
• mohou být uspořádány:
časově (chronologicky) - tak jak nastaly, do deníku
systematicky (věcně, soustavně) - na účty v hlavní knize
• zápisy musí být srozumitelné, trvanlivé, čitelné, nesmějí se dělat těsnopisem
• zápis -> jednoduchý, složený
Přezkušování účetních zápisů
po stránce formální
• dodržení podvojnosti - pomocí obratové nebo tabulkové předvahy
• soulad mezi zápisy v deníku a hlavní knize - součet deníkových položek se musí rovnat součtu obratové předvahy
• soulad mezi syntetickou a analytickou evidencí - Kontrolní soupisky
po stránce věcné
• inventarizace - minimálně 1x ročně, u poklady 4x ročně; řádná, mimořádná
Opravy účetních zápisů
neúčetně - přeškrtne, napíše nový, datum, podpis
účetně - úplné storno (červeně); částečné storno; doplňkový zápis (doúčtuje se rozdíl)
na opravný zápis se musí vystavit účetní doklad (VÚD)
Účetní zápisy
• základem je doklad
• mohou být uspořádány:
časově (chronologicky) - tak jak nastaly, do deníku
systematicky (věcně, soustavně) - na účty v hlavní knize
• zápisy musí být srozumitelné, trvanlivé, čitelné, nesmějí se dělat těsnopisem
• zápis -> jednoduchý, složený
Přezkušování účetních zápisů
po stránce formální
• dodržení podvojnosti - pomocí obratové nebo tabulkové předvahy
• soulad mezi zápisy v deníku a hlavní knize - součet deníkových položek se musí rovnat součtu obratové předvahy
• soulad mezi syntetickou a analytickou evidencí - Kontrolní soupisky
po stránce věcné
• inventarizace - minimálně 1x ročně, u poklady 4x ročně; řádná, mimořádná
Opravy účetních zápisů
neúčetně - přeškrtne, napíše nový, datum, podpis
účetně - úplné storno (červeně); částečné storno; doplňkový zápis (doúčtuje se rozdíl)
na opravný zápis se musí vystavit účetní doklad (VÚD)
Zpracování a opravy účetních dokladů
Zpracování a opravy účetních dokladů
1) Přezkoušení správnosti
doklady se přezkušují z hlediska:
• věcného - zde se ověřuje souhlas účetního dokladu se skutečností, cena; početní kontrola
• formálního - zkontrolujeme, zda jsou dodržené předepsané náležitosti
2) Příprava k zaúčtování
a) nejprve se obvykle doklady třídí - podle druhů, z hlediska času
b) číslování dokladu
• některé druhy dokladů mají samostatnou číselnou řadu (PPD, VPD, faktury), v celkovém uspořádání se může číslovat novou číselnou řadou
• prvním číslem dokladu se určuje druh dokladu, některé doklady se evidují v samostatných přehledech (pomocných knihách)
c) doklady se opatří účtovacím předpisem - předkontace
• na některých dokladech je místo pro předkontaci předtištěno, někde se používá předkontační razítko a výjimečně se používá likvidační lístek
• v jednoduchém úč. se na doklad zaznamenává číslo stránky a řádku peněžního deníku nebo pomocné knihy
3) Vlastní zaúčtování
• zaúčtování se provede účetním zápisem v úč. knihách a provede se na doklad zápis o zaúčtování
4) Úschova účetních dokladů - archivace
• do konce úč. období jsou doklady uloženy v příručním archívu
• po účetní uzávěrce se doklady předají do archivu, kam se ukládají označené v balíčcích a zapisují se do archivní knihy
• výpůjčky - na povolení, evidují se
• archivní doba je 5 - 20 let
Zápisy v účetních dokladech musí být trvalé (počítačem, perem, na stroji, nesmí být tužkou). Opravy v dokladech musí být provedeny tak, aby bylo zřejmé, čeho se oprava týká a kdo ji provedl
-> přeškrtneme původní údaj tence tak, aby původní zápis byl čitelný, nad tím se napíše správný údaj a datum a podpis (pokud se vejde).
-> vyhotovení nového dokladu
-> vyhotoví se vnitřní doklad na opravu a ten se zaúčtuje
1) Přezkoušení správnosti
doklady se přezkušují z hlediska:
• věcného - zde se ověřuje souhlas účetního dokladu se skutečností, cena; početní kontrola
• formálního - zkontrolujeme, zda jsou dodržené předepsané náležitosti
2) Příprava k zaúčtování
a) nejprve se obvykle doklady třídí - podle druhů, z hlediska času
b) číslování dokladu
• některé druhy dokladů mají samostatnou číselnou řadu (PPD, VPD, faktury), v celkovém uspořádání se může číslovat novou číselnou řadou
• prvním číslem dokladu se určuje druh dokladu, některé doklady se evidují v samostatných přehledech (pomocných knihách)
c) doklady se opatří účtovacím předpisem - předkontace
• na některých dokladech je místo pro předkontaci předtištěno, někde se používá předkontační razítko a výjimečně se používá likvidační lístek
• v jednoduchém úč. se na doklad zaznamenává číslo stránky a řádku peněžního deníku nebo pomocné knihy
3) Vlastní zaúčtování
• zaúčtování se provede účetním zápisem v úč. knihách a provede se na doklad zápis o zaúčtování
4) Úschova účetních dokladů - archivace
• do konce úč. období jsou doklady uloženy v příručním archívu
• po účetní uzávěrce se doklady předají do archivu, kam se ukládají označené v balíčcích a zapisují se do archivní knihy
• výpůjčky - na povolení, evidují se
• archivní doba je 5 - 20 let
Zápisy v účetních dokladech musí být trvalé (počítačem, perem, na stroji, nesmí být tužkou). Opravy v dokladech musí být provedeny tak, aby bylo zřejmé, čeho se oprava týká a kdo ji provedl
-> přeškrtneme původní údaj tence tak, aby původní zápis byl čitelný, nad tím se napíše správný údaj a datum a podpis (pokud se vejde).
-> vyhotovení nového dokladu
-> vyhotoví se vnitřní doklad na opravu a ten se zaúčtuje
Rezervy
Širší pojetí
Rezervy
• vytvoříme nějaký fond, který potom zrušíme
zákonné
• upravuje zákon o rezervách 593/92
• daňově uznatelné
• rezerva na opravu HIM
můžeme zahrnout majetek 2. skupiny a výše
nevytváří se na opravy pravidelně se opakující
ne na opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané situace
nesmí se tvořit na majetek, který je určen k likvidaci
ostatní
• daňově neuznatelné
• rezerva na kurzové ztráty
- na konci roku podléhají inventarizaci ve smyslu kontroly, výše, přiměřenosti a účelu
rezerva - tvořena z nákladů
rezervní fond - tvořen ze zisku
tvorba rezerv 552/451 30 000,-
aktura 511,343/321 30 000.- + 6 600,- DPH
čerpání 451/652 30 000,-
rezerva nesmí mít aktivní zůstatek
kursovné ztráty 574/454
analytická evidence - inventární karta rezerv
rezerva patří do časového rozlišení proto:
• účel, období tušíme, neznáme přesnou částku
Dohadné účty
• známe účel a období, neznáme přesnou částku
Aktivní - vzniklá škoda a dosud neuzavřený výpočet příslušné náhrady u pojišťovny
388/688 odhad částky 378/388 výpis od pojišťovny
Pasivní - nevyfakturované dodávky, nemůžeme účtovat jako závazek VÚD 111/389
Rezervy
• vytvoříme nějaký fond, který potom zrušíme
zákonné
• upravuje zákon o rezervách 593/92
• daňově uznatelné
• rezerva na opravu HIM
můžeme zahrnout majetek 2. skupiny a výše
nevytváří se na opravy pravidelně se opakující
ne na opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané situace
nesmí se tvořit na majetek, který je určen k likvidaci
ostatní
• daňově neuznatelné
• rezerva na kurzové ztráty
- na konci roku podléhají inventarizaci ve smyslu kontroly, výše, přiměřenosti a účelu
rezerva - tvořena z nákladů
rezervní fond - tvořen ze zisku
tvorba rezerv 552/451 30 000,-
aktura 511,343/321 30 000.- + 6 600,- DPH
čerpání 451/652 30 000,-
rezerva nesmí mít aktivní zůstatek
kursovné ztráty 574/454
analytická evidence - inventární karta rezerv
rezerva patří do časového rozlišení proto:
• účel, období tušíme, neznáme přesnou částku
Dohadné účty
• známe účel a období, neznáme přesnou částku
Aktivní - vzniklá škoda a dosud neuzavřený výpočet příslušné náhrady u pojišťovny
388/688 odhad částky 378/388 výpis od pojišťovny
Pasivní - nevyfakturované dodávky, nemůžeme účtovat jako závazek VÚD 111/389
OSTATNÍ DŮLEŽITÉ VĚCI
OSTATNÍ DŮLEŽITÉ VĚCI!!!
*NÁKLADY A VÝNOSY*
Náklady a výnosy představují v účetnictví dvě strany hospodářského výsledku. Ve směrné účtové osnově jsou zařazeny do 5. a 6. účtové třídy, souhrnně se nazývají výsledkové účty.
Náklady
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby:
- cizích výkonů ( nakoupené služby )
- práce vlastních zaměstnanců ( mzdové náklady, pojistné z mezd )
- oběžného majetku ( spotřebovaný materiál, prodané zboží )
- dlouhodobého majetku ( odpisy; zde se nejedná o jednorázovou spotřebu, ale o postupné opotřebení )
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
- na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
- přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
- náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
- opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
- zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.
*NÁKLADY A VÝNOSY*
Náklady a výnosy představují v účetnictví dvě strany hospodářského výsledku. Ve směrné účtové osnově jsou zařazeny do 5. a 6. účtové třídy, souhrnně se nazývají výsledkové účty.
Náklady
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby:
- cizích výkonů ( nakoupené služby )
- práce vlastních zaměstnanců ( mzdové náklady, pojistné z mezd )
- oběžného majetku ( spotřebovaný materiál, prodané zboží )
- dlouhodobého majetku ( odpisy; zde se nejedná o jednorázovou spotřebu, ale o postupné opotřebení )
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
- na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
- přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
- náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
- opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
- zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.
Rozvaha hotelu
Rozvaha hotelu
(podstata, význam, inventura, inventarizace)
*Aktiva*
- Stálá aktiva:
-DHM, DNM,DFM
- Oběžná aktiva:
- zásoby
- dlouhodobé pohledávky
- krátkodobé pohledávky
- krátkofinanční majetek
- Oprávky:
(se znaménkem mínus -)
*Pasiva*
- Vlastní zdroje:
- základní kapitál (jmění)
- kapitálové fondy
- fondy ze zisku
- výsledek hospodaření z minulých let (nerozdělený)
- výsledek hospodaření běžného roku (nerozdělený)
- Cizí zdroje:
- rezervy
- závazky
- bankovní úvěry
(podstata, význam, inventura, inventarizace)
*Aktiva*
- Stálá aktiva:
-DHM, DNM,DFM
- Oběžná aktiva:
- zásoby
- dlouhodobé pohledávky
- krátkodobé pohledávky
- krátkofinanční majetek
- Oprávky:
(se znaménkem mínus -)
*Pasiva*
- Vlastní zdroje:
- základní kapitál (jmění)
- kapitálové fondy
- fondy ze zisku
- výsledek hospodaření z minulých let (nerozdělený)
- výsledek hospodaření běžného roku (nerozdělený)
- Cizí zdroje:
- rezervy
- závazky
- bankovní úvěry
Opravy účetních dokladů
Opravy účetních dokladů a povolené způsoby oprav v účetních knihách a v účetních dokladech
Způsoby oprav v účetních knihách
Při účtování mohou vzniknout chybné účetní zápisy, např. zapsáním menší nebo větší částky, zaúčtováním na nesprávný účet, respektive na správný účet, ale nesprávnou stranu účtu.
Opravovat chybné zápisy je možné provést:
a) účetním způsobem, tj. novým účetním zápisem, který musí být doložen příslušným účetním dokladem. Opravovat účetní zápisy lze těmito účetními způsoby:
- doplňkovým zápisem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána nižší peněžní částka na správné účty a na jejich správné strany. Opravným doplňkovým zápisem se doúčtuje příslušný rozdíl.
- částečným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána vyšší peněžní částka na správných účtech a na jejich správných stranách. Příslušný rozdíl se zapíše na stejných účtech a na stejných stranách znaménkem mínus.
- úplným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byl účetní zápis proveden na nesprávných účtech nebo na nesprávných stranách. Úplné storno umožňuje, aby zrušený původní zápis byl zapsán znovu a správně.
STORNO je opravný účetní zápis, jímž se ruší zapsaná
peněžní částka. Při stornu se používá záporná částka
( tj. mínusový zápis ).
b) neúčetním způsobem, tj. škrtnutím chybného údaje ( při tomto způsobu opravy je nutné chybný zápis přeškrtnout tenkou čarou tak, aby původní zápis zůstal čitelný, a nad něj napsat správnou částku ). K původnímu zápisu se musí připojit poznámka o provedení opravy s datem jejího provedení a podpisem osoby, která opravu provedla. Tento způsob je vhodný zejména při opravě chybné částky, která byla zaúčtována na správných účtech.
Za nesprávné opravování chybných zápisů se považuje přepisování, mazání, přelepování apod., tzn. takové způsoby opravy, po nichž se původní zápis stane nečitelným !
Způsoby oprav v účetních knihách
Při účtování mohou vzniknout chybné účetní zápisy, např. zapsáním menší nebo větší částky, zaúčtováním na nesprávný účet, respektive na správný účet, ale nesprávnou stranu účtu.
Opravovat chybné zápisy je možné provést:
a) účetním způsobem, tj. novým účetním zápisem, který musí být doložen příslušným účetním dokladem. Opravovat účetní zápisy lze těmito účetními způsoby:
- doplňkovým zápisem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána nižší peněžní částka na správné účty a na jejich správné strany. Opravným doplňkovým zápisem se doúčtuje příslušný rozdíl.
- částečným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána vyšší peněžní částka na správných účtech a na jejich správných stranách. Příslušný rozdíl se zapíše na stejných účtech a na stejných stranách znaménkem mínus.
- úplným stornem – používá se při opravě chyb, jestliže byl účetní zápis proveden na nesprávných účtech nebo na nesprávných stranách. Úplné storno umožňuje, aby zrušený původní zápis byl zapsán znovu a správně.
STORNO je opravný účetní zápis, jímž se ruší zapsaná
peněžní částka. Při stornu se používá záporná částka
( tj. mínusový zápis ).
b) neúčetním způsobem, tj. škrtnutím chybného údaje ( při tomto způsobu opravy je nutné chybný zápis přeškrtnout tenkou čarou tak, aby původní zápis zůstal čitelný, a nad něj napsat správnou částku ). K původnímu zápisu se musí připojit poznámka o provedení opravy s datem jejího provedení a podpisem osoby, která opravu provedla. Tento způsob je vhodný zejména při opravě chybné částky, která byla zaúčtována na správných účtech.
Za nesprávné opravování chybných zápisů se považuje přepisování, mazání, přelepování apod., tzn. takové způsoby opravy, po nichž se původní zápis stane nečitelným !
Způsoby oprav v účetních dokladech
Způsoby oprav v účetních dokladech
Opravy účetních dokladů lze provádět tímto způsobem:
a) k chybnému ( původnímu ) dokladu vystavíme nový opravný účetní doklad
b) vyznačíme opravu přímo na opravovaný ( původní ) doklad
Úschova účetních dokladů (založení do pořadačů, resp. šanonů)
Účetní doklady jsou důležitým průkazním materiálem, a proto musí být pečlivě uschovány, aby je bylo možno použít při kontrole a při objasnění později vzniklých nesrovnalostí.
Podnikatel je povinen uschovat veškeré účetní písemnosti po dobu stanovenou uschovacími lhůtami podle zákona o účetnictví
( lhůty jsou různé, ale nejméně činí 5 let po roce, kterého se týkají ).Po uplynutí doby stanovené pro archivování dochází k vyřazení účetních dokladů, tj. ke skartaci.
Opravy účetních dokladů lze provádět tímto způsobem:
a) k chybnému ( původnímu ) dokladu vystavíme nový opravný účetní doklad
b) vyznačíme opravu přímo na opravovaný ( původní ) doklad
Úschova účetních dokladů (založení do pořadačů, resp. šanonů)
Účetní doklady jsou důležitým průkazním materiálem, a proto musí být pečlivě uschovány, aby je bylo možno použít při kontrole a při objasnění později vzniklých nesrovnalostí.
Podnikatel je povinen uschovat veškeré účetní písemnosti po dobu stanovenou uschovacími lhůtami podle zákona o účetnictví
( lhůty jsou různé, ale nejméně činí 5 let po roce, kterého se týkají ).Po uplynutí doby stanovené pro archivování dochází k vyřazení účetních dokladů, tj. ke skartaci.
Účetní doklady – obsah
Účetní doklady – obsah
náležitosti: minimální obsah informací na účetním dokladu, aby
byl doklad průkazný
- jsou upraveny v zákoně o účetnictví
přehled náležitostí:
1. označení dokladu
2. popis obsahu
3. peněžní částka
4. datum vyhotovení
5. datum uskutečnění hospodářské operace (pokud není shodná s datumem vyhotovení)
6. podpisy odpovědných osob (poplatník, příjemce)
úprava účetního dokladu:
- čitelnost
- trvanlivost zápisu
- barva (černá nebo modrá)
Účetní doklady – vyhotovení, opravy
- účetní doklady se mají vyhotovovat ihned po zjištění skutečnosti
- údaje v UCE dokladech musí být zapsány prostředkem zaručujícím trvalost zápisu (plně čitelné)
- údaje se nesmí přepisovat ani odstraňovat chemicky nebo přelepovat
- chybné údaje se mohou pouze přeškrtnout a nadepsat správně (původní údaje zůstane tak i nadále čitelný)
- k opravě se připojí i poznámka o jejím provedení, datum podpis pracovníka odpovědného za správnost opravy
- doklady mohou být vyhotoveny i na tiskárnách PC
- za řádné UCE doklady však nelze považovat záznamy na technických nosičích , disketách nebo CD
- UCE doklady spojené s určitou hospodářskou činností různých pracovišť (sklady materiálu, výrobní linky, expedice) vyhotovují zpravidla práce jejich pracovníci
náležitosti: minimální obsah informací na účetním dokladu, aby
byl doklad průkazný
- jsou upraveny v zákoně o účetnictví
přehled náležitostí:
1. označení dokladu
2. popis obsahu
3. peněžní částka
4. datum vyhotovení
5. datum uskutečnění hospodářské operace (pokud není shodná s datumem vyhotovení)
6. podpisy odpovědných osob (poplatník, příjemce)
úprava účetního dokladu:
- čitelnost
- trvanlivost zápisu
- barva (černá nebo modrá)
Účetní doklady – vyhotovení, opravy
- účetní doklady se mají vyhotovovat ihned po zjištění skutečnosti
- údaje v UCE dokladech musí být zapsány prostředkem zaručujícím trvalost zápisu (plně čitelné)
- údaje se nesmí přepisovat ani odstraňovat chemicky nebo přelepovat
- chybné údaje se mohou pouze přeškrtnout a nadepsat správně (původní údaje zůstane tak i nadále čitelný)
- k opravě se připojí i poznámka o jejím provedení, datum podpis pracovníka odpovědného za správnost opravy
- doklady mohou být vyhotoveny i na tiskárnách PC
- za řádné UCE doklady však nelze považovat záznamy na technických nosičích , disketách nebo CD
- UCE doklady spojené s určitou hospodářskou činností různých pracovišť (sklady materiálu, výrobní linky, expedice) vyhotovují zpravidla práce jejich pracovníci
Opravy účetních zápisu
Opravy účetních zápisu
- při účtování mohou vzniknout chybné účetní zápisy (zapsání menší nebo vetší částky, zaúčtování a nesprávný účet, resp. na správný účet, ale na nesprávnou stranu účtu)
opravovat chybné zápisy je možné:
• účetním způsobem
- tj. nový účetní zápis,který musí být doložen příslušným
účetním dokladem
• neúčetním způsobem
- tj. škrtnutím chybného údaje
- původní zápis musí zůstat čitelný a nad něj napíšeme
správný údaj
- k původnímu zápisu se musí připojit poznámka o provedení opravy s datem jejího provedení a podpisem osoby, která
opravu provedla
- provádí se v účetních knihách do doby účetní uzávěrky,
později se musí použít účetní způsob opravy
způsoby oprav:
• doplňkový zápis
- jestliže byla zapsána nižší částka na správné účty a na jejich správné strany
- doúčtuje se příslušný rozdíl
• částečné storno
- jestliže byla zapsána vyšší peněžní částka na správný účet a na správnou stranu
- příslušný rozdíl se zapíše na stejný účet a na stejných stranách znaménkem mínus
• úplné storno
- jestliže byl účetní zápis proveden na nesprávných účtech nebo na nesprávných stranách
- úplné storno umožňuje, aby zrušený původní zápis byl zapsán znovu a správně
Za nesprávné opravování chybných zápisů se považuje přepisování, mazání, přelepování, tzn. takové způsoby oprav, po nichž se původní zápis stane nečitelným
- při účtování mohou vzniknout chybné účetní zápisy (zapsání menší nebo vetší částky, zaúčtování a nesprávný účet, resp. na správný účet, ale na nesprávnou stranu účtu)
opravovat chybné zápisy je možné:
• účetním způsobem
- tj. nový účetní zápis,který musí být doložen příslušným
účetním dokladem
• neúčetním způsobem
- tj. škrtnutím chybného údaje
- původní zápis musí zůstat čitelný a nad něj napíšeme
správný údaj
- k původnímu zápisu se musí připojit poznámka o provedení opravy s datem jejího provedení a podpisem osoby, která
opravu provedla
- provádí se v účetních knihách do doby účetní uzávěrky,
později se musí použít účetní způsob opravy
způsoby oprav:
• doplňkový zápis
- jestliže byla zapsána nižší částka na správné účty a na jejich správné strany
- doúčtuje se příslušný rozdíl
• částečné storno
- jestliže byla zapsána vyšší peněžní částka na správný účet a na správnou stranu
- příslušný rozdíl se zapíše na stejný účet a na stejných stranách znaménkem mínus
• úplné storno
- jestliže byl účetní zápis proveden na nesprávných účtech nebo na nesprávných stranách
- úplné storno umožňuje, aby zrušený původní zápis byl zapsán znovu a správně
Za nesprávné opravování chybných zápisů se považuje přepisování, mazání, přelepování, tzn. takové způsoby oprav, po nichž se původní zápis stane nečitelným
OPRAVY ÚČ. ZÁPISŮ NA ÚČTECH HLAVNÍ KNIHY
OPRAVY ÚČ. ZÁPISŮ NA ÚČTECH HLAVNÍ KNIHY
1) NEÚČETNÍ OPRAVA – nepodvojná; lze ji provést jen v účetním období, ve kterém vznikla => tak aby byl patrný původní zápis, musí být opatřena datem, jménem toho kdo ji provedl.
2) ÚČETNÍ OPRAVA – podvojná; i po skončení účetního období.
a) červené storno (záporné zápisy); obrázek
b) černé storno (kladné zápisy na opačné straně účtu); obrázek
c) červenočerné storno (kombinace obou); obrázek
Použití závisí také na charakteru chyby – pokud je tam méně než tam má být, prostě to tam přidám.
Rozvaha
Rozvahová položka aktivní Rozvahový stav Rozv. pol. pas. Rozv. stav.
rozvahová položka – většinou odpovídá jednomu účtu. Rozvahová položka může být i syntetická – může uvádět souhrn zůstatku několika účtů.
OTEVŘENÍ ROZVAHOVÝCH ÚČTŮ
A) NEÚČETNĚ – nasazením počátečních zůstatků účtů dle poč. rozvahy.
B) ÚČETNĚ – prostřednictvím počátečního účtu rozvažného – podvojný zápis.
Rozvaha – Aktivní str. ==> Poč. úč. rozvažný (Pasivní strana) ==> Aktivní účet (strana MD počáteční zůstatek).
Rozvaha – Pasivní str. ==> Poč. úč. rozvažný (Aktivní strana) ==> Pasivní účet (strana D počáteční zůstatek).
(viz obrázek)
(viz příklad)
UZAVŘENÍ ÚČTŮ ROZVAHOVÝCH
(ÚVOD DO TEORIE – JANHUBA, KOVANICOVÁ – ABECEDA..; Z OBOU SKRIPT)
1) NEÚČETNÍ OPRAVA – nepodvojná; lze ji provést jen v účetním období, ve kterém vznikla => tak aby byl patrný původní zápis, musí být opatřena datem, jménem toho kdo ji provedl.
2) ÚČETNÍ OPRAVA – podvojná; i po skončení účetního období.
a) červené storno (záporné zápisy); obrázek
b) černé storno (kladné zápisy na opačné straně účtu); obrázek
c) červenočerné storno (kombinace obou); obrázek
Použití závisí také na charakteru chyby – pokud je tam méně než tam má být, prostě to tam přidám.
Rozvaha
Rozvahová položka aktivní Rozvahový stav Rozv. pol. pas. Rozv. stav.
rozvahová položka – většinou odpovídá jednomu účtu. Rozvahová položka může být i syntetická – může uvádět souhrn zůstatku několika účtů.
OTEVŘENÍ ROZVAHOVÝCH ÚČTŮ
A) NEÚČETNĚ – nasazením počátečních zůstatků účtů dle poč. rozvahy.
B) ÚČETNĚ – prostřednictvím počátečního účtu rozvažného – podvojný zápis.
Rozvaha – Aktivní str. ==> Poč. úč. rozvažný (Pasivní strana) ==> Aktivní účet (strana MD počáteční zůstatek).
Rozvaha – Pasivní str. ==> Poč. úč. rozvažný (Aktivní strana) ==> Pasivní účet (strana D počáteční zůstatek).
(viz obrázek)
(viz příklad)
UZAVŘENÍ ÚČTŮ ROZVAHOVÝCH
(ÚVOD DO TEORIE – JANHUBA, KOVANICOVÁ – ABECEDA..; Z OBOU SKRIPT)
Ad odpisy založené na výkonu
Ad odpisy založené na výkonu:
D = (C – Z) / p
př.: C = 82000, Z = 2000, za dobu použitelnosti se plánuje vyrobit 20000 výrobků.
odpis = (82000-2000) / 20000 = 40 Kč na 1 výrobek
odepisuje se každý rok podle počtu výrobků vyrobených v daném roce....
Pozn.: Náklady na opravy a udržování nezvyšují hodnotu majetku – nejsou aktivovány. Projeví se ve výsledovce běžného roku. Opravy jsou nahodilé náklady na uvedení DHM do původního stavu (odstranění částečného fyz. opotřebení). Udržování jsou rutinní práce jako mazání, leštění, natírání...(zpomalování fyz. opotřebení)
XXX
Modernizace jsou náklady, které umožňují zvýšení užitku z existující aktiv (sníž.nákl, zvýš. prodeje, zvýš. doby použitelnosti). Je to budoucí prospěch a proto v takovém případě bude tento prospěch zahrnut do hodnoty majetku. Jak to ovlivní odpisování – viz na příkladě lin. odpisu:
82000, 2000, na počátku 3. roku provedena modernizace v hodnotě 14000, doba použitelnosti stoupla na 5 let.
odpisy v dosavadních letech se nemění
3. rok........ 18000
4. rok........ 18000
5. rok........ 18000
celkem odepsáno = 94000 místo původních 80000.
Zobrazení prodeje odpisovaného majetku po 2 letech (...oprávky dosáhly zatím 40):
majetek se vyřadí z evidence: Oprávky / DHM (82)
zůstatková hodnota v době prodeje se odepíše: N-odpisy / Oprávky (42)
zaúčtují se tržby z prodeje (prodáno za 54) ==> HV = 54 – 42 = 12 zisk; if prodáno za 34 ==> HV = 34 – 42 = 8 ztráta
D = (C – Z) / p
př.: C = 82000, Z = 2000, za dobu použitelnosti se plánuje vyrobit 20000 výrobků.
odpis = (82000-2000) / 20000 = 40 Kč na 1 výrobek
odepisuje se každý rok podle počtu výrobků vyrobených v daném roce....
Pozn.: Náklady na opravy a udržování nezvyšují hodnotu majetku – nejsou aktivovány. Projeví se ve výsledovce běžného roku. Opravy jsou nahodilé náklady na uvedení DHM do původního stavu (odstranění částečného fyz. opotřebení). Udržování jsou rutinní práce jako mazání, leštění, natírání...(zpomalování fyz. opotřebení)
XXX
Modernizace jsou náklady, které umožňují zvýšení užitku z existující aktiv (sníž.nákl, zvýš. prodeje, zvýš. doby použitelnosti). Je to budoucí prospěch a proto v takovém případě bude tento prospěch zahrnut do hodnoty majetku. Jak to ovlivní odpisování – viz na příkladě lin. odpisu:
82000, 2000, na počátku 3. roku provedena modernizace v hodnotě 14000, doba použitelnosti stoupla na 5 let.
odpisy v dosavadních letech se nemění
3. rok........ 18000
4. rok........ 18000
5. rok........ 18000
celkem odepsáno = 94000 místo původních 80000.
Zobrazení prodeje odpisovaného majetku po 2 letech (...oprávky dosáhly zatím 40):
majetek se vyřadí z evidence: Oprávky / DHM (82)
zůstatková hodnota v době prodeje se odepíše: N-odpisy / Oprávky (42)
zaúčtují se tržby z prodeje (prodáno za 54) ==> HV = 54 – 42 = 12 zisk; if prodáno za 34 ==> HV = 34 – 42 = 8 ztráta
Struktura rozpočtu
Struktura rozpočtu
- přístup k členění nákladů (vazba na účelné vynaložení)
př.: Srovnání druhového čl. a účelového
prvotní druhotné
(exter.) (inter.n)
Rozpočet je zde detailním rozpisem „Nákladů na opravy“
- buď zajist. externě
- nebo si provádět sám (dáváme zde přednost druhovému čl.-více detailní pohl.)
Spotř. režij. mater. 600
Nakupov. služby,opravy 12000
Rež. mzdy opravářů vlastních 900
----------------------
Prvotní (ext.)N 13500
Opravy a udrž (převod z opr.střediska) 13000 (Q *VPC)
-----------------------
Druhotné (int.) nákl 13000
..............
Celkem za položku „opravy a údržba“ 26500
X
Účelové členění – opravy a údržba 26500 (nic moc nám neřekne).
------------------------------
Metody rozpočtování
1) metody vycházející z údajů o skutečných nákladech v minulosti
2) rozpočtování s nulovým základem
- přístup k členění nákladů (vazba na účelné vynaložení)
př.: Srovnání druhového čl. a účelového
prvotní druhotné
(exter.) (inter.n)
Rozpočet je zde detailním rozpisem „Nákladů na opravy“
- buď zajist. externě
- nebo si provádět sám (dáváme zde přednost druhovému čl.-více detailní pohl.)
Spotř. režij. mater. 600
Nakupov. služby,opravy 12000
Rež. mzdy opravářů vlastních 900
----------------------
Prvotní (ext.)N 13500
Opravy a udrž (převod z opr.střediska) 13000 (Q *VPC)
-----------------------
Druhotné (int.) nákl 13000
..............
Celkem za položku „opravy a údržba“ 26500
X
Účelové členění – opravy a údržba 26500 (nic moc nám neřekne).
------------------------------
Metody rozpočtování
1) metody vycházející z údajů o skutečných nákladech v minulosti
2) rozpočtování s nulovým základem
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)