Mezinárodní účetní standardy v bankovnictví
Z důvodu vzájemné srozumitelnosti, zejména při vytváření nadnárodních společností a mezinárodní dělby práce, se principy vedení účetnictví postupem doby mezi zeměmi harmonizují. Velmi důležitá je zejména správná informovanost správních orgánů bank, společníků ,vkladatelů a zaměstnanců.
Mezinárodně uznávané účetní zásady jsou:
nepřetržitost vedení účetní evidence účetní jednotkou
autonomie jednotlivých účetních období
neměnnost účetních metod oceňování (změnu lze provést pouze k 1.lednu)
úplnost a pravdivost účetnictví ,zásady materiálnosti účetnictví
opatrnost, kdy do výnosů zahrnujeme pouze skutečný dosažený zisk, na druhé straně do nákladů se zahrnou i tzv. potenciální ztráty
neměnnost účetních metod
zákaz kompenzovat majetkové hodnoty
nedotknutelnost výchozí bilance
aktuálnost a ažurita účetní evidence
Tyto obecně uznávané účetní zásady jsou významným prvkem účetního systému bank a přispívají k tomu, že účetnictví bank poskytuje reálné údaje o situaci majetkové, finanční a důchodové.
Mezinárodní účetní standardy (IAS) stanoví většinou určitá obecná pravidla, která může
domácí legislativa zpřesnit.
Účetní standardy EU
Při přípravě nových účetních předpisů se s ohledem na uvažovanou integraci České republiky do Evropské unie (EU) již vychází z doporučení směrnic Evropských společenství (ES).
Dosud šle zejména o čtvrtou směrnici ( 86/635/EEC) z 8.12.1986 a sedmou směrnici (83/349/83) z 13.6.1983.
Čtvrtá směrnice stanoví požadavky na zveřejňované údaje ročních závěrek a konsolidovaných účtů bank, je promítnuta do požadavků MFČR na zveřejňované údaje českých bank / opatření MF čj. 282/64050/97 publikováno ve Finančním zpravodaji 11/97)
Sedmá směrnice se týká konsolidace účetnictví a byla rozpracována na podmínky České republiky opatřením Ministerstva financi ČR (čj. 282/9 090/93 m- publikovaná ve FZ č.4/1994) ve znění pozdějších dodatků .
Zobrazují se příspěvky se štítkemzásady. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzásady. Zobrazit všechny příspěvky
Účetní zásady
8) Zásada opatrnosti (konzervativnosti)
(§ 25 odst.2 ve spojení s § 26 odst.3 nebo oceňování reálnou hodnotou § 27)
Při oceňování majetku a závazků se má brát na zřetel na případná rizika a nejistoty. Při uplatňování této zásady se jedná o rozumný odhad rizik, jejich vyjádření, popř. vytvoření zdrojů pro krytí předpokládaných budoucích ztrát.Zásada opatrnosti se prakticky realizuje prostřednictvím těchto institutů :
- opravné položky
- rezervy
- dohadné položky
Opravné položky a rezervy – V rámci banky jsou gestoři bankovních produktů a agend povinni k položkám majetku , jež jsou předmětem její činnosti uvést ve svých metodických pokynech rizika, která v oblasti jejich činnosti potenciálně existují.
Specifikace těchto rizik pak může být podkladem pro tvorbu opravných položek a rezerv (opravné položky a rezervy pro oblast aktivních obchodů, rezervy na opravy při hospodaření s majetkem, vnitřní předpisy bank (zásady vytváření portfolia cenných papírů a majetkových podílů )
Dohadné položky - Dohadné položky jsou v podstatě pohledávky nebo závazky neurčité výše, které věcně souvisejí s výnosy, náklady a rozvahovými položkami (aktivy) právě minulého období. Účelem jejich použití je proúčtovat do příslušného účetního období veškeré známe a uskutečněné hospodářské operace, které nebyly z formálního nebo časového důvodu dokončeny, případně řádně zdokumentovány.
9) Nezávislost účetních období (aktuální základ)
(§ 3 odst. 1)
Tato metoda vyžaduje účtování hospodářských případů do období, se kterým časově a věcně souvisí, nikoliv do období kdy došlo k pohybu peněžních prostředků.
Uplatnění této metody vede k časovému rozlišování nákladů a výnosů,příjmů a výdajů ( náklady příštích období, příjmy příštích období, výdaje příštích období,výnosy příštích období )
Účetním obdobím je jeden kalendářní rok. Periodicita rozpouštění nákladů, výnosů, příjmů a výdajů není v bankách vázána na toto účetní období , ale na kratší časové úseky.
(§ 25 odst.2 ve spojení s § 26 odst.3 nebo oceňování reálnou hodnotou § 27)
Při oceňování majetku a závazků se má brát na zřetel na případná rizika a nejistoty. Při uplatňování této zásady se jedná o rozumný odhad rizik, jejich vyjádření, popř. vytvoření zdrojů pro krytí předpokládaných budoucích ztrát.Zásada opatrnosti se prakticky realizuje prostřednictvím těchto institutů :
- opravné položky
- rezervy
- dohadné položky
Opravné položky a rezervy – V rámci banky jsou gestoři bankovních produktů a agend povinni k položkám majetku , jež jsou předmětem její činnosti uvést ve svých metodických pokynech rizika, která v oblasti jejich činnosti potenciálně existují.
Specifikace těchto rizik pak může být podkladem pro tvorbu opravných položek a rezerv (opravné položky a rezervy pro oblast aktivních obchodů, rezervy na opravy při hospodaření s majetkem, vnitřní předpisy bank (zásady vytváření portfolia cenných papírů a majetkových podílů )
Dohadné položky - Dohadné položky jsou v podstatě pohledávky nebo závazky neurčité výše, které věcně souvisejí s výnosy, náklady a rozvahovými položkami (aktivy) právě minulého období. Účelem jejich použití je proúčtovat do příslušného účetního období veškeré známe a uskutečněné hospodářské operace, které nebyly z formálního nebo časového důvodu dokončeny, případně řádně zdokumentovány.
9) Nezávislost účetních období (aktuální základ)
(§ 3 odst. 1)
Tato metoda vyžaduje účtování hospodářských případů do období, se kterým časově a věcně souvisí, nikoliv do období kdy došlo k pohybu peněžních prostředků.
Uplatnění této metody vede k časovému rozlišování nákladů a výnosů,příjmů a výdajů ( náklady příštích období, příjmy příštích období, výdaje příštích období,výnosy příštích období )
Účetním obdobím je jeden kalendářní rok. Periodicita rozpouštění nákladů, výnosů, příjmů a výdajů není v bankách vázána na toto účetní období , ale na kratší časové úseky.
Účetní zásady
10) Zásada zákazu kompenzace (vzájemného vyrovnání )
Tato zásada zjednodušeně vyjádřeno zakotvuje princip odděleného účtování pohledávek, závazků, nákladů a výnosů na samostatných účtech – nikoliv storna nebo zápisy na opačných stranách účtů.
Zákaz kompenzace se vztahuje na :
- úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky různých právnických popř.fyzických osob
- úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky téže právnické nebo fyzické osoby, účtované v různých měnách nebo s různou dobou splatnosti
- termínovaný vklad s dílčím nebo termínovaným úvěrem poskytnutým na tento vklad
- nákladové a výnosové úroky téže právnické nebo fyzické osoby
- náklady a výnosy vztahující se k přijatým a poskytnutým úvěrům zajištěným převodem cenných papírů,popř.jinými hodnotami
- tvorbu opravných položek a rezerv s jejich použitím
- inventarizační rozdíly zjištěné u hmotného i nehmotného majetku
Kompenzovat se mohou částky :
- hodnot přijatých k zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem, pokud to smlouva nebo zvláštní předpisy umožňují
- dobropisů ( refundací) týkajících se konkrétní nákladové, popř. výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období v kterém byl náklad nebo výnos zúčtován
- doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků
- pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich souvislost
11) Zásady provádění zápisů do účetních knih při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky
Při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky musí alespoň jedna účetní kniha obsahovat údaje umožňující kontrolu návaznosti jednotlivých účetních zápisů na údaje dokladů.
Zaúčtování všech účetních dokladů správnými částkami do příslušného účetního období lze prokázat zhotovením opisu vstupních dat, který je účetní knihou – deníkem.Další účetní knihy lze odvodit programem zpracování dat podle projekčně programové dokumentace.
Použití prostředků výpočetní a jiné techniky musí umožnit výstup údajů v písemné formě, pokud je požadována z důvodů :
• ověřování účetní závěrky auditorem
• daňové revize
• vztahu podniku k bance apod.
Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních písemností a údajů v nich obsažených , záznam na technických nosičích dat ,prostředků výpočetní techniky a projekčně programové dokumentace před jejich zneužitím, poškozením zničením nebo ztrátou .
Tato zásada zjednodušeně vyjádřeno zakotvuje princip odděleného účtování pohledávek, závazků, nákladů a výnosů na samostatných účtech – nikoliv storna nebo zápisy na opačných stranách účtů.
Zákaz kompenzace se vztahuje na :
- úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky různých právnických popř.fyzických osob
- úvěry, vklady a jiné pohledávky a závazky téže právnické nebo fyzické osoby, účtované v různých měnách nebo s různou dobou splatnosti
- termínovaný vklad s dílčím nebo termínovaným úvěrem poskytnutým na tento vklad
- nákladové a výnosové úroky téže právnické nebo fyzické osoby
- náklady a výnosy vztahující se k přijatým a poskytnutým úvěrům zajištěným převodem cenných papírů,popř.jinými hodnotami
- tvorbu opravných položek a rezerv s jejich použitím
- inventarizační rozdíly zjištěné u hmotného i nehmotného majetku
Kompenzovat se mohou částky :
- hodnot přijatých k zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem, pokud to smlouva nebo zvláštní předpisy umožňují
- dobropisů ( refundací) týkajících se konkrétní nákladové, popř. výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období v kterém byl náklad nebo výnos zúčtován
- doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků
- pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich souvislost
11) Zásady provádění zápisů do účetních knih při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky
Při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky musí alespoň jedna účetní kniha obsahovat údaje umožňující kontrolu návaznosti jednotlivých účetních zápisů na údaje dokladů.
Zaúčtování všech účetních dokladů správnými částkami do příslušného účetního období lze prokázat zhotovením opisu vstupních dat, který je účetní knihou – deníkem.Další účetní knihy lze odvodit programem zpracování dat podle projekčně programové dokumentace.
Použití prostředků výpočetní a jiné techniky musí umožnit výstup údajů v písemné formě, pokud je požadována z důvodů :
• ověřování účetní závěrky auditorem
• daňové revize
• vztahu podniku k bance apod.
Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních písemností a údajů v nich obsažených , záznam na technických nosičích dat ,prostředků výpočetní techniky a projekčně programové dokumentace před jejich zneužitím, poškozením zničením nebo ztrátou .
Účetní zásady
5) Zásada vymezení okamžiku realizace - jedná se o jasné vymezení okamžiku , ve kterém je možno´= ´nutno účtovat na účty nákladů, výnosů a na rozvahové účty, kdy se pro tento okamžik užívá pojmu „den uskutečnění účetního případu“.
Z toho vyplývá zásada vymezení okamžiku realizace u bankovních produktů a agent. V převážné většině se váže okamžik realizace na provedení hotovostní, popř. bezhotovostní operace. U těchto typů operací je ažurita zúčtování do účetního systému denní = účtování musí být provedeno tentýž den, ve kterém proběhl okamžik realizace operace .
Jedná se zejména o :
- den výplaty nebo převzetí hotovosti
- den nákupu nebo prodeje valut, deviz
- den nákupu nebo prodeje cenných papírů
- den provedení platby , popř. inkasa z účtu klienta
- den příkazu na korespondenta k provedení platby
- den připsání (valuty) prostředku podle zprávy došlé od korespondenta banky
- den uzavírání obchodu s cennými papíry,devizami,opcemi, popř. jinými deriváty
- den vydání nebo převzetí záruky,popř. úvěrového příslibu
- den převzetí hodnoty do úschovy apod.
V některých oblastech bankovních produktů a agend může záviset den uskutečnění účetního případu i na termín stanovený obecnými předpisy, různými typy smluvních vztahů i vnitřních předpisů.
Dále k tomu navazuje zásada vymezení okamžiku realizace u agend vnitřního hospodaření banky . Tímto dnem se rozumí zejména den, ve kterém dojde:
- k nabytí vlastnictví nebo jeho zániku, popř. práv k cizím věcem, ke vzniku pohledávky a závazku, jejich změn nebo zániku, ke zjištění škody, manka, schodku, přebytku
- k dalším skutečnostem, které jsou předmětem účetnictví a které nastaly (popř. jsou k dispozici potřebné doklady skutečnosti dokumentující )
- ke skutečnostem vyplývajících z vnitřních předpisů bank
Z toho vyplývá zásada vymezení okamžiku realizace u bankovních produktů a agent. V převážné většině se váže okamžik realizace na provedení hotovostní, popř. bezhotovostní operace. U těchto typů operací je ažurita zúčtování do účetního systému denní = účtování musí být provedeno tentýž den, ve kterém proběhl okamžik realizace operace .
Jedná se zejména o :
- den výplaty nebo převzetí hotovosti
- den nákupu nebo prodeje valut, deviz
- den nákupu nebo prodeje cenných papírů
- den provedení platby , popř. inkasa z účtu klienta
- den příkazu na korespondenta k provedení platby
- den připsání (valuty) prostředku podle zprávy došlé od korespondenta banky
- den uzavírání obchodu s cennými papíry,devizami,opcemi, popř. jinými deriváty
- den vydání nebo převzetí záruky,popř. úvěrového příslibu
- den převzetí hodnoty do úschovy apod.
V některých oblastech bankovních produktů a agend může záviset den uskutečnění účetního případu i na termín stanovený obecnými předpisy, různými typy smluvních vztahů i vnitřních předpisů.
Dále k tomu navazuje zásada vymezení okamžiku realizace u agend vnitřního hospodaření banky . Tímto dnem se rozumí zejména den, ve kterém dojde:
- k nabytí vlastnictví nebo jeho zániku, popř. práv k cizím věcem, ke vzniku pohledávky a závazku, jejich změn nebo zániku, ke zjištění škody, manka, schodku, přebytku
- k dalším skutečnostem, které jsou předmětem účetnictví a které nastaly (popř. jsou k dispozici potřebné doklady skutečnosti dokumentující )
- ke skutečnostem vyplývajících z vnitřních předpisů bank
Účetní zásady
6) Zásada konzistentnosti mezi účetními obdobími (zásada věcné a metodické stálosti)
Metody účtování hospodářských operací, metody oceňování, náplň příslušných položek ve výkazech , aj. mají zůstávat stále nejenom uvnitř účetního období, ale i mezi nimi. Musí zajišťovat srovnatelnost - kontinuitu . V případě nutných změn musí uvést takovou skutečnost v příloze k výkazům, včetně případného vlivu změny metody do hospodářského výsledku banky. ( § 7 odst.4, § 4 odst. 2 )
Tato zásada zaručuje srovnatelnost z hlediska času.
Účetní jednotky nesmějí měnit v průběhu účetního období způsoby oceňování, postupy odpisování, postupy zúčtování, uspořádání položek účetní uzávěrky, obsahové vymezení těchto položek a postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky. Tyto postupy použité v jednom účetním období mohou účetní jednotky změnit v účetnictví a v účetní závěrce bezprostředně následujícího účetního období jen z důvodů dosažení věrného zobrazení předmětu účetnictví. Důvody změn a peněžní částky z nich vyplývající musí být uvedeny v příloze účetní uzávěrky.Rozdíly ze změn použitých způsobů oceňování v účetnictví a účetní uzávěrce jsou účetními případy bezprostředně následujícího účetního období.
7) Zásada bilanční kontinuity.
Z této zásady vyplývá návaznost konečných a počátečních stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími.
Metody účtování hospodářských operací, metody oceňování, náplň příslušných položek ve výkazech , aj. mají zůstávat stále nejenom uvnitř účetního období, ale i mezi nimi. Musí zajišťovat srovnatelnost - kontinuitu . V případě nutných změn musí uvést takovou skutečnost v příloze k výkazům, včetně případného vlivu změny metody do hospodářského výsledku banky. ( § 7 odst.4, § 4 odst. 2 )
Tato zásada zaručuje srovnatelnost z hlediska času.
Účetní jednotky nesmějí měnit v průběhu účetního období způsoby oceňování, postupy odpisování, postupy zúčtování, uspořádání položek účetní uzávěrky, obsahové vymezení těchto položek a postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky. Tyto postupy použité v jednom účetním období mohou účetní jednotky změnit v účetnictví a v účetní závěrce bezprostředně následujícího účetního období jen z důvodů dosažení věrného zobrazení předmětu účetnictví. Důvody změn a peněžní částky z nich vyplývající musí být uvedeny v příloze účetní uzávěrky.Rozdíly ze změn použitých způsobů oceňování v účetnictví a účetní uzávěrce jsou účetními případy bezprostředně následujícího účetního období.
7) Zásada bilanční kontinuity.
Z této zásady vyplývá návaznost konečných a počátečních stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími.
Směrná účtová osnova
Směrná účtová osnova je uspořádána do účtových tříd a účtových skupin.
V rámci účtových skupin si účetní jednotky vytvoří syntetické účty, na jejichž základě sestaví účtový rozvrh v souladu s § 14 ÚčZ.
Platí zásada, že při vytváření syntetických a analytických účtů by měly účetní jednotky vzít v úvahu následující hlediska :
a) stav a pohyb jednotlivého majetku a jiných aktiv (tj. účty časového rozlišení a dohadná položka aktivní )
b) stav a pohyb jednotlivých závazků a jiných pasiv (tj. účty časového rozlišení a dohadná položka pasivní ),
c) náklady a výnosy v jednotlivých účtových skupinách ,
d) výsledek hospodaření,
e) sestavení účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,
f) sestavení daňových přiznání,
g) sestavení výkazů požadovaných zvláštními předpisy, např. kapitálová přiměřenost, pololetní zpráva apod.
Účtová osnova zahrnuje 10 účtových tříd. V samostatné části účtové osnovy jsou soustředěny syntetické účty používané pouze emisní bankou (ČNB), která v ostatním využívá účtů platných pro obchodní banky.
Na účtovou osnovu navazují postupy účtování pro banky. Tyto se člení na tři části:
- Obecná ustanovení. Jde o společná ustanovení postupů v účtování.
Především o ustanovení provádějící zákon o účetnictví 501/2002 Sb.. Vymezují se zde některé pojmy, zákaz kompenzace, provádí se členění majetkových účastí, stanoví se zásady nákladů a výnosů a jejich časové rozlišení, použití oceňování cizích měn v účetnictví banky, zásady pro použití rezerv nebo opravných položek, den uskutečnění účetního případu a další.
- Zvláštní ustanovení k účtovým třídám
Odůvodnění přijetí zvláštní úpravy účetnictví bank vyplývá z preambule uvedené Direktivy - rady evropských společenství - nesmí být použita pro banky a ostatní finanční instituce ...
- Zvláštní postupy účtování emisní banky
Použití současné účtové osnovy a postupů účtování pro banky, jakož i sestavení
účetní závěrky banky, není možné nezávisle a bez znalosti věcných účetních zásad
english tags: debt consolidation
V rámci účtových skupin si účetní jednotky vytvoří syntetické účty, na jejichž základě sestaví účtový rozvrh v souladu s § 14 ÚčZ.
Platí zásada, že při vytváření syntetických a analytických účtů by měly účetní jednotky vzít v úvahu následující hlediska :
a) stav a pohyb jednotlivého majetku a jiných aktiv (tj. účty časového rozlišení a dohadná položka aktivní )
b) stav a pohyb jednotlivých závazků a jiných pasiv (tj. účty časového rozlišení a dohadná položka pasivní ),
c) náklady a výnosy v jednotlivých účtových skupinách ,
d) výsledek hospodaření,
e) sestavení účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,
f) sestavení daňových přiznání,
g) sestavení výkazů požadovaných zvláštními předpisy, např. kapitálová přiměřenost, pololetní zpráva apod.
Účtová osnova zahrnuje 10 účtových tříd. V samostatné části účtové osnovy jsou soustředěny syntetické účty používané pouze emisní bankou (ČNB), která v ostatním využívá účtů platných pro obchodní banky.
Na účtovou osnovu navazují postupy účtování pro banky. Tyto se člení na tři části:
- Obecná ustanovení. Jde o společná ustanovení postupů v účtování.
Především o ustanovení provádějící zákon o účetnictví 501/2002 Sb.. Vymezují se zde některé pojmy, zákaz kompenzace, provádí se členění majetkových účastí, stanoví se zásady nákladů a výnosů a jejich časové rozlišení, použití oceňování cizích měn v účetnictví banky, zásady pro použití rezerv nebo opravných položek, den uskutečnění účetního případu a další.
- Zvláštní ustanovení k účtovým třídám
Odůvodnění přijetí zvláštní úpravy účetnictví bank vyplývá z preambule uvedené Direktivy - rady evropských společenství - nesmí být použita pro banky a ostatní finanční instituce ...
- Zvláštní postupy účtování emisní banky
Použití současné účtové osnovy a postupů účtování pro banky, jakož i sestavení
účetní závěrky banky, není možné nezávisle a bez znalosti věcných účetních zásad
english tags: debt consolidation
Účetní zásady
Účetní zásady
Tyto zásady představují soubor pravidel, které je banka povinna dodržovat při vedení účetnictví a při sestavování a předkládání účetních výkazů. Nejsou vyhlášeny žádným samostatným právním předpisem, ale většina nejdůležitějších zásad a principů vyplývá ze zákona o účetnictví. (bilanční princip, podvojnost, dokladovost, oceňování, inventarizace, soustava účtů… )
1) Odpovědnost za vedení účetnictví – je dána zákonem o účetnictví 563/1991 Sb., tedy nese představenstvo. V rámci svých kompetencí deleguje odpovědnost na ředitele odborů centrály, ředitele odboru účetnictví,ředitele poboček. Dále je postupováno podle předpisů organizačních jednotek.
2) Zásada účetní jednotky – jedná se o vymezení relativně uzavřeného celku, za který se vede účetnictví , předkládají a sestavují se účetní výkazy dle zákona O účetnictví odst.2 §1 a §2 obchodního zákoníku.
3) Předpoklad neomezené doby trvání – při procesu měření a hodnocení ekonomických jevů je třeba vycházet z určitého předpokladu o době, po kterou bude jednotka v provozu.
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti.
(§ 7, odst. 3 )
4) Zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace podniku. Je definována v §3 odst.2 zákona o účetnictví, přičemž periodicita je zkrácena požadavky uživatelů.U bank jsou požadavky především ze strany emisní banky – ČNB. Jsou to zpravidla požadované výkazy a hlášení týkající se období kratšího než je období účetní (1 rok). Například měsíc,dekáda ale i denní hlášení devizové pozice a podobně .
Tyto zásady představují soubor pravidel, které je banka povinna dodržovat při vedení účetnictví a při sestavování a předkládání účetních výkazů. Nejsou vyhlášeny žádným samostatným právním předpisem, ale většina nejdůležitějších zásad a principů vyplývá ze zákona o účetnictví. (bilanční princip, podvojnost, dokladovost, oceňování, inventarizace, soustava účtů… )
1) Odpovědnost za vedení účetnictví – je dána zákonem o účetnictví 563/1991 Sb., tedy nese představenstvo. V rámci svých kompetencí deleguje odpovědnost na ředitele odborů centrály, ředitele odboru účetnictví,ředitele poboček. Dále je postupováno podle předpisů organizačních jednotek.
2) Zásada účetní jednotky – jedná se o vymezení relativně uzavřeného celku, za který se vede účetnictví , předkládají a sestavují se účetní výkazy dle zákona O účetnictví odst.2 §1 a §2 obchodního zákoníku.
3) Předpoklad neomezené doby trvání – při procesu měření a hodnocení ekonomických jevů je třeba vycházet z určitého předpokladu o době, po kterou bude jednotka v provozu.
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti.
(§ 7, odst. 3 )
4) Zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku a finanční situace podniku. Je definována v §3 odst.2 zákona o účetnictví, přičemž periodicita je zkrácena požadavky uživatelů.U bank jsou požadavky především ze strany emisní banky – ČNB. Jsou to zpravidla požadované výkazy a hlášení týkající se období kratšího než je období účetní (1 rok). Například měsíc,dekáda ale i denní hlášení devizové pozice a podobně .
Zásady daňového řízení
zásady daňového řízení
a) zákonnosti – celé daňové řízení musí probíhat podle daňových zákonů
b) součinnosti – součinnost mezi správcem daně a daňovým subjektem, daňový subjekt má povinnost napomáhat správci daně při dokazování
c) neveřejného řízení – stanový zákaz přítomnosti každé jiné osoby která není účastníkem daňového řízení
d) mlčenlivosti – všichni účastníci řízení jsou povinni na veřejnosti zamlčet veškeré skutečnosti které vyplynuly z daňového řízení
dělení daňového řízení
a) přípravné řízení – shromažďování důkazů, má vést k objasňování viny či neviny daňových subjektů
b) vyměřovací řízení – stanovena výše daňové povinnosti, stanoven termín splatnosti
c) placení daní – má povinnost zaplatit částku která mu byla stanovena ve vyměřovacím řízení
d) vymáhací řízení – má správce daně právo vymoci zaplacení daňové povinnosti soudní cestou
DPH a její předchůdci
DPH = odváděno při každém prodeji zboží, částka DPH je zahrnuta v ceně zboží
a) zákonnosti – celé daňové řízení musí probíhat podle daňových zákonů
b) součinnosti – součinnost mezi správcem daně a daňovým subjektem, daňový subjekt má povinnost napomáhat správci daně při dokazování
c) neveřejného řízení – stanový zákaz přítomnosti každé jiné osoby která není účastníkem daňového řízení
d) mlčenlivosti – všichni účastníci řízení jsou povinni na veřejnosti zamlčet veškeré skutečnosti které vyplynuly z daňového řízení
dělení daňového řízení
a) přípravné řízení – shromažďování důkazů, má vést k objasňování viny či neviny daňových subjektů
b) vyměřovací řízení – stanovena výše daňové povinnosti, stanoven termín splatnosti
c) placení daní – má povinnost zaplatit částku která mu byla stanovena ve vyměřovacím řízení
d) vymáhací řízení – má správce daně právo vymoci zaplacení daňové povinnosti soudní cestou
DPH a její předchůdci
DPH = odváděno při každém prodeji zboží, částka DPH je zahrnuta v ceně zboží
Účetní principy
Účetní principy (zásady)
• Princip věrného zobrazení (objektivity) – true and fair view – §7*
- musí odpovídat skutečnosti (skutečným stavům)
• Zásada opatrnosti – §24 – 26*
- je třeba nenadhodnocovat aktiva a nepodhodnocovat pasiva
• Realizační princip
- o výnosu je účtováno v okamžiku vzniku, nikoli v okamžiku zaplacení
- je třeba rozlišovat: Náklady x Výdaje; Výnosy x Příjmy
• Akruální princip §3, odst. 1
- o jakékoliv informaci se účtuje v tom čase, kdy se udála
• Zásada kontinuity - §7, odst. 3
- nepřetržité vedení účetnictví, ve smyslu bilanční kontinuity, hospodářské roky musí
navazovat
• Zásada stálosti metod - §7, odst. 4
- souvisí se srovnatelností
- vede k věrnějšímu zobrazení firmy
• Zásada účetní jednotky §1*
- nepřetržitě vést účetnictví od vzniku do zániku
• Princip věrného zobrazení (objektivity) – true and fair view – §7*
- musí odpovídat skutečnosti (skutečným stavům)
• Zásada opatrnosti – §24 – 26*
- je třeba nenadhodnocovat aktiva a nepodhodnocovat pasiva
• Realizační princip
- o výnosu je účtováno v okamžiku vzniku, nikoli v okamžiku zaplacení
- je třeba rozlišovat: Náklady x Výdaje; Výnosy x Příjmy
• Akruální princip §3, odst. 1
- o jakékoliv informaci se účtuje v tom čase, kdy se udála
• Zásada kontinuity - §7, odst. 3
- nepřetržité vedení účetnictví, ve smyslu bilanční kontinuity, hospodářské roky musí
navazovat
• Zásada stálosti metod - §7, odst. 4
- souvisí se srovnatelností
- vede k věrnějšímu zobrazení firmy
• Zásada účetní jednotky §1*
- nepřetržitě vést účetnictví od vzniku do zániku
Právní úprava účetnictví
Právní úprava účetnictví
Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb (1. 1. 1992 novelizace)
platí pro:
• právnické osoby
• fyzické osoby, které provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost
• rozpočtové a výdělečné organizace
• politické strany, hnutí a církve
základní znaky:
• zachycuje hospodářské jevy - jednoznačně určené, za určité časové období, na základě písem. záznamu v účetním dokladu, v peněžních jednotkách
• zachycuje skutečný stav a pohyb jednotlivých závazků a zjišťuje skutečný hospodářský výsledek
Účetní zásady
1) Zásada účetní jednotky - ÚJ musí být vymezena jako relativně uzavřený celek, za který je vedeno účetnictví a sestavuje se účetní uzávěrka
2) Nepřetržitosti trvání ÚJ - povinnost vedení účetnictví v obdobích po sobě následujících od vzniku až do zániku ÚJ
3) Zásada nezávislosti jednotlivých účetních období - znamená, že ÚJ zaznamenává účetní případy do období, s nimiž časově a věcně souvisí
4) Zásada objektivity účetnictví - ÚJ musí vést účetnictví úplně, průkazně, správně
5) Zásada bilanční kontinuity - návaznost KS a PS rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími
6) Zásada oceňování majetku a závazků - každá skupina majetku a závazku
7) Zásada opatrnosti - nenadhodnocovat aktiva a výnosy, a nepodhodnocovat pasiva a náklady
8) Zásada zákazu kompenzace - náklady a výnosy se musí evidovat zvlášť
Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb (1. 1. 1992 novelizace)
platí pro:
• právnické osoby
• fyzické osoby, které provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost
• rozpočtové a výdělečné organizace
• politické strany, hnutí a církve
základní znaky:
• zachycuje hospodářské jevy - jednoznačně určené, za určité časové období, na základě písem. záznamu v účetním dokladu, v peněžních jednotkách
• zachycuje skutečný stav a pohyb jednotlivých závazků a zjišťuje skutečný hospodářský výsledek
Účetní zásady
1) Zásada účetní jednotky - ÚJ musí být vymezena jako relativně uzavřený celek, za který je vedeno účetnictví a sestavuje se účetní uzávěrka
2) Nepřetržitosti trvání ÚJ - povinnost vedení účetnictví v obdobích po sobě následujících od vzniku až do zániku ÚJ
3) Zásada nezávislosti jednotlivých účetních období - znamená, že ÚJ zaznamenává účetní případy do období, s nimiž časově a věcně souvisí
4) Zásada objektivity účetnictví - ÚJ musí vést účetnictví úplně, průkazně, správně
5) Zásada bilanční kontinuity - návaznost KS a PS rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími
6) Zásada oceňování majetku a závazků - každá skupina majetku a závazku
7) Zásada opatrnosti - nenadhodnocovat aktiva a výnosy, a nepodhodnocovat pasiva a náklady
8) Zásada zákazu kompenzace - náklady a výnosy se musí evidovat zvlášť
Evidence výnosů
Evidence výnosů
Výnos je výkon v peněžním vyjádření; největší položkou jsou tržby (peněžní prostředky získané činností firmy)
x
Příjem - veškeré přijaté peněžní prostředky
Členění
• provozní, finanční, mimořádné
• podle druhu - podle účtů, skupin ( důležité členění pro zjištění hospodářského výsledku - zvlášť pro provozní a mimořádné)
Výnosové účty
61, 62 -> daňově uznatelné
65 - stejné jako u nákladových účtů
663 - daň. uznatelné
Hlavní zásady při účtování nákladů
1) Na účty nákladů a výnosů se účtuje narůstajícím způsobem od začátku roku
2) Náklady a výnosy se účtují do období, s nímž časově souvisí (0 splátku leasingu)
3) N a V se nesmí vyrovnávat (zákaz kompenzace)
3 věci pro účtování -> období, účel, částka ( pro běžné účtování)
Výnos je výkon v peněžním vyjádření; největší položkou jsou tržby (peněžní prostředky získané činností firmy)
x
Příjem - veškeré přijaté peněžní prostředky
Členění
• provozní, finanční, mimořádné
• podle druhu - podle účtů, skupin ( důležité členění pro zjištění hospodářského výsledku - zvlášť pro provozní a mimořádné)
Výnosové účty
61, 62 -> daňově uznatelné
65 - stejné jako u nákladových účtů
663 - daň. uznatelné
Hlavní zásady při účtování nákladů
1) Na účty nákladů a výnosů se účtuje narůstajícím způsobem od začátku roku
2) Náklady a výnosy se účtují do období, s nímž časově souvisí (0 splátku leasingu)
3) N a V se nesmí vyrovnávat (zákaz kompenzace)
3 věci pro účtování -> období, účel, částka ( pro běžné účtování)
Charakteristika materiálových zásob
Charakteristika materiálových zásob
Zásoby patří mezi tzv. oběžný majetek, pro který je charakteristická jednorázová spotřeba a přeměna v jinou majetkovou složku.
Veškeré zásoby jsou uvedeny ve směrné účtové osnově v rámci 1. účtové třídy. Kromě materiálu ( účtová skupina 11 ) tu dále najdeme zásoby vlastní výroby – např. nedokončená výroba, výrobky ( účtová skupina 12 ) a zásoby zboží ( účtová skupina 13 ).
111 – pořízení materiálu
112 – materiál na skladě
119 – materiál na cestě
121 – nedokončená výroba
122 – polotovary vlastní výroby
123 – výrobky
131 – příjem zboží
132 – zboží na skladě a v prodejnách
139 – zboží na cestě
Zásoby patří mezi tzv. oběžný majetek, pro který je charakteristická jednorázová spotřeba a přeměna v jinou majetkovou složku.
Veškeré zásoby jsou uvedeny ve směrné účtové osnově v rámci 1. účtové třídy. Kromě materiálu ( účtová skupina 11 ) tu dále najdeme zásoby vlastní výroby – např. nedokončená výroba, výrobky ( účtová skupina 12 ) a zásoby zboží ( účtová skupina 13 ).
111 – pořízení materiálu
112 – materiál na skladě
119 – materiál na cestě
121 – nedokončená výroba
122 – polotovary vlastní výroby
123 – výrobky
131 – příjem zboží
132 – zboží na skladě a v prodejnách
139 – zboží na cestě
OSTATNÍ DŮLEŽITÉ VĚCI
OSTATNÍ DŮLEŽITÉ VĚCI!!!
*NÁKLADY A VÝNOSY*
Náklady a výnosy představují v účetnictví dvě strany hospodářského výsledku. Ve směrné účtové osnově jsou zařazeny do 5. a 6. účtové třídy, souhrnně se nazývají výsledkové účty.
Náklady
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby:
- cizích výkonů ( nakoupené služby )
- práce vlastních zaměstnanců ( mzdové náklady, pojistné z mezd )
- oběžného majetku ( spotřebovaný materiál, prodané zboží )
- dlouhodobého majetku ( odpisy; zde se nejedná o jednorázovou spotřebu, ale o postupné opotřebení )
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
- na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
- přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
- náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
- opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
- zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.
*NÁKLADY A VÝNOSY*
Náklady a výnosy představují v účetnictví dvě strany hospodářského výsledku. Ve směrné účtové osnově jsou zařazeny do 5. a 6. účtové třídy, souhrnně se nazývají výsledkové účty.
Náklady
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby:
- cizích výkonů ( nakoupené služby )
- práce vlastních zaměstnanců ( mzdové náklady, pojistné z mezd )
- oběžného majetku ( spotřebovaný materiál, prodané zboží )
- dlouhodobého majetku ( odpisy; zde se nejedná o jednorázovou spotřebu, ale o postupné opotřebení )
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
- na výsledkových účtech se účtuje narůstajícím způsobem od začátku účetního období
Na začátku účetního období vykazují nulový zůstatek, z konečných zůstatků pak logicky lze vypočítat výsledek hospodaření firmy za účetní období.
- přírůstky nákladů se účtují na straně Má dáti, přírůstky výnosů na straně Dal.
Při účtování to jednak vyplývá ze zásady podvojnosti, jednak to lze vysvětlit i tak, že výnosy představují zlepšení hospodářského výsledku
- náklady a výnosy se účtují vždy do období se kterými věcně a časově souvisejí.
Například výdaj za reklamu zaplacený v prosinci 2004 na rok 2005 se do nákladů promítne až v roce 2005, naopak nájemné za prosinec 2004 zaplacené až v lednu 2005 se do nákladů zaznamená již v roce 2004.
- opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se účtují na výsledkových účtech, kterých se týkají, pouze v případech, kdy oprava představuje významnou částku, zaúčtuje se do mimořádných nákladů nebo výnosů
účet 588 – ostatní mimořádné náklady
688 – ostatní mimořádné výnosy
- zákaz vzájemného zúčtování nákladů a výnosů
až na výjimky nelze proti sobě kompenzovat náklady a výnosy a zúčtovat pouze rozdíl mezi nimi.
Účetní soustavy
Účetní soustavy
- účetnictví je řízeno zákonem o účetnictví
ZÁSADY:
1. zásada účetní jednotky – přesně určit co do té jednotky patří a co ne
2. zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky – že budu účtovat po celou dobu firmy
3. zásada nezávislosti účetních období – povinnost zapsat věc do období kam patří
4. zásada objektivity – zajištěna pomocí dokladů
5. zásada zákazu kompenzace – nákladů a výnosů, pohledávek a výnosů
6. zásada opatrnosti – vykazovat majetek ve stejné výši jakou mám
1. jednoduché účetnictví
- samostatný podnikatel
- zajímají nás peníze a majetek podniku
o Peněžní deník – hlavní účetní kniha (peníze v hotovosti, peníze na účtech
- Zajímá mně stav a pohyb (příjem, výdej)
o Kniha pohledávek – někdo mi dluží
o Kniha závazků – já někomu dlužím
o Kniha dlouhodobého majetku (inventární kniha)
o Kniha zásob
o Kniha nepřímých daní
o Kniha jízd, zakázek….
vedou podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku
- živnostníci a svobodná povolání (advokáti, daňoví poradci. Lékaři)
- IP si může vybrat, jakou bude mít UCE soustavu (pokut však bude zapsán v o. r., musí vést PUCE)
- ve vybrané soustavě musí být zaúčtován celý kalendářní rok (účetní období)
- hlavní knihou je peněžní deník (hotovostní a bezhotovostní peníze)
- Další knihou je kniha pohledávek a závazků nebo kniha dlouhodobého majetku, inventární kniha
- účetnictví je řízeno zákonem o účetnictví
ZÁSADY:
1. zásada účetní jednotky – přesně určit co do té jednotky patří a co ne
2. zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky – že budu účtovat po celou dobu firmy
3. zásada nezávislosti účetních období – povinnost zapsat věc do období kam patří
4. zásada objektivity – zajištěna pomocí dokladů
5. zásada zákazu kompenzace – nákladů a výnosů, pohledávek a výnosů
6. zásada opatrnosti – vykazovat majetek ve stejné výši jakou mám
1. jednoduché účetnictví
- samostatný podnikatel
- zajímají nás peníze a majetek podniku
o Peněžní deník – hlavní účetní kniha (peníze v hotovosti, peníze na účtech
- Zajímá mně stav a pohyb (příjem, výdej)
o Kniha pohledávek – někdo mi dluží
o Kniha závazků – já někomu dlužím
o Kniha dlouhodobého majetku (inventární kniha)
o Kniha zásob
o Kniha nepřímých daní
o Kniha jízd, zakázek….
vedou podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku
- živnostníci a svobodná povolání (advokáti, daňoví poradci. Lékaři)
- IP si může vybrat, jakou bude mít UCE soustavu (pokut však bude zapsán v o. r., musí vést PUCE)
- ve vybrané soustavě musí být zaúčtován celý kalendářní rok (účetní období)
- hlavní knihou je peněžní deník (hotovostní a bezhotovostní peníze)
- Další knihou je kniha pohledávek a závazků nebo kniha dlouhodobého majetku, inventární kniha
AKRUÁLNÍ KONCEPT
• AKRUÁLNÍ KONCEPT
všechny transakce mají být zaúčtovány v době, kdy vznikly a nikoli v době, kdy se uskuteční příslušný příjem nebo výdaj, proto se HV počítá: HV = výnosy – náklady.
náklady a výnosy musí být srovnatelné časově – časové rozlišení, dohadné položky, rezervy. Výn. a nákl. musí být ve věcném souladu. Výnosy a náklady lze porovnávat jen když se vztahují ke stejným objemům produkce.
2 koncepce zjišťování HV:
vyprodukovaný HV – výnosy se přizpůsobují nákladům (úprava výnosů)
realizovaný HV – je zjišťován v rozvinutém rozvah. účetnictví – vztahuje se k výkonům které byly realizovány-tj. prodány, náklady se upravují podle výnosů.
• METODICKÁ STÁLOST MEZI OBDOBÍMI (KONZISTENTNOST) – ZÁSADA BILANČNÍ KONTINUITY
použití účetní metody musí být kontinuální (neměnné metody); konečná rozvaha min. roku je stejná jako poč. rozvaha násl. roku. Pokud se něco změní v účetní metodě (vážné důvody) – je nutné změny vyčíslit a uvést v příloze. Převodový můstek – jak na sebe čísla navazují (minulá a současná); zabezpečit porovnatelnost a přepočitatelnost – zásada bilanč. kontinuity.
• ZÁSADA OBJEKTIVITY
v účetnictví je používán často odhad (je subjektivní); porušením zásad je zmanipulování odhadů kvůli minimalizaci daní nebo naopak kvůli maximalizaci HV.
• ZÁSADA VÝZNAMNOSTI (MATERIÁLNOSTI)
aby bylo účetnictví efektivní, nemá cenu se zabývat nedůležitými drobnostmi; např. oddělení části aktiv do zásob (kvůli jejich nízké ceně)
• PŘEDNOST OBSAHU PŘED FORMOU
v rozvaze by měl být leasing – ale není; zvítězila zde forma (forma- právní předpisy- říkají že v rozvaze je jen to co mám ve vlastnictví. Najaté věci sice používám a jsou významnou součástí mého podnikání, ale nejsou zachyceny protože je nevlastním-ČR.
V jiných zemích se leasing v rozvaze objevuje.
• PŘEDPOKLAD OCEŇOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ PENĚŽNÍ JEDNOTKOU
veškeré hodnoty v účetnictvím jsou vyjadřovány peněžně
• PŘEDPOKLAD STABILNÍ PENĚŽNÍ JEDNOTKY
peníze jsou stabilním měřítkem hodnot (neuvažuje se existence inflace – účetnictví by na ni muselo reagovat např. změnami ocenění), pozor též na stabilitu měnového kurzu
• ZÁSADA HISTORICKÉ CENY
z toho, že jsou peníze stabilním měřítkem hodnot vyplývá, že si můžeme dovolit ocenit aktiva na základě původní ceny (pořizovacích výdajů).
• ZÁSADA OPATRNOSTI
souvisí s oceňováním – smíme vykázat pouze jisté zisky, ztráty všechny hrozící (pravděpodobné). Při snížení tržní hodnoty aktiva snížíme jeho účetní hodnotu, při zvýšení můžeme jít max. do výšky původní ceny. Nepřeceňovat aktivum – protože ho ještě neprodáváme – zisk ještě není realizovaný.
všechny transakce mají být zaúčtovány v době, kdy vznikly a nikoli v době, kdy se uskuteční příslušný příjem nebo výdaj, proto se HV počítá: HV = výnosy – náklady.
náklady a výnosy musí být srovnatelné časově – časové rozlišení, dohadné položky, rezervy. Výn. a nákl. musí být ve věcném souladu. Výnosy a náklady lze porovnávat jen když se vztahují ke stejným objemům produkce.
2 koncepce zjišťování HV:
vyprodukovaný HV – výnosy se přizpůsobují nákladům (úprava výnosů)
realizovaný HV – je zjišťován v rozvinutém rozvah. účetnictví – vztahuje se k výkonům které byly realizovány-tj. prodány, náklady se upravují podle výnosů.
• METODICKÁ STÁLOST MEZI OBDOBÍMI (KONZISTENTNOST) – ZÁSADA BILANČNÍ KONTINUITY
použití účetní metody musí být kontinuální (neměnné metody); konečná rozvaha min. roku je stejná jako poč. rozvaha násl. roku. Pokud se něco změní v účetní metodě (vážné důvody) – je nutné změny vyčíslit a uvést v příloze. Převodový můstek – jak na sebe čísla navazují (minulá a současná); zabezpečit porovnatelnost a přepočitatelnost – zásada bilanč. kontinuity.
• ZÁSADA OBJEKTIVITY
v účetnictví je používán často odhad (je subjektivní); porušením zásad je zmanipulování odhadů kvůli minimalizaci daní nebo naopak kvůli maximalizaci HV.
• ZÁSADA VÝZNAMNOSTI (MATERIÁLNOSTI)
aby bylo účetnictví efektivní, nemá cenu se zabývat nedůležitými drobnostmi; např. oddělení části aktiv do zásob (kvůli jejich nízké ceně)
• PŘEDNOST OBSAHU PŘED FORMOU
v rozvaze by měl být leasing – ale není; zvítězila zde forma (forma- právní předpisy- říkají že v rozvaze je jen to co mám ve vlastnictví. Najaté věci sice používám a jsou významnou součástí mého podnikání, ale nejsou zachyceny protože je nevlastním-ČR.
V jiných zemích se leasing v rozvaze objevuje.
• PŘEDPOKLAD OCEŇOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ PENĚŽNÍ JEDNOTKOU
veškeré hodnoty v účetnictvím jsou vyjadřovány peněžně
• PŘEDPOKLAD STABILNÍ PENĚŽNÍ JEDNOTKY
peníze jsou stabilním měřítkem hodnot (neuvažuje se existence inflace – účetnictví by na ni muselo reagovat např. změnami ocenění), pozor též na stabilitu měnového kurzu
• ZÁSADA HISTORICKÉ CENY
z toho, že jsou peníze stabilním měřítkem hodnot vyplývá, že si můžeme dovolit ocenit aktiva na základě původní ceny (pořizovacích výdajů).
• ZÁSADA OPATRNOSTI
souvisí s oceňováním – smíme vykázat pouze jisté zisky, ztráty všechny hrozící (pravděpodobné). Při snížení tržní hodnoty aktiva snížíme jeho účetní hodnotu, při zvýšení můžeme jít max. do výšky původní ceny. Nepřeceňovat aktivum – protože ho ještě neprodáváme – zisk ještě není realizovaný.
ÚČETNÍ ZÁSADY, PRINCIPY, PŘEDPOKLADY
ÚČETNÍ ZÁSADY, PRINCIPY, PŘEDPOKLADY
- východiska konvenčního účetnictví
Konvenčního? – představují určitou dohodu, která omezuje variantnost využití metodických prvků.
Výběr mezinárodně uznávaných účetních zásad: Kovanicová (porovnat s Janhubou..).
Zásady se odvozují od amerických národních účetních standardů (GAAP) které vznikly po „černém pátku“ (hosp. krize..).
VYHLÁŠENÉ ZÁSADY (nejzákladnější):
NEVYHLÁŠENÉ ZÁSADY (2. úroveň) – vyplývají ze soudních rozhodnutí, publikovaných směrnic řešení problémů..
výběr z vyhlášených zásad – tvoří teoretický základ účetnictví.
Předpoklady a zásady (důležitost se liší, každý autor uvádí v jiném pořadí..):
• KONCEPT ÚČETNÍ JEDNOTKY
je důležité vědět, za jak velký subjekt se účtuje ==> vypovídací schopnost, úč. jednotka musí být tedy přesně definována.
• PŘEDPOKLAD TRVÁNÍ PODNIKU
(v dohledné budoucnosti) – není známo, že by měla být ukončena činnost podniku; pokud se to ví že by měl podnik končit – musí to být uved. v příloze úč výkazů, v takovém případě se změní přístup k oceňování, k odepisování, při tvorbě rezerv, při časovém rozlišování.
• PŘEDPOKLAD PERIODICITY ZJIŠŤOVÁNÍ HOSP. VÝSLEDKU
hosp. výsl. je sledován pravidelně, nejméně každých 12 měsíců
• REALIZAČNÍ PRINCIP
moment uznání výnosů: kdy nám vzniká výnos?
a) v době zaplacení odběratelem – NE (to nám vzniká příjem)
b) když zašleme fakturu – NE
c) předáním zboží odběrateli – ANO – když učiníme vše, abychom si výnos „zasloužili“
- východiska konvenčního účetnictví
Konvenčního? – představují určitou dohodu, která omezuje variantnost využití metodických prvků.
Výběr mezinárodně uznávaných účetních zásad: Kovanicová (porovnat s Janhubou..).
Zásady se odvozují od amerických národních účetních standardů (GAAP) které vznikly po „černém pátku“ (hosp. krize..).
VYHLÁŠENÉ ZÁSADY (nejzákladnější):
NEVYHLÁŠENÉ ZÁSADY (2. úroveň) – vyplývají ze soudních rozhodnutí, publikovaných směrnic řešení problémů..
výběr z vyhlášených zásad – tvoří teoretický základ účetnictví.
Předpoklady a zásady (důležitost se liší, každý autor uvádí v jiném pořadí..):
• KONCEPT ÚČETNÍ JEDNOTKY
je důležité vědět, za jak velký subjekt se účtuje ==> vypovídací schopnost, úč. jednotka musí být tedy přesně definována.
• PŘEDPOKLAD TRVÁNÍ PODNIKU
(v dohledné budoucnosti) – není známo, že by měla být ukončena činnost podniku; pokud se to ví že by měl podnik končit – musí to být uved. v příloze úč výkazů, v takovém případě se změní přístup k oceňování, k odepisování, při tvorbě rezerv, při časovém rozlišování.
• PŘEDPOKLAD PERIODICITY ZJIŠŤOVÁNÍ HOSP. VÝSLEDKU
hosp. výsl. je sledován pravidelně, nejméně každých 12 měsíců
• REALIZAČNÍ PRINCIP
moment uznání výnosů: kdy nám vzniká výnos?
a) v době zaplacení odběratelem – NE (to nám vzniká příjem)
b) když zašleme fakturu – NE
c) předáním zboží odběrateli – ANO – když učiníme vše, abychom si výnos „zasloužili“
Předpoklady, na nichž jsou založeny účetní výkazy
• Předpoklady, na nichž jsou založeny účetní výkazy(kap.1.2.3 svk, str43-46svk). Základní účetní zásady a jejich projev v účetnictví podniku. (??abc, přednášky)
- Základní předpoklady (kap. 2.2 – str.43-46):
o Jde o výběr z US GAAP ty nejzákladnější – nosné pilíře účetního výkaznictví:
- Předpoklad trvání podniku (zobrazení info tak, jako by měl podnik v činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti – např. tvorba rezerv, vykazování očekávaných budoucích ztrát, časové rozlišení N a V – to vše by nemělo smysl, kdyby se podnik chystal ukončit činnost – v takovém (předpokl. konec činnosti) případě by tuto info musel uvést v příloze a příslušné položky zrušit, upravit ocenění např. dlouh. majetku s ohledem na to, že majetek již nebude „vyrábět“ ale že bude prodán)
- Akruální báze – transakce je v účetnictví zobrazena v době vzniku (v období ke kterému náleží) příp. přiřazeny náklady k příslušným výnosům (či výn. k nákl.) které s nimi věcně souvisí BEZ OHLEDU NA TO, ZDA A KDY DOŠLO K PENĚŽNÍM TOKŮM. Zobrazují se tedy nejen výnosy a náklady které současně znamenají příjem peněz nebo jejich ekvivalentů, ale také „přísliby“ zaplatit a „povinnosti“ platit peníze – tedy výnos může být zobrazen jako zvýšení jiného aktiva než peněz (např. pohledávky), u závazků obdobně. (AKRUÁLNÍ BÁZE X CASH BÁZE); akruální znamená „předjímaný“. Nelze říci, že cash je na nic – ten je třeba sledovat kvůli likviditě – podnik může dosahovat účetně „zisku“ a přitom nemít peníze na úhradu svých závazků – proto se v posledních desetiletích čím dál častěji požaduje podrobný výkaz o tocích >> CASH FLOW.
- z dalších základních předpokladů (viz kap. 1.2.3):
• koncept účetní jednotky
• oceňování peněžní jednotkou
• předpoklad stabilního USD (obecně: peněžní jednotky)
• periodicita zjišťování HV a fin. pozice
- Základní předpoklady (kap. 2.2 – str.43-46):
o Jde o výběr z US GAAP ty nejzákladnější – nosné pilíře účetního výkaznictví:
- Předpoklad trvání podniku (zobrazení info tak, jako by měl podnik v činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti – např. tvorba rezerv, vykazování očekávaných budoucích ztrát, časové rozlišení N a V – to vše by nemělo smysl, kdyby se podnik chystal ukončit činnost – v takovém (předpokl. konec činnosti) případě by tuto info musel uvést v příloze a příslušné položky zrušit, upravit ocenění např. dlouh. majetku s ohledem na to, že majetek již nebude „vyrábět“ ale že bude prodán)
- Akruální báze – transakce je v účetnictví zobrazena v době vzniku (v období ke kterému náleží) příp. přiřazeny náklady k příslušným výnosům (či výn. k nákl.) které s nimi věcně souvisí BEZ OHLEDU NA TO, ZDA A KDY DOŠLO K PENĚŽNÍM TOKŮM. Zobrazují se tedy nejen výnosy a náklady které současně znamenají příjem peněz nebo jejich ekvivalentů, ale také „přísliby“ zaplatit a „povinnosti“ platit peníze – tedy výnos může být zobrazen jako zvýšení jiného aktiva než peněz (např. pohledávky), u závazků obdobně. (AKRUÁLNÍ BÁZE X CASH BÁZE); akruální znamená „předjímaný“. Nelze říci, že cash je na nic – ten je třeba sledovat kvůli likviditě – podnik může dosahovat účetně „zisku“ a přitom nemít peníze na úhradu svých závazků – proto se v posledních desetiletích čím dál častěji požaduje podrobný výkaz o tocích >> CASH FLOW.
- z dalších základních předpokladů (viz kap. 1.2.3):
• koncept účetní jednotky
• oceňování peněžní jednotkou
• předpoklad stabilního USD (obecně: peněžní jednotky)
• periodicita zjišťování HV a fin. pozice
Základní účetní zásady
- základní účetní zásady (US GAAP – str. 14-15):
o opatrnost (neurčitost, nejistota bud. vývoje, podnik musí vykazovat veškeré zisky a aktiva opatrně (ne příliš optimisticky), aby byla menší pravděpodobnost úpadku v budoucnu – v případě že by se „good expectations-*Charles Dickens“ nevyplnily.
o konzistence (věcná a metodická stálost – během období i mezi obdobími, nutno zajišťovat srovnatelnost, kontinuitu – vysvětlit proč změna, vypočítat jaký je dopad změněné metodiky na úč. výkaz – uvést v příloze k úč. záv.)
o princip uznání výnosů (výnos je uznán když je zpeněžitelný, realizovatelný (spolehlivě vyčíslitelný); a také musí být „vydělán“ – tj. když podnik splnil veškeré své smluvní požadavky aby si výnos „zasloužil“.
o princip přiřazování nákladů výnosům (požaduje se aby náklady byly vykázány ve stejném období s výnosy ke kterým náleží – např. náklady na (ty prodané) výrobky >>> tržby za prodané výrobky. Některé náklady můžou být přiřazeny urč. období – jde především o fixní náklady – např. odpisy, správní náklady. (tyto náklady musí být také „uhrazeny“ ze zisku v běžném období)
o princip periodické alokace (doplněk předchozího: některé náklady nesouvisí pouze s jedním obdobím – např. dlouhodobý hm. maj. – tvoří výnosy mnoho let, jeho hodnotu nelze dát do nákladů jen běžného období – postupně se „rozpouští“ do výnosů ==> tj. odpisy)
o princip věcné a časové souvislosti (platí nejen pro N a V, ale i pro aktiva, závazky a vlastní kapitál) – pokud uvedeme výnos, musíme uvést i příslušný náklad; náklad obvykle znamená snížení aktiv, takže musíme snížit aktiva; v případě výnosů obvykle zvýšit aktiva ve stejné výši) – velmi důležité: způsob vykázání (a ocenění) aktiv a závazků přímo ovlivňuje i N a V a tím velikost zisku či ztráty (hosp. výsledku)!!!
o obsah před formou (vyplývá z primárního cíle účetního výkaznictví: předkládat uživatelům informace pro jejich ekonomické rozhodování; ekonomická podstata nad právnickou formou)
==> všem účetním zásadám nadřazená: TRUE & FAIR VIEW (věrné a pravdivé zobrazení)
- Projev zásad v účetnictví podniku – dle toho zda jsou závazné nebo mají charakter pouze doporučení; účetní profesionál musí nejen vyváženě dodržovat zásady, ale i platnou národní úpravu účetnictví. V USA mají US GAAP, ve Vel. Brit mají UK GAAP, krom toho je zde vliv direktiv EU (zejm. 4. direktiva) – jednak jsou velmi starého data (70. léta), jednak nevyřešili harmonizaci účetnictví důsledně: existují a existovaly dvě koncepce – kontinentální X angloamerická – EU to řešila tzv. „právem volby“. Umožnila zemím, případně přímo podnikům vybrat si z určitých variant, jak budou výkazy sestavovat. Mnohé odlišnosti tedy přetrvávají. Záleží také na velikosti podniku a na tom, zda obchoduje na burze (a ve které zemi) – velké podniky na burze mají přísnější pravidla. (...)
o opatrnost (neurčitost, nejistota bud. vývoje, podnik musí vykazovat veškeré zisky a aktiva opatrně (ne příliš optimisticky), aby byla menší pravděpodobnost úpadku v budoucnu – v případě že by se „good expectations-*Charles Dickens“ nevyplnily.
o konzistence (věcná a metodická stálost – během období i mezi obdobími, nutno zajišťovat srovnatelnost, kontinuitu – vysvětlit proč změna, vypočítat jaký je dopad změněné metodiky na úč. výkaz – uvést v příloze k úč. záv.)
o princip uznání výnosů (výnos je uznán když je zpeněžitelný, realizovatelný (spolehlivě vyčíslitelný); a také musí být „vydělán“ – tj. když podnik splnil veškeré své smluvní požadavky aby si výnos „zasloužil“.
o princip přiřazování nákladů výnosům (požaduje se aby náklady byly vykázány ve stejném období s výnosy ke kterým náleží – např. náklady na (ty prodané) výrobky >>> tržby za prodané výrobky. Některé náklady můžou být přiřazeny urč. období – jde především o fixní náklady – např. odpisy, správní náklady. (tyto náklady musí být také „uhrazeny“ ze zisku v běžném období)
o princip periodické alokace (doplněk předchozího: některé náklady nesouvisí pouze s jedním obdobím – např. dlouhodobý hm. maj. – tvoří výnosy mnoho let, jeho hodnotu nelze dát do nákladů jen běžného období – postupně se „rozpouští“ do výnosů ==> tj. odpisy)
o princip věcné a časové souvislosti (platí nejen pro N a V, ale i pro aktiva, závazky a vlastní kapitál) – pokud uvedeme výnos, musíme uvést i příslušný náklad; náklad obvykle znamená snížení aktiv, takže musíme snížit aktiva; v případě výnosů obvykle zvýšit aktiva ve stejné výši) – velmi důležité: způsob vykázání (a ocenění) aktiv a závazků přímo ovlivňuje i N a V a tím velikost zisku či ztráty (hosp. výsledku)!!!
o obsah před formou (vyplývá z primárního cíle účetního výkaznictví: předkládat uživatelům informace pro jejich ekonomické rozhodování; ekonomická podstata nad právnickou formou)
==> všem účetním zásadám nadřazená: TRUE & FAIR VIEW (věrné a pravdivé zobrazení)
- Projev zásad v účetnictví podniku – dle toho zda jsou závazné nebo mají charakter pouze doporučení; účetní profesionál musí nejen vyváženě dodržovat zásady, ale i platnou národní úpravu účetnictví. V USA mají US GAAP, ve Vel. Brit mají UK GAAP, krom toho je zde vliv direktiv EU (zejm. 4. direktiva) – jednak jsou velmi starého data (70. léta), jednak nevyřešili harmonizaci účetnictví důsledně: existují a existovaly dvě koncepce – kontinentální X angloamerická – EU to řešila tzv. „právem volby“. Umožnila zemím, případně přímo podnikům vybrat si z určitých variant, jak budou výkazy sestavovat. Mnohé odlišnosti tedy přetrvávají. Záleží také na velikosti podniku a na tom, zda obchoduje na burze (a ve které zemi) – velké podniky na burze mají přísnější pravidla. (...)
Výdaje, příjmy; náklady, výnosy
9.Výdaje, příjmy; náklady, výnosy; vzájemné vztahy těchto kategorií v účetnictví a jejich důsledky pro hospodářskou situaci podniku (zisk a jeho zdaňování, financování). Časové rozlišování.
Naše účetní soustava používá členění nákladů a výnosů podle druhu. Odpovídá zásadně na otázku, co bylo vynaloženo.
HV dělí na tři skupiny.
a) Provozní
běžné případy související s pravidelnou činností
b) Finanční
finanční operace
c) Mimořádné
manka, škody, pokuty, změna v oceňování
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
účtuje se narůstajícím způsobem
účetním obdobím je rok
nutnost časového rozlišování
zákaz vzájemné kompenzace až na vyjímky
Vzájemné vztahy nákladů, výdajů, příjmů a výnosů
nutno dodržovat zásady okamžiku realizace, objektivity a opatrnosti
účtovat do období kam patří
musí být známo věcné vymezení, výše a období jehož se operace týká
Naše účetní soustava používá členění nákladů a výnosů podle druhu. Odpovídá zásadně na otázku, co bylo vynaloženo.
HV dělí na tři skupiny.
a) Provozní
běžné případy související s pravidelnou činností
b) Finanční
finanční operace
c) Mimořádné
manka, škody, pokuty, změna v oceňování
Zásady pro účtování nákladů a výnosů
účtuje se narůstajícím způsobem
účetním obdobím je rok
nutnost časového rozlišování
zákaz vzájemné kompenzace až na vyjímky
Vzájemné vztahy nákladů, výdajů, příjmů a výnosů
nutno dodržovat zásady okamžiku realizace, objektivity a opatrnosti
účtovat do období kam patří
musí být známo věcné vymezení, výše a období jehož se operace týká
Rozlišení typů dokladů
Rozlišení typů dokladů
vnější
vnitřní
jednotlivé původní
sběrné
jednopoložkové
vícepoložkové
Účetnictví musí dodržovat zásadu objektivity a tedy zařazovat pouze případy, které je možno nezávisle ověřit.
Postupný průchod jednotlivými útvary se nazývá oběh účetních dokladů.
Zahrnuje tyto fáze:
vyhotovení dokladu
přezkoušení dokladu
zaúčtování dokladu
archivace dokladu
Tento oběh je součástí účetní dokumentace a je v něm uvedeno které útvary a pracovníci se podílejí na oběhu a jaké jsou povinnosti pracovníků a jaké úkony s nimi udělají.
V případě automatizovaného účetnictví je možno doklady mít i v dematerializované podobě ovšem doklad na paměťovém médiu musí mít zachovány všechny náležitosti jako doklad běžný. Je třeba vycházet ze zásady přísné dokladovosti všech operací.
vnější
vnitřní
jednotlivé původní
sběrné
jednopoložkové
vícepoložkové
Účetnictví musí dodržovat zásadu objektivity a tedy zařazovat pouze případy, které je možno nezávisle ověřit.
Postupný průchod jednotlivými útvary se nazývá oběh účetních dokladů.
Zahrnuje tyto fáze:
vyhotovení dokladu
přezkoušení dokladu
zaúčtování dokladu
archivace dokladu
Tento oběh je součástí účetní dokumentace a je v něm uvedeno které útvary a pracovníci se podílejí na oběhu a jaké jsou povinnosti pracovníků a jaké úkony s nimi udělají.
V případě automatizovaného účetnictví je možno doklady mít i v dematerializované podobě ovšem doklad na paměťovém médiu musí mít zachovány všechny náležitosti jako doklad běžný. Je třeba vycházet ze zásady přísné dokladovosti všech operací.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)