Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemprincipy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemprincipy. Zobrazit všechny příspěvky

Daňová politika

daňové principy
- soustava teoretických pravidel, která určují jak má být stavěna daňová soustava

1) daňové neutrality – neměnný parametr, nemá ovlivňovat procesy hospodářství
2) daňové univerzality – daň má mít minimální počet vyjímek
3) daňová pružnost – daň má reagovat na výkyvy hospodářského cyklu
4) daňové výnosnosti – daň má být stanovena tak vysoká aby byla dostatečným příjmem do státního rozpočtu
5) daňové spravedlnosti – a) vertikální – osoby se stejným poplatním příjmem mají platit
stejně vysoké daně
b) horizontální – poplatníci s vyšším příjmem mají platit vyšší
daně
6) daňové únosnosti – daň má být stanovena tak vysoká aby jí poplatníci byli schopni platit
7) daňové spravovatelnosti – stát má mít dostatek prostředků aby mohl daně vymáhat a kontrolovat

konstrukce daňových sazeb
- daňová sazba určuje jak má být vysoká daňová povinnost
- možno stanovit procentem

1) procentní sazba – daňová povinnost je stanovena procentem
- nejpoužívanější způsob
2) absolutní částka – stanovena přímo
- stanovena silniční daň
3) stanovení rozdílem – daňová sazba by byla stanovena jako rozdíl dvou částek

druhy sazeb
1) lineární sazba – každý přírůstek příjmu je zdaňován stejným způsobem výše sazby se nemění
2) progresivní sazba – každý přírůstek příjmu je zdaňován vyšší daňovou sazbou, jediná u nás používaná
a) stupňovitá
b) klouzavá
c) mírně klouzavá

3) degresivní –pouze teoretickým modelem není používána, odporuje principu daňové spravedlnosti, každý přírůstek daně by byl zdaňován nižší daňovou sazbou

Účetní principy

Účetní principy (zásady)
• Princip věrného zobrazení (objektivity) – true and fair view – §7*
- musí odpovídat skutečnosti (skutečným stavům)
• Zásada opatrnosti – §24 – 26*
- je třeba nenadhodnocovat aktiva a nepodhodnocovat pasiva
• Realizační princip
- o výnosu je účtováno v okamžiku vzniku, nikoli v okamžiku zaplacení
- je třeba rozlišovat: Náklady x Výdaje; Výnosy x Příjmy
• Akruální princip §3, odst. 1
- o jakékoliv informaci se účtuje v tom čase, kdy se udála
• Zásada kontinuity - §7, odst. 3
- nepřetržité vedení účetnictví, ve smyslu bilanční kontinuity, hospodářské roky musí
navazovat
• Zásada stálosti metod - §7, odst. 4
- souvisí se srovnatelností
- vede k věrnějšímu zobrazení firmy
• Zásada účetní jednotky §1*
- nepřetržitě vést účetnictví od vzniku do zániku

ÚČETNÍ ZÁSADY, PRINCIPY, PŘEDPOKLADY

ÚČETNÍ ZÁSADY, PRINCIPY, PŘEDPOKLADY
- východiska konvenčního účetnictví
Konvenčního? – představují určitou dohodu, která omezuje variantnost využití metodických prvků.
Výběr mezinárodně uznávaných účetních zásad: Kovanicová (porovnat s Janhubou..).
Zásady se odvozují od amerických národních účetních standardů (GAAP) které vznikly po „černém pátku“ (hosp. krize..).
VYHLÁŠENÉ ZÁSADY (nejzákladnější):
NEVYHLÁŠENÉ ZÁSADY (2. úroveň) – vyplývají ze soudních rozhodnutí, publikovaných směrnic řešení problémů..
výběr z vyhlášených zásad – tvoří teoretický základ účetnictví.
Předpoklady a zásady (důležitost se liší, každý autor uvádí v jiném pořadí..):

• KONCEPT ÚČETNÍ JEDNOTKY
je důležité vědět, za jak velký subjekt se účtuje ==> vypovídací schopnost, úč. jednotka musí být tedy přesně definována.
• PŘEDPOKLAD TRVÁNÍ PODNIKU
(v dohledné budoucnosti) – není známo, že by měla být ukončena činnost podniku; pokud se to ví že by měl podnik končit – musí to být uved. v příloze úč výkazů, v takovém případě se změní přístup k oceňování, k odepisování, při tvorbě rezerv, při časovém rozlišování.
• PŘEDPOKLAD PERIODICITY ZJIŠŤOVÁNÍ HOSP. VÝSLEDKU
hosp. výsl. je sledován pravidelně, nejméně každých 12 měsíců
• REALIZAČNÍ PRINCIP
moment uznání výnosů: kdy nám vzniká výnos?
a) v době zaplacení odběratelem – NE (to nám vzniká příjem)
b) když zašleme fakturu – NE
c) předáním zboží odběrateli – ANO – když učiníme vše, abychom si výnos „zasloužili“

Účetní závěrka

5. Účetní závěrka: pojem, forma a funkce. VIZ 14.
Rozvaha: struktura, obsah, vypovídací schopnost.
1. Rozvaha a bilanční princip
vychází z dvojího pohledu na majetek
každé aktivum musí být kryto nějakým zdrojem, tedy pasivem
souběžná dvojí klasifikace majetku je základem celého systému
tato klasifikace se nazývá bilanční princip
je základem klíčového účetního výkazurozvahy, kde platí

AKTIVA = PASIVA

rozvaha je uspořádaný přehled majetku a zdrojů jeho krytí, tedy aktiv a pasiv v určité struktuře
jednotlivé řádky se nazývají rozvahovou položkou a peněžní vyjádření rozvahovým vztahem
rozvahy se sestavují vždy k určitému dni, většinou ke konci určitého období (měsíc, čtvrtletí, rok)rozvahy pravidelné, řádné
sestavují se také mimořádněpři založení podniku a při jeho likvidaci
Struktura rozvahy

Dvoustranný účet, základní charakteristika účtu

5. Dvoustranný účet, základní charakteristika účtu. Třídění účtů; přehled základních účtových teorií a jejich vztah ke konkrétní účetní soustavě platné v dané ekonomice.
soustava účtů vznikne vlastně rozložením rozvahy na jednotlivé položky
díky zřízení účtu můžeme sledovat pohyb jednotlivých složek majetku
Účty, které zachycují pohyb na straně aktiv nazýváme aktivními a na straně pasiv pasivními. Tyto účty pracují pouze se změnami majetku, hovoříme o účtech rozvahových.
Pro zajištění přehledu nákladů a výnosů zavádíme účty výnosové a nákladové = výsledkové. Z nich zjišťujeme hospodářský výsledek za dané období a vlivy, které na něj působily.
Princip podvojnosti
každá operace vyvolá změnu na dvou účtech
na jednom MD a na druhém D
Souvztažnost
správná volba dvou účtů je závislá na typu hospodářské operace
musí zajistit věrohodnost účetnictví
pravidlo podvojnosti se projeví u konkrétního případu jako souvztažnost
Syntetické účty
v těchto účtech se zachycují všechny operace
jsou dány účtovou osnovou pro daný subjekt
Analytické účty
slouží pro podrobnější evidenci
nejsou předepsány zákonem, každá jednotka si určuje jejich skladbu dle vlastních potřeb
neúčtuje se na nich podvojně

Účet a soustava účtů

2. Účet a soustava účtů
soustava účtů vznikne vlastně rozložením rozvahy na jednotlivé položky
díky zřízení účtu můžeme sledovat pohyb jednotlivých složek majetku
Účty, které zachycují pohyb na straně aktiv nazýváme aktivními a na straně pasiv pasivními. Tyto účty pracují pouze se změnami majetku, hovoříme o účtech rozvahových.
Pro zajištění přehledu nákladů a výnosů zavádíme účty výnosové a nákladové = výsledkové. Z nich zjišťujeme hospodářský výsledek za dané období a vlivy, které na něj působily.

Princip podvojnosti
každá operace vyvolá změnu na dvou účtech
na jednom MD a na druhém D
Souvztažnost
správná volba dvou účtů je závislá na typu hospodářské operace
musí zajistit věrohodnost účetnictví
pravidlo podvojnosti se projeví u konkrétního případu jako souvztažnost
Syntetické účty
v těchto účtech se zachycují všechny operace
jsou dány účtovou osnovou pro daný subjekt
Analytické účty
slouží pro podrobnější evidenci
nejsou předepsány zákonem, každá jednotka si určuje jejich skladbu dle vlastních potřeb
neúčtuje se na nich podvojně
3. Účetní dokumentace
účetnictví dodržuje přísnou zásadu dokladovosti
doklad musí splňovat určité náležitosti