Management

Funkce managementu:
a) plánování – základem je určení cíle a cesty k cíli
b) organizování – na základě cílů vytvoříme org. strukturu (potřebujeme 1ved. a 10 zaměstnanců)
c) personalistika – zabývá se: a) obsazováním pozic- A-ved.Novák, zást. Kantor B, C b) údržba pozic –komplex
školení, kongresy
d) vedení – motivujeme lidi, aby pracovali s radostí
e) kontrola – kontrolujeme dosažení cílů (dodávka zboží- dobře se kontroluje, per. ředitelé se kontrolují špatně)

Management a podnikání
Ø management funguji jak ziskových tak neziskových organizacích

Vlivy působící na management
a) vnitřní: finance – stav financí: dobré,
- špatné; zaměstnanci-jaké máme zaměstnance oni to ovlivňují více kvalifikované, samostatnější – hůř se řídí; know-how – prodáváme to co máme v hlavě můžeme to zaplatit;
technické zabezpečení- musíme neustále obnovovat co vyděláme ½ vracíme do rozvoje a obnovy.
b) vnější: zákazníci – spotřebitelský, průmyslový
- konkurence-kladné záporné stránky,
- dodavatelé-více dodavatelů
- vývoj vědy-velmi důležité s konkurencí být stále ve strhu, vyvíjet se být dopředu
- situace v regionu – více lidí málo proces. Dálnice nepomůže k zaměstnanosti
- ekon. faktory-otázka dostupnosti peněz, inflace, nezaměstnanost
- legislativa- inf. pobytky co zde láká investory a proč.

Rozdělení managementu
a) nižší – na úrovni mistra (15 lidí má pod sebou), Nejnižší - kontakt přímo – s pracovníky
b) střední – vedoucí účtárny
c) vrcholový – gen. ředitel, fin. ředitel, TOP – valná hromada

Daňová soustava v ČR

1. Daňová soustava v ČR
Daňová soustava každého státu musí odpovídat jeho ekonomickému systému.
Na daňovou soustavu ČR jsou kladeny tyto požadavky:
- musí působit v podstatě stejně na všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na vlastnictví a formu podnikání
- musí se přizpůsobovat daňovým soustavám států EU, do které se ČR postupně integruje
- výše daní musí být v souladu s možnostmi poplatníků daní; průměrně hospodařící daňový subjekt musí být schopen bez nepřekonatelných potíží daně platit
- musí být zajištěna srozumitelnost daňové soustavy pro daňové poplatníky
- musí být zajištěna dobrá vymahatelnost od daňových dlužníků (tento princip však souvisí s celkovou kvalitou našeho právního systému)

Funkce české daňové soustavy:
a) fiskální: úkolem daňové soustavy je vytvořit dostatečně velký státní rozpočet, který by zabezpečoval plynulé financování státního hospodářství a umožňoval nezbytné zásahy do celého národního hospodářství
b) regulační: dílčím úkolem některých daní je regulovat spotřebu (spotřební daně)
c) stimulační: daňová soustava musí působit jako ekonomický nástroj tak, aby se daňoví poplatníci rozhodovali v souladu s ekonomickými hledisky (daň z nemovitostí)
d) sociální: stát, aby nenarušil zájem podnikatelů podnikat, zabudovává do daňového systému nástroje, které do určité míry pomáhají řešit sociální a kulturní potřeby ve státě (odčitatelné položky ze základu daně)

Funkce účetnictví

Funkce účetnictví
• informační – základní fce!
• registrační (registruje záznamy z minulosti – soustavnou činností)
• dokumentační – poskytuje důkazní systém (nejčastěji pro stát a soud)
• kontrolní – kontrolní vazba

Požadavky na účetní informace
• významné, důležité – schopné ovlivnit ekonomické rozhodnutí uživatele
• spolehlivé, hodnověrné – úplné, zobrazují podstatu ekonomických jevů
• srovnatelné – stálé účetní metody
• srozumitelnost – pro uživatele, které mají odpovídající ekonomické znalosti

Uživatelé účetních informací

Uživatelé interní
- vlastníci podniku (zajímá je rentabilita = ziskovost, výnosnost svých prostředků)
- management podniku (k finanč. řízení, plánování, přístup k interním informacím)
- zaměstnanci

Uživatelé interní
- věřitelé podniku
- odběratelé (zákazníci)
- dodavatelé
- vláda a její orgány (z daňového důvodu)
- širší veřejnost v místě působení
- investoři (zajímá je výnosnost, riziko)
- konkurence

Rozvaha

Rozvaha

- účetní výkaz

přehled o aktivech a pasivech podniku k určitému okamžiku
= rozvaha se sestavuje na podkladě informací čerpaných z účetnictví

- součet aktiv v rozvaze se musí rovnat součtu pasiv v rozvaze (bilanční rovnice)

druhy rozvahy:
= podle časového okamžiku, k němuž se rozvaha sestavuje
• zahajovací rozvaha – při založení podniku
• počáteční rozvaha - k počátku období
• konečná rozvaha - na konci účetního období

počáteční rozvaha představuje majetek, který může podnik v následujícím období při své činnosti používat a měnit svoji formu

konečná rozvaha vyjadřuje stav majetku po uskutečnění hospodářské činnosti v daném účetním období

funkce rozvahy:
- základní funkcí je přehledně uspořádat majetek podniku a jeho zdroje financování
- zhodnocení finanční situace podniku
- umožňuje zjistit hospodářský výsledek

struktura rozvahy:
aktiva = dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný) + oběžný majetek (zásoby, pohledávky, peněžní prostředky)
pasiva = vlastní zdroje a cizí zdroje

Změny rozvahových stavů

= okamžikové zobrazení
- po účetním případu nastává změna v rozvaze
- změny rozvahových položek aktiv a pasiv
- po každém účetním případu se staví nová rozvaha

může dojít ke čtyřem změnám:
• A- A+ (VBÚ nákup materiálu)
• P- P+ (VÚÚ úhrada FAD)
• P+ A+ (FAD za pozemek)
• A- P- (VBÚ úhrada FAV)

UCE plní tyto funkce

UCE plní tyto funkce:

• poskytuje informace pro potřeby podnikatele
= informace o průběhu hospodaření podnikatele, zda vydělat nebo prodělat

• může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů
= jedná se zejména o vedení sporů při uznávání a ochraně práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem

• poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku
= na základě údajů o minulosti nebo současnosti firmy se mohou řídící pracovníci rozhodnout o budoucích investicích, obchodech, rozšíření nebo naopak likvidaci podniku

• zjištění informací pro daňové účely
= z hlediska potřeb správného stanovení daňové povinnosti

• údaje v UCE umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření
= charakteristické zejména pro a. s. (akcionáři kontrolují vedení firmy, jak spravuje a rozšiřuje jejich majetek)

- základním předpisem pro vedení UCE je zákon o účetnictví
- povinností UCE je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem

úplně = musí být zaúčtovány všechny účetní případy týkající se
účetního období ( nelze je zahrnout do jednoho období)
průkazným způsobem = účetní případy a účetní zápisy musí být
doložen účetními doklady
správě = nesmí být porušeny povinnosti stanovené zákonem
(zákon o UCE, obchodní zákoník, zákon o DZP)


základní funkce UCE:
• informační
= poskytuje informace pro vnější i vnitřní uživatele, poskytuje doklady

• kontrolní
= poskytuje podklady pro hospodaření kontroly majetku

Předmět podvojného účetnictví a jeho charakteristika

Předmět podvojného účetnictví a jeho charakteristika

Druhy účetnictví; srovnávání majetku, dluhů a vlastního kapitálu; bilance (rozvaha) a její struktura.

Účetnictví je systémem info, které jsou předklád. v hodnotovém vyjádření.

Poslání účetnic.:

Účetnictví jsou uspořádané zápisy o stavu majetkových součástí podniku a jejich pohybu.
Účelem účetnictví je poskytovat přehled o podnikovém jmění a umožnit zjištění výsledku hospodářského roku.

Funkce:
- zjistit
- předložit informaci o stavu majetku, hospodářského výsledku.

Charakteristika, objekt účetnictví

objektem účetnictví (na co se úč. zaměřuje) – je podnik jako celek + vnitřní a vnější vazby.
Funkce (k čemu slouží):
- opora paměti
- důkazní prostředek ve sporech
- podklad pro vyměření daní
- informace o podnikatelské zdatnosti vedení podniku

Předmět účetnictví (nauka):

- vymyslet teoretický aparát (prostředí) pro využití účetnictví v praxi:

Některé režijní n. obsahují obě složky (VAR., FIX.)

Některé režijní n. obsahují obě složky (VAR., FIX.)
- režijní mzda – vedení daného útvaru
- spotřeba energie – technologická (variabilní), osvětlení (fixní)
- materiál – základní (pro výrobu) (VN), kancelářské papíry (FN)

Způsob rozdělení na fixní a variabilní složku
- přes modelové zobrazení (lze využít regresní, korelační analýzu) – nezávisle proměnné: objem výkonu, závisle proměnné – výkon; počet pozorování – nejméně 30 hodnot (roční – nesplnitelné), měsíčně – určovat FN je neschůdné, vychází z údajů v min. období – očistit o mimoř. náklady, výkyvy, které nezpůsobil objem výkonu
operativní evidence o výkonech, jinak čerpáme údaje z nákladového účetnictví

Věcná analýza: posouzení příčin vzniku FIX., VAR. složky – logický pohled – je v praxi častěji používán – má svá úskalí, ale lze ho doporučit (je schůdný).
Obecný nákladový model – viz MIE
smíšený průběh nákladů, podproporcionální pak proporcionální pak nadproporcionální, variabilní a fixní
Praktické využití – lineární model – má výhodu že se dá snadno interpretovat.
I. nízká zaměstnanost VF (záběh) – náklady rychle rostou (počáteční n.)
II. normální zaměstnanost – mezní náklady klesají (díky úsporám z rozsahu – tj. optimum)
III. vysoká zaměstnanost VF – mezní náklady rostou protože je nákladné (těžké) zapojit do výroby další jednotky.

Význam obecné ekonomické funkce je v tom, že se na jejím základě mohou odvozovat obecně platná pravidla racionálního průběhu procesů a vymezovat extrémní momenty (např. moment dosahování min. nákladů)

Odvození obecné nákladové funkce je prakticky nemožné, protože:
- FN se skládají z řady FN s odlišnou kapacitou
- průběh VN je ovlivněn řadou dílčích faktorů
- některé položky nákladů mají fixní i variabilní složku
- nákladová remanence – setrvačnost nákladů při poklesu výkonů (při poklesu prodeje nezměním hned vyráběné množství, nepropustím hned lidi – náklady mají zpožděný pokles.

Modely podporují rozhodování, nenahrazují ho však. Nelze tedy vše nechat na modelu.