V praxi se používá těchto druhů vnitropodnikových cen

V praxi se používá těchto druhů vnitropodnikových cen:
1. pevná zúčtovací přirážka režie (v procentech) jako úhrada výkonů střediska, tj. použití zdrojů střediska, je-li výkon střediska měřitelný např. jednicovou mzdou, normohodinami apod. (rozvrhová základna); přichází v úvahu hlavně ve výrobních střediscích,
2. pevná zúčtovací sazba režie (v Kč), opět jako úhrada výkonu střediska, avšak vztažená na jednotku množství (strojní hodina, kus atd.),
3. pevná zúčtovací částka režie, není-li výkon střediska měřitelný a mezi dílčím výkonem střediska a finálním výkonem podniku neexistují vztahy příčinné souvislosti; přichází v úvahu ve správních střediscích, obvykle jako měsíční globál podle rozpočtu,
4. pevná zúčtovací cena, jestliže výkon střediska nezahrnuje cenu materiálu nebo polotovarů a vnitropodniková cena se stanoví na úrovni nákladů spojených se zpracováním v dodávajícím středisku (např. pomocí hodinové sazby). Sem patří i pevné zúčtovací ceny za výkony útvarů, které nemají charakter materiální produkce nebo služeb (např. projektové práce, expertizy atd.),
5. pevná částka ve formě paušálu, má-li výkon dodávajícího střediska povahu služby a pravidelně se opakuje, avšak v nepravidelném rozsahu (např. pravidelné revize jeřábů, výtahů apod.)
Vnitropodnikové ceny, uvedené pod body 1-5, se používají pro zúčtování výnosů středisek. Pro úplnost zde uvedeme i vnitropodnikové ceny uvedené pod body 6-7, které se používají pro zúčtování výnosů na účtech výkonů.

Středisko odbytové režie

Středisko odbytové režie (odbytové středisko, expedice)
Odbytovou režií rozumíme náklady na převzetí, balení, skladování a expedici hotových výrobků podniku včetně nákladů na průzkum tr¬hu a činnosti s tím spojené.

Středisko správní režie (správní středisko, vedení podniku)
Správní režií rozumíme náklady na řízení a správu podniku jako celku, případně jeho nižších částí.

Střediska pomocná a obslužná (střediska údržby a oprav, střediska dopravní apod.)
Pomocná a obslužná střediska zajišťují činnosti, které přímo nesouvisí s hlavní činností podniku, ale jsou nezbytné pro zajištění jeho bezproblémového chodu nebo nákup těchto činností od externích dodavatelů by pro podnik nebyl výhodný.

Středisko realizační
Na rozdíl od předchozích středisek nemá hmotnou podstatu, jedná se o účetně-technickou záležitost. Slouží k zúčtování nákladů na prodanou produkci a výnosů z této prodané produkce. Výsledkem střediska je zisk z realizace produkce podniku.

Hospodářská střediska jsou charakterizována určitou činností a vyjadřují tedy účelové třídění nákladů.

Jednotlivé typy středisek můžeme charakterizovat následovně

Jednotlivé typy středisek můžeme charakterizovat následovně:

Výrobní střediska:
- ve výrobním středisku jde o samostatný technologicky uzavřený cyklus, tj. o řadu výrobních a nevýrobních operací, které za¬čínají odebíráním materiálu ze skladu, popř. polotovarů zpra¬covaných jinými středisky a končí montáží výrobků, dokončenou činností nebo provedenou službou. Tento výstup střediska nazýváme výkonem. Výkonem může být jak finální výrobek, tak jeho jednotlivé části, tak také některé hromadné operace. Záleží na konkrétní technologii výroby i hloubce ekonomického členění podniku.
- technologickým cyklem je do značné míry určena i odpovědnost pracovníků střediska za činnost útvaru, a to nejen za zabezpe¬čení naturálních výsledků činnosti střediska, ale také za nák¬lady a výnosy.
- účtování skutečných nákladů podle výkonů vede k uplatnění kal¬kulačního hlediska, které směřuje k hlubší diferenciaci kalkulačních přirážek výrobní režie, stanovovaných za výrobní útva¬ry. Jde o to, aby se režijní náklady, které nelze na výrobek stanovit a sledovat přímo, zahrnuly do vlastních nákladů vý¬robků pokud možno v takové výši, v jaké při výrobě příslušných výrobků vznikly.
- často se uplatňuje i hledisko místní, podle něhož výrobní středisko představuje relativně uzavřený prostor.

Střediska výrobní režie
Výrobní režií rozumíme náklady na řízení na obsluhu výroby, vyvolané řídícími a obslužnými činnostmi včetně odpisů a části technologických nákladů vznikajících ve výrobních střediscích jak hlavní, tak obslužné činnosti. Součástí výrobní režie mohou být i náklady na provoz meziskladů pro převod nedokončené výroby a polotovarů z jednoho výrobního střediska do druhého a manipulační a dopravní techniku.

Při detailní analýze režijních nákladů byla zjištěna fixní složka režie...

Při detailní analýze režijních nákladů byla zjištěna fixní složka režie ve výši 1200 000 Kč. Variabilní režijní náklady rostou přímo úměrně s růstem výkonů (pro zjednodušení). Vytvořená výrobní kapacita umožňuje zvýšit objem výkonů na 8000 ks v daném období.
Otázka: Kolik budou činit průměrné náklady výrobky 1 ks výrobku při výrobě a prodeji 8000 ks v daném období?
--------------------------------------------------------
Náklady na výrobku obsahují:
- přímý mater.
- přímé mzdy
- přímo přiřaditel. výr. rež., ost. přímé nákl.
- výrobní režie
Tyto náklady výkon vyvolává. Použ. se někdy k ocenění zásob.

Pojem: kalkulace variabilních nákladů (variable costing = direct costing)
(*není v testu – u zk. ale o tom něco vědět)
- jde o kalkulaci v dílčích, tj. neúplných nákladech
jde od cena (po úpravách)
- variabilní náklady na ks
------------------------------
marže

marže (příspěvek na úhradu FN a tvor. zisku)
- FN v průměru připadající na 1 výr.
-------------------------------------------------------
zisk v průměru připadající na výrobek
================================

Je to souhrnná informace (využití v hromadné výrobě, u různorodé produkce, různé náročnosti na kapacitu. Výsledovka s rozvrstvením marže – *v učebnici před rozpočty.

Kalkulace plných nákladů je problematická zejména při rozhodování

Kalkulace plných nákladů je problematická zejména při rozhodování o:
- sortimentu výkonů
- dolním limitu ceny
- tzv. motivačních úlohách (týká se útvarů, které mohou ovlivnit výši prodeje – tam je kalkulace plných nákladů nevhodná)
Její nedostatky, které spočívají v přiřazování fixních nákladů neodstraní diferencované přirážky nepřímých nákladů.
o fixní náklady jsou funkcí času a nikoli objemu výkonů! Diferenciace slouží k lepší kalkulaci plných nákladů, lepší vyjádření příčinné souvislosti, ale nic víc...
o omezení metody kalk. pln. n. – proporcionalizuje FN, a to komplikuje řízení hospodárnosti - po linii výkonů
- po linii odpovědnosti
(viz též rozpočet, rež. náklady – fixní složka, var. složky), variantní rozpočty, varianty vnitropodnikových cen – oceňovací (na konci --> motivační účinky -->> problémy po linii odpovědnosti)
* pozn.: u zkoušky „Základní vazby kalkulací, rozpočtů a NÚ.“

Př.
(omezení kalkulace pln. nákl.)
výroba 1 druhu výrobku – předběž. kalkulace na 1 ks:
- přímý mater. 275
- přímé mzdy 100
- výr. režie 300 (vypočteno viz níže)
nákl.na výr. 675
Rozpočet výrobní režie (VR) na plánovaný objem 6000 ks činí 1800 000 Kč.
výrobní rež. na 1 ks = 1800 000: 6000 = 300 (Kč/ks)
(prosté dělení – lze, protože je to stejnorodá produkce)

Peněžní deník

Je nejdůležitější účet. knihou JÚ.
Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu tzv. daňové výdaje jsou obvykle sledovány v členění na:
1) Nákup materiálu a zboží = plátci DPH zde uvádějí ceny bez DPH, protože DPH je uvedeno jako nedaňový výdaj. Uvádějí se zde i vedlejší náklady, které vstupují do PC materiálu a zboží.

2) Mzdy = uvádí se zde i uskutečněné odvody záloh na daň z příjmu z mezd zaměstnanců i odvody dalších srážek z mezd, kromě soc. a zdr. pojištění.

3) Platby na soc. a zdr. pojištění = zahrnuje pojistné sražené z mezd zaměstnanců, pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel a pojistné podnikatele zaměstnavatele.

4) Provozní režie = např. nájemné, poštovné, energie, opravy, cestovné, bankovní poplatky, vše ostatní co nelze zahrnout do těch předchozích složek.

Výdaje, které nejsou předmětem daně nebo jsou od ni osvobozeny se mohou sledovat v tomto členění:
1) Nákup dl. hmotného majetku (daňovým výdajem jsou pouze odpisy)
2) Platba daně z příjmu za podnikatele
3) Platba DPH, je-li ÚJ plátcem
4) Výdaje na osobní potřebu
5) Splátky úvěrů a půjček
6) Ostatní např. výdaje na reprezentaci.

Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu se obvykle sledují v členění:

1) Příjmy za prodej výrobků, zboží a služeb = uvádějí se zde i přijaté zálohy
2) Ostatní např. přijatá pojistná plnění, vrácené přeplatky pojistného, úroky z BÚ podnikatele (jde o příjem nikoli z podnikání,ale z kapitálového majetku)

Příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od ni osvobozeny jsou např.:
- příjem DPH pokud jsme plátci DPH
- přijatý úvěr nebo půjčka
- vl. peněžní vklad
- příjem, který byl již zdaněn (např. přijatá dividenda)

V peněžním deníku se dále účtuje o pohybu peněz v pokladně, na BÚ a průběžných položkách (funkce stejná jako u 261-Peníze na cestě).

Evidence jízd motorovým vozidlem

Možnost uplatnění daňových výdajů na provoz auta je závislá od toho, jestli je auto zařazeno do obchodního majetku nebo zůstává v osobním vlastnictví.

1) Auto je v obchodním maj. musí být pro něj vedena karta dlouhodobého hm. majetku, daňovými výdaji jsou odpisy, výdaje za opravy, pojištění, zaplacená silniční daň, výdaje na pohonné hmoty se uplatňují ve skutečné výši.

2) Auto je v osobním vlastnictví podnikatele nebo jeho manželky. Daňovým výdajem je silniční daň, která musí být zaplacena vždy pokud je vozidlo používané i pro podnikání. Daňovým výdajem je dále:
a) základní náhrada za každý ujetý km k podnikatelským účelům. Tato částka vyjadřuje opotřebení vozidla. Vyhlašuje tuto náhradu ministerstvo práce a soc. věcí.
b) náhrada za spotřebované pohonné hmoty, zohledňuje se nikoli skutečná,ale průměrná spotřeba uvedená v technickém průkazu. Tato průměrná spotřeba se oceňuje skutečnými nebo průměrnými cenami pohonných hmot. Průměrné ceny stanoví ministerstvo financí vždy po skončení zdaňovacího období se zpětnou platností.

Pokud podnikatel používá auto pro podnikání musí vést knihu jízd, v té by mělo být uvedeno:
- datum cesty
- účel cesty
- počátečný a konečný stav tachometru
- trasa
- počet ujetých km