zákonné pojištění
- do nákladů se zahrnují příspěvky na pojištění, firma musí odvádět za své zaměstnance
- pojištění se počítá z hrubé mzdy a zachycuje se na nákladových účtech 524
- se mzdami souvisí zákonné pojištění z hrubé mzdy
- platí se měsíčně
- odvody SP a ZP se zaokrouhlují na celé koruny nahoru
- účet 336 – účtuje se zde SP a ZP
- plátci pojistného – zaměstnavatelé osoby samostatně výdělečně činné – živnosti
sociální pojištění
a) důchodové- na důchody, invalidní, vdovský, sirotčí…
b) nemocenské – nemocenské dávky
c) státní politika nezaměstnanosti – podpora v zaměstnání
- 8% z hrubé mzdy zaměstnance (pojistné sražené) 331/336
- 26% z celkových hr. mezd zaměstnavatel odvádí(pojistné hrazené) 524/336
- OSVČ – 29,6% na důchodové poj. povinné 526/336
- 4,4% na nemocenské dobrovolné 526/336
zdravotní pojištění
- používá se k úhradě léků, mezd lékařů, provoz nemocnic
- 4,5% z hrubé mzdy zaměstnance (pojištění sražené) 331/336
- 9% z celkových hr. mezd zaměstnavatel odvádí/ pojistné hrazené) 524/336
- OSVČ – 13,5% povinné 526/336
celkově se tedy odvádí 34% pojistné na sociální zabezpečená a 13,5 % na zdravotní pojištění. odvádí se měsíčně sazba v %.
Téma č. 24 ZATÍM NENÍ K DISPOZICI, DODÁ SE DODATEČNĚ
Zobrazují se příspěvky se štítkempojištění. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempojištění. Zobrazit všechny příspěvky
Pojišťovnictví
pojištění
a) povinné, zákonné
b) dobrovolné, komerční = rizikové a rezervotvorné
příklad pojištění
havarijní – auto- rizikové, úrazové – rizikové, životní – rezervotvorné
domácnost – rizikové, dům – rizikové, důchodové – rezervotvorné
ZP +SP – zákonné a povinné, cestovní – rizikové, krádež – rizikové
základní pojmy
pojistný kmen – souhrn pojistných smluv, které pojišťovna uzavřela v rámci jednoho druhu pojištění
pojištěné riziko – souhrn rizik, které pojišťovna kryje uzavřením pojistných smluv v rámci jednoho druhu pojištění
pojistné podmínky – a) všeobecné – platné pro všechny pojišťovny, stanovuje je orgán státního dozoru který určuje způsob pojistné smlouvy, začátek a konec pojištění, předmět pojištění, způsob placení, podmínky poskytování pojistného plnění
c) zvláštní – konkretizují všeobecné podmínky, stanovuje je samostatná pojišťovna
pojistník – FO nebo PO která uzavřela pojistnou smlouvu
pojištěnec – osoba která je pojištěna
pojišťovatel – je PO a je to pojišťovna
pojistné – částka která byla vyměřena pojišťovatelem
pojistné plnění – je částka kterou dostaneme jestliže dojde k realizaci rizika
a) povinné, zákonné
b) dobrovolné, komerční = rizikové a rezervotvorné
příklad pojištění
havarijní – auto- rizikové, úrazové – rizikové, životní – rezervotvorné
domácnost – rizikové, dům – rizikové, důchodové – rezervotvorné
ZP +SP – zákonné a povinné, cestovní – rizikové, krádež – rizikové
základní pojmy
pojistný kmen – souhrn pojistných smluv, které pojišťovna uzavřela v rámci jednoho druhu pojištění
pojištěné riziko – souhrn rizik, které pojišťovna kryje uzavřením pojistných smluv v rámci jednoho druhu pojištění
pojistné podmínky – a) všeobecné – platné pro všechny pojišťovny, stanovuje je orgán státního dozoru který určuje způsob pojistné smlouvy, začátek a konec pojištění, předmět pojištění, způsob placení, podmínky poskytování pojistného plnění
c) zvláštní – konkretizují všeobecné podmínky, stanovuje je samostatná pojišťovna
pojistník – FO nebo PO která uzavřela pojistnou smlouvu
pojištěnec – osoba která je pojištěna
pojišťovatel – je PO a je to pojišťovna
pojistné – částka která byla vyměřena pojišťovatelem
pojistné plnění – je částka kterou dostaneme jestliže dojde k realizaci rizika
Pojišťovnictví
Téma č. 20
Ekonomie
Pojišťovnictví
princip pojištění – je to fiktivní zboží a k plnění dojde tehdy pokud opravdu došlo k pojistné události
riziko – je chápáno jako možnost vzniku negativní události je měřitelné počtem pravděpodobnosti
a) čisté – riziko při kterém dochází pouze k negativním událostem
b) spekulativní – dochází buď k pozitivním nebo negativním událostem(sázka)
rozměry rizika
a) okamžik realizace rizika – je to doba nebo období kdy dojde k negativní nebo náhodné události
b) výskyt rizika – říká jaké je procento pravděpodobnosti že dojde k náhodné události
c) rozsah rizika – plné –zajedou mě, umřu, částečné – přejedou mě, mám ránu
risk management – je to řízení rizika a probíhá ve 3 fázích
1) identifikace rizika – zjištění která mohou rizika ohrožovat
2) ocenění rizika – zjištění jakou finanční ztrátu riziko způsobí
3) kontrola a financování rizik – snaha o zabránění nebo snížení finanční ztráty
vývoj pojišťovnictví
1) pojištění má vzájemnostní charakter
2) období liberálního přístupu- nejsilnější je námořní, požární a životní pojištění
3) období státních zásahů – dochází k nutnosti regulace pojištění
státní zásahy
a) koncesní přístup – povolení k provozování pojišťovnictví
b) zajišťovací povinnost – tvorba rezervních fondů
c) vykonává dohled nad pojišťovnami
d) kontroluje výši pojistného
Ekonomie
Pojišťovnictví
princip pojištění – je to fiktivní zboží a k plnění dojde tehdy pokud opravdu došlo k pojistné události
riziko – je chápáno jako možnost vzniku negativní události je měřitelné počtem pravděpodobnosti
a) čisté – riziko při kterém dochází pouze k negativním událostem
b) spekulativní – dochází buď k pozitivním nebo negativním událostem(sázka)
rozměry rizika
a) okamžik realizace rizika – je to doba nebo období kdy dojde k negativní nebo náhodné události
b) výskyt rizika – říká jaké je procento pravděpodobnosti že dojde k náhodné události
c) rozsah rizika – plné –zajedou mě, umřu, částečné – přejedou mě, mám ránu
risk management – je to řízení rizika a probíhá ve 3 fázích
1) identifikace rizika – zjištění která mohou rizika ohrožovat
2) ocenění rizika – zjištění jakou finanční ztrátu riziko způsobí
3) kontrola a financování rizik – snaha o zabránění nebo snížení finanční ztráty
vývoj pojišťovnictví
1) pojištění má vzájemnostní charakter
2) období liberálního přístupu- nejsilnější je námořní, požární a životní pojištění
3) období státních zásahů – dochází k nutnosti regulace pojištění
státní zásahy
a) koncesní přístup – povolení k provozování pojišťovnictví
b) zajišťovací povinnost – tvorba rezervních fondů
c) vykonává dohled nad pojišťovnami
d) kontroluje výši pojistného
Ekonomická část – Bankovnictví
Maturitní téma č.19
Ekonomická část – Bankovnictví
• banka jako podnik
• proces vytváření bezhotovostních peněz
• multiplikovaná bankovní expanze + příklad
• CB, její cíle, jak působí CB na množství peněz v ekonomice
• monetární politika a její nástroje
• obchodní banky a jejich operace
• úvěrová politika bank
Účetnictví – Hotovostní platební styk
• vyjmenujte druhy pokladen podle měny
• kde se vede prvotní evidence pokladny
• účetní doklady potřebné pro účtování¨jak se provádí inventarizace pokladny
• vysvětlete pojmy: valuta, cenina
Maturitní téma č.20
Ekonomická část – Pojišťovnictví
• princip pojištění
• druhy pojištění
• činnost pojišťoven
• riziko pojištění
Účetnictví – Bezhotovostní platební styk
• vyjmenujte druhy bankovních účtů podle měny
• účetní doklady potřebné pro účtování
• jak provedete inventarizaci bankovního účtu
• účtování na bankovním účtu
• vysvětlete pojmy: kontokorentní účet, devizy
Ekonomická část – Bankovnictví
• banka jako podnik
• proces vytváření bezhotovostních peněz
• multiplikovaná bankovní expanze + příklad
• CB, její cíle, jak působí CB na množství peněz v ekonomice
• monetární politika a její nástroje
• obchodní banky a jejich operace
• úvěrová politika bank
Účetnictví – Hotovostní platební styk
• vyjmenujte druhy pokladen podle měny
• kde se vede prvotní evidence pokladny
• účetní doklady potřebné pro účtování¨jak se provádí inventarizace pokladny
• vysvětlete pojmy: valuta, cenina
Maturitní téma č.20
Ekonomická část – Pojišťovnictví
• princip pojištění
• druhy pojištění
• činnost pojišťoven
• riziko pojištění
Účetnictví – Bezhotovostní platební styk
• vyjmenujte druhy bankovních účtů podle měny
• účetní doklady potřebné pro účtování
• jak provedete inventarizaci bankovního účtu
• účtování na bankovním účtu
• vysvětlete pojmy: kontokorentní účet, devizy
Pojistné sociálního pojištění
8.1 Pojistné sociálního pojištění
Pojistné sociálního pojištění patří do skupiny ostatních daní. Je upraveno zejména zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, zákonem č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonem č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, a dalšími zákony a vyhláškami.
Předmět daně: Pojistné na sociální zabezpečení (důchodové a nemocenské zabezpečení) a příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti.
Poplatník: Zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, dobrovolní plátci.
Zdaňovací období: Měsíc u zaměstnanců, zaměstnavatelů a dobrovolníků, rok u OSVČ.
Základ daně: Hrubá mzda (příjem).
Pojistné se odvádí příslušné OSSZ v těchto termínech:
- zaměstnavatelé: měsíčně v den výplaty mzdy
- zaměstnanci: měsíčně srážkou ze mzdy
- OSVČ: záloha do 8. dne následujícího měsíce a roční vyúčtování
- dobrovolní plátci: měsíčně
Pojistné sociálního pojištění patří do skupiny ostatních daní. Je upraveno zejména zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, zákonem č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonem č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, a dalšími zákony a vyhláškami.
Předmět daně: Pojistné na sociální zabezpečení (důchodové a nemocenské zabezpečení) a příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti.
Poplatník: Zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, dobrovolní plátci.
Zdaňovací období: Měsíc u zaměstnanců, zaměstnavatelů a dobrovolníků, rok u OSVČ.
Základ daně: Hrubá mzda (příjem).
Pojistné se odvádí příslušné OSSZ v těchto termínech:
- zaměstnavatelé: měsíčně v den výplaty mzdy
- zaměstnanci: měsíčně srážkou ze mzdy
- OSVČ: záloha do 8. dne následujícího měsíce a roční vyúčtování
- dobrovolní plátci: měsíčně
Pojistné zdravotního pojištění
8.2 Pojistné zdravotního pojištění
Pojistné zdravotního pojištění patří do skupiny ostatních daní. Je upraveno zejména zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
Plátce: Zaměstnavatelé za své zaměstnance, pojištěnci (zaměstnanci, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů), stát (za děti, důchodce, ženy na MD, nezaměstnané).
Zdaňovací období: Měsíc u zaměstnanců, zaměstnavatelů, státu a osob bez zdanitelných příjmů, rok u OSVČ.
Základ daně: Hrubá mzda (příjem).
Sazba daně: Sazba pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu – 1/3 platí zaměstnanec (4,5%) a 2/3 platí zaměstnavatel (9%). Minimální záloha u zaměstnance je 905 Kč, u OSVČ 1.143,- Kč.
Pojistné se odvádí příslušné ZP v těchto termínech:
- zaměstnavatelé: měsíčně v den výplaty mzdy
- zaměstnanci: měsíčně srážkou ze mzdy
- OSVČ: záloha do 8. dne následujícího měsíce a roční vyúčtování
- stát: do 20. dne předchozího měsíce
Pojistné zdravotního pojištění patří do skupiny ostatních daní. Je upraveno zejména zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
Plátce: Zaměstnavatelé za své zaměstnance, pojištěnci (zaměstnanci, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů), stát (za děti, důchodce, ženy na MD, nezaměstnané).
Zdaňovací období: Měsíc u zaměstnanců, zaměstnavatelů, státu a osob bez zdanitelných příjmů, rok u OSVČ.
Základ daně: Hrubá mzda (příjem).
Sazba daně: Sazba pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu – 1/3 platí zaměstnanec (4,5%) a 2/3 platí zaměstnavatel (9%). Minimální záloha u zaměstnance je 905 Kč, u OSVČ 1.143,- Kč.
Pojistné se odvádí příslušné ZP v těchto termínech:
- zaměstnavatelé: měsíčně v den výplaty mzdy
- zaměstnanci: měsíčně srážkou ze mzdy
- OSVČ: záloha do 8. dne následujícího měsíce a roční vyúčtování
- stát: do 20. dne předchozího měsíce
Spotřební daně
6. Spotřební daně
Spotřební daně jsou výběrové daně ze spotřeby patřící do skupiny nepřímých daní. Jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních ve znění zákona č. 479/2003 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb.; a vyhláškami č. 370/2003 Sb., 412/2003 Sb., 413/2003 Sb., 430/2003 Sb., 433/2003 Sb., 467/2003 Sb., 468/2003 Sb., 370/2003 Sb.
Smyslem spotřební daně je omezit používání zdraví a přírodě škodlivých látek, daň má tedy tzv. regulační funkci.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
Předmět daně: Uhlovodíková paliva a maziva, líh a lihoviny, pivo, víno, tabákové výrobky.
Plátce: Daň platí výrobce výrobku podléhajícího dani nebo dovozce tohoto výrobku.
Poplatník: Konečný spotřebitel.
Základ daně: Počet jednotek vyrobených nebo dovezených výrobků podléhajících dani.
Sazba daně: Pevná (stanovená na jednotku množství) a diferencovaná podle jednotlivých výrobků.
7. CLO
Clo je daň vybíraná při dovozu či vývozu zboží, jejíž úkolem je ochrana trhu. Je upravena zákonem č. 13/1993 Sb. celní zákon. V současné době se v ČR uplatňuje pouze dovozní clo ze států, které nepatří do EU; a postupně se prosazuje liberalizace obchodu (GATT, WTO).
Clo je součástí pořízení zboží či materiálu z importu.
8. Pojistné sociálního a zdravotního zabezpečení
S daňovou soustavou je úzce spojeno sociální pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Spojení spočívá v tom, že pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění musí daňoví poplatníci platit vedle daní ze stejných zdrojů jako daně, takže oboje pojistné zvyšuje daňové zatížení.
Povinnost odvodu pojistného se eviduje na účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, účet je zpravidla synteticky rozdělen na jednotlivé zdravotní pojišťovny a státní správu sociálního zabezpečení.
Spotřební daně jsou výběrové daně ze spotřeby patřící do skupiny nepřímých daní. Jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních ve znění zákona č. 479/2003 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb.; a vyhláškami č. 370/2003 Sb., 412/2003 Sb., 413/2003 Sb., 430/2003 Sb., 433/2003 Sb., 467/2003 Sb., 468/2003 Sb., 370/2003 Sb.
Smyslem spotřební daně je omezit používání zdraví a přírodě škodlivých látek, daň má tedy tzv. regulační funkci.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
Předmět daně: Uhlovodíková paliva a maziva, líh a lihoviny, pivo, víno, tabákové výrobky.
Plátce: Daň platí výrobce výrobku podléhajícího dani nebo dovozce tohoto výrobku.
Poplatník: Konečný spotřebitel.
Základ daně: Počet jednotek vyrobených nebo dovezených výrobků podléhajících dani.
Sazba daně: Pevná (stanovená na jednotku množství) a diferencovaná podle jednotlivých výrobků.
7. CLO
Clo je daň vybíraná při dovozu či vývozu zboží, jejíž úkolem je ochrana trhu. Je upravena zákonem č. 13/1993 Sb. celní zákon. V současné době se v ČR uplatňuje pouze dovozní clo ze států, které nepatří do EU; a postupně se prosazuje liberalizace obchodu (GATT, WTO).
Clo je součástí pořízení zboží či materiálu z importu.
8. Pojistné sociálního a zdravotního zabezpečení
S daňovou soustavou je úzce spojeno sociální pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Spojení spočívá v tom, že pojistné na sociální pojištění a na všeobecné zdravotní pojištění musí daňoví poplatníci platit vedle daní ze stejných zdrojů jako daně, takže oboje pojistné zvyšuje daňové zatížení.
Povinnost odvodu pojistného se eviduje na účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, účet je zpravidla synteticky rozdělen na jednotlivé zdravotní pojišťovny a státní správu sociálního zabezpečení.
Opakovací otázky k dani z příjmu fyzických osob, zdravotnímu a sociálnímu pojištění
Opakovací otázky k dani z příjmu fyzických osob, zdravotnímu a sociálnímu pojištění:
1. Stanovte dílčí daňové základy DPFO
2. V jakých intervalech a do kdy se podává přiznání k DPFO?
3. Co to znamená uplatnění výdajů paušální výší?
4. Co je součástí hrubé mzdy?
5. Co znamenají příjmy z kapitálového majetku?
6. Jaké znáte nezdanitelné částky a odčitatelné položky?
7. K jakému účelu je hrazeno sociální pojištění?
8. Co je základem výpočtu sociálního a zdravotního pojištění u
- zaměstnance
- zaměstnavatele
- podnikatele
- nezaměstnaného
- studenta
9. Jaké jsou procentní sazby výpočtu sociálního pojištění?
10. Jaké jsou procentní sazby výpočtu zdravotního pojištění?
9. Jakému subjektu je hrazeno zdravotní pojištění?
1. Stanovte dílčí daňové základy DPFO
2. V jakých intervalech a do kdy se podává přiznání k DPFO?
3. Co to znamená uplatnění výdajů paušální výší?
4. Co je součástí hrubé mzdy?
5. Co znamenají příjmy z kapitálového majetku?
6. Jaké znáte nezdanitelné částky a odčitatelné položky?
7. K jakému účelu je hrazeno sociální pojištění?
8. Co je základem výpočtu sociálního a zdravotního pojištění u
- zaměstnance
- zaměstnavatele
- podnikatele
- nezaměstnaného
- studenta
9. Jaké jsou procentní sazby výpočtu sociálního pojištění?
10. Jaké jsou procentní sazby výpočtu zdravotního pojištění?
9. Jakému subjektu je hrazeno zdravotní pojištění?
Náhrady škod od pojišťovny
Náhrady škod od pojišťovny
VPD platíme pojistné 548 / 211
způsobena škoda
zaměstnanec 335 / 688
pojišťovna 378 / 688 když známe částku, kterou nám pojišťovna zaplatí
• do konce roku nám nepřijde oznámení od pojišťovny o výši náhrady 388 / 688 (odhad částky)
• přijde výpis od pojišťovny 378 / 388
Opravné položky
ocenění
-> nižší ocenění (snížení ceny)
- trvalý charakter 582/112 - daň. neuznatelné
- přechodný charakter tvorba 559/191
zrušení 191/659
daň. neuznatelné - v rámci inventarizace
-> vyšší ocenění )
VPD platíme pojistné 548 / 211
způsobena škoda
zaměstnanec 335 / 688
pojišťovna 378 / 688 když známe částku, kterou nám pojišťovna zaplatí
• do konce roku nám nepřijde oznámení od pojišťovny o výši náhrady 388 / 688 (odhad částky)
• přijde výpis od pojišťovny 378 / 388
Opravné položky
ocenění
-> nižší ocenění (snížení ceny)
- trvalý charakter 582/112 - daň. neuznatelné
- přechodný charakter tvorba 559/191
zrušení 191/659
daň. neuznatelné - v rámci inventarizace
-> vyšší ocenění )
Mzdové výpočty
Mzdové výpočty
Výpočty hrubých mezd
Základní mzda
• hodinová - (dny x hodiny) x hodinová mzda
• úkolová
Plat - stanoven ve smlouvě
Příplatky - 4 základní druhy
1) za práci přesčas - 25 % z prům. hodinového výdělku
2) za práci ve svátek - 100 % z prům. hodinového výdělku
3) za práci ve stíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí - 3,20 na hodinu
4) za práci v noci - Kč 3,20 na hodinu
Prémie - stanoveny v procentech + osobní ohodnocení
Odměny - jednorázové, nekrátí se
Náhrada mzdy (ostatní plnění, doplňková mzda)
• náhrada mzdy za neodpracovaný čas
• dovolená - průměrná hodinová mzda x hodiny x počet dní
• studijní volno, návštěva lékaře, stěhování, svatba, pohřeb
Krácení měsíčního platu (zaokrouhlíme matematicky na koruny)
Zaokrouhlení podle zúčtovací a výplatní listiny:
- nezaokrouhlené složky HM matematicky zaokrouhlíme a sečteme je
Nezaopatřené děti - odpočet můžeme uplatnit pouze do 4 dětí
Výpočty náhrad za neodpracovaný svátek připadající na pracovní den
plat - na svátek pohlížíme jako na odpracovaný
mzda - počítá se to jako dovolená
Dávky nemocenského pojištění
• u měsíční mzdy nezapomeneme krátit
• ošetřování člena rodiny a nemocenská
výpočet základu:
hrubé mzdy za předchozí čtvrtletí
počet kalendářních dnů - dny nemoci, OČR
-> nezaokrouhluje se, maximálně však 270,--
nemocenská
• 3 dny - 50 % ze základu (zaokr. matematicky)
• další dny - 69 % (+ So, Ne)
• na kalendářní dny, maximálně 1 rok (potom invalidní důchod)
OČR
• 69 %
• pouze 9 dní, samoživitelky 16 dní (+ So, Ne)
Výpočty hrubých mezd
Základní mzda
• hodinová - (dny x hodiny) x hodinová mzda
• úkolová
Plat - stanoven ve smlouvě
Příplatky - 4 základní druhy
1) za práci přesčas - 25 % z prům. hodinového výdělku
2) za práci ve svátek - 100 % z prům. hodinového výdělku
3) za práci ve stíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí - 3,20 na hodinu
4) za práci v noci - Kč 3,20 na hodinu
Prémie - stanoveny v procentech + osobní ohodnocení
Odměny - jednorázové, nekrátí se
Náhrada mzdy (ostatní plnění, doplňková mzda)
• náhrada mzdy za neodpracovaný čas
• dovolená - průměrná hodinová mzda x hodiny x počet dní
• studijní volno, návštěva lékaře, stěhování, svatba, pohřeb
Krácení měsíčního platu (zaokrouhlíme matematicky na koruny)
Zaokrouhlení podle zúčtovací a výplatní listiny:
- nezaokrouhlené složky HM matematicky zaokrouhlíme a sečteme je
Nezaopatřené děti - odpočet můžeme uplatnit pouze do 4 dětí
Výpočty náhrad za neodpracovaný svátek připadající na pracovní den
plat - na svátek pohlížíme jako na odpracovaný
mzda - počítá se to jako dovolená
Dávky nemocenského pojištění
• u měsíční mzdy nezapomeneme krátit
• ošetřování člena rodiny a nemocenská
výpočet základu:
hrubé mzdy za předchozí čtvrtletí
počet kalendářních dnů - dny nemoci, OČR
-> nezaokrouhluje se, maximálně však 270,--
nemocenská
• 3 dny - 50 % ze základu (zaokr. matematicky)
• další dny - 69 % (+ So, Ne)
• na kalendářní dny, maximálně 1 rok (potom invalidní důchod)
OČR
• 69 %
• pouze 9 dní, samoživitelky 16 dní (+ So, Ne)
Výpočet SP a ZP na konci roku
Výpočet SP a ZP na konci roku
Příjmy - výdaje ovliv. = ZISK -> 35 % vyměřovací základ 34 % SP
13,5 % ZP
povinnost za rok - zálohy = pohledávka, závazek (příslušná kniha - při platbě)
-> neprochází peněžním deníkem
Daň z příjmů
- individuální podnikatel platí daň z příjmu fyzickým osob
- během roku platí zálohy
Zisk
- SP
- ZP
________________________________________
základ daně
- 26 400,-- (za poplatníka)
- 13 200,-- (za dítě)
(manželka na mateřské, 10 % PC IM, ...)
________________________________________
upravený základ daně-> DAŇ - zálohy kniha závazků
Na základě údajů z PD a pomocných knih vyplníme daňové přiznání. Součástí daňového přiznání je přehled příjmů a výdajů, majetku a závazků.
Výkazy příjmů a výdajů, majetku a závazků si vyplníme pro sebe.
Příjmy - výdaje ovliv. = ZISK -> 35 % vyměřovací základ 34 % SP
13,5 % ZP
povinnost za rok - zálohy = pohledávka, závazek (příslušná kniha - při platbě)
-> neprochází peněžním deníkem
Daň z příjmů
- individuální podnikatel platí daň z příjmu fyzickým osob
- během roku platí zálohy
Zisk
- SP
- ZP
________________________________________
základ daně
- 26 400,-- (za poplatníka)
- 13 200,-- (za dítě)
(manželka na mateřské, 10 % PC IM, ...)
________________________________________
upravený základ daně-> DAŇ - zálohy kniha závazků
Na základě údajů z PD a pomocných knih vyplníme daňové přiznání. Součástí daňového přiznání je přehled příjmů a výdajů, majetku a závazků.
Výkazy příjmů a výdajů, majetku a závazků si vyplníme pro sebe.
Zúčtovací vztahy podniku
12. Zúčtovací vztahy podniku: charakteristika zúčtovacích vztahů se zvláštním důrazem na zúčtovací vztahy se zaměstnanci a společníky.
1. hrubé mzdy 331/521
2. závazky podniku ze soc. zabezpeč.:
a) zákonná výše 336/524
b) nad rámec zákona 336/525
c) individuální podnikatel 336/526
3. soc. zab. hrazené zaměstnancem 331/336
4. nároky na výplatu soc. dávek 336/331
5. daň z příjmu zaměstnance hrazená srážkou ze mzdy 342/331
6. výplata záloh a čisté mzdy 211/331
(221)
331 Zaměstnanci
336 Zúčtování s institucemi soc.zabezpeč.
342 Ostatní přímé daně (ne daň z příjmu firmy)
521 Mzdové náklady
524-5 Zák.-ost. soc. pojištění
526 Soc. nákl. indiv. podnikatele
pozn. v případě společníků (členů družstva):
místo 331 je 366Závazky ke společníkům a členům družstva
ze závislé činnosti
místo 521 je 522Příjmy společníků a členů družstva ze
závislé činnosti
1. hrubé mzdy 331/521
2. závazky podniku ze soc. zabezpeč.:
a) zákonná výše 336/524
b) nad rámec zákona 336/525
c) individuální podnikatel 336/526
3. soc. zab. hrazené zaměstnancem 331/336
4. nároky na výplatu soc. dávek 336/331
5. daň z příjmu zaměstnance hrazená srážkou ze mzdy 342/331
6. výplata záloh a čisté mzdy 211/331
(221)
331 Zaměstnanci
336 Zúčtování s institucemi soc.zabezpeč.
342 Ostatní přímé daně (ne daň z příjmu firmy)
521 Mzdové náklady
524-5 Zák.-ost. soc. pojištění
526 Soc. nákl. indiv. podnikatele
pozn. v případě společníků (členů družstva):
místo 331 je 366Závazky ke společníkům a členům družstva
ze závislé činnosti
místo 521 je 522Příjmy společníků a členů družstva ze
závislé činnosti
Spotřební daně
Spotřební daně
účetní systém se přizpůsobil daňovému
pevné částky za jednotku
obdobná evidence jako u DPH
Daň z příjmů
předmětem jsou výnosy
základem výpočtu je rozdíl mezi příjmy (kromě osvobozených od daně) a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů
základem je HVúčetní zisk před zdaněním
další úpravyo částky, které nelze zahrnout do nákladů
o částky, které jsou zahrnuty v nesprávné výši
další částky neoprávněně zkracující příjmy
transformace účetního zisku na daňový
účetnictví tedy musí zajistit vhodné rozdělení syntetických popřípadě analytických účtů, aby bylo možno daňový základ z těchto údajů bez problémů zjistit
Ostatní přímé daně
zdědění, nabytí darem
Příspěvky na pojištění zaměstnanců
odděleny od ostatních daňových povinností
patří sem: sociální zabezpečenídůchodové a nemocenské pojištění
zdravotní zabezpečení
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
pro podnik jsou položky nákladem
pro zaměstnance srážkami ze mzdy
účetní systém se přizpůsobil daňovému
pevné částky za jednotku
obdobná evidence jako u DPH
Daň z příjmů
předmětem jsou výnosy
základem výpočtu je rozdíl mezi příjmy (kromě osvobozených od daně) a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů
základem je HVúčetní zisk před zdaněním
další úpravyo částky, které nelze zahrnout do nákladů
o částky, které jsou zahrnuty v nesprávné výši
další částky neoprávněně zkracující příjmy
transformace účetního zisku na daňový
účetnictví tedy musí zajistit vhodné rozdělení syntetických popřípadě analytických účtů, aby bylo možno daňový základ z těchto údajů bez problémů zjistit
Ostatní přímé daně
zdědění, nabytí darem
Příspěvky na pojištění zaměstnanců
odděleny od ostatních daňových povinností
patří sem: sociální zabezpečenídůchodové a nemocenské pojištění
zdravotní zabezpečení
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
pro podnik jsou položky nákladem
pro zaměstnance srážkami ze mzdy
Mzdové listy
Mzdové listy
mzdová evidence
povinné údaje: výpočet hrubé mzdy
stanovení dávek nemocenského pojištění
stanovení srážek ze mzdy
výše vyplacené zálohy
převzetí musí být potvrzeno pracovníkem
2. Kamerální účetnictví
z 18.st.
státní správavětšina finančních operací
nesleduje se stav majetkupouze v pomocných knihách ve fyzických jednotkách
registrují se pouze příjmy a výdaje v kamerálním deníku
operace se zapisují do rubrik členěné na příjmové a výdajové
sledovaly se také platební povinnosti
mrtvá účetní soustava
3. Podvojné účetnictví
průběžné sledování stavu jmění
základem je podvojný účetní zápis
vnitřní provázanost a kontrola
Účetní knihy
1. Hlavní kniha
soubor syntetických účtů
údaje se vedou podle kalendářních měsíců
zápisy minimálně o stavu účtů jednou měsíčně
uzavírání účtů při účetní uzávěrce jednou ročně
2. Knihy analytické evidence
soubor analytických účtů
3. Deník
zobrazuje účetní případy chronologicky
má kontrolní funkci, že všechny operace byly zaúčtovány v hlavní knize
součty deníkových obratů se rovnají součtům obratů na syntetických účtech za dané období
8. Hlavní uživatelé účetních informací a jejich informační potřeby.
VIZ 02.
mzdová evidence
povinné údaje: výpočet hrubé mzdy
stanovení dávek nemocenského pojištění
stanovení srážek ze mzdy
výše vyplacené zálohy
převzetí musí být potvrzeno pracovníkem
2. Kamerální účetnictví
z 18.st.
státní správavětšina finančních operací
nesleduje se stav majetkupouze v pomocných knihách ve fyzických jednotkách
registrují se pouze příjmy a výdaje v kamerálním deníku
operace se zapisují do rubrik členěné na příjmové a výdajové
sledovaly se také platební povinnosti
mrtvá účetní soustava
3. Podvojné účetnictví
průběžné sledování stavu jmění
základem je podvojný účetní zápis
vnitřní provázanost a kontrola
Účetní knihy
1. Hlavní kniha
soubor syntetických účtů
údaje se vedou podle kalendářních měsíců
zápisy minimálně o stavu účtů jednou měsíčně
uzavírání účtů při účetní uzávěrce jednou ročně
2. Knihy analytické evidence
soubor analytických účtů
3. Deník
zobrazuje účetní případy chronologicky
má kontrolní funkci, že všechny operace byly zaúčtovány v hlavní knize
součty deníkových obratů se rovnají součtům obratů na syntetických účtech za dané období
8. Hlavní uživatelé účetních informací a jejich informační potřeby.
VIZ 02.
Kniha pohledávek a závazků
Je možné vést pohledávky a závazky v jedné knize nebo odděleně.
Musí obsahovat informace o:
- datum vzniku pohledávky nebo závazku
- datu splatnosti
- datu skutečné úhrady
- částce
- dlužníkovi nebo věřiteli
- účelu platby
Pomocné knihy
V rámci pomocných knih vede každá ÚJ pouze ty, pro které má náplň.
Bude-li mít ÚJ:
- dlouh. majetek = inventární knihy (knihy DM)
- zásoby = skladní karty (kniha zásob)
- DPH = kniha DPH
- zaměstnanci = mzdové listy
- krát. fin. maj. = kniha finančního majetku
- auto = kniha jízd + inventární kniha
Daňový základ
Podnikatel, který vede JÚ může pro zjištění daňového základu vést:
1) Evidenci příjmů i výdajů (mluvíme o prokazování výdajů ve skutečné výši)
2) Pouze evidenci příjmů, výdaje uplatní % z příjmů ve výši:
a) 50% z příjmu (ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství)
b) 30% z příjmu z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví
c) 25% z příjmu ze živnosti nebo podnikání podle jiných zvláštních předpisů
Kromě výdajů ve výši daného % lze uplatnit ještě skutečné zaplacení soc. a zdr. pojištění. (Výdaje se uplatňují paušálem).
Zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných
Výpočet zdr. pojištění vychází z vyměřovacího základu, kterým je 35% rozdílu příjmů a výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Z tohoto vyměřovacího základu připadá na zdravotní pojištění 13,5% (9% + 4,5%).
Zdravotní poj. se platí zálohově vždy do osmého dne v měsíci. Každý měsíc ve výši 1/12 roční povinnosti.
Tyto zálohy podléhají ročnímu zúčtování.
Pro zdr. poj. je určena min. záloha ve výši 13,5% z minimální mzdy.
Sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných
Vyměřovací základ je stejný jako u zdr. pojištění. Z tohoto vyměřovacího základu připadá 29,6% na důchodové pojištění a 4,4% na nemocenské pojištění (4,4 + 29,6 = 34% (8% + 26%)).
K nemocenskému pojištění se nemusí přihlásit, pak v případě nemoci nemá právo na nem. dávky.
Musí obsahovat informace o:
- datum vzniku pohledávky nebo závazku
- datu splatnosti
- datu skutečné úhrady
- částce
- dlužníkovi nebo věřiteli
- účelu platby
Pomocné knihy
V rámci pomocných knih vede každá ÚJ pouze ty, pro které má náplň.
Bude-li mít ÚJ:
- dlouh. majetek = inventární knihy (knihy DM)
- zásoby = skladní karty (kniha zásob)
- DPH = kniha DPH
- zaměstnanci = mzdové listy
- krát. fin. maj. = kniha finančního majetku
- auto = kniha jízd + inventární kniha
Daňový základ
Podnikatel, který vede JÚ může pro zjištění daňového základu vést:
1) Evidenci příjmů i výdajů (mluvíme o prokazování výdajů ve skutečné výši)
2) Pouze evidenci příjmů, výdaje uplatní % z příjmů ve výši:
a) 50% z příjmu (ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství)
b) 30% z příjmu z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví
c) 25% z příjmu ze živnosti nebo podnikání podle jiných zvláštních předpisů
Kromě výdajů ve výši daného % lze uplatnit ještě skutečné zaplacení soc. a zdr. pojištění. (Výdaje se uplatňují paušálem).
Zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných
Výpočet zdr. pojištění vychází z vyměřovacího základu, kterým je 35% rozdílu příjmů a výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Z tohoto vyměřovacího základu připadá na zdravotní pojištění 13,5% (9% + 4,5%).
Zdravotní poj. se platí zálohově vždy do osmého dne v měsíci. Každý měsíc ve výši 1/12 roční povinnosti.
Tyto zálohy podléhají ročnímu zúčtování.
Pro zdr. poj. je určena min. záloha ve výši 13,5% z minimální mzdy.
Sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných
Vyměřovací základ je stejný jako u zdr. pojištění. Z tohoto vyměřovacího základu připadá 29,6% na důchodové pojištění a 4,4% na nemocenské pojištění (4,4 + 29,6 = 34% (8% + 26%)).
K nemocenskému pojištění se nemusí přihlásit, pak v případě nemoci nemá právo na nem. dávky.
Peněžní deník
Je nejdůležitější účet. knihou JÚ.
Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu tzv. daňové výdaje jsou obvykle sledovány v členění na:
1) Nákup materiálu a zboží = plátci DPH zde uvádějí ceny bez DPH, protože DPH je uvedeno jako nedaňový výdaj. Uvádějí se zde i vedlejší náklady, které vstupují do PC materiálu a zboží.
2) Mzdy = uvádí se zde i uskutečněné odvody záloh na daň z příjmu z mezd zaměstnanců i odvody dalších srážek z mezd, kromě soc. a zdr. pojištění.
3) Platby na soc. a zdr. pojištění = zahrnuje pojistné sražené z mezd zaměstnanců, pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel a pojistné podnikatele zaměstnavatele.
4) Provozní režie = např. nájemné, poštovné, energie, opravy, cestovné, bankovní poplatky, vše ostatní co nelze zahrnout do těch předchozích složek.
Výdaje, které nejsou předmětem daně nebo jsou od ni osvobozeny se mohou sledovat v tomto členění:
1) Nákup dl. hmotného majetku (daňovým výdajem jsou pouze odpisy)
2) Platba daně z příjmu za podnikatele
3) Platba DPH, je-li ÚJ plátcem
4) Výdaje na osobní potřebu
5) Splátky úvěrů a půjček
6) Ostatní např. výdaje na reprezentaci.
Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu se obvykle sledují v členění:
1) Příjmy za prodej výrobků, zboží a služeb = uvádějí se zde i přijaté zálohy
2) Ostatní např. přijatá pojistná plnění, vrácené přeplatky pojistného, úroky z BÚ podnikatele (jde o příjem nikoli z podnikání,ale z kapitálového majetku)
Příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od ni osvobozeny jsou např.:
- příjem DPH pokud jsme plátci DPH
- přijatý úvěr nebo půjčka
- vl. peněžní vklad
- příjem, který byl již zdaněn (např. přijatá dividenda)
V peněžním deníku se dále účtuje o pohybu peněz v pokladně, na BÚ a průběžných položkách (funkce stejná jako u 261-Peníze na cestě).
Evidence jízd motorovým vozidlem
Možnost uplatnění daňových výdajů na provoz auta je závislá od toho, jestli je auto zařazeno do obchodního majetku nebo zůstává v osobním vlastnictví.
1) Auto je v obchodním maj. musí být pro něj vedena karta dlouhodobého hm. majetku, daňovými výdaji jsou odpisy, výdaje za opravy, pojištění, zaplacená silniční daň, výdaje na pohonné hmoty se uplatňují ve skutečné výši.
2) Auto je v osobním vlastnictví podnikatele nebo jeho manželky. Daňovým výdajem je silniční daň, která musí být zaplacena vždy pokud je vozidlo používané i pro podnikání. Daňovým výdajem je dále:
a) základní náhrada za každý ujetý km k podnikatelským účelům. Tato částka vyjadřuje opotřebení vozidla. Vyhlašuje tuto náhradu ministerstvo práce a soc. věcí.
b) náhrada za spotřebované pohonné hmoty, zohledňuje se nikoli skutečná,ale průměrná spotřeba uvedená v technickém průkazu. Tato průměrná spotřeba se oceňuje skutečnými nebo průměrnými cenami pohonných hmot. Průměrné ceny stanoví ministerstvo financí vždy po skončení zdaňovacího období se zpětnou platností.
Pokud podnikatel používá auto pro podnikání musí vést knihu jízd, v té by mělo být uvedeno:
- datum cesty
- účel cesty
- počátečný a konečný stav tachometru
- trasa
- počet ujetých km
Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu tzv. daňové výdaje jsou obvykle sledovány v členění na:
1) Nákup materiálu a zboží = plátci DPH zde uvádějí ceny bez DPH, protože DPH je uvedeno jako nedaňový výdaj. Uvádějí se zde i vedlejší náklady, které vstupují do PC materiálu a zboží.
2) Mzdy = uvádí se zde i uskutečněné odvody záloh na daň z příjmu z mezd zaměstnanců i odvody dalších srážek z mezd, kromě soc. a zdr. pojištění.
3) Platby na soc. a zdr. pojištění = zahrnuje pojistné sražené z mezd zaměstnanců, pojistné, které za zaměstnance platí zaměstnavatel a pojistné podnikatele zaměstnavatele.
4) Provozní režie = např. nájemné, poštovné, energie, opravy, cestovné, bankovní poplatky, vše ostatní co nelze zahrnout do těch předchozích složek.
Výdaje, které nejsou předmětem daně nebo jsou od ni osvobozeny se mohou sledovat v tomto členění:
1) Nákup dl. hmotného majetku (daňovým výdajem jsou pouze odpisy)
2) Platba daně z příjmu za podnikatele
3) Platba DPH, je-li ÚJ plátcem
4) Výdaje na osobní potřebu
5) Splátky úvěrů a půjček
6) Ostatní např. výdaje na reprezentaci.
Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu se obvykle sledují v členění:
1) Příjmy za prodej výrobků, zboží a služeb = uvádějí se zde i přijaté zálohy
2) Ostatní např. přijatá pojistná plnění, vrácené přeplatky pojistného, úroky z BÚ podnikatele (jde o příjem nikoli z podnikání,ale z kapitálového majetku)
Příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od ni osvobozeny jsou např.:
- příjem DPH pokud jsme plátci DPH
- přijatý úvěr nebo půjčka
- vl. peněžní vklad
- příjem, který byl již zdaněn (např. přijatá dividenda)
V peněžním deníku se dále účtuje o pohybu peněz v pokladně, na BÚ a průběžných položkách (funkce stejná jako u 261-Peníze na cestě).
Evidence jízd motorovým vozidlem
Možnost uplatnění daňových výdajů na provoz auta je závislá od toho, jestli je auto zařazeno do obchodního majetku nebo zůstává v osobním vlastnictví.
1) Auto je v obchodním maj. musí být pro něj vedena karta dlouhodobého hm. majetku, daňovými výdaji jsou odpisy, výdaje za opravy, pojištění, zaplacená silniční daň, výdaje na pohonné hmoty se uplatňují ve skutečné výši.
2) Auto je v osobním vlastnictví podnikatele nebo jeho manželky. Daňovým výdajem je silniční daň, která musí být zaplacena vždy pokud je vozidlo používané i pro podnikání. Daňovým výdajem je dále:
a) základní náhrada za každý ujetý km k podnikatelským účelům. Tato částka vyjadřuje opotřebení vozidla. Vyhlašuje tuto náhradu ministerstvo práce a soc. věcí.
b) náhrada za spotřebované pohonné hmoty, zohledňuje se nikoli skutečná,ale průměrná spotřeba uvedená v technickém průkazu. Tato průměrná spotřeba se oceňuje skutečnými nebo průměrnými cenami pohonných hmot. Průměrné ceny stanoví ministerstvo financí vždy po skončení zdaňovacího období se zpětnou platností.
Pokud podnikatel používá auto pro podnikání musí vést knihu jízd, v té by mělo být uvedeno:
- datum cesty
- účel cesty
- počátečný a konečný stav tachometru
- trasa
- počet ujetých km
Odhad výše náhrady do pojišťovny
Pokud ÚJ k 31.12. ví, že vznikla pojistná událost, ale pojišťovna zatím neoznámila výši náhrady musí účtovat o pohledávce v odhadnuté výši na MD aktivního účtu 388-Dohadné účty aktivní.
Pokud dojde k rozdílu mezi odhadnutou částkou náhrady a její skutečnou výši zaúčtujeme vzniklí rozdíl na účtu 688. A skutečný nárok na náhradu na MD-378 a snížení na D-388.
Opravné položky u dl. majetku
Při inventarizaci dl. majetku ÚJ posuzuje také vztah účetní hodnoty majetku (ZC) a jeho současné tržní hodnoty.
Pokud je ZC >tržní hodnota a ÚJ se domnívá, že toto snížení hodnoty je dočasné vytváří opravnou položku. Účtujeme o ni MD 559 a D příslušného účtu opravných položek ve skupině 09.
Nejpozději po uplynutí 1 roku musí být opravná položka zrušena MD 09. a D 559.
Pokud by snížení hodnoty bylo trvalé zaúčtovali bychom mimořádné N 582 a D-oprávky.
Pokud je ZC = tržní hodnotě – neúčtuje se o ni
Pokud je ZC < tržní hodnota – neúčtuje se o ni v souladu s účetní zásadou opatrnosti, podle které nemá ÚJ nadhodnocovat své aktiva.
Účtování opravných položek u zásob
Tvorba opravných položek je pro ÚJ nákladem MD 559-Tvorba opravných položek a tvoříme opravnou položku na D účet. skupiny 19-Opravné položky k zásobám (pasivní účet).
- po uplynutí jednoho ÚO je opravná položka zrušena na MD účet. skupiny 19 a D 559-Zúčtování opravných položek.
- pokud snížení hodnot zásob stále trvá účtujeme o tomto trvalém snížení na účtu MD 582-Škody a D-příslušný účet zásob.
Pokud dojde k rozdílu mezi odhadnutou částkou náhrady a její skutečnou výši zaúčtujeme vzniklí rozdíl na účtu 688. A skutečný nárok na náhradu na MD-378 a snížení na D-388.
Opravné položky u dl. majetku
Při inventarizaci dl. majetku ÚJ posuzuje také vztah účetní hodnoty majetku (ZC) a jeho současné tržní hodnoty.
Pokud je ZC >tržní hodnota a ÚJ se domnívá, že toto snížení hodnoty je dočasné vytváří opravnou položku. Účtujeme o ni MD 559 a D příslušného účtu opravných položek ve skupině 09.
Nejpozději po uplynutí 1 roku musí být opravná položka zrušena MD 09. a D 559.
Pokud by snížení hodnoty bylo trvalé zaúčtovali bychom mimořádné N 582 a D-oprávky.
Pokud je ZC = tržní hodnotě – neúčtuje se o ni
Pokud je ZC < tržní hodnota – neúčtuje se o ni v souladu s účetní zásadou opatrnosti, podle které nemá ÚJ nadhodnocovat své aktiva.
Účtování opravných položek u zásob
Tvorba opravných položek je pro ÚJ nákladem MD 559-Tvorba opravných položek a tvoříme opravnou položku na D účet. skupiny 19-Opravné položky k zásobám (pasivní účet).
- po uplynutí jednoho ÚO je opravná položka zrušena na MD účet. skupiny 19 a D 559-Zúčtování opravných položek.
- pokud snížení hodnot zásob stále trvá účtujeme o tomto trvalém snížení na účtu MD 582-Škody a D-příslušný účet zásob.
Povinná evidence zaměstnanců
MZDOVÝ LIST = jeho náležitosti určuje zákon o dani z příjmu. Je veden zvlášť pro každého zaměstnance. Obsahuje údaje za 1 rok.
Obsahuje – osobní údaje
- pracovní a platové zařazení
- veškeré údaje o mzdě za kal. měsíce a rok jako celek (např. všechny složky HM, čerpání dovolené, náhrady mzdy, počet dnů nemoci, nem. dávky, veškeré srážky ze mzdy, čistá mzda, částka k výplatě)
EVIDENČNÍ LIST DůCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ – mzdová účetní ho vyplňuje jednou za rok. Také ho podepisuje a ještě se podepisuje příslušný zaměstnanec.
Obsahuje - osobní údaje
- každý rok výši hrubé mzdy
- údaje o tom, zda rok je odpracovaný z hlediska nároku na důchod
ZÚČTOVACÍ A VYPLATNÍ LISTINA = účetní doklad, podle kterého se o mzdách účtuje. Sestavuje se každý měsíc. Představuje analytickou evidenci k účtu 331.
Obsahuje údaje o všech složkách mzdy i srážkách ze mzdy za jednotlivé zaměstnance, i za všechny zaměstnance celkem.
POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ (zápočťák) – je zaměstnavatel povinen ho vystavit zaměstnanci při ukončení pracovního poměru.
Jsou zde uvedeny osobní údaje, celková odpracovaná doba. Může se uvést např. čerpaná dovolená, délka prac. neschopnosti za poslední rok, srážky ze mzdy…..
Obsahuje – osobní údaje
- pracovní a platové zařazení
- veškeré údaje o mzdě za kal. měsíce a rok jako celek (např. všechny složky HM, čerpání dovolené, náhrady mzdy, počet dnů nemoci, nem. dávky, veškeré srážky ze mzdy, čistá mzda, částka k výplatě)
EVIDENČNÍ LIST DůCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ – mzdová účetní ho vyplňuje jednou za rok. Také ho podepisuje a ještě se podepisuje příslušný zaměstnanec.
Obsahuje - osobní údaje
- každý rok výši hrubé mzdy
- údaje o tom, zda rok je odpracovaný z hlediska nároku na důchod
ZÚČTOVACÍ A VYPLATNÍ LISTINA = účetní doklad, podle kterého se o mzdách účtuje. Sestavuje se každý měsíc. Představuje analytickou evidenci k účtu 331.
Obsahuje údaje o všech složkách mzdy i srážkách ze mzdy za jednotlivé zaměstnance, i za všechny zaměstnance celkem.
POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ (zápočťák) – je zaměstnavatel povinen ho vystavit zaměstnanci při ukončení pracovního poměru.
Jsou zde uvedeny osobní údaje, celková odpracovaná doba. Může se uvést např. čerpaná dovolená, délka prac. neschopnosti za poslední rok, srážky ze mzdy…..
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)