i) deriváty
- pokud dojde ke změně reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu nějakého aktiva, pak budeme o změně reálné hodnoty derivátu i aktiva účtovat výsledkově
- pokud derivát zajišťuje budoucí pohledávku, bude se o změně reálné hodnoty derivátu účtovat na účet 413
- u CP přeceňovaných na reálnou hodnotu se o změně kurzového a tržního vlivu bude účtovat souhrnně na účet 413
- pokud nebudou CP přeceňovány na reálnou hodnotu, tak u dlužných CP budeme účtovat rozdíl výsledkově na účet 563 nebo 663 a u ostatních CP rozvahově do vlastních zdrojů na účet 413
j) soubor pohledávek
Pokud nabýváme více pohledávek, nelze vytvořit soubor pohledávek. Je to možné jen u pohledávek starého bloku, tj. u pohledávek do r. 1994. U pohledávek nového bloku nelze zachytit tento soubor na jeden analytický účet. Je třeba analyticky jednotlivé pohledávky rozčlenit podle jejich PC.
k) účetní závěrka
v příloze vyhlášky bude závazně stanovena náplň jednotlivých řádků rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy. Bude stanovena směrná účtová osnova. Bude se lišit tím, že budou uvedeny jen účty končící na 0, tj. budou uvedeny jen názvy účtových skupin, které budou závazné. Tyto názvy zůstanou stejné.
Od roku 2004 budou platit novely Zákona o daních z příjmů a Zákona o účetnictví. Budou schvalovány během jara a léta 2003. Pro konkrétní postupy účtování převezmeme mezinárodní účetní standardy. Neplatí tedy informace, že budou zpracovány národní účetní standardy, jak bylo uvedeno na jedné z prvních přednášek. Mezinárodní standardy jsou poměrně volné ve svém přístupu k účtování, na což podnikatelé v ČR nejsou zvyklí. Proto bude muset naopak Zákon o daních z příjmů daleko konkrétněji stanovit základ pro daň z příjmů.
Zobrazují se příspěvky se štítkemvyhlášky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvyhlášky. Zobrazit všechny příspěvky
Změny obsažené ve Vyhlášce č. 500/2002
Změny obsažené ve Vyhlášce č. 500/2002
a) z hlediska účetního byla z účetní úpravy vypuštěna hodnotová hranice dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – padá tedy hranice Kč 40 000,- pro HM a hranice Kč 60 000,- pro NM. Z hlediska daňového u HM Zákon o dani z příjmů upraven nebude a dále bude platit hranice Kč 40 000,-. Z účetního hlediska si úč. jednotka bude tedy muset ve své směrnici sama stanovit, který majetek považuje za významný a který ne. U HM bude vhodné ponechat hranici na Kč 40 000,-, protože to koresponduje s daňovým hlediskem. Bude to vhodné zejména u menších podniků, které nemají tolik majetku s velkou hodnotou. Velké podniky mohou hranici posunout směrem nahoru ve své směrnici, pokud je to pro ně vhodnější.
b) Nehmotným majetkem bude nově i goodwill, ať už kladný nebo záporný
Je nutné rozlišovat goodwill a opravnou položku k nabytému majetku.
- o goodwillu hovoříme tehdy, když nabudeme podnik a individuálně ho oceníme, tj. pozveme znalce a individuálně oceníme jednotlivá inventární čísla majetku. Pak rozdíl mezi kupní cenou a přeceněnou hodnotou je goodwill. Goodwill se bude následně odepisovat po dobu 5 let a v rozvaze se bude vykazovat jako dlouhodobý NM.
- pokud nabudeme podnik a přeceňovat ho nebudeme, pouze převezmeme ZC z účetnictví prodávajícího a v těchto ZC převedeme majetek do svého účetnictví, pak rozdíl mezi kupní cenou a ZC zůstává nadále považován za opravnou položkou k nabytému majetku. Tato opr. položka se bude odepisovat po dobu 15 let a v rozvaze se vykazuje v dlouhodobém HM jako oceňovací rozdíl k nabytému majetku.
Tato úprava byla přijata v důsledku sbližování našeho systému účtování s mezinárodními účetními standardy.
c) pozemky
budou moci být považovány i za zboží, pokud bude pozemek nakupovat realitní kancelář. Do letošního roku bylo možné za zboží považovat i nemovitost, pokud, pokud šlo o předmět podnikání, ale s výjimkou pozemků. Pozemek bude moci být považován za zboží jen tehdy, pokud ho realitní kancelář bude vlastnit za účelem prodeje. Pokud ho bude pronajímat, nemůže se jednat o zboží.
d) uvedení majetku do užívání
Nastane zjednodušení v tom smyslu, že definice toho, co je to uvedeni do užívání, bude obecnější. Nakoupený HM bude převeden ihned do užívání a do odepisovaného majetku, pokud se jedná o majetek již užívaný někým před námi (= nabýváme užívanou věc).
a) z hlediska účetního byla z účetní úpravy vypuštěna hodnotová hranice dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – padá tedy hranice Kč 40 000,- pro HM a hranice Kč 60 000,- pro NM. Z hlediska daňového u HM Zákon o dani z příjmů upraven nebude a dále bude platit hranice Kč 40 000,-. Z účetního hlediska si úč. jednotka bude tedy muset ve své směrnici sama stanovit, který majetek považuje za významný a který ne. U HM bude vhodné ponechat hranici na Kč 40 000,-, protože to koresponduje s daňovým hlediskem. Bude to vhodné zejména u menších podniků, které nemají tolik majetku s velkou hodnotou. Velké podniky mohou hranici posunout směrem nahoru ve své směrnici, pokud je to pro ně vhodnější.
b) Nehmotným majetkem bude nově i goodwill, ať už kladný nebo záporný
Je nutné rozlišovat goodwill a opravnou položku k nabytému majetku.
- o goodwillu hovoříme tehdy, když nabudeme podnik a individuálně ho oceníme, tj. pozveme znalce a individuálně oceníme jednotlivá inventární čísla majetku. Pak rozdíl mezi kupní cenou a přeceněnou hodnotou je goodwill. Goodwill se bude následně odepisovat po dobu 5 let a v rozvaze se bude vykazovat jako dlouhodobý NM.
- pokud nabudeme podnik a přeceňovat ho nebudeme, pouze převezmeme ZC z účetnictví prodávajícího a v těchto ZC převedeme majetek do svého účetnictví, pak rozdíl mezi kupní cenou a ZC zůstává nadále považován za opravnou položkou k nabytému majetku. Tato opr. položka se bude odepisovat po dobu 15 let a v rozvaze se vykazuje v dlouhodobém HM jako oceňovací rozdíl k nabytému majetku.
Tato úprava byla přijata v důsledku sbližování našeho systému účtování s mezinárodními účetními standardy.
c) pozemky
budou moci být považovány i za zboží, pokud bude pozemek nakupovat realitní kancelář. Do letošního roku bylo možné za zboží považovat i nemovitost, pokud, pokud šlo o předmět podnikání, ale s výjimkou pozemků. Pozemek bude moci být považován za zboží jen tehdy, pokud ho realitní kancelář bude vlastnit za účelem prodeje. Pokud ho bude pronajímat, nemůže se jednat o zboží.
d) uvedení majetku do užívání
Nastane zjednodušení v tom smyslu, že definice toho, co je to uvedeni do užívání, bude obecnější. Nakoupený HM bude převeden ihned do užívání a do odepisovaného majetku, pokud se jedná o majetek již užívaný někým před námi (= nabýváme užívanou věc).
Změny obsažené ve Vyhlášce č. 500/2002 - pokračování
e) nakoupení věci po leasingu
Pokud dnes nakoupíme nějakou věc po leasingu, musíme tento majetek zúčtovat do dlouhodobého majetku a odepisovat ho, i kdyby jeho hodnota byla velmi malá nebo nulová. Nově si bude možné vybrat, zda věc nabytou po leasingu zachytit jako zásobu. Pokud hodláme předmět nabytý po leasingu do 1 roku prodat, můžeme ho zařadit i do materiálu.
f) základní kapitál
V rozvaze se vykazoval do letošního roku zvlášť základní kapitál zapsaný do o. r. a nezapsaný do o. r. Od 1. 1. 2003 budou tyto položky opět sjednoceny na účet 411.
g) rezervy a opravné položky
Tvorba rezerv a opr. položek se bude účtovat na vrub nákladů. Zrušení a čerpání se bude účtovat ve prospěch nákladů, nikoli ve prospěch výnosů!!!! Ve výkazu zisků a ztrát se to projeví jako záporný náklad, výsledkově to však žádnou změnu neznamená.
h) oceňování
- u dlouhodobého majetku do konce roku 2002 úroky z úvěru na pořízení tohoto majetku byly součástí PC majetku do doby zařazení tohoto majetku do užívání, poté byly nákladem. Od 1. 1. 2003 se o této skutečnosti musí rozhodnout úč. jednotka sama. Nebo se může rozhodnout, že bude úroky účtovat podle jejich věcné a časové souvislosti.
- zkušební provoz linky – s provozem zkušební linky je spojena výroba výrobků. Do letošního roku tržby z prodeje výrobků pocházejících ze zkušební linky snižovaly PC této investice, neúčtovaly se do výnosů. Od 1. 1. 2003 veškeré tržby za prodané výrobky vyrobené v rámci zkušebního provozu budou běžně účtovány do výnosů.
Pokud dnes nakoupíme nějakou věc po leasingu, musíme tento majetek zúčtovat do dlouhodobého majetku a odepisovat ho, i kdyby jeho hodnota byla velmi malá nebo nulová. Nově si bude možné vybrat, zda věc nabytou po leasingu zachytit jako zásobu. Pokud hodláme předmět nabytý po leasingu do 1 roku prodat, můžeme ho zařadit i do materiálu.
f) základní kapitál
V rozvaze se vykazoval do letošního roku zvlášť základní kapitál zapsaný do o. r. a nezapsaný do o. r. Od 1. 1. 2003 budou tyto položky opět sjednoceny na účet 411.
g) rezervy a opravné položky
Tvorba rezerv a opr. položek se bude účtovat na vrub nákladů. Zrušení a čerpání se bude účtovat ve prospěch nákladů, nikoli ve prospěch výnosů!!!! Ve výkazu zisků a ztrát se to projeví jako záporný náklad, výsledkově to však žádnou změnu neznamená.
h) oceňování
- u dlouhodobého majetku do konce roku 2002 úroky z úvěru na pořízení tohoto majetku byly součástí PC majetku do doby zařazení tohoto majetku do užívání, poté byly nákladem. Od 1. 1. 2003 se o této skutečnosti musí rozhodnout úč. jednotka sama. Nebo se může rozhodnout, že bude úroky účtovat podle jejich věcné a časové souvislosti.
- zkušební provoz linky – s provozem zkušební linky je spojena výroba výrobků. Do letošního roku tržby z prodeje výrobků pocházejících ze zkušební linky snižovaly PC této investice, neúčtovaly se do výnosů. Od 1. 1. 2003 veškeré tržby za prodané výrobky vyrobené v rámci zkušebního provozu budou běžně účtovány do výnosů.
Bankovní spojení
Bankovní spojení se podle vyhlášky č. 51/1992 Sb. ,o mezibankovním zúčtování skládá z čísla účtu a kódu banky (ten je buď čtyřmístný nebo sedmimístný alfabetický )
Na základě tohoto kódu je v clearingovém centru prováděno zúčtování na účty obchodních bank.
Příkazy k zúčtování jsou do clearingového centra předávány :
• Co do technické formy: na technických nosičích ( magnetické pásce,disketě nebo dálkovým přenosem dat ) nebo formou písemných příkazů (pouze velké mezibankovní převody )
• Co do příkazce z podnětu: Plátce úhrady,příjemce (inkasa), třetí strany (příkazy předložené subjektem , který nevystupuje v účetní souvztažnosti – např. burza cenných papírů, sdružení provozující soustavu peněžních automatů )
Z daňového pohledu jsou ještě tříděny účty pro REZIDENTY a pro NEREZIDENTY
REZIDENTY jsou:
• tuzemské a zahraniční právnické osoby, pobočky zahraničních bank a vlastníci budov a pozemků se středem svého ekonomického zájmu na území ČR
• fyzické osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR, bez ohledu na státní příslušnost
• občané s trvalým pobytem v ČR, zaměstnání ve veřejných institucích ČR v zahraničí
NEREZIDENTY jsou:
• fyzické a právnické osoby, které nesplňují kritéria pro rezidenty.
Účty vkladů a úvěrů se zařazují pod rezidenty a nerezidenty podle těchto zásad:
• cizí vklady (včetně loro účtů) podle charakteru vkladatele
• vlastní vklady (včetně nostro účtů) podle charakteru subjektu, u kterého je vkladový účet otevřen
• poskytnuté úvěry ( půjčky) podle charakteru příjemce úvěru ( dlužníka)
• přijaté úvěry (výpůjčky) podle charakteru věřitele
• účty vlastních poboček v zahraničí se uvádějí pod nerezidenty
Na základě tohoto kódu je v clearingovém centru prováděno zúčtování na účty obchodních bank.
Příkazy k zúčtování jsou do clearingového centra předávány :
• Co do technické formy: na technických nosičích ( magnetické pásce,disketě nebo dálkovým přenosem dat ) nebo formou písemných příkazů (pouze velké mezibankovní převody )
• Co do příkazce z podnětu: Plátce úhrady,příjemce (inkasa), třetí strany (příkazy předložené subjektem , který nevystupuje v účetní souvztažnosti – např. burza cenných papírů, sdružení provozující soustavu peněžních automatů )
Z daňového pohledu jsou ještě tříděny účty pro REZIDENTY a pro NEREZIDENTY
REZIDENTY jsou:
• tuzemské a zahraniční právnické osoby, pobočky zahraničních bank a vlastníci budov a pozemků se středem svého ekonomického zájmu na území ČR
• fyzické osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR, bez ohledu na státní příslušnost
• občané s trvalým pobytem v ČR, zaměstnání ve veřejných institucích ČR v zahraničí
NEREZIDENTY jsou:
• fyzické a právnické osoby, které nesplňují kritéria pro rezidenty.
Účty vkladů a úvěrů se zařazují pod rezidenty a nerezidenty podle těchto zásad:
• cizí vklady (včetně loro účtů) podle charakteru vkladatele
• vlastní vklady (včetně nostro účtů) podle charakteru subjektu, u kterého je vkladový účet otevřen
• poskytnuté úvěry ( půjčky) podle charakteru příjemce úvěru ( dlužníka)
• přijaté úvěry (výpůjčky) podle charakteru věřitele
• účty vlastních poboček v zahraničí se uvádějí pod nerezidenty
Kdo všechno má o účetní informace zájem
Kdo všechno má o účetní informace zájem:
- především vlastníci podniku (akcionáři, vkladatelé podílů a pod.) – sledují svůj ekonomický prospěch - výnosnost prostředků, které do podnikání vložili
- pracovníci řídící tento podnik
- krátkodobí a dlouhodobí věřitelé (majitelé dluhopisů a obligací vydaných podnikem, úvěrující peněžní ústavy, dodavatelé výrobků, materiálu, prací a služeb atd .. )
Toto jsou subjekty, které se na financování podniku podílejí přímo.
Další subjekty, které jsou na finančních výsledcích zainteresováni jsou:
- daňové orgány (je základem pro vyměřování daňové povinnosti)
- burzovní komise pro kontrolu cenných papírů
- vlastní zaměstnanci - se zajímají o hospodářskou a finanční stabilitu podniku o jeho schopnost uhrazovat jejich mzdové, platové popř.další nároky
- konkurenční podniky
- firmy zaměřené na poradenství v oblasti finančního a řízení investic
- vláda a její orgány - informace týkající se řízení finanční a daňové situace státu
- potenciální investoři - potřebují informace pro rozhodnutí, zda mají do podniku vložit prostředky, zejména chtějí znát jaká bude míra výnosnosti z jimi vložených prostředků a jaká rizika jsou s uvažovanou investicí spojena
- odborná a laická veřejnost
Účetnictví je systém založený a rigorózních metodických principech a obecně uznávaných zásadách. Zákon o účetnictví 563/91 Sb. Pak ukládá aby účetní informace byly:
průkazné
úplné
spolehlivé
a co nejobjektivnější
Ministerstvo financí vydává vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednoty. Vyhlášky jsou samostatně vydávány pro účetní jednotky podnikatelů, neziskový sektor, pro bankovnictví a pojišťovnictví atd. .
Poslední aktuální prováděcí vyhlášky MF pro sektor bankovnictví jsou publikovány pod čísly 501/2002, 473/2003 a 545 /2004 nabývající účinnost 1.1.2005. Součástí této vyhlášky je i směrná účtová osnova, která je upravena § 66.
- především vlastníci podniku (akcionáři, vkladatelé podílů a pod.) – sledují svůj ekonomický prospěch - výnosnost prostředků, které do podnikání vložili
- pracovníci řídící tento podnik
- krátkodobí a dlouhodobí věřitelé (majitelé dluhopisů a obligací vydaných podnikem, úvěrující peněžní ústavy, dodavatelé výrobků, materiálu, prací a služeb atd .. )
Toto jsou subjekty, které se na financování podniku podílejí přímo.
Další subjekty, které jsou na finančních výsledcích zainteresováni jsou:
- daňové orgány (je základem pro vyměřování daňové povinnosti)
- burzovní komise pro kontrolu cenných papírů
- vlastní zaměstnanci - se zajímají o hospodářskou a finanční stabilitu podniku o jeho schopnost uhrazovat jejich mzdové, platové popř.další nároky
- konkurenční podniky
- firmy zaměřené na poradenství v oblasti finančního a řízení investic
- vláda a její orgány - informace týkající se řízení finanční a daňové situace státu
- potenciální investoři - potřebují informace pro rozhodnutí, zda mají do podniku vložit prostředky, zejména chtějí znát jaká bude míra výnosnosti z jimi vložených prostředků a jaká rizika jsou s uvažovanou investicí spojena
- odborná a laická veřejnost
Účetnictví je systém založený a rigorózních metodických principech a obecně uznávaných zásadách. Zákon o účetnictví 563/91 Sb. Pak ukládá aby účetní informace byly:
průkazné
úplné
spolehlivé
a co nejobjektivnější
Ministerstvo financí vydává vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednoty. Vyhlášky jsou samostatně vydávány pro účetní jednotky podnikatelů, neziskový sektor, pro bankovnictví a pojišťovnictví atd. .
Poslední aktuální prováděcí vyhlášky MF pro sektor bankovnictví jsou publikovány pod čísly 501/2002, 473/2003 a 545 /2004 nabývající účinnost 1.1.2005. Součástí této vyhlášky je i směrná účtová osnova, která je upravena § 66.
Právní úprava účetnictví
1.2 Právní úprava účetnictví
Daňové zákony a zákon o účetnictví jsou přímo provázané. Jednou z funkce účetnictví je totiž poskytovat podklady pro daňová řízení.
Právní úprava účetnictví:
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Vyhláška č. 500/2002 Sb. - úprava zákona o účetnictví
Vyhláška č. 472/2003 Sb. - postupy vedení podvojného účetnictví
České účetní standardy ve smyslu § 36 zákona o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 593/1002 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Obchodní zákoník
Zákon o správě daní a poplatků .......... a další
V účetnictví účtujeme o daní převážně na účtech:
34 – Zúčtování daní a dotací
53 – Daně a poplatky
59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů.
Postup účtování na těchto účtech vyplývá z opatření čj. 281/89/2001.
Pro pochopení o účtování je třeba znát tyto pojmy:
Daň je povinná, zákonem určená platba do státního rozpočtu; je neúčelová, nenávratná, neekvivalentní, pravidelně se opakující v časových intervalech nebo při stejných činnostech.
Poplatník je fyzická či právnická osoba, z jejíchž peněz je daň placena.
Plátce je fyzická či právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Plátce a poplatník jsou někdy jedna osoba, v některých příkladech se však liší (u DPH je plátce prodávající a poplatník kupující).
Přímé daně jsou zdaněním příjmu nebo majetku poplatníka. Jsou odváděny příslušnému finančnímu úřadu na základě písemného daňového přiznání poplatníka.
Nepřímé daně jsou zdaněním prodeje zboží (statky a služby), přiznává je a odvádí finančnímu úřadu plátce této daně (prodávají, který prodal zboží). Nepřímými jsou nazývány proto, že daň je hrazena z kapsy kupujícího (část ceny zboží), ovšem kupující nepodává žádné daňové přiznání a většinou ani nevnímá, že nějakou daň platí.
Záloha na daň je povinná platba, kterou je daňový subjekt povinen odvádět před vyměřením daňové povinnosti za dané zdaňovací období – na konci účetního období vzniká přeplatek nebo nedoplatek daně.
Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně sníženého o odpočty stanoví velikost daně.
Daňové zákony a zákon o účetnictví jsou přímo provázané. Jednou z funkce účetnictví je totiž poskytovat podklady pro daňová řízení.
Právní úprava účetnictví:
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Vyhláška č. 500/2002 Sb. - úprava zákona o účetnictví
Vyhláška č. 472/2003 Sb. - postupy vedení podvojného účetnictví
České účetní standardy ve smyslu § 36 zákona o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 593/1002 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Obchodní zákoník
Zákon o správě daní a poplatků .......... a další
V účetnictví účtujeme o daní převážně na účtech:
34 – Zúčtování daní a dotací
53 – Daně a poplatky
59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů.
Postup účtování na těchto účtech vyplývá z opatření čj. 281/89/2001.
Pro pochopení o účtování je třeba znát tyto pojmy:
Daň je povinná, zákonem určená platba do státního rozpočtu; je neúčelová, nenávratná, neekvivalentní, pravidelně se opakující v časových intervalech nebo při stejných činnostech.
Poplatník je fyzická či právnická osoba, z jejíchž peněz je daň placena.
Plátce je fyzická či právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Plátce a poplatník jsou někdy jedna osoba, v některých příkladech se však liší (u DPH je plátce prodávající a poplatník kupující).
Přímé daně jsou zdaněním příjmu nebo majetku poplatníka. Jsou odváděny příslušnému finančnímu úřadu na základě písemného daňového přiznání poplatníka.
Nepřímé daně jsou zdaněním prodeje zboží (statky a služby), přiznává je a odvádí finančnímu úřadu plátce této daně (prodávají, který prodal zboží). Nepřímými jsou nazývány proto, že daň je hrazena z kapsy kupujícího (část ceny zboží), ovšem kupující nepodává žádné daňové přiznání a většinou ani nevnímá, že nějakou daň platí.
Záloha na daň je povinná platba, kterou je daňový subjekt povinen odvádět před vyměřením daňové povinnosti za dané zdaňovací období – na konci účetního období vzniká přeplatek nebo nedoplatek daně.
Sazba daně je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně sníženého o odpočty stanoví velikost daně.
Účetnictví v ČR
12. Účetnictví v ČR
- způsob regulace:
o jen regulace účetních výkazů
o jen regulace běž. účetnictví
o regulace úč. výk. i běž. účetnictví (případ ČR)
- úprava účetnictví: 1) Zákon o účtnictví (563/1991 Sb.) několik změn (asi 5). – pro všechny účetní jednotky
v následujících dokumentech pozorujeme mezi roky 02 a 03 změny:
2002:
2) opatření min. fin. ČR
a. závazná účtová osnova, postupy účtování (pro podnikatele, pro banky – specifika)
b. opatření k účetní závěrce
i. struktury
ii. výkazů
iii. pro různé druhy úč. jedn.
2003:
2) vyhlášky
3) doporučení: (národní účetní standardy) – czech ACC standards.
Zákon o účetnictví:
7 částí, 40 paragrafů
- vymezení účetní jednotky, předmětu účetnictví, úč. období, povinností úč. jednotek, požadavky kladené na účetnictví.
- účetní soustavy (jednoduché, podvojné), účet. doklady, úč. zápisy, úč. knihy
- účetní závěrka, zveřejnění, audit účetní závěrky, výroční zpráva
- způsoby oceňování
- inventarizace maj. a závazků
- úschova účetních písemností
- závěrečná a přechodná ustanovení (vč. pokut)
Výstupy z účetnictví:
rozvaha – základní
výsledovka
cash flow
výkaz o změnách vl. kap.
výkaz o kumulovaných výdělcích (ČR – o nerozděleném zisku)
(platí zásada materiálnosti)
- způsob regulace:
o jen regulace účetních výkazů
o jen regulace běž. účetnictví
o regulace úč. výk. i běž. účetnictví (případ ČR)
- úprava účetnictví: 1) Zákon o účtnictví (563/1991 Sb.) několik změn (asi 5). – pro všechny účetní jednotky
v následujících dokumentech pozorujeme mezi roky 02 a 03 změny:
2002:
2) opatření min. fin. ČR
a. závazná účtová osnova, postupy účtování (pro podnikatele, pro banky – specifika)
b. opatření k účetní závěrce
i. struktury
ii. výkazů
iii. pro různé druhy úč. jedn.
2003:
2) vyhlášky
3) doporučení: (národní účetní standardy) – czech ACC standards.
Zákon o účetnictví:
7 částí, 40 paragrafů
- vymezení účetní jednotky, předmětu účetnictví, úč. období, povinností úč. jednotek, požadavky kladené na účetnictví.
- účetní soustavy (jednoduché, podvojné), účet. doklady, úč. zápisy, úč. knihy
- účetní závěrka, zveřejnění, audit účetní závěrky, výroční zpráva
- způsoby oceňování
- inventarizace maj. a závazků
- úschova účetních písemností
- závěrečná a přechodná ustanovení (vč. pokut)
Výstupy z účetnictví:
rozvaha – základní
výsledovka
cash flow
výkaz o změnách vl. kap.
výkaz o kumulovaných výdělcích (ČR – o nerozděleném zisku)
(platí zásada materiálnosti)
Právní úprava účetnictví
Do konce roku 2002:
1) Zákon o účetnictví
2) Postupy účtování = vydávalo je minis. financí k jednotlivým účetov. osnovám, rozšiřovaly a doplňovaly zákon o účetnictví.
3) Vyhlášky ministerstva financí
Rok 2003:
1) Zákon o účetnictví
2) Vyhlášky (prováděcí)
Vyhlášky (2003) pro:
- podnikatele
- banky a ostatní fin. instituce
- pojišťovny
- zdravotní pojišťovny
- Organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samost. celek
- nevýdělečné organizace (polit. strany, církev, nadace)
- FNM a PF ČR
- jednoduché účetnictví
Obsah vyhlášky pro podnikatele:
1) účetní závěrka
2) konsolidovaná účetní závěrka (když má ÚJ podstatný nebo rozhodující vliv jiné ÚJ)
3) Směrná účtová osnova
4) Účetní metody
Přílohy:
- uspořádání rozvahy
- uspořádání výkazu Z/Z
- směrná účtová osnova
Směrná účtová osnova
Ve směrné účtové osnově jsou účty závazně rozděleny do účtových tříd a skupin. Konkrétní čísla účtu v rámci účtové skupiny a jeho název si určí sama ÚJ v rámci svého účtového rozvrhu.
Od 1.1. 2003 byly zrušeny účtové skupiny 65 a 67. Rezervy a opravné položky se rozpouštějí na D nákladových účtů skupiny 55 a 57.
Rok 2004:
1) Zákon o účetnictví
2) Vyhlášky
3) České účetní standardy = do roku 2005 by ve všech zemí EU měly být závazně používány mezinárodní účetní standardy. České účetní standardy by měly umožnit používání mezinárodních účetních standardů v ČR.
1) Zákon o účetnictví
2) Postupy účtování = vydávalo je minis. financí k jednotlivým účetov. osnovám, rozšiřovaly a doplňovaly zákon o účetnictví.
3) Vyhlášky ministerstva financí
Rok 2003:
1) Zákon o účetnictví
2) Vyhlášky (prováděcí)
Vyhlášky (2003) pro:
- podnikatele
- banky a ostatní fin. instituce
- pojišťovny
- zdravotní pojišťovny
- Organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samost. celek
- nevýdělečné organizace (polit. strany, církev, nadace)
- FNM a PF ČR
- jednoduché účetnictví
Obsah vyhlášky pro podnikatele:
1) účetní závěrka
2) konsolidovaná účetní závěrka (když má ÚJ podstatný nebo rozhodující vliv jiné ÚJ)
3) Směrná účtová osnova
4) Účetní metody
Přílohy:
- uspořádání rozvahy
- uspořádání výkazu Z/Z
- směrná účtová osnova
Směrná účtová osnova
Ve směrné účtové osnově jsou účty závazně rozděleny do účtových tříd a skupin. Konkrétní čísla účtu v rámci účtové skupiny a jeho název si určí sama ÚJ v rámci svého účtového rozvrhu.
Od 1.1. 2003 byly zrušeny účtové skupiny 65 a 67. Rezervy a opravné položky se rozpouštějí na D nákladových účtů skupiny 55 a 57.
Rok 2004:
1) Zákon o účetnictví
2) Vyhlášky
3) České účetní standardy = do roku 2005 by ve všech zemí EU měly být závazně používány mezinárodní účetní standardy. České účetní standardy by měly umožnit používání mezinárodních účetních standardů v ČR.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)