10. Kdy účtujeme o prodeji podniku?
Jednotlivé složky majetku ocení nabyvatel podle odhadu znalce nebo v ZC + event. vytvoří opravnou položku k nabytému majetku. Jen opr. položka k úplatně nabytému majetku (tj. ne u vkladu) je daňově uznatelným nákladem. Pokud prodávající realizuje ztrátu, ztráta se uzná jen do výše ceny prodeje. Odepisovat může při nájmu podniku nájemce i pronajímatel.
Rušení zásob, pohledávek a závazků: zásoby musí být prodány, bezplatně převzaté pohledávky a závazky se dají do podrozvahové evidence. Při následné úhradě pohledávky, která je evidovaná podrozvahově se účtuje do výnosů.
11. Jak bude účtovat o nájemném podniku nájemce, pokud odepisuje?
Do výše odpisů účtuje nájemné na účet 474, co převyšuje odpisy, účtuje na 518. Pokud bude nájemné nižší, celé nájemné zaúčtuje na 474 a rozdíl mezi nájmem a odpisy do výnosů.
12. Fúze
13. Dělá se kompletní účetní závěrka při změně právní formy?
Pokud se převádí osobní společnost na osobní nebo kapitálová na kapitálovou, dělá se mezitimní úč. závěrka. Pokud se převádí osobní na kapitálovou nebo naopak, dělá se mimořádná úč. závěrka, tj. kompletní závěrka včetně uzavírání úč. knih.
14. Jaké máme druhy CP?
- majetkové
- k obchodování
- dlužné
- ostatní
15. Jak posuzujeme od letošního roku prodej CP?
- akcie přeceňovaná na reálnou hodnotu - ztráta z prodeje není daňově uznatelná
- směnka – ztráta z prodeje není daňově uznatelná
- dříve se uznávala úhrnná ztráta z prodeje CP
Zobrazují se příspěvky se štítkemfúze. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfúze. Zobrazit všechny příspěvky
Valné hromady musí schválit návrh smlouvy...
Valné hromady musí:
- Valné hromady musí schválit návrh smlouvy, pak je teprve společnost zaniká a je možno do OR zapsat nového nástupce
- společnost, která zaniká, je povinná do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém se uskutečnila VH, podat daňové přiznání za období od začátku účetního období až po rozhodný den
- u právního nástupce vzniká účetní období od rozhodného dne až do dne, kdy se fúze zapíše do OR
- první účetní období právního nástupce může být delší než 12 měsíců, ale i kratší, vše závisí na tom, kdy je rozhodný den
- pokud nástupce vydal akcie a ty vlastní předchůdce, pak tyto akcie natáhne nástupce do účetnictví jako vlastní akcie
- vzájemné obchody uskutečněné v blízkosti rozhodného dne chápeme jako vnitropodnikové výkony – oceňování vlastními náklady bez ziskové marže
- zisky a ztráty jako výsledkové operace se musí vyloučit z HV
- v rámci fúze není vyloučeno přecenění majetku a zásob; rozdíly v přecenění budou zúčtovány u právních předchůdců a musí být v konečné rozvaze
- právní nástupce u HM musí pokračovat v odpisování, kt. zahájil původní vlastník a to i v přeceněné hodnotě, kterou přetáhne do svého účetnictví
- u pohledávek nového bloku se musí pokračovat v odpisování
- tvorba opravných položek a přecenění zásob se akceptuje
- u sloučení, kdy nástupce existuje už před fúzí, končí účet. období rozhodným dnem a další začíná od rozhodného dne
- k datu výmazu právních předchůdců nahraje do svého účetnictví to, co udělají právní předchůdci jeho jménem; musí vyloučit stejné pohledávky a závazky, které společně účtovali, tzn. musí dojít ke kompenzaci
- Valné hromady musí schválit návrh smlouvy, pak je teprve společnost zaniká a je možno do OR zapsat nového nástupce
- společnost, která zaniká, je povinná do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém se uskutečnila VH, podat daňové přiznání za období od začátku účetního období až po rozhodný den
- u právního nástupce vzniká účetní období od rozhodného dne až do dne, kdy se fúze zapíše do OR
- první účetní období právního nástupce může být delší než 12 měsíců, ale i kratší, vše závisí na tom, kdy je rozhodný den
- pokud nástupce vydal akcie a ty vlastní předchůdce, pak tyto akcie natáhne nástupce do účetnictví jako vlastní akcie
- vzájemné obchody uskutečněné v blízkosti rozhodného dne chápeme jako vnitropodnikové výkony – oceňování vlastními náklady bez ziskové marže
- zisky a ztráty jako výsledkové operace se musí vyloučit z HV
- v rámci fúze není vyloučeno přecenění majetku a zásob; rozdíly v přecenění budou zúčtovány u právních předchůdců a musí být v konečné rozvaze
- právní nástupce u HM musí pokračovat v odpisování, kt. zahájil původní vlastník a to i v přeceněné hodnotě, kterou přetáhne do svého účetnictví
- u pohledávek nového bloku se musí pokračovat v odpisování
- tvorba opravných položek a přecenění zásob se akceptuje
- u sloučení, kdy nástupce existuje už před fúzí, končí účet. období rozhodným dnem a další začíná od rozhodného dne
- k datu výmazu právních předchůdců nahraje do svého účetnictví to, co udělají právní předchůdci jeho jménem; musí vyloučit stejné pohledávky a závazky, které společně účtovali, tzn. musí dojít ke kompenzaci
Přeměny obchodních společností
Přeměny obchodních společností
- změna oproti dřívějšku – přeměny se neposuzují jako vklady
- přeměny podle Obchodního zákoníku:
- sloučení A a B => A fúze
- splynutí A a B => C
- převod jmění společníka (FO i PO)
- rozdělení => jedna na několik
- změna právní formy => změna pouze ve vnítřní organizaci, změna -=> subjekt existuje nadále pod stejným IČO
1. Fúze
- obdobně převod na společníka a rozdělení
- společnosti, kt. jsou zainteresovány nazýváme zúčastněnými společnostmi – musí spolupracovat podle § 220 pís. a) ObchZ
- je podán návrh smlouvy o fúzi, který se schvaluje na valných hromadách
- v návrhu je stanoven rozhodný den fúze = je to den , od něhož se jednání zanikajících společností považují z pohledu právního i účetního za jednání uskutečněná jménem právního nástupce
- ke dni, který předchází rozhodnému dni se tvoří konečná účetní závěrka společnosti, která zaniká
k rozhodnému dni:
- dochází ke zrušení
- společnost, která zanikne, otevře účetní knihy, ale už je nikdy neuzavře, protože už účtuje jménem svého právního nástupce
- právní nástupce má zdaňovací období od rozhodného dne do konce roku, kdy je fúze zapsána
- změna oproti dřívějšku – přeměny se neposuzují jako vklady
- přeměny podle Obchodního zákoníku:
- sloučení A a B => A fúze
- splynutí A a B => C
- převod jmění společníka (FO i PO)
- rozdělení => jedna na několik
- změna právní formy => změna pouze ve vnítřní organizaci, změna -=> subjekt existuje nadále pod stejným IČO
1. Fúze
- obdobně převod na společníka a rozdělení
- společnosti, kt. jsou zainteresovány nazýváme zúčastněnými společnostmi – musí spolupracovat podle § 220 pís. a) ObchZ
- je podán návrh smlouvy o fúzi, který se schvaluje na valných hromadách
- v návrhu je stanoven rozhodný den fúze = je to den , od něhož se jednání zanikajících společností považují z pohledu právního i účetního za jednání uskutečněná jménem právního nástupce
- ke dni, který předchází rozhodnému dni se tvoří konečná účetní závěrka společnosti, která zaniká
k rozhodnému dni:
- dochází ke zrušení
- společnost, která zanikne, otevře účetní knihy, ale už je nikdy neuzavře, protože už účtuje jménem svého právního nástupce
- právní nástupce má zdaňovací období od rozhodného dne do konce roku, kdy je fúze zapsána
Metody tvorby rezervy
Metody tvorby rezervy:
1. rovnoměrná metoda – každý rok zahneme do nákladů stejnou částku
2. výkonová metoda – lze zahrnout každý rok jinou částku. Používá se u movitých věcí.
Rezervu na opravu HM není možné uplatnit daňově:
- u majetku určeného k likvidaci
- na odstranění následků škod
- na opravy, které se pravidelně opakují
- na TZ majetku
- na pořízení nového HM
- nemůže ji tvořit podnájemce, i kdyby byl smluvně k tomu zavázán
- při užívání věci na základě smlouvy o zřízení věcného břemene (viz obč. zákoník). Uživatel věci je v tomto případě oprávněn věc užívat a provádět opravy. Nemůže odepisovat, odpisy dává rovnou do nákladů.
Rušení rezerv:
- pomine důvod pro tvorbu opravy
- prodej věci
- upuštění od oprav
- zmenšení předpokládaného rozsahu oprav
- předpokládáme, že uděláme opravu v r. 2002, ale ještě v r. 2002 nedojde k zahájení oprav
- nejpozději v roce následujícím po fyzickém zahájení oprav
Při fúzi je třeba problematiku rezerv upravit ve smlouvě o fúzi. Pokud nástupce převezme rezervy, nemusí je rušit do výnosů.
Rezerva = postupná tvorba a jednorázové čerpání
Rezervy na pěstební činnost
§ 9 zákona o rezervách
Charakteristika:
- tvoří ji vlastník lesa nebo nájemce, který je zavázán provádět obnovu lesa
- je inverzní k rezervě na opravy = jednorázová tvorba a postupné čerpání
- pokud vlastník lesa vytěží a prodá dřevní hmotu, realizuje tržbu, která je zdanitelným výnosem. Pokud nezaúčtuje tuto rezervu, nemá proti výnosu žádný náklad. Vlastník nebo nájemce je povinen les obnovovat. Je nutné stanovit rozpočet na hospodaření s lesem. Max. lze vytvořit rezervu do výše tržby.
1. rovnoměrná metoda – každý rok zahneme do nákladů stejnou částku
2. výkonová metoda – lze zahrnout každý rok jinou částku. Používá se u movitých věcí.
Rezervu na opravu HM není možné uplatnit daňově:
- u majetku určeného k likvidaci
- na odstranění následků škod
- na opravy, které se pravidelně opakují
- na TZ majetku
- na pořízení nového HM
- nemůže ji tvořit podnájemce, i kdyby byl smluvně k tomu zavázán
- při užívání věci na základě smlouvy o zřízení věcného břemene (viz obč. zákoník). Uživatel věci je v tomto případě oprávněn věc užívat a provádět opravy. Nemůže odepisovat, odpisy dává rovnou do nákladů.
Rušení rezerv:
- pomine důvod pro tvorbu opravy
- prodej věci
- upuštění od oprav
- zmenšení předpokládaného rozsahu oprav
- předpokládáme, že uděláme opravu v r. 2002, ale ještě v r. 2002 nedojde k zahájení oprav
- nejpozději v roce následujícím po fyzickém zahájení oprav
Při fúzi je třeba problematiku rezerv upravit ve smlouvě o fúzi. Pokud nástupce převezme rezervy, nemusí je rušit do výnosů.
Rezerva = postupná tvorba a jednorázové čerpání
Rezervy na pěstební činnost
§ 9 zákona o rezervách
Charakteristika:
- tvoří ji vlastník lesa nebo nájemce, který je zavázán provádět obnovu lesa
- je inverzní k rezervě na opravy = jednorázová tvorba a postupné čerpání
- pokud vlastník lesa vytěží a prodá dřevní hmotu, realizuje tržbu, která je zdanitelným výnosem. Pokud nezaúčtuje tuto rezervu, nemá proti výnosu žádný náklad. Vlastník nebo nájemce je povinen les obnovovat. Je nutné stanovit rozpočet na hospodaření s lesem. Max. lze vytvořit rezervu do výše tržby.
V případě změny právní formy
Dělá se např. :
- v případě změny právní formy se musí zpracovat návrh provedení změny pr. formy
- pokud zaniká účast společníka, tak pro účely vyrovnání je třeba ji sestavit ke dni zániku účasti
- při fúzi, pokud by uplynulo od data sestavení konečné úč. závěrky do vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi více než 6 měsíců
f) způsob zveřejňování úč. závěrky- kromě toho, že je zveřejněna v Obchodním věstníku, musí být zveřejněna také uložením do Sbírky listin v o. r.
g) vymezení úč. období – úč. obdobím byl dříve pouze kalendářní rok. Od loňska je možné účtovat v hospodářském roku, který je také pak zdaňovacím obdobím. Hospodářský rok je 12 po sobě jsoucích měsíců, které začínají 1. dnem jiného měsíce, než je leden. Pro účtování v hosp. roce je třeba:
- požádat správce daně o souhlas se změnou úč. období. Neziskové org. žádají ministerstvo financí.
- v žádosti uvést den, od kterého chceme změnit úč. období
- uvést důvody, proč žádáme o změnu
- žádost je třeba podat nejpozději 3 měsíce před datem úč. období, např. při změně od 1. 5. Doručit žádost do 1. 2. Žádost podaná po lhůtě bude vždy zamítnuta.
Je třeba si počkat na rozhodnutí správce. Ten musí vydat rozhodnutí do 1 měsíce. Zamítnou žádost může ze závažných hosp. důvodů.
Způsob uzavírání UCE při změně úč. období
Úč. obdobím může být období kratší nebo delší než 12 měsíců:
1. Lze prodloužit úč. období s obdobím, které předchází. Např. 1.1.2002 až 30.4.2003. Je-li období delší než 12 měsíců, považuje se také za zdaňovací období -> musí se podat daň. přiznání do 3 měsíců (event. do 6 měsíců).
2. Lze si stanovit, že období, které předchází změně úč. období, bude kratší než 12 měsíců. Je to dražší, protože se sestavuje závěrka ke dni konce roku a ke dni, který předchází změně úč. období. Je-li úč. období kratší než 12 měsíců, není považováno za zdaňovací období, ale jen za část zdaň. období -> nelze uplatnit stejné nákladové a odčitatelné položky jako u přiznání za celé zdaň. období. Zdaňovací období - § 17a.
h) § 3 – když vzniká úč. jednotka 3 měsíce před koncem úč. Období (kalendářního roku), pak lze stanovit, že úč. období bude delší než 12 měsíců -> úč. období skončí až 31.12. dalšího roku = 15 měsíců = zdaňovací období. Nejdelší úč. období může být 23 měsíců. Lze prodloužit úč. období na 15 měsíců při zániku úč. jednotky, jestliže dochází k jejímu zániku 3 měsíce po konci úč. období. U fúzí je však specifická úprava!
- v případě změny právní formy se musí zpracovat návrh provedení změny pr. formy
- pokud zaniká účast společníka, tak pro účely vyrovnání je třeba ji sestavit ke dni zániku účasti
- při fúzi, pokud by uplynulo od data sestavení konečné úč. závěrky do vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi více než 6 měsíců
f) způsob zveřejňování úč. závěrky- kromě toho, že je zveřejněna v Obchodním věstníku, musí být zveřejněna také uložením do Sbírky listin v o. r.
g) vymezení úč. období – úč. obdobím byl dříve pouze kalendářní rok. Od loňska je možné účtovat v hospodářském roku, který je také pak zdaňovacím obdobím. Hospodářský rok je 12 po sobě jsoucích měsíců, které začínají 1. dnem jiného měsíce, než je leden. Pro účtování v hosp. roce je třeba:
- požádat správce daně o souhlas se změnou úč. období. Neziskové org. žádají ministerstvo financí.
- v žádosti uvést den, od kterého chceme změnit úč. období
- uvést důvody, proč žádáme o změnu
- žádost je třeba podat nejpozději 3 měsíce před datem úč. období, např. při změně od 1. 5. Doručit žádost do 1. 2. Žádost podaná po lhůtě bude vždy zamítnuta.
Je třeba si počkat na rozhodnutí správce. Ten musí vydat rozhodnutí do 1 měsíce. Zamítnou žádost může ze závažných hosp. důvodů.
Způsob uzavírání UCE při změně úč. období
Úč. obdobím může být období kratší nebo delší než 12 měsíců:
1. Lze prodloužit úč. období s obdobím, které předchází. Např. 1.1.2002 až 30.4.2003. Je-li období delší než 12 měsíců, považuje se také za zdaňovací období -> musí se podat daň. přiznání do 3 měsíců (event. do 6 měsíců).
2. Lze si stanovit, že období, které předchází změně úč. období, bude kratší než 12 měsíců. Je to dražší, protože se sestavuje závěrka ke dni konce roku a ke dni, který předchází změně úč. období. Je-li úč. období kratší než 12 měsíců, není považováno za zdaňovací období, ale jen za část zdaň. období -> nelze uplatnit stejné nákladové a odčitatelné položky jako u přiznání za celé zdaň. období. Zdaňovací období - § 17a.
h) § 3 – když vzniká úč. jednotka 3 měsíce před koncem úč. Období (kalendářního roku), pak lze stanovit, že úč. období bude delší než 12 měsíců -> úč. období skončí až 31.12. dalšího roku = 15 měsíců = zdaňovací období. Nejdelší úč. období může být 23 měsíců. Lze prodloužit úč. období na 15 měsíců při zániku úč. jednotky, jestliže dochází k jejímu zániku 3 měsíce po konci úč. období. U fúzí je však specifická úprava!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)