Charakteristika daného sportovního odvětví
Synchronizované plavání je nejmladším odvětvím plaveckých sportů a bylo zařazeno do programu olympijských her v roce 1984. první mistrovství světa v synchro. plavání se konalo v roce 1973. V Brně vznikl v roce 1956 první oddíl uměleckého plavání.
Synchronizované plavání považujeme z hlediska soutěží na MS a OH za kolektivní esteticko-koordinační sport s vysokou fyziologickou a pohybovou náročností.
Všechny figury jsou prováděné pod vodou. Pro celkový dojem má závodnice přeplout bazén 3 – 4x. Závodí se v týmech, dvojicích a v sólu. Synchro plavání má nejrozsáhlejší a nejnáročnější pravidla ze všech plaveckých sportů.
Soutěže v synchronizovaném plavání
Soutěže na světovýh pohárech FINA mají v programu – povinné figury, technické sestavy, volné sestavy. Na ostatních mezinárodních soutěžích se používají nejméně dvě disciplíny.
Figury
Každá závodnice musí provést 4 figury, jejichž popis je v příloze pravidel. Plavky pro soutěž ve figurách jsou černé barvy, čepička je bílá.
Technická sestava
Soutěž v technické sestavě může být provedena v disciplínách sóla, páry a týmy. Musí obsahovat předepsané prvky. Hudební doprovod může být stejný jako ve volné sestavě.
Volná sestava
Disciplíny jsou - sóla, páry a týmy. Mohou obsahovat jakékoliv figury, plavecká tempa a nebo jejich části na hudební doprovod. Trvá 3 – 5 minut.
Pro soutěž v technických a volných sestavách je dovoleno použít skřipec na nos a zátky do uší. Plavecké brýle nejsou povoleny.
Hodnocení povinných figur a hodnocení sestav zahrnuje: první známka - provedení, synchronizaci a obtížnost, druhá známka – choreografii, interpretaci hudby a způsob provedení.
Bazény pro synchro plavání
Pro soutěž v povinných figurách musí být k dispozici nejméně dva prostory o délce 10 m a šířce 3 m. Pro soutěž v technických i volných sestavách se požaduje prostor minimálně 12 x 25 m. Voda musí být dostatečně průzračná, aby bylo vidět na dno bazénu. Teplota vody nesmí být menší než 26°C (plus, mínus).
Článek podporuje:
skateboard shop, sportovní obuv, koloběžky
Zobrazují se příspěvky se štítkemplavání. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemplavání. Zobrazit všechny příspěvky
Vodní pólo
Vodní pólo je kolektivní hra, kterou hrají ve vymezeném čase a prostoru dvě družstva ne dvě branky. Cílem této hry je nastřílet soupeři co nejvíce branek, než nastřílí soupeř.
Hráči a hráčky musí z vysoké rychlosti plavání přesně střelit branku soupeře nebo přihrát lépe postavenému spoluhráči. Časový limit na útočení je podobný jako v basketbalu.
Z fyziologického zatížení a požadavků hydromechaniky na rychlý pohyb hráče ve vodě je možné vodní pólo považovat za jeden z nejnáročnějších sportů. Vodné pólo klade na hráče požadavky plavecké všestrannosti (hráč musí ovládat všechny plavecké způsoby), mít rychlost v plavání na úrovni světové špičky, obratnost a výbušnost ve vodě. Dá se předpokládat, že nejlepší pólisté při utkání, které trvá 28 minut čistého času, naplavou většinou krátkými sprinty kolem 3 kilometrů a to většinou s hlavou nad vodou, převážně kraulem nebo znakem. Tato zátěž se dá srovnávat s náročným sprinterským nebo intervalovým tréninkem předních plavců.
Historie
Uvádí se, že pólo vzniklo v roce 1869 v Anglii. První oddíl vodního póla v ČSR byl založen v roce 1910 v Praze. Ženské vodní pólo je od roku 200 olympijským sportem.Státy na prvních místech ve světových tabulkách jsou USA, Austrálie, Maďarsko, Rusko, Rumunsko, Chorvatsko, Jugoslávie.
Pravidla
Hřiště má u mužů rozměry 30 x 20 m a u žen a mládeže 25 x 17 m. Branky mají vnitřní strany brankových tyčí vzdáleny 3m, je-li hloubka vody pod plochou branky 1,5 m a více, musí být dolní strana břevna 0,9 m od hladiny. Pokud je hloubka vody menší než 1,5 m, musí být spodní hrana břevna 2,4 m ode dna bazénu.
Družstva tvoří 7 hráčů, z nichž 1 musí mít nasazenou brankářskou čepičku (č.1) a je nejvíce 6 náhradníků.
Utkání trvá čtyři čtvrtiny a každá z nich sedm minut čistého času. Čas začíná plynout v okamžiku, kdy se na začátku každé čtvrtiny první hráč dotkne míče. Mezi čtvrtinami musí být přestávka v délce 2 minut. Je-li utkání nerozhodnuté na konci řádného času následují po 5-ti minutové pauze 2 části, každá trvá 3 minuty s jednominutovou přestávkou. Každé družstvo má právo na dva oddechové časy v každé hře, včetně prodloužení.
K dosažení branky musí míč přejít celým objemem přes brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod břevnem. Branky může být dosaženo z kteréhokoliv místa hrací plochy, mimo hodem brankáře za polovinou hrací plochy, za kterou brankář nesmí a nesmí se za ní dotýkat míče. Branky může být dosaženo kteroukoliv částí těla, kromě sevřené pěsti.
Trénink vodního póla
Trénink ve vodním pólu je časově náročný, protože v sobě zahrnuje plaveckou přípravu, nácvik techniky, speciální přípravu brankářů a nácvik systémů hry, tréninková utkání. Plavecká příprava má dvě části, běžný plavecký trénink, především rychlostního charakteru a speciální plavecký trénink pólistů. Speciální plavecký trénink pólistů je založený na zvládnutí odlišné techniky plavání jednotlivými plaveckými způsoby – kraul a znak (nácvik s hlavami nad vodou), prsní způsob (odpočinková fáze), motýlek a znak soupaž (nacvičovaný pro rychlé nastartování do kraulu i znaku a při vysokém výšlapu za účelem chycení míče), bok (využívaný při osobních soubojích s protihráčem).
Specifické dovednosti pólistů
Na rozdíl od plavců pólisté nacvičují a trénují specifické dovednosti jako šlapání vody, vysoký výšlap z vody, rychlý start do plaveckého způsobu, zastavení hráče na krátké vzdálenosti, obraty ve vodě, změny směru plavání a posun hráče vpřed, vzad a do stran.
Nácvik míčové techniky – hod míčem, chytání míče a přihrávky, trénink brankářů, útočné a obranné kombinace.
Hráči a hráčky musí z vysoké rychlosti plavání přesně střelit branku soupeře nebo přihrát lépe postavenému spoluhráči. Časový limit na útočení je podobný jako v basketbalu.
Z fyziologického zatížení a požadavků hydromechaniky na rychlý pohyb hráče ve vodě je možné vodní pólo považovat za jeden z nejnáročnějších sportů. Vodné pólo klade na hráče požadavky plavecké všestrannosti (hráč musí ovládat všechny plavecké způsoby), mít rychlost v plavání na úrovni světové špičky, obratnost a výbušnost ve vodě. Dá se předpokládat, že nejlepší pólisté při utkání, které trvá 28 minut čistého času, naplavou většinou krátkými sprinty kolem 3 kilometrů a to většinou s hlavou nad vodou, převážně kraulem nebo znakem. Tato zátěž se dá srovnávat s náročným sprinterským nebo intervalovým tréninkem předních plavců.
Historie
Uvádí se, že pólo vzniklo v roce 1869 v Anglii. První oddíl vodního póla v ČSR byl založen v roce 1910 v Praze. Ženské vodní pólo je od roku 200 olympijským sportem.Státy na prvních místech ve světových tabulkách jsou USA, Austrálie, Maďarsko, Rusko, Rumunsko, Chorvatsko, Jugoslávie.
Pravidla
Hřiště má u mužů rozměry 30 x 20 m a u žen a mládeže 25 x 17 m. Branky mají vnitřní strany brankových tyčí vzdáleny 3m, je-li hloubka vody pod plochou branky 1,5 m a více, musí být dolní strana břevna 0,9 m od hladiny. Pokud je hloubka vody menší než 1,5 m, musí být spodní hrana břevna 2,4 m ode dna bazénu.
Družstva tvoří 7 hráčů, z nichž 1 musí mít nasazenou brankářskou čepičku (č.1) a je nejvíce 6 náhradníků.
Utkání trvá čtyři čtvrtiny a každá z nich sedm minut čistého času. Čas začíná plynout v okamžiku, kdy se na začátku každé čtvrtiny první hráč dotkne míče. Mezi čtvrtinami musí být přestávka v délce 2 minut. Je-li utkání nerozhodnuté na konci řádného času následují po 5-ti minutové pauze 2 části, každá trvá 3 minuty s jednominutovou přestávkou. Každé družstvo má právo na dva oddechové časy v každé hře, včetně prodloužení.
K dosažení branky musí míč přejít celým objemem přes brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod břevnem. Branky může být dosaženo z kteréhokoliv místa hrací plochy, mimo hodem brankáře za polovinou hrací plochy, za kterou brankář nesmí a nesmí se za ní dotýkat míče. Branky může být dosaženo kteroukoliv částí těla, kromě sevřené pěsti.
Trénink vodního póla
Trénink ve vodním pólu je časově náročný, protože v sobě zahrnuje plaveckou přípravu, nácvik techniky, speciální přípravu brankářů a nácvik systémů hry, tréninková utkání. Plavecká příprava má dvě části, běžný plavecký trénink, především rychlostního charakteru a speciální plavecký trénink pólistů. Speciální plavecký trénink pólistů je založený na zvládnutí odlišné techniky plavání jednotlivými plaveckými způsoby – kraul a znak (nácvik s hlavami nad vodou), prsní způsob (odpočinková fáze), motýlek a znak soupaž (nacvičovaný pro rychlé nastartování do kraulu i znaku a při vysokém výšlapu za účelem chycení míče), bok (využívaný při osobních soubojích s protihráčem).
Specifické dovednosti pólistů
Na rozdíl od plavců pólisté nacvičují a trénují specifické dovednosti jako šlapání vody, vysoký výšlap z vody, rychlý start do plaveckého způsobu, zastavení hráče na krátké vzdálenosti, obraty ve vodě, změny směru plavání a posun hráče vpřed, vzad a do stran.
Nácvik míčové techniky – hod míčem, chytání míče a přihrávky, trénink brankářů, útočné a obranné kombinace.
Dálkové plavání
Charakteristika daného sportovního odvětví
Plavání v otevřených vodách. Je definováno jako jakákoli soutěž konaná v přírodním vodním prostředí, např. v řece, jezeře nebo oceánu. Dálkové plavání je dále definováno jako jakákoli soutěž v disciplínách plvaných v otevřené vodě s tratí maximálně 25 km (vytrvalostní plavání – trať delší než 25km).
V současné době, kromě samostatných pokusů v dálkovém plavání o doplavání odněkud někam, existuje po několik let řada závodního charakteru, kde hlavním měřítkem je dosažený čas. Např. ve Švýcarsku existuje na 30 závodů od 400 m do 20 km. V ČR se pořádají mistrovství republiky 5 a 20 km v krytých 50m dlouhých bazénech.
První Světový pohár se uskutečnil v roce 2000. Maximální délka závodu v dálkovém plavání je 80 km.
Start
Na všech závodech v plavání na otevřené vodě startují všichni závodníci,. Ze stoje z vody nebo šlapou před startem vodu v dostatečné hloubce tak, aby mohli na startovní povel začít plavat. Závodníci zaujmou startovní postavení podle výsledků losování. Závodník s nejnižším číslem stojí vlevo, závodník s nejvyšší číslem napravo. (muži startují vždy dříve než ženy) Startovní signál musí být vydán akusticky i vizuálně. Všechny doprovodné čluny musí být před startem rozestaveny tak, aby nepřekážely žádnému závodníkovi. Přibližují se ke svému plavci zezadu, musí plout tak, aby neprojížděly kolem plavců.
Místo konání závodu
Závody světového poháru a závody FINA se konají na trati dlouhé 25 km. Trať závodu musí být vytýčena ve vodě sladké nebo slané s mírnými proudy nebo mírným přílivem/odlivem. Minimální hloubka musí být 1 metr. Voda musí mít teplotu minimálně 16°C. Všechny obrátky a změny směru musí být jasně vytyčeny. Poslední úsek před cílem musí být jasně vymezen značkami výrazné barvy.
Závod
Všechny soutěže v otevřené vodě se plavou volným způsobem. Plavci musí plvat tak, že musí udržovat odstup od ostatních plavců nejméně 3 m, s výjimkou prvních dvou kilometrů na startu, na obrátkách a v cíli nebo tam, kde to trasa nebo podmínky závodů nedovolují. Doprovodné lodě musí plout tak, aby nepřekážely jiným plavcům ani se nedostaly přímo před ně. Musí se snažit udržovat stálou polohu tak, aby plavec byl na úrovni středu lodi nebo před ním.
Cíl závodu
Prostor vedoucí k cíli musí být zřetelně vyznačen řadami bójí. V cílovém prostoru musí být umístěny bezpečnostní čluny, aby zajistily, že se do něj dostanou pouze pověřená plavidla. Jako cílové zařízení je možné použít svislou stěnu upoutanou k plovacímu zařízení, bezpečně ukotvenou, aby jí nemohl pohybovat vítr, příliv, odliv, ani plavec, který do ní narazí, dostatečně širokou pro 3 plavce.
Poznámky:
V dálkovém a především ve vytrvalostním plavání trpí nejvíce zádové svalstvo. Je ve stejné poloze často 6 – 10 hodin. Zatížení krčního a šíjového svalstva plaváním ve vysokém tempu a s nutností na některé tempo zdvihnout hlavu a zrakem kontrolovat směr k nejbližší bóji po dobu 6 – 10 hodin se projeví až po závodě. Následky na krční (šíjové) svalstvo jsou takové, že po závodě nemůžete vůbec otáčet hlavou. Za 3 - 4 hodiny rychlého plavání v závodě s intenzivní prací nohou, začínají tuhnout lýtka, stahují se a vznikají křeče. Plavci vytrvalci zpravidla ani nevědí, co je to plavání bez bolesti v ramenních kloubech.
Plavání v otevřených vodách. Je definováno jako jakákoli soutěž konaná v přírodním vodním prostředí, např. v řece, jezeře nebo oceánu. Dálkové plavání je dále definováno jako jakákoli soutěž v disciplínách plvaných v otevřené vodě s tratí maximálně 25 km (vytrvalostní plavání – trať delší než 25km).
V současné době, kromě samostatných pokusů v dálkovém plavání o doplavání odněkud někam, existuje po několik let řada závodního charakteru, kde hlavním měřítkem je dosažený čas. Např. ve Švýcarsku existuje na 30 závodů od 400 m do 20 km. V ČR se pořádají mistrovství republiky 5 a 20 km v krytých 50m dlouhých bazénech.
První Světový pohár se uskutečnil v roce 2000. Maximální délka závodu v dálkovém plavání je 80 km.
Start
Na všech závodech v plavání na otevřené vodě startují všichni závodníci,. Ze stoje z vody nebo šlapou před startem vodu v dostatečné hloubce tak, aby mohli na startovní povel začít plavat. Závodníci zaujmou startovní postavení podle výsledků losování. Závodník s nejnižším číslem stojí vlevo, závodník s nejvyšší číslem napravo. (muži startují vždy dříve než ženy) Startovní signál musí být vydán akusticky i vizuálně. Všechny doprovodné čluny musí být před startem rozestaveny tak, aby nepřekážely žádnému závodníkovi. Přibližují se ke svému plavci zezadu, musí plout tak, aby neprojížděly kolem plavců.
Místo konání závodu
Závody světového poháru a závody FINA se konají na trati dlouhé 25 km. Trať závodu musí být vytýčena ve vodě sladké nebo slané s mírnými proudy nebo mírným přílivem/odlivem. Minimální hloubka musí být 1 metr. Voda musí mít teplotu minimálně 16°C. Všechny obrátky a změny směru musí být jasně vytyčeny. Poslední úsek před cílem musí být jasně vymezen značkami výrazné barvy.
Závod
Všechny soutěže v otevřené vodě se plavou volným způsobem. Plavci musí plvat tak, že musí udržovat odstup od ostatních plavců nejméně 3 m, s výjimkou prvních dvou kilometrů na startu, na obrátkách a v cíli nebo tam, kde to trasa nebo podmínky závodů nedovolují. Doprovodné lodě musí plout tak, aby nepřekážely jiným plavcům ani se nedostaly přímo před ně. Musí se snažit udržovat stálou polohu tak, aby plavec byl na úrovni středu lodi nebo před ním.
Cíl závodu
Prostor vedoucí k cíli musí být zřetelně vyznačen řadami bójí. V cílovém prostoru musí být umístěny bezpečnostní čluny, aby zajistily, že se do něj dostanou pouze pověřená plavidla. Jako cílové zařízení je možné použít svislou stěnu upoutanou k plovacímu zařízení, bezpečně ukotvenou, aby jí nemohl pohybovat vítr, příliv, odliv, ani plavec, který do ní narazí, dostatečně širokou pro 3 plavce.
Poznámky:
V dálkovém a především ve vytrvalostním plavání trpí nejvíce zádové svalstvo. Je ve stejné poloze často 6 – 10 hodin. Zatížení krčního a šíjového svalstva plaváním ve vysokém tempu a s nutností na některé tempo zdvihnout hlavu a zrakem kontrolovat směr k nejbližší bóji po dobu 6 – 10 hodin se projeví až po závodě. Následky na krční (šíjové) svalstvo jsou takové, že po závodě nemůžete vůbec otáčet hlavou. Za 3 - 4 hodiny rychlého plavání v závodě s intenzivní prací nohou, začínají tuhnout lýtka, stahují se a vznikají křeče. Plavci vytrvalci zpravidla ani nevědí, co je to plavání bez bolesti v ramenních kloubech.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)