Pravidla Steeplechase 3 km

- závodníci překonávají 28 pevných překážek, 7 s vodním příkopem
- překážky jsou rozmístěny rovnoměrně (1/5 kola)
- od startu k počátku prvního úplného kola musí běžet bez překážek
překážky
muži: výška 0,914m, šířka 3,940m
ženy: výška 0,762 m, šířka 3,940m
překážka na vodní příkop – šířka 3,66m – musí být pevně na zemi
Hmotnost – 80 – 100kg
Vodní příkop stejně široký jako překážka 3,66 m

Trénink

K osvojení a zdokonalování pohybové a sportovní dovednosti je třeba rozvíjet koordinační schopnost, obratnost + pohyblivost, běžeckou rychlost a výbušnou sílu

Pohyblivost
Hlezenní kloub – liftink na místě i vpřed,
Kyčelní kloub – překážkový sed, napodobivá cvičení u žebřin
Pohyblivost páteře – předklony ve stojích a sedech
-protahování, uvolnění

Výbušná síla
– výskoky na místě i vpřed
– žabáci
– poskoky vpřed vzad do strany apod.
– přeskoky nářadí
– běh do svahu

Rychlost
- nízké starty se snížením 1. překážky
- starty s prodlouženým náběhem
- úseky se zkrácením vzdáleností mezi překážkami (zvýšení frekvence běhu)
- úseky s prodlouženou vzdáleností mezi překážkami na 5 kroků ( pro rychlejší odraz a zdokonalení běhu mezi překážkami)

Vytrvalost
- opak. běhání zkrácením nebo prodloužením překážkové tratě


Pravidla překážky
- všechny překážkové běhy s výjimkou steeplechase se běhají v oddělených čarách
- vedení chodidla nebo překonávání jiné překážky nebo úmyslné poražení některé překážky – diskvalifikace
- hmotnost překážky ne více než 10 kg
- v TV improvizované překážky (lehké, s gumovou šňůrkou)
- výška překážek (vždy 10 překážek)– muži 110 m – 106,7 cm, 400m – 91,4 cm
ženy 100m – 84 cm , 400m – 76,2 cm
- nízký start

Pravidla běhů na krátké tratě

Při všech bězích do 400 m včetně:
Startovní bloky:
- nesmí zvýhodňovat, posouvat se
- vlastní lze použít, pokud odpovídají pravidlům
- jsou připojené na signal. zařízení
- Jakmile startér zaslechne signál po výstřelu, vrátí start a přezkoumá případný předčasný start závodníka
Start:
- číslování drah z leva do prava
- všechny závody odstartované startovní pistolí či zařízením
- povely v angl., franz., nebo vlastní řeči (na OH, MS, a Svět. Poháru), pouze v angl. (připravte se! Pozor!) a až jsou všichni v nehybné poloze – výstřel
- nízký start, bloky
- Při povelu Připravte se! musí být závodník ve své dráze před start. čarou
- Pozor! – musí zaujmout polohu
Nezdařený start:
- Poté, co uslyší „Pozor!“ nesmí se do výstřelu pohnout, pokud ano, pak nezdařený start – napomenutí, pokud znovu, pak diskvalifikace, totéž při nezaujmutí pozice či rušení závodníků
- Pokud se startér domnívá, že závodník nevystartoval dle pravidel, vrátí běžce dalším výstřelem
Závod:
- strkání – diskvalifikace
- každý se drží ve své dráze
Cíl:
- měří se stopkami, když jakákoliv část těla dosáhne za cílovou čáru (bližší okraj čáry)

Kvalifikační kola:
- rozběhy, meziběhy, semifinále pokud počet startujících nedovoluje proběhnout v prvním kole (finále)

Polovysoký start

- v běhu na střední a dlouhé tratě, v oddělených čarách nebo společné obloukové startovní čáry

Startovní poloha: vpředu L noha, P o půl kroku vzad, osa chodidel v jednom směru, nohy pokrčené, ohnuté paže v nášvihu, koleno nad špičkou, trup mírně předkloněn

Výběh:
- reakci zahajuje švih paží s následným švihem zadní nohy
- v průběhu startovního rozběhu se kroky postupně prodlužují, trup se napřimuje

Nácvik:
Instrukce postavení – popis od nohou až po HK
- z této polohy nejdříve na sebepříkaz, pak společný startovní signál
- rozestupy! Vybíháme z několika řad za sebou (rozmezí 30 -20 -10m)
- nejdříve od přímé startovní čáry, pak ke společné obloukové čáře a pak v oddělených drahách
- pozor na kluzký povrch!
- Kontrola pohledem z boku



Rozvoj anatomicko-fyziologických funkcí
(viz otázka 10.,15.)
při rozvoji vytrvalosti se zvyšuje práceschopnost srdečně-cévního a dýchacího systému….

Pravidla střední tratě
- povel pouze „ Připravte se!“ – až závodníci v klidu – startér: výstřel
- Z polovysokého startu
- více než 12 běžců, pak 2 skupiny – ze zaoblené čáry
- závodníci (z druhé skupiny) běží ve své polovině drah až na konec první zatáčky – je to označeno čárou, kde je možno opustit svou dráhu
- kvalifikační kola (viz krátké běhy)
- přímo finálové kolo: 800m a více – dráhy se stanoví losem

Pravidla dlouhé tratě
Povel pouze „Připravte se!“, polovysoký start
- pokud více než 12 závodníků, rozděluje se na 2 skupiny (viz střední tratě)
- oblouková čára pro start (800m) ozn. místo, kde závodníci vnější skupiny běhu na 10 000m mohou připojit k běžcům, kteří vyběhli ze základní startovní čáry
- u běhů na 3000m a 5000m na začátku cílové rovinky vyznačeno kde se běžci připojí k běžcům, kteří vyběhli ze základní startovní čáry (vyznačeno mezi 4-5 nebo mezi 3-6 dráhou
- kvalifikační + finálová kola viz střední tratě

Synchnizované plavání

Charakteristika daného sportovního odvětví
Synchronizované plavání je nejmladším odvětvím plaveckých sportů a bylo zařazeno do programu olympijských her v roce 1984. první mistrovství světa v synchro. plavání se konalo v roce 1973. V Brně vznikl v roce 1956 první oddíl uměleckého plavání.
Synchronizované plavání považujeme z hlediska soutěží na MS a OH za kolektivní esteticko-koordinační sport s vysokou fyziologickou a pohybovou náročností.
Všechny figury jsou prováděné pod vodou. Pro celkový dojem má závodnice přeplout bazén 3 – 4x. Závodí se v týmech, dvojicích a v sólu. Synchro plavání má nejrozsáhlejší a nejnáročnější pravidla ze všech plaveckých sportů.
Soutěže v synchronizovaném plavání
Soutěže na světovýh pohárech FINA mají v programu – povinné figury, technické sestavy, volné sestavy. Na ostatních mezinárodních soutěžích se používají nejméně dvě disciplíny.

Figury
Každá závodnice musí provést 4 figury, jejichž popis je v příloze pravidel. Plavky pro soutěž ve figurách jsou černé barvy, čepička je bílá.

Technická sestava
Soutěž v technické sestavě může být provedena v disciplínách sóla, páry a týmy. Musí obsahovat předepsané prvky. Hudební doprovod může být stejný jako ve volné sestavě.

Volná sestava
Disciplíny jsou - sóla, páry a týmy. Mohou obsahovat jakékoliv figury, plavecká tempa a nebo jejich části na hudební doprovod. Trvá 3 – 5 minut.
Pro soutěž v technických a volných sestavách je dovoleno použít skřipec na nos a zátky do uší. Plavecké brýle nejsou povoleny.
Hodnocení povinných figur a hodnocení sestav zahrnuje: první známka - provedení, synchronizaci a obtížnost, druhá známka – choreografii, interpretaci hudby a způsob provedení.

Bazény pro synchro plavání
Pro soutěž v povinných figurách musí být k dispozici nejméně dva prostory o délce 10 m a šířce 3 m. Pro soutěž v technických i volných sestavách se požaduje prostor minimálně 12 x 25 m. Voda musí být dostatečně průzračná, aby bylo vidět na dno bazénu. Teplota vody nesmí být menší než 26°C (plus, mínus).


Článek podporuje:
skateboard shop, sportovní obuv, koloběžky

Vodní pólo

Vodní pólo je kolektivní hra, kterou hrají ve vymezeném čase a prostoru dvě družstva ne dvě branky. Cílem této hry je nastřílet soupeři co nejvíce branek, než nastřílí soupeř.
Hráči a hráčky musí z vysoké rychlosti plavání přesně střelit branku soupeře nebo přihrát lépe postavenému spoluhráči. Časový limit na útočení je podobný jako v basketbalu.

Z fyziologického zatížení a požadavků hydromechaniky na rychlý pohyb hráče ve vodě je možné vodní pólo považovat za jeden z nejnáročnějších sportů. Vodné pólo klade na hráče požadavky plavecké všestrannosti (hráč musí ovládat všechny plavecké způsoby), mít rychlost v plavání na úrovni světové špičky, obratnost a výbušnost ve vodě. Dá se předpokládat, že nejlepší pólisté při utkání, které trvá 28 minut čistého času, naplavou většinou krátkými sprinty kolem 3 kilometrů a to většinou s hlavou nad vodou, převážně kraulem nebo znakem. Tato zátěž se dá srovnávat s náročným sprinterským nebo intervalovým tréninkem předních plavců.

Historie
Uvádí se, že pólo vzniklo v roce 1869 v Anglii. První oddíl vodního póla v ČSR byl založen v roce 1910 v Praze. Ženské vodní pólo je od roku 200 olympijským sportem.Státy na prvních místech ve světových tabulkách jsou USA, Austrálie, Maďarsko, Rusko, Rumunsko, Chorvatsko, Jugoslávie.

Pravidla
Hřiště má u mužů rozměry 30 x 20 m a u žen a mládeže 25 x 17 m. Branky mají vnitřní strany brankových tyčí vzdáleny 3m, je-li hloubka vody pod plochou branky 1,5 m a více, musí být dolní strana břevna 0,9 m od hladiny. Pokud je hloubka vody menší než 1,5 m, musí být spodní hrana břevna 2,4 m ode dna bazénu.
Družstva tvoří 7 hráčů, z nichž 1 musí mít nasazenou brankářskou čepičku (č.1) a je nejvíce 6 náhradníků.
Utkání trvá čtyři čtvrtiny a každá z nich sedm minut čistého času. Čas začíná plynout v okamžiku, kdy se na začátku každé čtvrtiny první hráč dotkne míče. Mezi čtvrtinami musí být přestávka v délce 2 minut. Je-li utkání nerozhodnuté na konci řádného času následují po 5-ti minutové pauze 2 části, každá trvá 3 minuty s jednominutovou přestávkou. Každé družstvo má právo na dva oddechové časy v každé hře, včetně prodloužení.
K dosažení branky musí míč přejít celým objemem přes brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod břevnem. Branky může být dosaženo z kteréhokoliv místa hrací plochy, mimo hodem brankáře za polovinou hrací plochy, za kterou brankář nesmí a nesmí se za ní dotýkat míče. Branky může být dosaženo kteroukoliv částí těla, kromě sevřené pěsti.

Trénink vodního póla
Trénink ve vodním pólu je časově náročný, protože v sobě zahrnuje plaveckou přípravu, nácvik techniky, speciální přípravu brankářů a nácvik systémů hry, tréninková utkání. Plavecká příprava má dvě části, běžný plavecký trénink, především rychlostního charakteru a speciální plavecký trénink pólistů. Speciální plavecký trénink pólistů je založený na zvládnutí odlišné techniky plavání jednotlivými plaveckými způsoby – kraul a znak (nácvik s hlavami nad vodou), prsní způsob (odpočinková fáze), motýlek a znak soupaž (nacvičovaný pro rychlé nastartování do kraulu i znaku a při vysokém výšlapu za účelem chycení míče), bok (využívaný při osobních soubojích s protihráčem).

Specifické dovednosti pólistů
Na rozdíl od plavců pólisté nacvičují a trénují specifické dovednosti jako šlapání vody, vysoký výšlap z vody, rychlý start do plaveckého způsobu, zastavení hráče na krátké vzdálenosti, obraty ve vodě, změny směru plavání a posun hráče vpřed, vzad a do stran.
Nácvik míčové techniky – hod míčem, chytání míče a přihrávky, trénink brankářů, útočné a obranné kombinace.