Pojem poddanství nahrazuje od konce 18. století pojem občanství, předtím občané ve starém Římě.
Způsoby nabývání:
Obecně, zda občaství se uděluje na přímou žádost či podle občanství někoho jiného:
1. původně – přímo od státu (např. naturalizace, nalezení na území, nabytí úřadu ve státě, sportovci)
2. odvozeně – v návaznosti na občanství někoho jiného (od rodičů, od osvojitele…)
3. na základě volního aktu – výslovná žádost budoucího občana (žádost o azyl)
4. ex necessitate iuris – sňatkem, mezinárodními smlouvami
Konkrétně:
1. narozením – nejčastější případ, uplatňuje se ius soli (právo půdy) = ve státech, které potřebují občany
ius sanquinis (právo krve) = za občana se považuje dítě, které se narodilo jeho občanovi
Narozením často vzniká jev označovaný jako dvojí či víceré občanství – snaha čelit tomu mezinárodními sml.
2. udělení na žádost – na základě žádosti budoucího občana, váže se na podmínky: znalost jazyka, bezúhonnost
3. jiné způsoby – uzavření sňatku, uznání otcovství, přijetí do státní služby…
Způsoby pozbývání:
Obecné způsoby:
1. expatriace – propuštění ze státního svazku (v minulosti zakázaná)
na základě povolovacího systému, jednostranného aktu občana nebo automatického pozbytí
2. jiné způsoby – uzavření sňatku, vystěhování, zánik státu, soudním rozhodnutím
Žádné komentáře:
Okomentovat