Vládní a výkonné orgány moderního státu lze rozlišit na:
- nejvyšší výkonný orgán (vláda nebo v prezid. formě prezident)
- ústřední orgány státní správy (ministerstva, jiné správní úřady – v čele člen vlády)
- územní orgány státní správy
Vláda je obvykle nejvyšší státní kolegiální orgán výkonné moci
Vznik:
- jmenováním hlavou státu
- výjimka – SRN, Švýcarsko (vláda volena), Irsko, Španělsko (nominována)
- parlament vyslovuje důvěru vládě (pokud ne = demise vlády do rukou prezidenta)
- funkční období koresponduje s funkčním obdobím parlamentu
Koncepční typy vlád:
- vláda s resortním systémem (ministerstva) s čele s předsedou vlády (ČR, Rakousko)
- vláda v čele s první ministrem (premiérem – VB) a podobný kancléřský princip (SRN)
- vláda direktoriálního typu (švýcarská Spolková rada)
- monokratická vláda (v prezidentské formě, dualistické či absolutní monarchii) – vláda = poradní char.
Složení vlády:
- předseda, ministři, případně další funkcionáři (vícekancléř - SRN, státní tajemníci – Rakousko)
Struktura vlády: (zahrnuje vztahy uvnitř vlády a její uspořádání)
- vláda v širším a užším smyslu – VB – širší smysl = premiér, nositelé 7 historických úřadů, státní sekre-
táři, ministři, parlamentní sekretáři (50 – 80 členů) X užší smysl = Britský kabinet (16 – 24 členů)
- kabinetní rady ve Francii v čele ministerským předsedou a ministerské rady v čele s prezidentem
- Úřad spolkového kancléřství v SRN v čele se státním sekretářem – ministrem podřízeným kancléři
- tradiční vláda (předseda, ministři, případně místopředsedové) – ČR
- výkonný úřad prezidenta v USA – v čele s prezidentem zahrnující i jiné orgány (Rada národní bezpečnosti)
Žádné komentáře:
Okomentovat