1. Subjekty právního vztahu
® subjekt je ten, jemuž v právním vztahu vznikají práva a povinnosti, pokud splňuje podmínky právní subjektivity (viz níže). Sem spadají fyzické osoby (jednotlivci, přirozené subjekty) a právnické osoby (umělé subjekty, organizace, firmy).
Postavení jednotlivce je dáno právní subjektivitou – má 3 prvky
1. Způsobilost mít práva a povinnosti (pasivní stránka subjektivity)
2. Způsobilost k právním úkonům (aktivní stránka subjektivity)
3. Deliktní způsobilost (k protiprávnímu jednání).
ad1, Způsobilost mít práva a povinnosti
Jde o normou stanovenou možnost být subjektem práv, nositelem práv a povinností.
Vznik
· obecně v občanském právu narozením (v jistých případech i nasciturus)
· v ústavním právu
· v pracovním právu 15 let
Zánik
· smrtí
· soudním prohlášením osoby za mrtvou
Pozn. Nasciturus za zvláštních okolností jako kandidát může vystupovat jako subjekt práva. Plod už není pouhou částkou mateřského těla, ale jde o cosi svébytného. Očekává se narození. Tento předpoklad je právem fixován tím, že nasciturus může být subjektem práva za předpokladu, že se narodí živý.
Naopak mrtvý má např. nárok na pohřeb, přežívá i jeho čest – délku určí zákon – poté je prohlášen za právní irelevantní historickou postavu, která se může stát předmětem historického bádání.
Žádné komentáře:
Okomentovat