Ústřední orgány státní správy:
jsou rozlišeny podle toho zda vedoucí orgánu je členem vlády (ministerstva) nebo ne, pak působí tyto orgány samostatně. Záleží na formě vlády – v prezidentské formě zpravidla všechny ústřední orgány jsou podřízeny hlavě státu, v parlamentní formě působí častěji samostatně.
Pro ustanovování do čela orgánu je používán princip jmenovací
kontrola je zajišťována možností interpelací a dotazů poslanců parlamentu, zřizování vyšetřovacích a kontrol-ních výborů (tato tradice vychází z ustavování vyšetřovacích výborů Kongresu USA), vláda má ústavně poli-tickou odpovědnost za svou činnost.
Funkční období může a nemusí korespondovat s funkčním obdobím parlamentu – záleží, zda v čele orgánů je člen vlády či nikoliv.
Vnitřní struktura: zpravidla popsána ve statutu orgánu (zda je to orgán kolegiální, monokratický, organizační struktura, dělba činností a úkolů, kdo je odpovědný a kdo řídí, otázky působnosti a pravomoci…)
Působnost:
- koncepční působení a rozhodování v rámci resortu (realizace, odpovědnost, analýza, kontrola..rezortu)
- řídící a organizující působení – vůči jim podřízeným územním orgánům státní správy
- správné procesní postavení – ministerstvo vystupuje v rámci právní úpravy jako druhoinstanční orgán
- od vlády se ministerstva odlišují svou resortní specializací, někdy i územní (jen pro zámořské území), osobní (jen pro uprchlíky, vojáky) a časovou (vytvořeno pro určitý úkol) stránkou působnosti
Typy rozhodnutí:
- akty řízení – interní normativní instrukce, služební pokyny pro činnost samotného ministerstva a pro podřízené orgány
- rozhodnutí týkajících se konkrétních záměrů a návrhů ministerstva
- vyhlášky – odvozené obecně závazné právní předpisy
- rozhodnutí ve správním procesu – prvnoinstanční či druhoinstanční
Územní orgány státní správy:
zajišťují výkon státní správy ve vztahu k jednotlivým administrativně či jinak vymezeným částem státu.
Členíme je na:
- místní orgány státní správy - vůči příslušnému území-okresu,kraji- mají obecnou-zajišťují více činností (školství, správu silnic, …)- působnost (okresní úřady, krajské úřady)
- územně dekoncentrované orgány státní správy – nemusí být zřízeny ve všech krajích, jsou vytvářeny jen pro určitý účel a proto mají specifickou působnost týkající se pouze této činnosti (celní, těžební org.)
Znaky:
- subordinace – princip nadřízenosti a podřízenosti (min. školství, krajský školský úřad, škola)
- instanční vztahy – zda je to prvnoinstační či druhoinstanční orgán
- uplatnění zásady monokratické (v čele přednosta kraje) a jmenovací (je jmenován vládou)
- místní orgány státní správy mohou vydávat odvozené obecně závazné právní předpisy (vyhlášky)
Žádné komentáře:
Okomentovat