- 3 kroky:
první čtení
- Parlament posoudí, zda se návrhem bude zabývat (zda splňuje formální předpoklady a zda nastal čas se tímto problémem zabývat)
tzv. organizační výbor - dodává návrh
komise ústavní, která se zabývá posouzením otázky, zda návrh je či není v souladu s ústavou
finanční komise
věcný výbor
druhé čtení
- Parlament posuzuje návrh ve všeobecné rozpravě a jednotlivé práv. instituty na základě doporučení jedn. komisí a výborů
- pak by mělo být „jasno“
třetí čtení
- mělo by být věnován organizačně-technickým, gramatickým, podstatu neměnícím záležitostem, často se však i tady diskutuje k různým klíčovým otázkám (dochází k taktizování, politikaření)
přijetí
- schválení návrhu
- v ústavách požadována urč. většina (v případě úst. zákona kvalifikovaná)
- i když byl přijat, je to stále návrh
- až okamžikem promulgace se z přijatého návrhu stává zákon
- u dvoukomorových Parlamentů by se k návrhu měla vyjádřit horní komora (buď souhlasí, nebo nesouhlasí, nebo souhlasí s pozměňujícími návrhy
- význ. roli hraje hlava státu – disponuje suspenzivním (pozastavovacím) vetem (pozůstatek absolutního veta)
- pozitivní zákonodárství – urč. pramen práva osahuje práv. normu, která vytváří, upravuje nebo ruší spol. vztah
- negativní zákonodárství – spojeno s působením ústavního soudnictví nebo instituce jí na roveň postavené (může práv. normu jen zrušit, ne přijmout)
- institut delegovaného zákonodárství – urč. činnost státu, kdy příprava, projednání a přijetí práv. normy … je svěřena vládě
- tento institut není pravidlem (výjimkou Francie V. republiky, Velká Británie, SRN)
- tato pravomoc vlády musí být zakotvena v ústavě
- vládě je zakázáno, aby se takové prameny práva dotýkaly ústavy, ústav. zákonů, formy vlády a volebního zákonodárství
- důvody pro – např. když hrozí nebezpečí z prodlení (nemůže se sejít Parlament) – zpravidla obsažena v ústavě
Žádné komentáře:
Okomentovat